Author Archive
Dolomit by vůbec neměl radost. Sýry jsou už přes rok v solné lázni a nemůžu a nemůžu se dostat k pokračování sýrového seriálu. Místo toho máme 60 litrů mléka denně a sýry dělám. Stejně tak pečlivě zkouším různá nová zákoutí místní krajiny, vařím co mě napadne, děláme různé jarní medy, nepouštíme počítač a je nám dobře. Až na tu práci a Elišku někde v lese, kde sází stromky a dostala interní přezdívku „sekeromotyka“. Taky jsme pořídili nový rýč a nové rycí vidle, které pan domácí vzal, zabral a bylo po vidlích. Pan domácí jednoznačně vlastní to, čemu se říká cit, tudíž tím, že by cit nebyl na místě to nebylo. Zem byla taky celkem kyprá. Nebyly to rycí vidle z žádné supermarketové akce, tak zase na násady a do bedny se starým železným nářadím. Někdy se člověk nechá zlákat no :-). Read the rest of this entry »
Na tento recept je třeba tolik cibule, aby ideálně zaplnilo vybranou nádobu. Nejlépe keramickou nádobu.
Cibuli oloupeme, rozřízneme v půli a nakrájíme na půlkolečka. 
Cibulí vyplníme celou nádobu. Přidáme do stran nádoby sušené feferonky, přidáme hrst sušeného šípku, hrst rozinek,
hrst směsi barevného pepře, bobkový list a pár kuliček nového koření.
Vše jemně promícháme, abychom kolečka cibule co nejméně poškodili. Nyní nádobu zalijeme z jedné třetiny octem a zbytek dolijeme slunečnicovým olejem. Cibule musí být ponořená.
Přiklopíme a necháme zrát nejprve pár dní v pokojové teplotě. Posléze můžeme uložit v chladu.
Určitě znáte situaci, kdy člověk neodhadne množství pěstované plodiny a na jaře, když už by mělo být všeho tak akorát, tak buď chybí, nebo zásadně přebývá. Letos jsem ve fázi zásadního přebytku. A protože cibule již dlouho nevydrží, bude následovat pár článků – přesně tři, o tom, jakým způsobem cibuli uchovat na delší čas. 
Dnešní, první recept je na dvě cibulové marmelády. Pokud jste nikdy neslyšeli o tom, že marmeláda může být právě cibulová, věřte tomu, že může. A navíc – pokud nepohrdnete přidaným pektinem, může vás marmeláda překvapit a to velmi výrazně. Read the rest of this entry »
Praha nás sice trochu zdravotně sejmula, ale brambory jsou brambory a pan domácí se několik dní zaobírá sazečem brambor, který jsme koupili kdysi výhodně na inzerát a od té doby se s ním zlobíme. Měl v něm běhat takový umělohmotný pás, ale neběhal. A když ho pan domácí opravil a běhal, zase ničil klíčky. Ovšem na druhou stranu sazeč sází a rovnou za sebou přihrnuje a tak vzal pan domácí rozbrušku, svářečku a udělal z něj babosed. Vypiloval to a máme bezvadný sazeč. Sice letos zase pro změnu chybí brambory, ale v neděli dojde ještě zbylá várka a tak budou dosazeny i poslední dva sedmdesátimetrové řádky.
Read the rest of this entry »
Neemigrovala jsem, neutekla, na stránku myslím, ale posledních 14 dní méně. Málo. Skoro vůbec. Jak psal pan domácí, mí bratři – stres a neklid a sestry – obavy, jsem posledních 14 dní opravdu pozvala na celodenní vzájemné soužití. Vše mělo být ukončeno přezkoušením o víkendu. Ani nejbájnější představy však nevykreslily tak barvitou skutečnost. Read the rest of this entry »
Pavla poslala další recept – pro neznalé – recept pochází z Uruquaye a je důležité brát tedy tuto reálii v potaz. Ovšem po přečtení mailu nemějte reakci jako pan domácí. „To snad není možný, hned se stěhuju tam, kde současně zrají mandarinky a šípky !“ :) A prosím inspirujte se od Pavly – která plně naplňuje ducha této stránky – recept s příběhem. Je to prima a díky!
Šípková marmeláda od Pavly
Vyzrálé šípky umyjeme, zbavíme stopek a bubáků. Lze rozkrojit napůl a vyčistit také od semínek a chloupků – usnadní pozdější pasírování, bohužel zabere to mnoho času a lidé citlivější pleti či s alergiemi mohou pociťovat svěění a osypat se – můj případ. Read the rest of this entry »
Sklízíme česnek, který jsme omylem nesklidili na podzim – prostě najednou jsou tam zase dva zelené řádky navíc – tedy nejprve je tajíme před panem domácím a pak je tajně sklízíme :). Náš roční hřebeček přišel na to, k čemu „to“ má a tak oddělujeme kobyly. Děti chodí s Eliškou a Paše za místním border-coliákem, kdyby to náhodou klaplo, že bych měla běhacího psa. Ovšem důvod je také ten, že Eliška si moc přeje baču a tam, co bydlí Borderák je také jeden bača. Problém je, že se musí jmenovat Zdeněk. Dnes nebyl přítomen a na cestě zpět Eliška prohlásila „Tak vidíte, vůbec mě nečekal“ a náš briskní Kvído jí okamžitě odpověděl „No, právě že tě čekal!“. Jak to máme hrozně těžký, my ženy, když si nás takto podává opačné pohlaví už v deseti letech!
A dneska teda drobné koláčky.
Velmi dobré. Velmi jemné a velmi tučné! Potřeba je na ně :1 kg celozrnné pšeničné mouky přesáté, 4 žloutky, 60 g droždí, 250 g másla, 250 g slunečnicového oleje, 180 g moučkového cukru, moučkový cukr s vanilkou – dvě lžíce, 200 ml mléka, citronová kůra, trochu rumu. Na nádivku: 1 kg tvarohu, 6 žloutků, 360 g cukru moučka,200 g rozinek, citronová kůra.
Nejprve si uděláme důlek v mouce, přidáme droždí, trochu cukru a trochu mléka. Rozmícháme a necháme vykynout kvásek. To celé trvá asi 10 minut. Pak přidáme vejce, mléko, vlahé máslo, olej, citronovou kůru, cukr, vanilku a zbylé mléko.
Vše řádně uhněteme, ale těsto je velmi tučné, není zcela kompaktní. Dáme přikryté vykynout asi hodinu. Po této době těsto vložíme na pracovní desku – netřeba podsypávat. Rozválíme na obdélník, nařežeme si čtverce a každý čtvereček naplníme tvarohovou nádivkou. (nádivka vznikne smícháním všech ingrediencí. Rozmixuji vše a nakonec přidám rozinky). Čtvereček spojíme rohy k sobě, jako šáteček, vložíme na plech, kde necháme chvilku dokynout. Ne příliš dlouho, pak se rohy při pečení rozvírají.
Před pečení již nepomazávám máslem, pouze vkládám na 180°C do trouby a peču do světle hněda. Lze také udělat jen malá kolečka s důlkem a naplnit nádivkou.
<Pokud se vám líbí pečivo v tomto receptu, podívejte se na ostatní pečivo a chléb v knize Domácí Pekař
Tentokrát je to báječný recept na mandarinkovou marmeládu od Skaredce, která žije v Uruguayi a proto je to pro ní marmeláda zcela běžná. Ovšem máme zde pár čtenářů kalifornských a proto není třeba orientovat se pouze a bezvýhradně na země naše. Navíc, co já vím, jak to bude letošní květen s panem domácím – bude chtít opět kupovat plachetnici a vyrážet za teplem, nebo se může také stát, že objektem letošní touhy bude zcela mimořádná, teplá oblast, kde právě mandarinky porostou :). A tak směle na tuto báječnou marmeládu!
Mandarinkova marmelada
Mandarinky nám pomalinku dozravaji, ale nikdy ne v prodejném množství a navíc většinou opadají, než stačí úplně dozrát …. tak tedy co s nimi?
Mandarinky sesbírám, omyju, oloupu – lze je oškrábat škrabkou (pouze oranžovou část) a z jedné nebo dvou nakrájím do (jak to nazvat?!) ovocné části. Přidá na zajímavé chuti a struktuře.
Z kůry lze klasicky vymačkat ještě zbylou šťávu, přecedit a odvážit – cukr přidávám v poměru asi Vše smícháme a dáme vařit – nejlépe do nerezového hrnce s dvojitým dnem a velkou odparnou plochou. Zdroje uvádí přidat ještě šťávu z jednoho citronu, lze, ale není to nutné…. Read the rest of this entry »
Štvou ho, iritují a já se nedivím. Je to sýrař a ty prostě nudlové kastroly zaručeně musí štvát. :) Došlo to tak daleko, že mi napsal i soukromou zprávu, kolik proboha ty nudlový hrnce stojí? A protože stojí skutečně více než formy na sýr, dělám zadosti osvětě a přináším pár adres, kde si lze koupit formu na sýry od nejmenších po největší a pevně doufám, že budu mít jedno malé, zcela bezvýznamné plus u Dolomita :-).
No ale…. nic není tak jednoznačně, jak se zdá a tak, než tu přednesu pár hezkých forem, mám potřebu Dolomitovi vysvětlit, proč vlastně ty „nudlové kastróly“ používáme. Ano, nezastírám, přemýšlela jsem o tom celou noc, abych mu to mohla takhle hezky napsat, ale přišla jsem na to :).
Důvod je nakonec celkem jednoduchý. Používáme je proto, že je to dva v jednom. Rozdíl mezi formou a hrncem na špagety a to zásadní, je ten, že tento hrnec se kupuje již s odkapávací plochou. A pro takového malého, skromného mikrosýraře v paneláku, v bytě nebo i v chalupě, často chybí obří dřez, děrovaná gastronádoba nebo nerezový rošt, kde by forma odtékala. Takže to je takový výkop a omluva z naší strany, proč ty nudlové hrnce používáme.
Jinak já tedy od té doby, co mám od Dolomita formu, používám zásadně jí, protože mám právě děrovanou gastronádobu jako podložku, na které stojí a už mě od té doby nikdy nenapadlo použít nudlový kastrol :). (A když to čtu, tak mi Ester sděluje, že ho neštvou jen ty nudlový kastroly, ale taky ty děrovaný plastový kelímky, děrovaný nahřátým hřebíkem, případně posléze vyvrtané Kvídem, stacionární vrtačkou :) a pan domácí k tomu dodává : „Odborně se to nazývá „mongolské hospodářství“- to znamená, že člověk použije co je a neshání co nemá a do té doby nepotřeboval, když si poradil jinak :)
Kde tedy sehnat formu na sýr:
- ALM centrum Vizovice
- Ekokoza
- Kamír
- Dobrý sýr
Pište své zkušenosti s formami, kde je kupujete? Ostatní to ocení a hlavně Milan :)
p.s. Milane – materiální vybavení je samozřejmě také změněno :)
Článek o tom, jak udělat domácí tvaroh je jeden z nejnavštěvovanějších na této stránce. Pokud má člověk doma stálé podmínky pro zrání mléka, jestliže mléko jednoduše kysne, když máme stále připravenu syrovátku z minulého kvalitního tvarohu, nemáme s výrobou nového tvarohu většinou žádný problém. Může se však stát, že začínáme tvaroh po otelení, pokud neuschováme syrovátku, nebo máme jakýkoli problém, přináším jeden postup, který nám udělá zaručeně výborný tvaroh a vždy stejně dobrý. Read the rest of this entry »