Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archivy
Rubriky
Knihy
Domácí mlékař
Kurzy pečení chleba

Domácí mlékař

Jak to vše začalo slepicemi

Je to už nějaký čas, kdy jsem  reagovala na dotaz ohledně chovu slepic. Dávám ho tedy na náš web, protože chov slepic tak, jak ho znají ti, kdo vyrostli v hospodářství je bez drobných nuancí, které se mohou !!! vyskytnout těm, kteří berouce chytrou knihu do ruky, opustivše právě město,jsou  naprosto přesvědčeni o tom, že co chtějí, stane se !!!

Je to přesně 14 let, co jsme opustili okolí města a odstěhovali se na samotu a jako první jsme si samozřejmě pořídili slepice. Neměli jsme absolutně povědomí o tom, jaké plemeno, zda těžké, lehké, vysoké, zakrslé.Věděli jsme jen, že chceme slepičky respektive vajíčka. Tak jsme přijeli za místním pánem, byl to pán v bagančatech, montérkách, bez předních zubů, trochu koktal a byl nesmírně příjemný. Posléze jsme se dozvěděli, že je to pan Inženýr starosta místního města, toho času ve výslužbě a že vyměnil místo starosty za stodolu s kuřaty, která dovede do stáří 8 týdnů a prodá – a nejsou ledasjaká -jsou to americká nosná !!!
Inu zajásali jsme a koupili jich tehdy 20. Ještě než jsme je ale přivezli, tak jsme si v hlavě a posléze snad i na papíře namalovali, jak jim uděláme luxusní kurník. Úplně to vidím jak dnes – sedíme u stolu a povídáme o tom, jak bude mít kurník na jižní straně skleník, dokonalá krmítka, samospadávací dvířka na kukaních, kolik musí být kukaní, dotékání obilí, dotékání vody – kapénkovou napáječku, popeliště, pískoviště a spodní část odsouvací na kompost, no prostě slepičí ráj na zemi. Inu začali jsme stavět. Během jednoho odpoledne jsme z přivezených krajinek, pod kterými málem klekl vozík i auto, protože pan domácí řekl, že krajinky co váží 1000 kg se na vozík musí naložit a k nám že to není zase až takový kopec – jsme postavili budovu, dva metry vysokou, metrdvacet širokou se čtvercovou základnou. Střecha plochá, mírně zkosená – takový trochu větší záchod, ale měl okénko :-) . Pardon – dvě. Vycpali jsme ji polystyrenem a ten pak překryli lepenkou. No a bylo hotovo, koza se nažrala…. slepičky měly kde bydlet a my si nezničili svůj sen. Budova dostala své jméno, protože jako mnoho dalších budov zde jsme po dokončení zjistili, že mírně padá k jihu (nevadí, však tam bude skleník  )) jsme jí dali jméno „pipíza“Slepičky tedy přijely tak trochu do koncetráku, ovšem měly ty noce a zimu vykompenzovanou krásným výběhem – který měl být stejně jako luxusní slepičárna krásně ohraničen o rozměrech cca 20m na jednu nosnici – v budoucnu – inu takže slepice 11 let chodily kolem baráku, do chodby, občas i do baráku, na pole, do skleníku, do foliovníku, na rybíz, na jablka, na procházku a vždy. když se už už schylovalo k nenápadné, ale jisté snášce, sežrala je liška. A to dokonce dokázal pan domácí naučit slepičky, aby mu sedaly na koleni, všechny co zbývaly a obsypán jimi, dokázal meditovat na lavičce před domem a vymýšlet nový, lepší kurník.

Po pár letech jsme milé pipinky – stále ty nové a nové, přestěhovali na nejsevernější, nejstudenější a nejvzdálenější část našeho pozemku. Ideální místo podle knih,ty totiž jako první radu radí – dejte slepice na nejvzdálenější místo od domu po směru větru! Lišce se dařilo ještě více, jestřábům jakbysmet. Inu nakonec jsme to vyřešili tak, že jsme nařezali krajinky, protože jsme nechtěli stříhat křídla, tak hodně vysoké a udělali vysoký plot. No, slepice nepřeletěly, což mělo za následek, že liška je chytila mnohem lépe a radostněji. Před třemi lety nás napadl báječný nápad. Po pár letech , chudší o několik tisíc korun, o vejce ani ne, protože jejich přísun nedal se nazvat pravidelným, naopak – pravidelný byl, když jsme jeli nakoupit – jsme si uvědomili, že první bod knih nám tolik nevadí, zbourali jsme krajinkový plot – vybili krajinky a přesunuli slepičky zpět, takovou malou smyčkou do —- pipízy, kterou jsme si tehdy vybrali sami, ještě bez knih a pod pohrůžkou odejití k mamince paní domácí, zkušenější od počátku smyčky o 11 let ožraných salátů a sazenic rajčat pan domácí udělal z těch samých krajinek plot. Ostříhal pipinkám křídlo a měli jsme úžasný rok se slepicemi. Sehnali jsme desetitýdenní vlašky koroptví, neboť jsme časem samozřejmě zjistili, že nahormonované americké nosnice jsou vyšlechtěné, aby si sedla na vejce jedna z tisíce, což nebyl náš záměr, zjistili jsme po jednom ataku lišky, že kupovat vynesené slepice za polovic, které nemají peří a smrdí  tak daleko, že je liška sežere ještě dříve než jim to peří vůbec znovu naroste, o nějakých vejcích vůbec nemluvě, že výchova jednodenních kuřat zaslaných vlakem je skvělá, levná, ale že se trochu prodraží tím, že se musí jednodenní kuřátka dostat na velikost těch 10 týdenních – což se nám nikdy nepodařilo.

Jednou jich 3/4 pomřelo na kokcidiozu, jednou jich přesně 3/4sežral jezevčík- od té doby nejmenován panem domácím  jinak než „kurodav“ naší milé paní sousedky z chaty a jednou , nedělám si legraci – koupili jsme sexovaná kuřátka a přišli 3 slepičky a 17 kohoutů – podotýkám, že jsme vegetariáni.Samozřejmě to, že jsou to kohouti, jsme zjistili až, když jsme je vychovali a to je zajímavý, ty nechcípli ! No a začal zase problém sehnat někoho, kdo by chtěl zadarmo hezkého kohoutka ke slepičkám. Nakonec jsme je nějak udali, jednoho nejhezčího kamarádovi – to je důležitá informace, protože milý kohoutek tam byl jen na internátní škole, neb další rok, po jednom pravidelném ataku lišky jsme zůstali bez kohouta a tak jsme ho kamarádovi zase sebrali ! Vlašky posílá paní vlakem, krásné, desetitýdenní za 110 kč kus. Jako bonus posílá kohouta a nenechá si vymluvit, že ho nechceme – vždy přijde. V nové ohradě se zatím většina  vlašek a jedno intermezzo z českých zlatých kropenek dožily dneška a těch 18 kusů snáší nyní kolem 5ks v mrazech, v létě to pak bylo kolem 13-15  ks vajec denně.

Něco více k našim  plemenům: kdo chce slepice i na maso, Šumavanky jsou naprosto jedinečné. Jsou otužilé, hrabavé, snáší, sedí a jsou mohutné. O to víc však potřebují stravy. Mají hnědá vejce a žlutá kuřátka s černýma pírkama. Dají se sehnat jako malá kuřátka, většinou od chovatele v Klatovech – často bývá inzerát v ifauně. Česká zlatá kropenka je úžasná slepice- náš favorit. Je otužilejší než Vlaška koroptví, má hnědá vejce, je hrabavá, velmi nenáročná a oproti Šumavance je mnohem subtilnější – není to masné plemeno. Je spíše na vejce. Také si sedne, ne však tak často a problém je právě s jejím sehnáním. Většinou, když už, tak se seženou od nějakého chvatele malá kuřátka, jednodenní. Lze si chovatele najít na stránce chovatelů drůbeže.  My nakonec zůstali u kompromisu u Vlašky koroptví. Vlaška je také subtilní, vejce má krásná, bilá a snáší poměrně spolehlivě. Je také  hrabavá a nikterak zásadně náročná. Ovšem velmi málo sedí, víceméně si zatím co jí máme nesedla nicméně vzhledem k výše napsanému se dá alespoń sehnat.

Malá rekapitulace :

1) nejdůležitější jsou sny !
2) neplňte si je – přišli byste o ně !
3) ideální pozemek pro slepice na samotě je ten, který uhlídá pes – tudíž do max. 20 m od baráku. 10 let byly bez ohrady 40 m od domu a nikdy se nedožily vajec.
4) ideální je oplocený velký výběh – zvířata stejně jako lidi nepotřebují komfort – potřebují prostor
5) Když je dostatečný výběh – slepice nesmrdí
6) Slepice nežerou žito ! potvory
7) Naše slepice jsou z velké části živy na zbytcích z kuchyně, tvarohu a troše pšenice
8)kukaň musí mít skutečně přesné rozměry, jak je nemá, slepice do ní nevleze
9) osvědčila se nám jako napáječka k tomu určený originál plechový kyblík, otočený dnem nahoru, dole s nožičkami a dole s rozšířrnou nálevkou na vodu
10) ideální něco na zrní neexistuje
11) osvědčilo se nám na zbytky něco hodně těžkého – litinová vanička.
12) osvědčilo se nám nikdy nebrat vajíčka na nichž sedí slepice i třeb jen na kříži dvou skřížených trámů na půdě a přemístit je na námi vybrané ideální místo – slepice ví vždy lépe co dělá !
13)Vlašky koroptví spí velmi rády na vysokém stromě, naskládané na větvích nad sebou !
14) České zlaté kropenky si můžete velmi lehce splést s orlem, když přelétávají přes hřeben vaší střechy!
15) Slepice nežerou housenky běláska zelného! potvory
16) Když utečou z ohrady, stačí dojít pro bílý kyblík na domácí zbytky a poslouchají jak malý pejsek !

tak hodně štěstí s vašimi pipkami a mnoho společenských zážitků – pipky stojí za to!

Tolik o slepicích a jako přídavek pro ty, kteří chtějí vědět něco více o samotných vejcích

Sami řešíme u vajec to, kolik  jich každé poledne přinese některé dítě, které to má zrovna na starosti domů, kolik jich cestou rozbije, zda má slepice dost slámy v kukani – což se pozná velmi jednoduše aniž by tam člověk šel, když to mají na starosti děti- vejce mají špinavou skořápku. To se samozřejmě bavíme o našich slepicích, ne těch v halách nebo klecích, protože tam si slepice nemají do čeho šlápnout, aby tím pak umazaly snáškovou kukaň :-). Vejce se skladují hezky v chladu, nejlépe na dřevěném stojanu,který má v sobě dírky, aby se vejce vzájemně nedotýkaly. Domácí vejce takto skladované vydrží dost dlouho. Když je někdy vajec hodně a hodně, lze si je zpracovat do zásoby formou domácích těstovin nebo je naložit do vodního skla, ale to jsem ještě nikdy nedělala, protože jich nikdy nebylo tolik, abysme je nezvládli spotřebovat :-).

Vejce podle kuchařky Jitřenky z roku 1912

Vejce vážící 50 g obsahuje 27g bílkoviny a 16 g žloutku- tuku, takže se 20 menších vajec rovná kilu masu prostředně tučného. Je-li bílek měkký, jsou vejce snadno stravitelná, hodí se i pro nemocné, je-li tuhý, jsou pak stravitelná méně. Vařená vejce na tvrdo se snáze tráví s octem, proto se také přidávají do salátu.

Vejce se vaří na měkko 2-3  minuty, tak jsou mnohem stravitelnější a živné. Na hniličku 4-5 minut , na tvrdo 6 nebo 7 minut. Je to vše však podle toho, jak je vejce velké a zda není příliš studené. Na tvrdo vařená vejce se lépe loupají, dá-li je člověk na chvíli do studené vody. Čerstvá vejce se pak loupou vždy špatně.

Vejce trochu technicky

kupovaná vejce třídíme písmeny A a B. Písmeno A je určeno pro maloobchodní prodej -jsou to vejce čerstvá a písmenem B označujeme vejce pro průmyslové zpracování.

vejce A se pak dělí do několika skupin XL – velmi velká: hmotnost 73 g a více
L – velká: hmotnost od 63 g do 73 g
M – střední: hmotnost od 53 g do 73 g
S – malá: hmotnost do 53 g

Na vejcích pak musí být uveden tzv. kód , který se skládá z několika čísel.

  • metoda chovu- označuje se číslem 0-3, což je z našeho pohledu velmi důležité hledisko. 0 je vejce od slepic ekologicky chovaných. 1 jsou vejce od slepic ve volném výběhu, 2 pak vejce od slepic chovaných v halách a nakonec 3 – vejce od slepic chovaných v klecích
  • následuje registrační kód státu
  • registrační číslo hospodářství
  • Při prodeji vajec přímo od chovatele musí být viditelně označeno datum minimální trvanlivosti a informace o chovateli. I tato vejce mohou být prodávána nejpozději 21 dní po snůšce.

Malé zastavení- ekologicky chovaných slepic je poměrně málo. Dostali jsme se vloni do kontroly z ÚKZUS, což je jedna z nejpřísnějších kontrol a spadlo do ní pět procent zemědělců. A bylo nám řečeno, že jeden z důvodů je  právě to, že uvádíme ekologický chov našich 20 slepic. Chovat slepice ekologicky je totiž velmi nepraktické a velmi náročné. Základní předpoklad pro ekologický chov je uzavřený ekologický kruh. Tedy vše co vyprodukujete je ideální v cyklu v hospodářství uplatnit. Tedy krmivo rozhodně pro slepice vypěstovat na svých ekologických pozemcích, které jsou nepesticidované atd. Když to  nejde, alespoň koupit krmivo od ekozemědělce. Jiná varianta je vyloučena.  Dále jsou to prostory pro slepice, které také málokdo naplní. Pro chovatele je mnohem přívětivější dát slepice do klecí nebo maximálně do uzavřených hal.

Ke způsobu chovu- toto je oficiální vyjádření chovatelů slepic na vejce :

– slepice nosného typu se chovají v klecích, což je ekonomicky nejvýhodnější, vysoká produkce vajec z 1 m2 haly, vysoká produktivita práce, lepší zdravotní stav zvířat, nejvyšší snáška, vyšší hmotnost vejce, vyšší procento vajec s porušenou skořápkou
– alternativní způsoby ustájení: výběh nebo podestýlka; (náklady jsou vyšší asi o 40 %)
– v ČR jsou náklady na jedno vejce od slepice chované v kleci 1,30 Kč, chované jinde 1,80 – 2 Kč
– při ustájení v kleci musíme respektovat minimální požadavky na místo (3 – 4 slepice / jedna klec)

Pokud by si chtěl někdo udělat i jiný obrázek, než je oficiální vyjádření  k chovu slepic, přikládám článek z ekolistu o Klecovém chovu slepic

 


 

Složení vajec  – převzato z wikipedia cz.

Chemické složení vejce

Podrobný popis vejce v podélném řezu: 1. skořápka 2. vnější papírová blána 3. vnitřní papírová blána 4. poutko 5. vnější řídký bílek 6. hustý bílek 7. žloutková blána 8. výživný žloutek 9. zárodečný terčík (tvořivý žloutek + zárodek) 10. tmavý (žlutý) žloutek 11. světlý žloutek 12. vnitřní řídký bílek 13. poutko 14. vzduchová komůrka 15. kutikula

Uváděné informace se týkají převážně slepičích vajec, o kterých existuje nejvíce poznatků. Slepičí vejce obsahují velké množství vody, jejím největším zdrojem je bílek. Na složení sušiny se podílejí především bílkoviny a tuk. Bílkoviny jsou obsaženy hlavně v bílku a žloutku, kdežto tuky jsou soustředěny jenom ve žloutku. Obsah cukrů ve vejci je minimální. Minerální látky jsou obsaženy především ve skořápce, kdežto ve vaječné hmotě je jich velmi málo. Rozdíly v chemickém složení vajec jednotlivých druhů drůbeže nejsou velké. Složení vejce je však ovlivňováno plemenem, věkem drůbeže, úrovní a intezitou snášky, ročním obdobím, podmínkami vnějšího prostředí, kvalitou a kvantitou krmení a řadou dalších faktorů, včetně zdravotního stavu.

Slepičí vejce obsahují mnoho cholesterolu (424 mg/100 g vajec[2]). Podle některých studií však tolik nepřispívají ke zvyšování krevního cholesterolu, jelikož navíc obsahují lecitin, který množství cholesterolu v krvi snižuje.[3]

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných ve slepičích vejcích (průměr na celé vejce).[4]

Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek (mg/100 g) Průměrný obsah Složka (mg/100g) Průměrný obsah
voda g/100 g 75,1 Na 140 vitamin C 0
bílkoviny g/100 g 12,5 K 130 vitamin D 0,0018
tuky g/100 g 11,2 Ca 57 vitamin E 1,91
cukry g/100 g stopy Mg 12 vitamin B6 0,12
celkový dusík g/100 g 2,01 P 200 vitamin B12 0,0025
vláknina g/100 g 0 Fe 1,9 karoten stopy
mastné kyseliny g/100 g 9,3 Cu 0,08 thiamin 0,09
cholesterol mg/100 g 391 Zn 1,3 riboflavin 0,47
Se mg/100 g 0,011 I 0,053 niacin 0,1
energie kJ/100 g 627 Mn stopy Cl 160

Organoleptické vlastnosti vajec

Čerstvě snesené vejce nemá žádnou specifickou vůni, ale po snesení může získat vlivem prostředí, ve kterém je skladováno, i nežádoucí pachy. Vejce proto nesmí být skladována s jinými produkty. Chuť vejce určuje více žloutek než bílek. Chuť je ovlivněna především krmivem. Někdy pozorovaná rybí chuť může být způsobena zkrmováním většího podílu rybí moučky, zvláště s vysokým obsahem tuku, ale i při nezkrmování rybí moučky. Za možné příčiny této rybí chuti se uvádějí produkty metabolismu bakterií (E. coli aj.), krmivo s vyšším obsahem mastných kyselin, betainu, porucha organismu nosnice metabolizovat trimetylamin či zkrmování většího množství řepkové moučky (>10 %) apod. Chuť připomínající seno se někdy zjišťuje u chladírenských vajec; bývá způsobena také metabolickými produkty bakterií, schopnými metabolismu při teplotě 0 °C (Pseudomonas spp.).

Abnormality vajec

Při tvorbě vejce v pohlavních orgánech nosnice vznikají někdy ve srovnání s normálním průběhem různé tvarové i funkční změny, které se projevují i na kvalitě konzumních vajec. Vnitřní kvalita vajec může být narušena i při nezměněné snášce Tyto změny vznikají nejčastěji v důsledku poruch funkce vejcovodu z různých příčin – endogenních (zdravotní stav nosnic) i exogenních (bakterie, plísně, krmivo). Abnormální vejce jsou nepoživatelná, používají se jen jako surovina k technickému zpracování.

  • Velká jednožloutková vejce snášejí nosnice občas; vznikají při dočasné poruše funkce vejcovodu. Taková vejce obsahují velké množství bílkovin (procházejí vejcovodem pomalu) a ohrožují při snášení pohlavní orgány nosnice.
  • Trpasličí vejce představují abnormálně malá vejce (10 g i méně). Vznikají často tím, že žloutek se po ovulaci nedostane do vejcovodu, nebo do vejcovodu pronikne jen malá část žloutku. Hormonální impuls však působí na žlázy vejcovodu a vylučovaný bílek je pak obalen papírovými blanami a skořápkou. Tato vejce většinou nemají žloutek. Nutno odlišit od tzv. kuřecích vajec, což jsou vejce produkovaná někdy nosnicemi na počátku snášky (hmotnost 35-45 g).
  • Dvoužloutková nebo třížloutková vejce vznikají při krátkých intervalech mezi ovulacemi žloutků nebo při současné ovulaci 2-3 zralých folikulů. Vejcovodem potom prostupuje najednou více žloutků, přičemž mohou obdržet jeden bílkový obal, nebo má každý žloutek vlastní bílkový obal. Je-li interval mezi ovulacemi dvou žloutků dostatečný, může nosnice v průběhu 24 hodin snést dvě normální vejce.
  • Vejce ve vejci vzniká tehdy, když již téměř hotové vejce je vrženo opačnou peristaltikou vejcovodu zpět až k nálevce, takže se opětovně obaluje vrstvou bílku a skořápky.
  • Vejce s cizími tělísky vznikají v důsledku vniknutí cizích tělísek (kamínek, zrnko písku aj.) do vejcovodu kloakou v průběhu tvorby vejce (především při páření). Nejčastěji se cizí tělíska nacházejí v bílku, ale mohou nahrazovat i žloutek.
  • Tuhé žloutky byly ojediněle pozorovány v určitých lokalitách. Žloutky měly konzistenci žloutku vejce na tvrdo uvařeného. Příčina nebyla zjištěna, pravděpodobně se jednalo o poruchu resorbce a využití vitamínů skupiny B.
  • Krevní kroužek viditelný při prosvěcování vajec vzniká jako následek odumření zárodku, kdy oplozené vejce bylo inkubováno po dobu 1-2 dnů nebo skladováno v teplotě, která počáteční vývoj zárodečného terčíku umožnila.
  • Krevní a masové skvrny se vyskytují ve žloutku i bílku a znehodnocují vejce. Výskyt krevních skvrn je závislý na pevnosti stěn kapilár vaječníku, na protrombinovém čase a krevním tlaku. Krevní skvrny na žloutku jsou krevní sraženiny, které vznikly krvácením při ovulaci (folikul praskne na jiném místě než je folikulární stigma). Vejce s krevní stopou na bílku vznikají tak, že se krev z prasklé cévy vejcovodu obalí bílkem. Vyšší výskyt skvrn se pozoruje u slepic těžšího typu. Nižší obsah vitamínu A v krmné směsi (pod 2400-3000 m.j./kg) zvyšuje jejich výskyt, stejně jako vyšší obah vitamínu K. Proto zařazení krmiv s vyšším obsahem vitamínu K (vojtěšková moučka) může zvýšit počet vajec s masovými skvrnami. Snášení vajec s krevními skvrnami je u některých nosnic dědičné (h2 = 0,3-0,6). Masové skvrny jsou považovány za krevní skvrny pozměněné během průchodu vejce vejcovodem. Krevní skvrny vznikají pravděpodobně ve vaječníku před nebo po ovulaci. Masové skvrny mají buď hnědou barvu (pravděpodobně vznikají z krevních skvrn, ve kterých se hemoglobin oxidací změnil na hematin), nebo bílou barvu (vznikají i ve vejcovodu uvolněním řasy sliznice vejcovodu). Při vyšších teplotách, kdy krevní tlak je nižší, je nižší i výskyt krevních skvrn.
  • Abnormality skořápky. Na povrchu vejce se mohou vyskytovat usazené shluky skořápkové hmoty nebo hrbolky; část povrchu nebo celá skořápka může být rýhovaná nebo pokryta vruby. Abnormality skořápky vznikají nahromaděním hmoty vaječných blan, matrix nebo kutikuly při tvorbě skořápky v děloze nebo zvýšenou sekrecí vápenné hmoty v děloze vejcovodu nebo zpomalením postupu vejce vejcovodem. Vroubkované nebo rýhované skořápky jsou náchylnější k prasknutí a způsobují podstatně rychlejší vysychání vajec při skladování. Další deformace skořápky mohou vznikat při různých onemocnění drůbeže (syndrom poklesu snášky, infekční bronchitida aj.). Trhliny ve skořápce jsou způsobovány nedostatečně silnou skořápkou, která neodolá mechanickým vlivům působících na ni během sběru vajec anebo jejich dopravy. Při prosvěcování vajec se pozoruje zeslabení skořápky ve formě trhlin, které však neporušují celistvost skořápky.
  • Barevné abnormality. Olivové až hnědé zbarvení žloutku a jeho skvrnitost jsou způsobovány zkrmováním bavlníkového šrotu, který obsahuje gossypol. Přídavkem 0,5 % Fe2SO4 krmné směsi se tento nepříznivý účinek gossypolu ruší (vznikají komplexy iontu železa s gossypolem). Skvrnitost žloutku se někdy vyskytuje i u nosnic na počátku snášky, při zkrmování antikokcidika Nikarbazinu nebo při vyšším množství taninu v krmné dávce. Pravděpodobnou příčinou je změněná propustnost vitelinní membrány žloutku pro vodu a pronikání vody z bílku do žloutku při zvýšeném pH bílku. Voda se pak nerovnoměrně usazuje na vitelinní membráně.
  • Růžové zbarvení bílku je porucha vyskytující se po zkrmování moučky z bavlníkových semen (obsah kyseliny cyklopropenové). Bílek má růžovou nebo oranžově červenou barvu, která se udržuje po určitou dobu po snesení.

52 Odpovědi to “Vejce a slepice”

  • Tereza:

    Máme zajímavou zkušenost v našem chovu slepic.
    Začali jsme krmit organicky vypěstovaným zrnem z naší louky, kterou jsme před několika lety zorali a zaseli pšenicí.
    Slepice jsou neomylně schopné rozpoznat domácí zrno od koupeného, které odmítají žrát a stejně tak kupované směsi. Na domácím zrní se chov zcela změnil.
    Slepice jsou extrémně odolné vůči nemocem a také povětrnosti (mrazům). Výrazná změna nastala v zimní snášce, od 14 slepic máme celou zimu průměrnou snášku 9 vajec denně.
    Dále krmíme pouze organické zbytky ze zahrady + řepu, brambory, dýně, trávu. Nepoužíváme žádné vitamíny, léčiva ani krmné směsi. Chov slepic se na tomto krmení zcela proměnil, je velmi nenáročný. Z dřívější zkušenosti s kupovaným krmením nám připadá, že slepice byly velmi choulostivé, pravděpodobně přiotrávené.
    Samozřejmě velká změna je znát i na kvalitě vajíček.
    Rychlá odpověď

  • Tinka:

    Ahoj Kláro,

    rozhodli jsme se chovat slepice – nechci je krmit obchodními krmními směsmi, tak bych se ráda zeptala Vás, nebo návštěvníků stránek, čím je je nejlepší krmit. Případně jestli někdo má tip, kde se dá sehnat bio pšenice za slušnou cenu – nemáme hospodářství, pouze malou zahradu, kde naroste zelenina pouze pro nás na přilepšení.

    Předem děkuji za všechny rady!

  • Hana:

    Dobrý den, už dlouho chovám slepice u lesa. Máme už voliéru, staršího zkušeného jestřába nezastraší nic, zvlášť když loví v páru… Chci vám sem nabídnout foto mé vlastní vychytávky na krmení malých kuřat tak, aby mohla být v hejnu s mámou a slepicemi a aby jim na žrádlo nedosáhly ostatní slepice. Jen nevím, jak umístit foto… DDD. Tak jestli máte zájem, napište mi na mail. Zdravím všechny, Hanka

  • vera:

    ahoj rada bych se nekoho zeptala jestli ma nekdo skusenost slrpice nemaji nahore cela vajicka zacelena nevim co jim asi chybi dekuji

  • Honza:

    Týden jsme dávali jen směs míchanou s pšeničnokukuřičným šrotem , normálně krmím spařené psí granule , brambory a ten šrot . Po tom týdnu jsou některá vajíčka po rozklepnutí cítit jako rybinou .Děkuji Honza

  • Michaela:

    Dobrý večer, máme 3 měsíce mladé slepičky, které donedávna snášely. Teď mají asi pauzu. Jak dlouho tato pauza trvá? A není to třeba nedostatečným přísunem živin? Nebo je to normální? Děkuji moc!
    Míša

    • Michaelo, máte mladé slepičky a máte je tři měsíce? Je to tak? Pauzy bývají, jaké je to plemeno? Třeba wynadotky zdrobnělé u nás téměř nepauzují a ostatní ano, ale většinou od září. Jsou tři možnosti, buď fakt jen krátkodobě fyziologicky pauzují, pak je dobrá naklíčená pšenice a bílkovina – tvaroh, nebo přepeřují, ale to spíš fakt až září, tady je článek o přepeřování, kdy přestávají nosit http://www.ifauna.cz/drubez/clanky/r/detail/6790/preperovani-a-pelichani/, nebo by mohly mít cizopasníky, to pak snáška také ustane. Nebo snáší, ale nevíte o tom, že si našly místo a někam zanáší.

      • Michaela:

        Milá Klárko, děkuji vám moc za odpověď. Pokusíme se dohledat jádro pudla. :-)

      • Michaela:

        Ahoj Klárko, konečně jsme přišli na to, jak je to s těmi ztracenými vejci. Oddělili jsme na tři dny snášející slepice od nových a vejce byly snášeny jako obvykle. Ty nové si během těch tří dnů odnaučily v kurníku loupit. :-)

  • mirek:

    Dobrý den.chtěl bych vědět proč má slepice vodnatej bílek ?Dík za odpověd

    • Dobrý den,
      snad odpoví nějaký dlouhodobý chovatel. Za nás dvě možnosti – buď staré vejce, to je ta nejjednodušší možnost, nebo adenoviroza slepice – jako další příznak se uvádí zdrsnělá část vejce – spodek nebo vršek. A určitě bude i více možností :D. Hezký den.

  • Martina:

    Dpbrý den chtěla bych se zeptat jak dlouho sedi slepice na vejcich.Moc děkuji za odpo
    věď

  • Vladko:

    Dotaz.,námi odchovaná slepička snáší nazelenalá vejce nemá s tím někdo zkušenost?děkuji Vladko

  • Terezka:

    Přeji pěkný den!
    Pěkné počtení, trochu jak od nás…Měla bych na Vás jeden dotaz..Jak zastřiháváte křídla, jde-li to popsat…V loňském roce jsme přes zimu přišli téměř o všechny slípky, vlivem jestřába (seděl na slepičce i 2 metry ode mne), tak jsme si od známých přivezli kuřata, při příjezdu k tomu ještě seděla naše kvočna a co čert nechtěl, máme teď 4 kohoutky, které nemůžeme udat. Vegetariáni nejsme,ale jsou to krasavci, tak je chceme poslat někam do chovu…Než se nám to ale podaří, mám pocit, že z nich zešílím, jelikož je to jediný element, který mi 100% vzbudí miminko spící na čerstvém vzduchu…Běhají přes den mimo dvůr (jihočeský čtvervcový), ale jak jich je kopice, tak se ti slabší bojí a přelétávají do dvora, odkud kokrhají na ty venku, tudíž je to trochu na hlavu…Nechce se mi spínat jim křídla sponkami, to mi přijde lepší zastřihnutí, jen s tím nemám zkušenosti, proto Vás prosím o radu, jak na to?
    Děkuji moc a krásný den ze slunného jihu:)
    Ter.

  • emil:

    hezky den dotaz ve skleniku pomalu vše bude končit šlo by to vyzžito pro slepice dik že bych jim tam dal i snašedlo

  • dani:

    Prosím,řekněte mi ,jak to ,že některá vejce mají po uvaření nahořklý žloutek.Děkuji

  • hanaka:

    Tak jsem v sobotu dovezla 4 vlašky už ve snášce, ještě by měly přijít ty 10-ti týdenní kuřice, prodejce je letos nějak ve skluzu. Jen doufám, že jsme udělali dobře, před pořízením jsem všude možně hledala a nevím, jestli to bylo tím nadšením, ale kromě létavosti jsem našla na vlašky jen samá pozitiva. Teď jsem k tomu sedla zase a nestačím se divit – najednou všude nacházím články o tom, jak jsou vlašky náchylné na zimu, omrzají jim hřebínky, v zimě nesnáší a ještě jsou to potvory zanášivé – což už jsme se stačili přesvědčit :-) První den zanesla jen jedna, teď už nenacházíme nic! A přitom jsme jim udělali krásné intimčo, pravdou je, že snůška nemá přesné rozměry, tak to asi bude ta chyba :-) Ale proč píšu, předpokládám, že pro ně nemáte žádné extra super podmínky, jak tedy u vás zvládají zimu? My máme kurník zatím takový provizorní, ale obávám se, že to provizorium bude delší, než bylo zamýšleno. Není ani zateplený, což snad do zimy zvládnem a není tam elektro, takže možnost přisvěcování odpadá. Zvládnou to holky slepičí? Češky ani šumavanky jsme bohužel nesehnali…

    • No, vlašky nám bezvadně snášejí, místo nemají žádný luxus, v zimě je docela zima, nesvítíme, snáší celou zimu – sice méně, ale snáší a hřebínek -to začíná být problém až opravdu při velikých mrazech, tzn. když je venku -15. Jinak jsme spokojení. Nesedí, teď dostaneme zakrslou vyandotku a ta prý sedí ostošest, tak jí budeme dávat vlašcí vejce. Jinak s vlaškami veliká spokojenost.

      • hanaka:

        Díky moc, tak to jsi mě potěšila, tak snad ty zimy u nás přečkají :-) Včera jsme ještě mrškám upravili snášky a dneska mají domácí vězení, tak snad v nouzi nejvyšší pochopí, cože od nich chceme :-)

      • Eva:

        Hezký den Kláro,
        neměla byjste na prodej vlašky? Nám se stalo,že liška ulovila 12 slepic. A babička se nemá o co starat.D

        • Omlouvám se moc, já zapomněla odepsat. Bohužel, máme letos jen pro sebe, ale pokud napíšete do google Daniel Zilinec vlašky, vyjede vám spoustu receptů. Posílají desetitýdenní, a to už by se babička měla o co postarat:). Krásný den.

  • Ahoj, chtěl by jsem se tady někoho zeptat jak moc je důležité mít kohouta s jiného chovu, nemám s kým vyměnit kohouta s domácího chovu a kupovat s líhně se mi ho nechce připadají mi nějací línější.:-)

  • Nany:

    Ahoj na kopec.Nevím jestli píšu na správné místo.Na jaře jste chtěli dát vědět jak funguje elektrický ohradník ve formě sítě na drůbež,jakožto ochrana proti liškám.Tak po roční zkušenosti mohu říct,že na 100%.Ze začátku občas nějaká slepice ohradník přeletěla,ale pak jakoby přišli na to že jsou tam chráněné,akceptovali své území.Kurník mají celý rok otevřený i přes noc,takže se pohybují dle libosti ven i dovnitř.No ale aby to nebylo s takovým hepyendem.V těch velkých mrazech mi na ně začal lítat,jak do sámošky,jestřáb.Takže mi jich zbylo jen 5.Takže další zkušenost do zásoby :-))

    • Zdravím a díky moc za zkušenost – jestřábi jsou krásný ! :)

    • Dobrý den, chtěla bych vás požádat o radu,jaké plemeno slepic si pořídit. Přestěhovaly jsme se z Prahy do Krkonoš,bydlíme v nadmořské výšce 1125 metru a potřebovaly bychom plemeno které je možné chovat v tak vysoké nadmořské výšce. A také jak je správně krmit. Odmítáme používat granule a jiné chemické prostředky. Děkuji za radu. S pozdravem Kasandra

  • Petrula:

    No a co krkavci? Tylikvidují sousedovi kuřátka v páru a to jsou nálety.

    • To je těžký:), ty naše pipči tady nemaj co dělat, takže teoreticky za ně přebíráme zodpovědnost, ale kuřátka, kuřátka mají mít svojí maminku – tu velkou slepici, co když se k ní přiblížíte, je hrozně vzteklá, nafoukne se, načepýří a je ochotná vám vyklovat oči jen když člověk bude chtít upípanejm kuličkám ublížit. Takž krkavci jasně – soused prostě musí simulovat kvočnu :).

    • Dobrý den, krkavci nebývají až takový problém a na slepice téměř málo kdy nalétavají, pokud je jich celé hejno tak uklovou klidně i srnčí ale k chalupám se málo kdy přiblíží, je to pro ně nebezpečné a navíc jsou mazanější než cokoli jiného. Sám mám problem, že se mi strácí slepice, každý rok se mi stratí 6 -8 slepic a bere mi je jestřáb, jsou to sice krásní ptáci, úcty hodni, ale májí kliku , že jsou chránění už by leželi na výřadu.
      Nelibí se mi že mi berou slepice a taky nevím co mám s tím dělat, bydlím u lesa necelých 50m a nejbližší sousedy mám jedny tak 30m a další tak 200, tak že je tady dost prostoru na to aby si tady dravci dělali co chtěli a co platí na jestřába už fakt nevím.

      • Zdravím Tonny, čekal jsem, že vám napíše někdo se zkušeností, protože já spoléhám na psa a na přirozený úkryty ve slepičím výběhu. Ale když o tom uvažuju, myslim si, že netřeba zcela zamezit, ale asi značně ztížit útok jestřábovi by měly předměty, co odrážejí světlo, rozmístěný ve výběhu. Tušim, že z toho důvodu se dávaly na ploty okrasný koule a láhve a na strom se věší zrcátka. Tak možná tak. Já sám jsem včera ráno nahý vyskakoval z okna a vyhnal mladýho nezkušenýho jestřába, pes mi vyběhl v patách :-)))

  • Petrula:

    Dobrý den Jano, my bydlíme za vesnicí u lesa. Souseda mám asi 200m a k tomu chodí kuna pravidelně a je natolik mazaná, že se nenechá chytit. Co se týká lišek….slepice nám neberou, ale pro všechny, co chovají ovečky. Nám se naučily chodit lišky ve smečce na jehňata.

  • Olijana:

    Chystáme taky chov slepic, takže tento článek je pro mě hodně inspirativní a odpovídá na mnoho otázek. Ještě by mě zajímalo, jestli liška a draví ptáci jsou jediní “ lovci“ slípek? Ještě mě napadlo, jestli taky kuna nedáví drůbež? Jaké máte zkušenosti? Taky máme pozemek u lesa a původně jsem myslela umístit výběh co nejblíž k lesu, teď tedy vím, že u stavení budou víc v bezpečí.Tak jak je to s těmi kunami? Jana

    • Zdravím, kuny jsou prevít :-)). Ale vážně, já jsem divnej, abych pravdu řekl, vždycky preferuju svobodně žijící tvory před těma pod kuratelou, ale využívám těch pod kuratelou, aby se vzájemně ochránili. Na lišku platí pes, na kunu spousta koček. Na dravce já :-)) I když, pokud slepici už není pomoci, sednu si kousek dál a čekám na to vyklovnutí oblíbených jater a odlet pryč. :) Problém u všech je, že jsme zvykoví tvorové. JInak máme je taky u lesa,nejde ani tak o umístění, ale o to, jak to dokáže ohlídat pes. Jestli to spadá do jeho teritoria nebo ne. A ještě k dravcům – nebezpečí hrozí jen od orlovitých a jestřába. Ale kdyby sem zavítal ten orlovitej, tak jsem z toho tak na větvi, že bych si rovnou sednul :)

  • hanaka:

    Prosím prosím, můžete mi dát kontakt na paní, co posílá 10-ti týdenní vlašky koroptví? Všude sháním a nějak se nemůžu dopátrat :-(

  • celkem dlouhej clanek, opravdu jsem to nedokazal docist, kdyztak k tematu: http://profiblog.cz/2012/01/25/slepice-nebo-vejce-co-bylo-driv/

    • ¨zdravím profisecoro, je to dřina co, prosadit se na webu?, ale ,myslim si, že s vědeckým výkladem filosofické otázky nemáš šanci uspět, je to stejný, jako kdyby ti sex popisovala katolická církev.

      • za filosoficke otazky povazuji takove, na ktere nelze pro nedostatek vedeckych poznatku odpovedet(napr. zda existuje duse). Ze byla driv slepice uz je celkem jiste :)

  • Wandys:

    Tak já jsem si koncem dubna přivezl 30 vajíček české zlaté kropenky(z chovného kmene), dvě jsem nakřápl. V zimě vyrobená líheň
    a rady ostatních chovatelů byly korunovány úspěchem. Povedlo se 22 malých kuřátek, kterým je právě 10 dnů.Mají se čile k světu , běhají a skáčou jako střely. Doufám, že bude převaha slepiček.Bojím se jejich létavosti. Mám z obou stran sousedy a plot 150 cm. Chovatel (od HK), který mi prodal vajíčka problém s přelétáváním nemá. Kohoutky snad prodám, daruji, či jednoho vyměním. Sníst by je by byla asi škoda.Tedy Vaše stránky-palec nahoru.
    Praktiké rady,charakteristika i trochu té teorie-k nezaplacení.

    • díky moc za kompliment. Pokud by přelétávaly a nechtěl byste přistřihnout jedno křídlo – jen jedno !!!¨, tak prodávají ještě klipsny http://www.zepo-chovatelske-potreby.cz/product.php?id_product=2938, ale nám nejsou moc sympatické, máme pocit, že to té slepici musí vadit víc, než zastřižené křídlo. Ale třeba nebude ničeho třeba. KOhouti češek jsou moc hezké, uvažujeme, že bysme od vás jednoho odkoupili. Že bysme ho vyměnili za našeho vlašáka, kdyby si nějaká slepice sedla, aby byly křížené vlašky s češkami. Napište prosím, až bude poznat pohlaví, jsem moc zvědavá kolik budete mít kohoutků a kolik slepic :-) a taky jak se podaří je odchovat.

  • pousmíváváme se s manželem nad některými postřehy :-) ano slepice nepotřebují komfort.. a přesto jim tu každý den čistíme kurník, odnášíme kuřince, hrabeme výběh, čechráme novou slámu.. občas natíráme kurníky, větráme.. občas jim zase chybí proteiny, tak je krmíme rybama a sýrem. Pak zase potřebují čerstvou zeleninu, a pak potřebují zelené větvičky nad halvou, aby si procvičily mozek a nezobaly pořád jen ze země.. takových věcí, které nám připadnou absurdní.. staráme se jak můžem, ale přesto je ta liška někdy rychlejší.. atak zatím během jara jsme přišli asi o osm slepic.. které byly následně nahrazeny novými doveznými kamionem až do kurníku :-) jak s láskou vzpomínám na obyčejné slepice, které se krmí zbytkama a zrním :-)

  • Veska:

    Krásný článek …
    pipiny jsou zvláštní živočichové a nepřestávají mě udivovat,mám doma směsku slepic ale nejvíce jsem spokojena
    s nosnicemi Moravia – červené a kropenaté,beru si je z drůbežárny každý rok část takže pak mám půl chovu roční
    a půlka dvouletá

    • Já mám letos nově ty kroužky, takže poprvé poznáme, jaké jsou jaké, protož jinak jsou tak vitální, že vvypadají všechny dobře. Máme tu zhruba šestiletý dvě Šumavanky a vzhledem k tomu, že mají hnědá vejce, víme že snáší každý den – jsou to hrdinky. Ta liška či jestřáb je pro nás občas vysvobození, protože tím, že to nezabijeme, tak máme prostě takový slepičí domov důchodců :-))

  • Nany:

    Ahoj na kopec,
    moc se mi líbí vaše stránky.Jsou pro mě inspirací.Celý život jsem prožila ve městě, až před čtyřmi lety jsme s mužem koupili staré stavení ve vsi a nastěhovali se do domu bez oken, dveří, podlah, vody a elektřiny, do jedné místnosti,kde okna a dveře zbyli a podlaha naštěstí také.Naší dceři byl rok a devět měsíců po nastěhování se nám narodila druhá.A když se mi podařilo po zimně prosadit,že nutně naše rodina potřebuje slepičky,začal nerovný boj s liškou.Takže jsem podobně jako vy o ně vždy přišla.Liška byla tak drzá,že si pro ně v tichosti chodila v pravé poledne i když jsem pracovala na zahradě pár metrů od pipin.Letos jsem se dopálila a pořídila jsem el. ohradník s vodivou sítí pro drůbež.A teď čekám jaký to bude mít efekt.Jen doufám,že mi na podzim nezbyde jen ta prázdná síť a oči pro pláč.

    • Moc zdravím – mluvíte či spíše píšete mi z duše :-). Naše chalupa vypadala podobně:-). Ale slepice jsou fakt důležitý a stejně tak koně a kráva :-) a fóliák a skleník a víc dětí, aby nebyly sami a další záhony a taky možná teď dvě kachny a tyče na fazole :-)) a v pozdějším věku jednoznačně trampolína a jak říká pan domácí, ideální taková, aby na té síti měla také zámek :-))). Určitě napište, jak to dopadlo se sítí. Naši známí mají jen ohradník, bez sítě a slepice tam prý udrží uvnitř. Ovšem já když vidím Vlašky, naskládané na větvích v pěti metrech, silně o tom pochybuji a myslím, že minimálně síť je dobré řešení :-)). Na lišku u nás zabralo fakt slepice blízko a Leonberger ležící u jejich plotu :-). Možná budou štěňata :-))). Držím palce a hodně štěstí

    • Wandys:

      Od té doby co chovám slepice, spotřebujeme veškeré zbytky potravin. Pobláznil jsem vnoučata a při každé návštěvě
      vyfasuji staré rohlíky,chleba a skořápky(přejedu je v mikrovlnce, kvůli nákaze).Kromě slupek od pomerančů zfutrují všechno a to doslova.Věnovat se jim 20 minut denně, to stačí.Kurník jim čistím jednou týdně, aby se ve špíně nenamnožily různé potvory.Podlahu „pocukruju“ vápnem. Na půdě mám staré seno, kterého se potřebuji zbavit, tím je podestelu a výsledkem je špičkový
      kompost.V zimě jim je ouvej, ale komu ne.Jak jsem se již zmínil, mám 22 kuřat češek. Z velkochovu například TERY
      snášejí až 280 vajec za rok, ale dává jim to tak zabrat, že vydrží rok a půl a přitom ještě vypadají hrozně.
      Proto jdu do původního plemena.
      Ať se Vám daří.

  • Zlaté kropenky jsme měli. Jsou to opravdu vynikající slepice. Jen je opravdu problém, kde je vzít. Způsob, kdy si necháte pár vajec od chovatele vysedět, je trošku riskantní, protože samozřejmě budou taky kohouti.

    Tak jsme si k obohacení našeho hejna nesli tři slípky a dva kohouty. Slepičky skvělé, ale kohouti, když vyrostli byli strašliví živlové. Byli krásní a silní ale taky strašně bujní. Všech 12 slepic postupně jejich řádění špatně neslo. Brzy měly oškubaná celá záda a pár z nich vypadalo, že se blíží jejich poslední hodinka. Kohouti se jinak mezi sebou neprali, jen bych každému přidělila slepic alespoň 40. Museli pryč. Protože nejíme maso, šli ke známým, kde pak vedli dobře každý svoje hejno.

    Takže je obrovská škoda, že nejde sehnat jen malé slípky. Riziko, že při dalším pokusu dostaneme zas příděl kohoutů, už radši nepodstoupím. :-)
    I když bych už dneska nikomu nevěřila, jako tehdy, že z těch kuřátek s větším hřebínkem, budou taky slepičky. ;-D

    • Přesně tak. Z mého pohledu není nad česko zlatou kropenku. Kohouti češek byli také nádherní. Moc se těším, že se nám podaří časem zase nějaké odchovat, i když s Vlaškami jsme taky moc spokojení. S kohoutama je to u nás naprosto stejný. Většinou se je podaří rozdat. My měli zkušenost, že dva kohouti se začínali prát, ale když byli tři, bylo to lepší. Nicméně stále si držíme jen jednoho a jeden je většinou někde v záloze :-))

    • roman:

      Dva kohouti na dvanáct slepic je moc. Chovatelé doporučují pro jednoho kohouta minimálně patnáct slepic.

    • roman:

      Dva kohouti na dvanáct slepic je moc. Chovatelé doporučují pro jednoho kohouta minimálně patnáct slepic.

Přidejte komentář na Wandys