Author Archive
A zase po dlouhé době jedna malá, večerní hádanka, taková velmi lehká. A velmi prostá – co to je za plod?
Hrajeme poslední dobou doma různé hry – Agricola je nyní číslo 1. Leták u hry píše: „Hra založená na dobrém úsudku, kombinatorice a logice – veliká eliminace náhody. “ No nevíme teda doma, ale takto to určitě není. Zatím jsme hráli asi 20x a z toho 19x vyhrál pan domácí. Já jen jednou a to včera prohlásil Milouš „To bylo stejně jen proto, že se slitoval!“. Kde je moje logika? Kombinatorika? Dobrý úsudek?
Moje oblíbená hra, oblíbenější než Agricola, je však v posledních dnech Excel. Tabulky – moje vášeň :-). Pro někoho noční můra, pro mě, jak jsem onehdy přemýšlela – nevím co, ale vím jistě, že asi vícekrát to je tak, že nedělám tabulku, aby mi usnadnila nějakou věc, nýbrž dělám nějakou věc, abych jí mohla zapsat do tabulky :-))). Případně, abych si mohla udělat tabulku:-). To, že tabulku za čas ztratím, založím, už se do ní nikdy nepodívám, vůbec nevadí. Jsem celkem ranní ptáče, chodím spát poměrně brzy a poslední týden, jsem to několikrát přetáhla přes půlnoc. Excelovské funkce jsou báječné povyražení! A tak to je tedy druhý dotaz na dnešní večer. Pokud je v buňce A1 datum 2.10. 2013. Toto datum je naformátováno jako „dddd“, takže zobrazuje v buňce „úterý“.(Ovšem jenom zobrazuje. Jakým způsobem lze překopírovat tuto buňku kamkoli jinam tak, aby zobrazovala jako obsah „úterý“ a nikoli 2.10.2013? Děkuji předem. Milouš sice vyhrál s doktorandskou prací nějaké prachy od Siemensu, sice jsme probrali včera velmi podrobně if, sumif a countif, a, nicméně k čemu to je, když úterý je pořád jen v té jedné buňce? :-))
Takže odpočinek od excelu a Agricoly s kosou a úlovek přidávám jako dnešní hádanku.
Podzim nás začal atakovat zcela běžným způsobem – přinesl nám nějaký bacil. Padli všichni. Vysoké horečky, slabost, každý problém se svou slabou částí. Všichni – kromě mě. To je zcela normální. Důvod je ten, že vždy musí někdo držet vlajku a já se rozhodla právě, že se musím markantně zlepšit v běhu – proto mi k tomu přibyla na chvíli i práce ostatních, abych svůj plán plnila na mnoho procent. Našla jsem si virtuální parťačku, která má tréninkový plán od svého trenéra a začla „trénovat“. První týden byl famózní. Navýšila jsem kilometráž skoro o 100% a ani mi to nepřišlo. Když mám napsáno – běž 3, 7 v tempu a pak zase 3, běžím jak je psáno. Jsem poslušná. Druhý týden jsem cítila ohromný progress, ovšem tréninkový plán mírně korigovala. Ona měla v neděli napsáno například – regeneraci – 60 km na kole. Až do tého chvíle jsem si myslela o regeneraci zcela mylně, že to je něco úplně, ale úplně jiného. V tomto bodě jsem rezignovala. Regenerace ve formě dojení a všeho ostatního mi přišla dostačující. Měla jsem sice špatné svědomí, plány jsou od toho, aby se plnily, ale nedalo se nic dělat a i přes to, že jsem tak zásadně zanedbala onu „regeneraci“,před čtyřmi dny jsem myslela, že umřu. Že už nikdy v životě nevstanu a už vůbec se nepostavím na vlastní nohy. Pokorně jsem zkrotila hlavu a vrátila se opět ke svému oblíbenému plánu, totiž běhat podle chuti a pro radost. Rozhodla jsem se, že odmítám podporovat běžecký marketing a už si nikdy nekoupím žádný běžecký boty. Zakoupila jsem za 180 v nedalekém obchodě slovenské „číny“, takové ty klasické kotníčkové plátěnky a libovala si, jak jsem na tom vyzrála. Minimalistické Inov za dva a půl a NB bratru za dva mi připadají úplně stejné a tak jsem se radovala. Ale jen chvíli. Nohy mám naprosto celé opuchejřované a dělám, že puchýře nejsou, ale jsou, jsou veliké a všude a bolí a štvou mě. Říkám si, to přebolí, noha si zvykne, ale jedna, co se zahojila, po dalším běhu se znovu rozedřela do krve. Odmítám si přiznat, že se nedá běhat v každé obuvi – jak to řešíte vy? Ráda si nechám poradit. 
Read the rest of this entry »
Naše americká tetička nám poslala další báječný dárek – 3 knížky o sýrech, které jsme spolu s ní vzájemně tak nějak vybraly. 
Knihy došly, už se v nich probírám s velikou radostí.
Zajímalo by mě, jak to máte se zacyklenými schématy v hlavě. Poslední dobou se stále častěji vracím k hádance z filmu „Zelený svět“. Hádanka je o tom, jak otec a syn jedou autem, vybourají se, přijede sanita a oba je odveze do nemocnice, ovšem každého do jiné. Tam, kam přivezou syna, přijde chirurg na sál, podívá se na dítě a praví “ To dítě neoperuju, to je můj syn, musíte zavolat někoho jiného“. Otázka zní, jak je to možné, ovšem ta není tak podstatná, jako to, jak si člověk po jejím vyřešení uvědomuje, jak je krásně veden k určitému způsobu myšlení a k tomu, aby myslel jedním směrem. Je to hádanka samozřejmě mnohem typičtější pro americkou kulturu, ovšem v dané formě platí i pro naše kraje. No a právě včera přijela známá, která tu dlouho nebyla, přijela pro zeleninu, kterou zčásti sežrali slimáci a já se ptala na naše společné známé, co dělají, zda už se odstěhovali – to měli totiž v plánu. A známá mi odpověděla, že ještě ne, že jsou právě na mandlích. „Ahááá, na to já, a kde jsou? V Itálii? “ :-). Známá se na mě chvíli dívala jako na úplného idiota, proč by si měli nechat trhat mandle v Itálii, ale přísahám, ani na sekundu mě nenapadlo, že by někdo, kdo je na mandlích, že by na nich byl v trpné rodě a nikoli činném. Ta schémata….
No a také napsala Inka. Napsala už jednou výborný článek o másle a nyní mě inspirovala „ruskými ženami“ a jejich kondenzovaným mléke. Obě se s Inkou shodneme, že Rusko je země neomezených možností a proto tam tak často musí ženy improvizovat do morku kostí, je to země rozlehlá, a proto je nutné se často spoléhat sám na sebe. Kondenzované mléko se běžně vyrábí za pomoci tlaku, jak už jsme zde řešili na fóru, nicméně tento velmi prostý návod, který vyčetla a poslala Inka je plně dostačující a od salka téměř k nerozeznání.
Inka poslala tyto tři odkazy, pro ty, kteří jsou ochotni si přeložit ruský jazyk a pustit se do zkoušení. Já to udělala dnes ráno podle jednoho receptu, který vyzkoušela i Inka a oběma se nám zadařilo. Nyní tedy slibované čtyři stránky Read the rest of this entry »
Jedno z hesel pana domácího je „Nic neslibovat“. Trochu mám špatný svědomí, že nic nepíšu, slibovat nemůžu – hesla pana domácího jsou tady jako „slovo Boží“ a tak tedy neslibuju, ale upínám se k podzimu a zimě. Bude brzy tma, spousta času a chutě psát a psát a psát. A že snad bude o čem psát. Naše nejlepší americká tetička nám zaslala další zásobu – tři knihy o výrobě sýrů – ještě tu nejsou, jsou zatím u rodičů a tak cca 3x týdně volám rodičům pana domácího, kdy už dorazí. Jsem totiž moc hodná snacha, která se nemůže dočkat, až přijedou …… a přivezou moje knížky :-)) Read the rest of this entry »
Po dotazu v komentáři k předchozímu článku jsem zjistila, že jsem ještě nevložila recept pro svou oblíbenou lučinu. Člověk může udělat obyčejnou tvarohovou pomazánku, rozmixovat jí, přidat máslo, smetanu, ale stejně to nikdy nebude lučina. Ta termizovaná, krémová chuť s jemným dojezdem. Když to píšu, zase si uvědomuju, jak je pro mě vlastně jídlo hrozně důležitý :). Zažit chutě, schopnost navození určité chutě v jakýkoli okamžik a nejen navození, nejhorší je, když člověk není líný vstát a navození jít ihned realizovat. To je pak průůůůšvih. Zvláště, pokud je člověk žena a metabolismus se každým rokem zpomaluje a zpomaluje. Read the rest of this entry »
Přišel mail, ze kterého mám obrovskou radost. Tato stránka je o vzájemné výpomoci a o tom, jak žít vně systému, aniž by člověk musel být asketou a Inka- komentářové jméno Avok, přesně pochopila, které informace nám chybí, zcela pragmaticky a jednoduše je dala na papír a bez jakýchkoli cavyků poslala mailem, ať si s nimi dělám co chci – dám do fóra, jako komentář, nebo jak uznáme za vhodné. Inku neznáme, o této její aktivitě jsme netušili a musela jí dát strašně práce. Tímto jí moc děkuji a zařazuji jako samostatný článek, protože to rozhodně stojí za to.
Jogurt
Jsem vždycky na rozpacích rozdávat nějaké rady, obzvlášť tady, když vidím nadšení lidí vyrábět si svoje vlastní potraviny, což je obdivuhodné a mně osobně velmi sympatické. O to horší je, vidět, že zejména někteří mají o problematice tak trochu rozostřené představy. Nechci se nikoho nějak dotknout, nebo od výroby přímo odrazovat. Jak s oblibou říkají IT specialisti o nás uživatelích, když si někdo stěžuje na nefunkčnost PC : „Chyba je vždy mezi monitorem a židlí.“. Ano, ale nikdy už nedodají, že téměř vždy pramení z nevědomosti nikoliv z blbosti a to je velký rozdíl.
Nemyslím si, že by některé jogurtové kultury byly vysloveně špatné. Pár jsem jich vyzkoušela (ať už kdysi podpultovku z Mykoprodukty, Milcom, dovezené z Německa, Hansen, Coquard (Lambda), Bulgaricus), fungovaly všechny. Každému vyhovuje něco jiného a to je prostě nepřenosné. Nejlepší jogurty co jsem kdy ochutnala, byly nekomerční od domorodců, v jedné odlehlé oblasti v Bulharsku a potom ovčí jogurt v horách v Rumunsku. Ti co je vyráběli neměli žádné očkovací kultury, nikdy nebyli dál než ve dvou sousedních vesnicích ale jogurt byl famózní. Takový jogurt je pro mne při výrobě nejvyšší metou, i když vím, že nemám šanci :).
Dalo by se říct, že výroba jogurtu je jednoduchá jak facka a nic se na ní nedá zkazit. Jednoduchá opravdu je, ale pár věcí se zkazit dá, pokud se nedodrží jistá pravidla. Zastávám názor, že když člověk ví co se při výrobním procesu děje a proč se tak děje, má mnohem větší šanci dobrat se k nadprůměrným výsledkům a nedopouští se tolika chyb.
Pokusím se to nějak „lidověji“ vyložit (odborníkům by asi vstávaly vlasy hrůzou), ale vydá to asi na seriál. Read the rest of this entry »
Seriál o domácí výrobě sýra se pomalu chýlí ke konci. Po tom, co jsme se seznámili s tím, co je mléko, jaké potřebujeme náčiní, co jsou kultury, syřidla, jak lisujeme a solíme – zde jem možné si o tom všem přečíst, přichází na řadu další díl. Čeká nás ještě díl, kde bude možné shlédout jednoduchá schémata domácí výroby sýrů – od měkkých až po tvrdé, díl o vadách sýrů a dále budou následovat v průběhu času samotné receptury na jednotlivé sýry, jak se vedou, či nevedou resp. jak se mohou i zadařit v domácích podmínkách. Dnes tedy pár informací o
zrání sýrů
Téměř každý krok ve výrobě sýra je pro výsledný produkt důležitý. Každé zanedbání v tom či onom se následně projeví a nejinak je tomu při zrání sýrů. Ke zrání vyndaváme ze solné lázně sice již natvarovaný sýr, nicméně stále je to bílá hmota, která právě teprve zráním získává svou konzistenci, vzhled, chuť i vůni. Při zrání totiž dochází k fermentačním pochodům, díky kterým se mění tři základní složky mléka
- mléčný cukr
- bílkovina
- tuk
Zrání sýrů ovšem začíná mnohem dříve, již při zahřátí mléka v kotli nebo hrnci, změny postupují, ovšem k největším změnám dochází právě až ve vyrobeném sýru. Zde je na místě seznámit se s termínem „předběžné zrání“. Pod tímto termínem se skrývá hlavně prokysání sýřeniny – prokysání sýřeniny je vlastně přeměna mléčného cukru v kyselinu mléčnou a zároveň se rozkládají bílkoviny a pak s termínem „vlastní zrání“, kde se bílkoviny rozkládají na jednoduché látky a částečně se také hydrolyzuje tuk v sýrech po vysolení. A právě díky tomu, že zde působí mikrobiální enzymy a také syřidlové enzymy, vytvářejí se z bílkovin a z tuku výrazné chuťové látky a typicky sýrová vůně – samozřejmě vždy podle druhu daného sýra. Read the rest of this entry »
Je léto, čas na jogurtová mlíka, jogurtové dorty, jogurtové zmrzliny, jogurty samotné s ovocem i bez. Tady na stránce už bylo pár článků zaměřených čistě na jogurt. První s prozaickým názvem „Jak děláme domácí jogurt„. Následoval „Domácí jogurt II“ a poslední „Zatím nejlepší domácí jogurt„.
Nyní mám doma více kultur, zkouším jogurty různé, míchat je i nemíchat, přidávat do očkování i jogurt již hotový, trochu si s tím pohrát. Tato stránka přinesla již návody na jogurt a nyní přidávám i podrobnou tabulku pro ty, kteří začínají a neví si rady, co pořídit. Články o jogurtech jsou tu už dostatečně dlouho na to aby ten, kdo jogurt dělá, mohl také přispět svou troškou do mlýna a být tak inspirací ostatním. Read the rest of this entry »
Vloni touto dobou tu byl Honzík, sledoval Tour a při svém prvním výjezdu na kole, spadnul asi 20 km od nás, letěl přes strom a malinko se pochroumal. Měl tržnou ráno v pravém horním rohu hlavy, všude odřeniny a nakonec z toho bylo zlomené žebro a klíční kost. Letos se tomu rozhodl předejít a tak si s sebou k nám tentokrát vzal helmu – nezapomněl jí doma. Ho hó, osud je však osud a člověk ho jen tak jednoduše neočůrá. Honzík je tu opět, nejezdí na dlouhé výlety, kde by se vysekal, ale hezky maká, a když už, jezdí do rybníka a nazpět dělá výtah pro Huga. Řád však musí být a tak včera, když dělal pan domácí s Honzíkem nový seník – už fakt stojí, tak Honzovi spadla na hlavu ze tří a půl metru palička. Takové kladívko, cirka 2 kila mělo. Honza nejdříve vyběhl – ani nepípl kupodivu a jen se rozhlížel, co se děje. Viděli jsme to jen my – já a pan domácí. Honza to pouze cítil a netušil, jaký to ovád či komár ho tak silně ďobli. No a jak je zcela jasné, Honzík má tržnou ráno v pravém horním rohu hlavy. Okamžitě vznikla hádka. Tentokrát zcela opačně rozdělené síly – pan domácí pravil – je to na dva štychy – jeďte, Honzík byl krvavý, ale komunikova dobře, ihned pravil “ Nikam nejedu!“ , já, vycvičena panem domácím a jeho rozbruškami zabroušenými do stehna, kdy jsem dva dny netušila, že má v noze hluboký zaoblený šlic, jsem tentokrát byla pro to – nejet. Honzík vše vyřešil tím, že se neopatrně zeptal pana domácího, zda on by s tímto na sobě jel? Několikasekundové ticho před tím, než padla odpověď, dalo již jasně na vědomí, že nikoli. Honza hrdě pravil “ Tak vidíš! „. Dostal arniku, naše placebo, které dostává Hugo vždy, když vidí krev nebo se někde uhodí, panáka slivovice, zašili jsme to leukoplastí a zase maká. Ráno si dal se mnou desítku na lepší prokrvení a lepší odtok případného hnisu, a když už teda běžel, je jasný, že nemůže nepracovat a tak zdí. A já minulý týden poprvé v životě koupila višňák, abych tu měla tedy první pomoc, nicméně problém je v tom, že netuším, jak ho aplikovat, tak jsme to vymyli kysličníkem – víte někdo, na jakou ránu a kdy aplikovat višňák? Nejlepší by byla odpověď typu – kysličník tehdy a višňák tehdy. Ještě máme pederipru pro kobyly – ale to je vše, tudíž prosím věci znalé, případně ty, kdož mají zkušenosti, aby se podělili :)
No a taky nějaký recept – tentokrát rychlé sýrové bochánky. Další recept pro Medicin.cz.