Co noveho na kopci

Jak to vše začalo slepicemi

Je to už nějaký čas, kdy jsem  reagovala na dotaz ohledně chovu slepic. Dávám ho tedy na náš web, protože chov slepic tak, jak ho znají ti, kdo vyrostli v hospodářství je bez drobných nuancí, které se mohou !!! vyskytnout těm, kteří berouce chytrou knihu do ruky, opustivše právě město,jsou  naprosto přesvědčeni o tom, že co chtějí, stane se !!!

Je to přesně 14 let, co jsme opustili okolí města a odstěhovali se na samotu a jako první jsme si samozřejmě pořídili slepice. Neměli jsme absolutně povědomí o tom, jaké plemeno, zda těžké, lehké, vysoké, zakrslé.Věděli jsme jen, že chceme slepičky respektive vajíčka. Tak jsme přijeli za místním pánem, byl to pán v bagančatech, montérkách, bez předních zubů, trochu koktal a byl nesmírně příjemný. Posléze jsme se dozvěděli, že je to pan Inženýr starosta místního města, toho času ve výslužbě a že vyměnil místo starosty za stodolu s kuřaty, která dovede do stáří 8 týdnů a prodá – a nejsou ledasjaká -jsou to americká nosná !!!
Inu zajásali jsme a koupili jich tehdy 20. Ještě než jsme je ale přivezli, tak jsme si v hlavě a posléze snad i na papíře namalovali, jak jim uděláme luxusní kurník. Úplně to vidím jak dnes – sedíme u stolu a povídáme o tom, jak bude mít kurník na jižní straně skleník, dokonalá krmítka, samospadávací dvířka na kukaních, kolik musí být kukaní, dotékání obilí, dotékání vody – kapénkovou napáječku, popeliště, pískoviště a spodní část odsouvací na kompost, no prostě slepičí ráj na zemi. Inu začali jsme stavět. Během jednoho odpoledne jsme z přivezených krajinek, pod kterými málem klekl vozík i auto, protože pan domácí řekl, že krajinky co váží 1000 kg se na vozík musí naložit a k nám že to není zase až takový kopec – jsme postavili budovu, dva metry vysokou, metrdvacet širokou se čtvercovou základnou. Střecha plochá, mírně zkosená – takový trochu větší záchod, ale měl okénko :-) . Pardon – dvě. Vycpali jsme ji polystyrenem a ten pak překryli lepenkou. No a bylo hotovo, koza se nažrala…. slepičky měly kde bydlet a my si nezničili svůj sen. Budova dostala své jméno, protože jako mnoho dalších budov zde jsme po dokončení zjistili, že mírně padá k jihu (nevadí, však tam bude skleník  )) jsme jí dali jméno „pipíza“Slepičky tedy přijely tak trochu do koncetráku, ovšem měly ty noce a zimu vykompenzovanou krásným výběhem – který měl být stejně jako luxusní slepičárna krásně ohraničen o rozměrech cca 20m na jednu nosnici – v budoucnu – inu takže slepice 11 let chodily kolem baráku, do chodby, občas i do baráku, na pole, do skleníku, do foliovníku, na rybíz, na jablka, na procházku a vždy. když se už už schylovalo k nenápadné, ale jisté snášce, sežrala je liška. A to dokonce dokázal pan domácí naučit slepičky, aby mu sedaly na koleni, všechny co zbývaly a obsypán jimi, dokázal meditovat na lavičce před domem a vymýšlet nový, lepší kurník.

Po pár letech jsme milé pipinky – stále ty nové a nové, přestěhovali na nejsevernější, nejstudenější a nejvzdálenější část našeho pozemku. Ideální místo podle knih,ty totiž jako první radu radí – dejte slepice na nejvzdálenější místo od domu po směru větru! Lišce se dařilo ještě více, jestřábům jakbysmet. Inu nakonec jsme to vyřešili tak, že jsme nařezali krajinky, protože jsme nechtěli stříhat křídla, tak hodně vysoké a udělali vysoký plot. No, slepice nepřeletěly, což mělo za následek, že liška je chytila mnohem lépe a radostněji. Před třemi lety nás napadl báječný nápad. Po pár letech , chudší o několik tisíc korun, o vejce ani ne, protože jejich přísun nedal se nazvat pravidelným, naopak – pravidelný byl, když jsme jeli nakoupit – jsme si uvědomili, že první bod knih nám tolik nevadí, zbourali jsme krajinkový plot – vybili krajinky a přesunuli slepičky zpět, takovou malou smyčkou do —- pipízy, kterou jsme si tehdy vybrali sami, ještě bez knih a pod pohrůžkou odejití k mamince paní domácí, zkušenější od počátku smyčky o 11 let ožraných salátů a sazenic rajčat pan domácí udělal z těch samých krajinek plot. Ostříhal pipinkám křídlo a měli jsme úžasný rok se slepicemi. Sehnali jsme desetitýdenní vlašky koroptví, neboť jsme časem samozřejmě zjistili, že nahormonované americké nosnice jsou vyšlechtěné, aby si sedla na vejce jedna z tisíce, což nebyl náš záměr, zjistili jsme po jednom ataku lišky, že kupovat vynesené slepice za polovic, které nemají peří a smrdí  tak daleko, že je liška sežere ještě dříve než jim to peří vůbec znovu naroste, o nějakých vejcích vůbec nemluvě, že výchova jednodenních kuřat zaslaných vlakem je skvělá, levná, ale že se trochu prodraží tím, že se musí jednodenní kuřátka dostat na velikost těch 10 týdenních – což se nám nikdy nepodařilo.

Jednou jich 3/4 pomřelo na kokcidiozu, jednou jich přesně 3/4sežral jezevčík- od té doby nejmenován panem domácím  jinak než „kurodav“ naší milé paní sousedky z chaty a jednou , nedělám si legraci – koupili jsme sexovaná kuřátka a přišli 3 slepičky a 17 kohoutů – podotýkám, že jsme vegetariáni.Samozřejmě to, že jsou to kohouti, jsme zjistili až, když jsme je vychovali a to je zajímavý, ty nechcípli ! No a začal zase problém sehnat někoho, kdo by chtěl zadarmo hezkého kohoutka ke slepičkám. Nakonec jsme je nějak udali, jednoho nejhezčího kamarádovi – to je důležitá informace, protože milý kohoutek tam byl jen na internátní škole, neb další rok, po jednom pravidelném ataku lišky jsme zůstali bez kohouta a tak jsme ho kamarádovi zase sebrali ! Vlašky posílá paní vlakem, krásné, desetitýdenní za 110 kč kus. Jako bonus posílá kohouta a nenechá si vymluvit, že ho nechceme – vždy přijde. V nové ohradě se zatím většina  vlašek a jedno intermezzo z českých zlatých kropenek dožily dneška a těch 18 kusů snáší nyní kolem 5ks v mrazech, v létě to pak bylo kolem 13-15  ks vajec denně.

Něco více k našim  plemenům: kdo chce slepice i na maso, Šumavanky jsou naprosto jedinečné. Jsou otužilé, hrabavé, snáší, sedí a jsou mohutné. O to víc však potřebují stravy. Mají hnědá vejce a žlutá kuřátka s černýma pírkama. Dají se sehnat jako malá kuřátka, většinou od chovatele v Klatovech – často bývá inzerát v ifauně. Česká zlatá kropenka je úžasná slepice- náš favorit. Je otužilejší než Vlaška koroptví, má hnědá vejce, je hrabavá, velmi nenáročná a oproti Šumavance je mnohem subtilnější – není to masné plemeno. Je spíše na vejce. Také si sedne, ne však tak často a problém je právě s jejím sehnáním. Většinou, když už, tak se seženou od nějakého chvatele malá kuřátka, jednodenní. Lze si chovatele najít na stránce chovatelů drůbeže.  My nakonec zůstali u kompromisu u Vlašky koroptví. Vlaška je také subtilní, vejce má krásná, bilá a snáší poměrně spolehlivě. Je také  hrabavá a nikterak zásadně náročná. Ovšem velmi málo sedí, víceméně si zatím co jí máme nesedla nicméně vzhledem k výše napsanému se dá alespoń sehnat.

Sami řešíme u vajec to, kolik  jich každé poledne přinese některé dítě, které to má zrovna na starosti domů, kolik jich cestou rozbije, zda má slepice dost slámy v kukani – což se pozná velmi jednoduše aniž by tam člověk šel, když to mají na starosti děti- vejce mají špinavou skořápku. To se samozřejmě bavíme o našich slepicích, ne těch v halách nebo klecích, protože tam si slepice nemají do čeho šlápnout, aby tím pak umazaly snáškovou kukaň :-). Vejce se skladují hezky v chladu, nejlépe na dřevěném stojanu,který má v sobě dírky, aby se vejce vzájemně nedotýkaly. Domácí vejce takto skladované vydrží dost dlouho. Když je někdy vajec hodně a hodně, lze si je zpracovat do zásoby formou domácích těstovin nebo je naložit do vodního skla, ale to jsem ještě nikdy nedělala, protože jich nikdy nebylo tolik, abysme je nezvládli spotřebovat :-).

Vejce podle kuchařky Jitřenky z roku 1912

Vejce vážící 50 g obsahuje 27g bílkoviny a 16 g žloutku- tuku, takže se 20 menších vajec rovná kilu masu prostředně tučného. Je-li bílek měkký, jsou vejce snadno stravitelná, hodí se i pro nemocné, je-li tuhý, jsou pak stravitelná méně. Vařená vejce na tvrdo se snáze tráví s octem, proto se také přidávají do salátu.

Vejce se vaří na měkko 2-3  minuty, tak jsou mnohem stravitelnější a živné. Na hniličku 4-5 minut , na tvrdo 6 nebo 7 minut. Je to vše však podle toho, jak je vejce velké a zda není příliš studené. Na tvrdo vařená vejce se lépe loupají, dá-li je člověk na chvíli do studené vody. Čerstvá vejce se pak loupou vždy špatně.

Vejce trochu technicky

kupovaná vejce třídíme písmeny A a B. Písmeno A je určeno pro maloobchodní prodej -jsou to vejce čerstvá a písmenem B označujeme vejce pro průmyslové zpracování.

vejce A se pak dělí do několika skupin XL – velmi velká: hmotnost 73 g a více
L – velká: hmotnost od 63 g do 73 g
M – střední: hmotnost od 53 g do 73 g
S – malá: hmotnost do 53 g

Na vejcích pak musí být uveden tzv. kód , který se skládá z několika čísel.

• metoda chovu- označuje se číslem 0-3, což je z našeho pohledu velmi důležité hledisko. 0 je vejce od slepic ekologicky chovaných. 1 jsou vejce od slepic ve volném výběhu, 2 pak vejce od slepic chovaných v halách a nakonec 3 – vejce od slepic chovaných v klecích
• následuje registrační kód státu
• registrační číslo hospodářství
• Při prodeji vajec přímo od chovatele musí být viditelně označeno datum minimální trvanlivosti a informace o chovateli. I tato vejce mohou být prodávána nejpozději 21 dní po snůšce.

Malé zastavení- ekologicky chovaných slepic je poměrně málo. Dostali jsme se vloni do kontroly z ÚKZUS, což je jedna z nejpřísnějších kontrol a spadlo do ní pět procent zemědělců. A bylo nám řečeno, že jeden z důvodů je  právě to, že uvádíme ekologický chov našich 20 slepic. Chovat slepice ekologicky je totiž velmi nepraktické a velmi náročné. Základní předpoklad pro ekologický chov je uzavřený ekologický kruh. Tedy vše co vyprodukujete je ideální v cyklu v hospodářství uplatnit. Tedy krmivo rozhodně pro slepice vypěstovat na svých ekologických pozemcích, které jsou nepesticidované atd. Když to  nejde, alespoň koupit krmivo od ekozemědělce. Jiná varianta je vyloučena.  Dále jsou to prostory pro slepice, které také málokdo naplní. Pro chovatele je mnohem přívětivější dát slepice do klecí nebo maximálně do uzavřených hal.

Ke způsobu chovu- toto je oficiální vyjádření chovatelů slepic na vejce :

– slepice nosného typu se chovají v klecích, což je ekonomicky nejvýhodnější, vysoká produkce vajec z 1 m2 haly, vysoká produktivita práce, lepší zdravotní stav zvířat, nejvyšší snáška, vyšší hmotnost vejce, vyšší procento vajec s porušenou skořápkou
– alternativní způsoby ustájení: výběh nebo podestýlka; (náklady jsou vyšší asi o 40 %)
– v ČR jsou náklady na jedno vejce od slepice chované v kleci 1,30 Kč, chované jinde 1,80 – 2 Kč
– při ustájení v kleci musíme respektovat minimální požadavky na místo (3 – 4 slepice / jedna klec)

Pokud by si chtěl někdo udělat i jiný obrázek, než je oficiální vyjádření  k chovu slepic, přikládám článek z ekolistu o Klecovém chovu slepic

Složení vajec  – převzato z wikipedia cz.

Chemické složení vejce

Podrobný popis vejce v podélném řezu: 1. skořápka 2. vnější papírová blána 3. vnitřní papírová blána 4. poutko 5. vnější řídký bílek 6. hustý bílek 7. žloutková blána 8. výživný žloutek 9. zárodečný terčík (tvořivý žloutek + zárodek) 10. tmavý (žlutý) žloutek 11. světlý žloutek 12. vnitřní řídký bílek 13. poutko 14. vzduchová komůrka 15. kutikula

Uváděné informace se týkají převážně slepičích vajec, o kterých existuje nejvíce poznatků. Slepičí vejce obsahují velké množství vody, jejím největším zdrojem je bílek. Na složení sušiny se podílejí především bílkoviny a tuk. Bílkoviny jsou obsaženy hlavně v bílku a žloutku, kdežto tuky jsou soustředěny jenom ve žloutku. Obsah cukrů ve vejci je minimální. Minerální látky jsou obsaženy především ve skořápce, kdežto ve vaječné hmotě je jich velmi málo. Rozdíly v chemickém složení vajec jednotlivých druhů drůbeže nejsou velké. Složení vejce je však ovlivňováno plemenem, věkem drůbeže, úrovní a intezitou snášky, ročním obdobím, podmínkami vnějšího prostředí, kvalitou a kvantitou krmení a řadou dalších faktorů, včetně zdravotního stavu.

Slepičí vejce obsahují mnoho cholesterolu (424 mg/100 g vajec^[2]). Podle některých studií však tolik nepřispívají ke zvyšování krevního cholesterolu, jelikož navíc obsahují lecitin, který množství cholesterolu v krvi snižuje.^[3]

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných ve slepičích vejcích (průměr na celé vejce).^[4]

Organoleptické vlastnosti vajec

Čerstvě snesené vejce nemá žádnou specifickou vůni, ale po snesení může získat vlivem prostředí, ve kterém je skladováno, i nežádoucí pachy. Vejce proto nesmí být skladována s jinými produkty. Chuť vejce určuje více žloutek než bílek. Chuť je ovlivněna především krmivem. Někdy pozorovaná rybí chuť může být způsobena zkrmováním většího podílu rybí moučky, zvláště s vysokým obsahem tuku, ale i při nezkrmování rybí moučky. Za možné příčiny této rybí chuti se uvádějí produkty metabolismu bakterií (E. coli aj.), krmivo s vyšším obsahem mastných kyselin, betainu, porucha organismu nosnice metabolizovat trimetylamin či zkrmování většího množství řepkové moučky (>10 %) apod. Chuť připomínající seno se někdy zjišťuje u chladírenských vajec; bývá způsobena také metabolickými produkty bakterií, schopnými metabolismu při teplotě 0 °C (Pseudomonas spp.).

Abnormality vajec

Při tvorbě vejce v pohlavních orgánech nosnice vznikají někdy ve srovnání s normálním průběhem různé tvarové i funkční změny, které se projevují i na kvalitě konzumních vajec. Vnitřní kvalita vajec může být narušena i při nezměněné snášce Tyto změny vznikají nejčastěji v důsledku poruch funkce vejcovodu z různých příčin – endogenních (zdravotní stav nosnic) i exogenních (bakterie, plísně, krmivo). Abnormální vejce jsou nepoživatelná, používají se jen jako surovina k technickému zpracování.

• Velká jednožloutková vejce snášejí nosnice občas; vznikají při dočasné poruše funkce vejcovodu. Taková vejce obsahují velké množství bílkovin (procházejí vejcovodem pomalu) a ohrožují při snášení pohlavní orgány nosnice.

• Trpasličí vejce představují abnormálně malá vejce (10 g i méně). Vznikají často tím, že žloutek se po ovulaci nedostane do vejcovodu, nebo do vejcovodu pronikne jen malá část žloutku. Hormonální impuls však působí na žlázy vejcovodu a vylučovaný bílek je pak obalen papírovými blanami a skořápkou. Tato vejce většinou nemají žloutek. Nutno odlišit od tzv. kuřecích vajec, což jsou vejce produkovaná někdy nosnicemi na počátku snášky (hmotnost 35-45 g).

• Dvoužloutková nebo třížloutková vejce vznikají při krátkých intervalech mezi ovulacemi žloutků nebo při současné ovulaci 2-3 zralých folikulů. Vejcovodem potom prostupuje najednou více žloutků, přičemž mohou obdržet jeden bílkový obal, nebo má každý žloutek vlastní bílkový obal. Je-li interval mezi ovulacemi dvou žloutků dostatečný, může nosnice v průběhu 24 hodin snést dvě normální vejce.

• Vejce ve vejci vzniká tehdy, když již téměř hotové vejce je vrženo opačnou peristaltikou vejcovodu zpět až k nálevce, takže se opětovně obaluje vrstvou bílku a skořápky.

• Vejce s cizími tělísky vznikají v důsledku vniknutí cizích tělísek (kamínek, zrnko písku aj.) do vejcovodu kloakou v průběhu tvorby vejce (především při páření). Nejčastěji se cizí tělíska nacházejí v bílku, ale mohou nahrazovat i žloutek.

• Tuhé žloutky byly ojediněle pozorovány v určitých lokalitách. Žloutky měly konzistenci žloutku vejce na tvrdo uvařeného. Příčina nebyla zjištěna, pravděpodobně se jednalo o poruchu resorbce a využití vitamínů skupiny B.

• Krevní kroužek viditelný při prosvěcování vajec vzniká jako následek odumření zárodku, kdy oplozené vejce bylo inkubováno po dobu 1-2 dnů nebo skladováno v teplotě, která počáteční vývoj zárodečného terčíku umožnila.

• Krevní a masové skvrny se vyskytují ve žloutku i bílku a znehodnocují vejce. Výskyt krevních skvrn je závislý na pevnosti stěn kapilár vaječníku, na protrombinovém čase a krevním tlaku. Krevní skvrny na žloutku jsou krevní sraženiny, které vznikly krvácením při ovulaci (folikul praskne na jiném místě než je folikulární stigma). Vejce s krevní stopou na bílku vznikají tak, že se krev z prasklé cévy vejcovodu obalí bílkem. Vyšší výskyt skvrn se pozoruje u slepic těžšího typu. Nižší obsah vitamínu A v krmné směsi (pod 2400-3000 m.j./kg) zvyšuje jejich výskyt, stejně jako vyšší obah vitamínu K. Proto zařazení krmiv s vyšším obsahem vitamínu K (vojtěšková moučka) může zvýšit počet vajec s masovými skvrnami. Snášení vajec s krevními skvrnami je u některých nosnic dědičné (h2 = 0,3-0,6). Masové skvrny jsou považovány za krevní skvrny pozměněné během průchodu vejce vejcovodem. Krevní skvrny vznikají pravděpodobně ve vaječníku před nebo po ovulaci. Masové skvrny mají buď hnědou barvu (pravděpodobně vznikají z krevních skvrn, ve kterých se hemoglobin oxidací změnil na hematin), nebo bílou barvu (vznikají i ve vejcovodu uvolněním řasy sliznice vejcovodu). Při vyšších teplotách, kdy krevní tlak je nižší, je nižší i výskyt krevních skvrn.

• Abnormality skořápky. Na povrchu vejce se mohou vyskytovat usazené shluky skořápkové hmoty nebo hrbolky; část povrchu nebo celá skořápka může být rýhovaná nebo pokryta vruby. Abnormality skořápky vznikají nahromaděním hmoty vaječných blan, matrix nebo kutikuly při tvorbě skořápky v děloze nebo zvýšenou sekrecí vápenné hmoty v děloze vejcovodu nebo zpomalením postupu vejce vejcovodem. Vroubkované nebo rýhované skořápky jsou náchylnější k prasknutí a způsobují podstatně rychlejší vysychání vajec při skladování. Další deformace skořápky mohou vznikat při různých onemocnění drůbeže (syndrom poklesu snášky, infekční bronchitida aj.). Trhliny ve skořápce jsou způsobovány nedostatečně silnou skořápkou, která neodolá mechanickým vlivům působících na ni během sběru vajec anebo jejich dopravy. Při prosvěcování vajec se pozoruje zeslabení skořápky ve formě trhlin, které však neporušují celistvost skořápky.

• Barevné abnormality. Olivové až hnědé zbarvení žloutku a jeho skvrnitost jsou způsobovány zkrmováním bavlníkového šrotu, který obsahuje gossypol. Přídavkem 0,5 % Fe2SO4 krmné směsi se tento nepříznivý účinek gossypolu ruší (vznikají komplexy iontu železa s gossypolem). Skvrnitost žloutku se někdy vyskytuje i u nosnic na počátku snášky, při zkrmování antikokcidika Nikarbazinu nebo při vyšším množství taninu v krmné dávce. Pravděpodobnou příčinou je změněná propustnost vitelinní membrány žloutku pro vodu a pronikání vody z bílku do žloutku při zvýšeném pH bílku. Voda se pak nerovnoměrně usazuje na vitelinní membráně.

• Růžové zbarvení bílku je porucha vyskytující se po zkrmování moučky z bavlníkových semen (obsah kyseliny cyklopropenové). Bílek má růžovou nebo oranžově červenou barvu, která se udržuje po určitou dobu po snesení.

52 Odpovědi to “Vejce a slepice”