Makovec – další z evergreenů kulinářských dobrot. Makovec, ať už jen na plechu, nebo
ve tvaru bábovky jako dnes, nikdy nezklame. Kdo má rád mák, makovec jako když pohledáš ! Maková bábovka je lehká a na rozdíl například od Francie, v Čechách je mák jako doma.
Když jsme měli na návštěvě tři francouzské wooferky, dalo nám velmi mnoho vysvětlování, že je nechceme nijak omámit, otrávit, že neděláme nic nezákoného. To byl teprve začátek jejich návštěvy ! Nikdy mě nenapadlo, jak může být mák v některých zemích tabu ! Když jsme procházeli po záhonech a oni se mě ptali co to je, ukazujíc na mák, horečně jsem přemýšlela jak kulantně odpovědět. Ale celý týden přežily, byly skutečně a nefalšovaně unavené z práce, kterou si přijely vyzkoušet – my také !!!, protože jsme museli eliminovat vše, co jsme připravili jako „lehká práce“ a museli jsme najít ještě nějakou „lehčí“, což už začínalo být pomalu nad naše síly :-))). Ale holky byly moc milé – bez ironie. Jedna si nakonec vezla domů vzpomínku, neboť předposlední den návštěvy u stolu zbledla, vyšla ven a začala se vodit s ostatníma dvěma sem a tam a dýchala a dýchala. Já byla v devátém měsíci a tak jsem chodila za nimi a dýchala a dýchala taky :-). Když jsem se zeptala, co jí je, jestli je diabetička, nebo kardiačka – co se děje, řekli nám, že ne, ale že to může být vážné, ať zavoláme sanitku ! No tak to jsme nezavolali, maximálně, že bych začala rodit :-) Zavolali jsme kamaráda s autem,který byl od té dobroty a dva dny předtím, když už jsme byli tak unavení staráním se o další tři pracanty k našim tehdy dvěma dětem, že je vzal na výlet, ukázat jim krásy našeho kraje- inu tak s tímto kamarádem jsme si sedli i s milými holkami do auta a odvezli je na pohotovost. V autě už nám slečna dýchala tak zásadně, že jsem to pomalu rozdýchávala s ní :-)) Hned jak jsme vstoupili do ordinace, od stolu lékařka diagnostikovala hysterický záchvat, poradila nám, ať rozhodně máme pro příště připravený igelitový pytlík, do kterého bude návštěva dýchat v případě nouze,(jako by tušila, že se to může opakovat :-) milá francouzka dostala kalciovku a pak se 12 hodin vyspinkala a pak jela domů. Od ostatních dvou – které byly opravdu skvělé, jsme se dozvěděli, že se poprvé ve svých devatenácti letech vydala na delší dobu od rodičů pryč, z jednoho velkého francouzského města do velkoměsta českého – totiž do Prahy, ale jenom na Ruzyni, tam pak autobusem a metrem na vlak a pak k nám. Tedy trochu obklikou. Protože bydlíme 7km od vlaku, který se nazývá velmi podobně jako zastávka vlaku 260km od nás a my poctivě čekali na tom správném nádraží, se zapřaženými koňmi, zatímco ony tři dojeli na tu druhou zastávku. Téhle milé mladé dámy to měla být taková zkouška na Afriku, kam se chystala na velikou výpravu. Odjela poprvé od rodiny, poprvé ze svého rodného města, poprvé z Paříže a dorazila s obklikou 260km…. k nám. Spala v tee-pee, chodila na suchou kadibudku, myla se u studny, dojila krávu, sekala trávu, chodila na borůvky, sušila seno, plela plevel, ale i květák, kedlubny a fazole – pro necvičené oko je to vše velmi podobné :-))), jedla mák a nakonec jí něco štíplo, ona se bála, že to je smrtelný hmyz, dostala z toho hysterický záchvat a obávám se, že Afrika padla :-)). Kdybych u toho všeho nebyla a někdo by mi to vyprávěl,asi bych tomu nevěřila….. wwoof systém je opravdu zábavná věc :-)))))
tak až k těmto vzpomínkám mě přivedl mák a makovec……takže teď k němu konkrétně :-))
suroviny: 4 vejce, 250ml oleje, 250g mouky celozrnné pšeničné přesáté, 1 prášek do pečiva,300g cukru, dvě lžičky citronové kůry, lžička skořice, 1 sklenice vody – zhruba 150-200ml, 300 g máku.
Nejprve je třeba utřít oddělené žloutky od bílků spolu s cukrem. Třu to lopatkami. Po řádném utřením vyměním lopatky za metlu a přiliji olej, poté vodu, umletý mák, mouku s práškem do pečiva, skořicí a citronovou kůrou a nakonec vmíchám tuhý sníh z bílků. Těsto naliji do bábovkové formy, která je vymazaná a vysypaná moukou a dám péci při teplotě 180-210ct. C.
Upečenou bábovku – zjistím špejlí, zda je již upečená, vyndám z trouby, dlouhým úzkým nožem jemně oddělím od stran formy a vyklopím na talíř. Cukruji moučkovým cukrem.
K obědu pak dnes velmi rychlý lilek, pro který jsem se inspirovala
u Šárky, která se inspirovala u
původců receptu, totiž u
Olivové kuchařky :-))). Nechtělo se mi recept ani příliš rozepisovat, protože obě ho mají velmi dobře napsán a nafocen a nechtěla bych nosit dříví do lesa, říkala jsem si ale, že ho třeba někdo nezná, tak, jako jsem ho neznala já, a že se tam tedy těžko podívá, když ho nezná a neví co hledat :-))) a to by byla rozhodně škoda, takže ho zběžně napíšu. Recept je to krásný ve své jednoduchosti, je i velmi líbivý – velmi hezky vypadá po upečení a je rychlý. Jediné mínus pro nás je, že nejíme maso a na rozdíl od například klasického, smaženého
lilku s máslovým bramborem, tento nám přijde mnohem více ideální jako příloha k masu než jako samotné jídlo, ale to možná jen pocit pana domácího – já jsem ráda za každé jídlo, jak už jsem psala :-))) Mě skoro žádné neodradí !! :-)) Bohužel !!!
Rozhodovala jsem se mezi opečeným chlebem a rýží a nakonec, vzhledem k tomu, že nepřítomnost dětí umožnila jakýsi odlehčený kulinární týden, rozhodla jsem se pro celozrnnou rýži s tumerikem a curry.
suroviny: 2 hrnky celozrnné přírodní rýže, lžíce curry, lžíce tumeriku, sůl, 1 lilek, pepř, paprika sladká, hlavička česneku, svazek dobromysli a svazek saturejky. Nezbytný olivový olej.
Nejprve si dám vařit dva hrnky přírodní rýže, osolené, otumerikované a ocurryované :-)) do 5,5 hrnků vody. Tato rýže se vaří velmi dlouho. Mezitím rozřízneme lilek na půl, uděláme do něj zářezy, které naplníme nakrájenými plátky česneku , jemně jsem opaprikovala, lilek i podlilek jsem řádně podlila olivovým olejem a na jednu půlku vložila bylinky a přikryla půlkou druhou. Vše jsem pak dala do formy na chléb – respektive na biskupský chlebíček.
Rozhodně chybělo červené víno !!!
Veska | 21. června 2010 v 12:44 | 
jo makovec vypadá dobře a určitě jak nemáme makové věci rádi,tak bych nepohrdla kouskem 
