Tak jsem si tak říkala, že po dnešním pečení bude alespoň na dva dny hotovo, ale to jsem se hluboce mýlila. Dva druhy chleba, dva druhy sýra, mísa másla, šest členů domácnosti a jedna návštěva a mizí to jako o život! Slyším jenom „a ještě pláteček bych prosil“.
Oba dva dnešní chleby jsou opravdu skvělé, každý jiným způsobem. Jeden je klasický bochník, který je vylepšený praženým sladem, díky čemuž dostává neobyčejně tmavou barvu (díky moc Halko). O tomto sladu bych neměla tušení, neboť nevytáhneme paty z chalupy, jak je rok dlouhý, ale jednou takhle přišel balík, jen tak, byl obrovský a o to větší překvapení bylo, když jsem balík otevřela a v něm několik sladů pražených a také jeden tekutý. Má radost neznala mezí :D. Kdo by se chtěl mrknout, jsou odsud. Rozbalit zbytek tady»
Dnešní listopadovo–červencový den byl parádní. Trochu ho kazila důslednost pana domácího, který se po půlce snědených rolád rozhodl, že víc ne, dokud nebude dřevo, voda, slepice, kachny atd. A kolem stolu to šumělo, halasilo, bouchalo se do stolu asi půl hodiny. Zůstal neobměkčen. Já k tomu říkám, „jasně, dáme si ještě taky něco slanýho, nějaký normální jídlo“. Tak se všichni vrhli na nakrájený jádel na talíři, křičíce – „já už slaný měl, už můžu tu roládu“?
Taky mám objednaný nový mlýnek na obilí, ale zrovna mění výrobce motory a tak to trvá, už to trvá deset neděl a já pokorně čekám, protože tenhle fakt chci. Je to můj šampión a už se těším, až opětovně pověsíme náš mlýnkový článek, po prvním uveřejnění stažený, neboť článek má za sebou krušnou historii, kterou ti, co ho čtou nevidí, kvůli vůli zvenčí přepracovaný (vysvětlím následně v článku), ale zase je parádní, že se díky něčemu zlému člověk dostal k tomu dobrému, co by mě nebýt článkového intermezza minulo, totiž k parádnímu mlýnku.
Taky se těším na letošní zimu nezimu, neboť úroda místní pšenice byla bezvadná, pšenice vypadá krásně, jak ta lepková, tak ta škrobová, sklep se vesele plní sýry, mám zásek na sendviče a tousty a bejgly a pizzy a vůbec… můj čas běhání vypršel, právě nastala životní etapa „a zítra bude dvojitej sendvič s grilovanou zeleninou a kupou sýra“ a obávám se, že pak se bude muset životní etapa – „ráda běhám“ – zase vrátit. Rozbalit zbytek tady»
Jestli je známkou stárnutí to, že si člověk vzpomene, že má výročí svatby, tak potom evidentně stárnu. Protože jsme měli dvojitou svatbu, většinou jsme se o výročí dozvěděli díky tomu, že nám zavolal švagr. Pár let nevolá a tak tento den vždy jen proběhl.
My věděli, proč chceme svatbu na VŘSR, aby se nám to dobře pamatovalo, ale utli nám tehdy tipec – bylo plno. Tak to bylo šestého. Letos jsem si vzpomněla a pevně doufám, že pár následujících let u toho zůstane. Že to třeba nebude gradovat ve formě případného těšení, nedej Bože nějakých příprav. Pak je ale zase pravděpodobnost, že člověka navštíví strýček Alzheimer, a když už dojde k nějakým přípravám, zapomene z jakého důvodu. Není od věci si asi hýčkat vždy právě tu situaci, kterou člověk zrovna prochází. Brali jsme se na Vyšehradě a byla jsem strašně mladá. Teď jsem o dost starší a musím říct, že být v té situaci znovu, rozhodně neváhám a rozhodně bych nevolila jinak – tedy nemyslím ani Vyšehrad, ani ten slavnostní akt, který se stal sám o sobě poměrně trapným – nějak si na ty tanečky kolem nepotrpíme, ale do toho svazku jako takového bych určitě šla zas a znovu). Rozbalit zbytek tady»
Nutně bych potřebovala upéci doma sušenky TUC. Vyhlašuji tedy konkurz na jejich recept. Pokud to bude možné, dávejte prosím k receptu do komentáře i fotku. Samozřejmě se současnou dávkou tuku od našich krav zkouším a zkouším, ale nechám se ráda inspirovat vámi. Přidávám pro inspiraci složení sušenek (bez disiřičitanu sodného se obejdeme), takže můžete zkoušet také :D Rozbalit zbytek tady»
Určitě už se vám stalo, že jste najednou před sebou měli hrnec mléko, které už je příliš kyselé na to, aby se z něj mohl vyrobit sýr. Takové mléko můžeme nechat samozřejmě dále kysnout a vytvořit z něj tvaroh, ale také si s ním můžeme dát trochu více práce a udělat si rychlosýr, který následně použijeme k výrobě sušenek. Jedná se o sýr typu brynzy.
Proč mléko dále zpracovávat a nepoužít jednoduše jen trochu zahřátou sýřeninu na tvrdý tvaroh a ten poté tedy nezpracovat? V čem je rozdíl? Rozdíl je poměrně veliký – a to v chuti a také v konzistenci. Takto vyrobený sýr je velmi jemně pikantní, není vyloženě ostrý, má velmi příjemnou, ale nezaměnitelnou chuť, kterou u tvrdého tvarohu nedosáhneme. Má také velmi dobrou konzistenci – v konečné fázi nadrobení je tvrdý, ale při pečení v sušenkách pracuje.
Můžeme ho použít všude tam, kde používáme k pečení např. čedar nebo parmazán.
Tento recept, znovu předesílám před případnými výtkami, že není od věci si udělat pořádný sýr, je zde proto, že jsou mezi námi tací, kteří mají poměrně veliké množství mléka od vlastních krav nebo koz denně, mléko občas nestihnou zpracovat, sladkého tvarohu až nad hlavu a toto je možnost, jak nakyslé mléko využít jinak.
Takže k postupu:
Jestliže tedy máme v hrnci mléko, které má již poměrně nízké pH, ale není z něj ještě puding a máme pocit, že nám během zahřívání ihned pudinkovatět nezačne – je to mléko např. z předminulého dojení, stojící kolem 10 °C, jednoduše vložíme mléko na kamna a zahřejeme ho na 31 °C.
Jako rodič se snažíte, aby vaše děti měly vlastní názor, stály si za ním, aby sebou nenechaly manipulovat a přes to, že víte, že vzdělání není o školním systému, podporujete je, když chtějí jít na střední školu a v systému fungovat. Nacházíte skvělý software, kupujete dobré učebnice, unschooling neprovozujete tak, jak byste si přáli, protože víte, že bez skladby se tam kam chce prostě nedostane. A když už jste s tím vším smíření, najednou si dcery pustí ultra romantický film, kde má hlavní roli neskutečně nadupanej kovboj s naolejovaným tělem, kterému praská košile kvůli svalům, i když nesedí na býkovi, navíc je milý, zdvořilý, jemný, inteligentní, vtipný a pozorný! Rozbalit zbytek tady»
Maruška z pod kopce si přijela pro camembertovou kulturu a také podívat se na to, jak se ten camembert dělá. Těší mě to velmi, jak se to kolem nás seskupuje kolem mlékařských kultur a lidé si začínají sami doma vyrábět své sýry. Maruška patří zrovna mezi ty, kteří jdou poctivě krůček po krůčku, od jogurtu k měkkému sýru, přes polotvrdý ke camembertu a evidentně míří výš! Rozbalit zbytek tady»
Nedávno jsme opět doma zkoušeli, kdo ještě slyší jaký tón a kdo už ne. Kdo už zestárl natolik, že se ho dané decibely netýkají. Je to často velmi dobré mentální cvičení, vřele doporučuji. Občas si tak vzpomenout na decibely, které ještě naše děti slyší a my už ne. A které nikam nemizí, jen nám z doslechu. Stále je tu spoustu věcí, které zrovna nejsou v našem úhlu vnímání.
Žádné vtipné a veselé historky před receptem připraveny nemám, neb náš život plyne zcela fádně. Příjemně fádně. První měsíc školy se přehoupl do druhého, skoro již do třetího a vše se vrací tak nějak k normálu. Pan domácí sice glosuje naši situaci doma větami typu „Děti ticho, Klára se jde připravovat k maturitě!“, to když usedám za horu učebnic, když chci pomoci s vyzkoušením na dalších několik xxx písemek. Fakt je stále píšou! A taky stále hází granátem, na známky. A pak taky přijeli známí a oznámili nám, že jedna paní ze studijního v jedné nejmenované vysoké škole končí, protože už toho má dost. Vše snesla, ale když začaly chodit na studijní zapisovat děti jejich matky, to bylo poslední kapkou! A tak se vědomě brzdím, aby má invence skončila u svačin, abychom se mohli i nadále těšit celé dopoledne, až se vrátí dcera odpoledne ze školy a bude nám celé odpoledne vyprávět, co dělala celé dopoledne. Máme to místo FL Věka a zatím nám to jde všem k duhu. Rozbalit zbytek tady»
V roce 2010 jsme velmi dlouho zkoušeli norský sýr Mysost, protože jsme ho za každou cenu chtěli vyrobit. Nakonec se po dlouhém hledání podařilo najít recept a tehdy vznikl článek o výrobě Mysost. Tehdy nebylo tolik mléka, potažmo smetany a proto jsem vyráběla sýr čistě syrovátkový. Postupem doby jsem si recept vypilovala natolik, že mohu přispět s drobnostmi, které vám mohou při výrobě sýru mysost pomoci. Rozbalit zbytek tady»