Archive for 2011
Žampiony jsou dost tvárné a hlavně rychlé. Je to další z vegeriánských minutek. Aby to nebyly jen smažené žampiony, lze je před obalením ještě naplnit – mně zbylo od včera pár fazolí, které jsem smíchala s tvarohem, česnekem a solí a houby naplnila. Před oknem – tedy před ve směru z místnosti ven, už začínají vylézat červené a zelené saláty a papriky – jenom ty pálivé, chilli – asi nepotřebují tolik tepla, jako papriky normální, takže vzhledem k tomu už by mohlo začít jaro, mohlo by se udělat teplo, svítit sluníčko, odejít zimní zádumčivost a mohla by už konečně zabřeznout druhá kráva.Pak zase bude méně času na psaní ale více surovin a více nápadů – prostě – už se těším, že začne práce, těším se na první hlávkový salát a na tele. Máří – ta zabřezlá, už má břicho na obě strany a vypadá, že každou chvíli slehne, ale termín má v červnu, tudíž očekáváme zase minimálně dvojčata. Jedno z dětí si šetří na ratlíka, prý na takového malého, černého a chlupatého a pan domácí vymýšlí správný důvod, proč to zatrhnout a neklesnout při tom v očích dítěte. Během těchto ne příliš příjemných dní pak vybírá fotky do alb a ohromně se při tom baví, když tvoří album návštěvy. Návštěvy na kopci jsou totiž velmi pestré a rozhodně nepatří do jedné skupiny – někdy jsou to docela vtipné situace, když se setkají skupiny z opačných spekter společnosti :-))
Na plněné žampiony je potřeba půl kg žampionů, 250g tvarohu, sůl, fazole -asi 4 lžíce vařených, velký stroužek česneku, strouhanka, vejce, trochu mléka, olej.
Žapmpiony oloupu a ulomím jim nohy. Oloupané žampiony pak naplním směsí z tvarohu, soli , fazolí a stroužku česneku. Obaluji nejpve v rozkvedlaném vejci s trochou soli a potom ve strouhance. Tvaroh drží v žampionu jako přibitý, takže náplň nedělá při obalování žádné problémy. Obalené žampiony pak smažím v rozpáleném oleji. Podávám s uvařenými brambory a domácí majonézou.
Fazole nebo vrtule? Cibule nebo pistole? Kdykoli píšu název dnešního jídla, okamžitě mi nabíhají cibule a pistole :-) Kdesi jsem četla, 
že určitá skladba je předurčena být hitem, protože má tendenci udělat si v mozku smyčku a člověk na ní nedokáže přestat myslet a permanentně se mu do mozku vrací. Já to tak mám i bez hudby :-)). Fazole a vrtule. Je to zvláštní kombinace a co je na ní nejzvláštnější je, že to, co se přidá k vrtulím vařením s fazolemi, neochutí nikdy tak dobře samotné těstoviny. Vařit těstoviny s červenými fazolemi zaručuje už samo o sobě jejich chuť. Kromě toho, že se musí fazole naložit předem, je to ideální jídlo pro vaření v jednom hrnci, tedy značně energeticky úsporné, ať se jedná o úsporu jak energie pohánějící zdroj tepla tak i energie vlastní.
Suroviny, které jsou potřeba jsou : 500 g vrtulí, 500 g fazolí červených, 4 velké žampiony, hrst buráků, sůl, saturejka sušená a jeden rajský protlak 140 g. Cukr-2 lžíce.Toť vše. Na ozdobu pak kousek cibulové natě z klíčící cibule ve sklepě a lze použít případně strouhaný sýr, tvaroh, parmezán…. dle libosti. U nás dnes jen samotné.
Toto jídlo se vaří až tři dny :-)), protože je potřeba naložit fazole a já nakládám fazole po dobu dvou dní a 2x jim vyměňuji vodu. Není to nezbytné, lze mít naloženo i jen 24 hodin a vodu nevyměňovat, ale z mého pohledu je to dobré pro následné trávení. Trochu se tim eliminuje nadýmací schopnost fazolí. Stejně tak následné přidání sušené saturejky je pro stejný účel dobrý počin. Read the rest of this entry »
Včerejší den byl dnem utrpení. Ráno jsem skoro nebyla schopná chodit – po včerejšku naprosto chápu hipoterapii. Člověk skoro nic nedělá, v mém případě tedy to, že se snaží aby nespadl a ráno ho tak bolí zadek a nohy, že už ho dlouho tak nic nebolelo. A pak výlet za Bakarem. Bakar je jméno, jméno poníka, protože jeden poník, který se osvědčil a čtyři děti- to jde proti sobě. Navíc oni mají podnikatelský záměr. Už sázejí do skleníku ředkvičky a až jim vyrostou, tak chtějí zapřáhnout Bakara a Charlieho do vozíku(který ještě nemají, ale to pro děti není vůbec problém) a pojedou na parkoviště k Penny marketu a tam ty ředkvičky prodají a mezitím můžou vozit ještě děti na poníkovi. Upřímně řečeno nás už ty ředkvičky docela dost stály, ale aktivitu dětí je nutno podporovat, jen co je pravda. No a včera se k mým malým bolístkám ještě přidalo 12 km chůze z různých autobusů, vlaků a na vlaky a autobusy a cestou domů už jsem skoro musela každou nohu přemlouvat, ať se zvedne. Ve vlaku jel moc příjemný průvodčí, který se dětí ptal, kde byly, protože ráno všem štípal lístky- doslova všem, děti dostaly takové nějaké s obrázky a když řekly, že pro poníka, začal jim vyprávět historku o nějakém párku a klobáse a děti na něj zbožně koukaly a pak se jich pan domácí zeptal, zda vůbec vědí, co je to klobása a děti bezelstně řekly, že ne a stále se zbožně dívaly na pana průvodčího a pan průvodčí jim pak vysvětlil, že je to totéž co párek, ale jsou tam ty kousky masa trochu větší :-) No a po cestě byla jedna báječná zelenina v unibuňce, kde měli všechno a tedy i hlívu ústřičnou a tak jsme jí koupili a dneska byla k obědu dršťková polévka bez drštěk, zato s hlívou. Read the rest of this entry »
Po dnešní euforické odpolední vyjížďce, bolesti stehen a kostí pod hýždí- vůbec jsem netušila, že tam jsou, kosti v této oblasti 
většinou vůbec necítím :-)) bylo na řadě něco lehkého, rychlého a přijatelného. Rýže se zeleninou je fajn a navíc nám po tetičce z Ameriky zbyla plechovka kokosového mléka. V životě jsem to neviděla, neslyšela o tom a už vůbec jsem to nikdy nechutnala. Další dnešní premiéra. Na plechovce je napsáno- ideální do zmrzliny, tak proč ne. Po otevření to vonělo jako kokos, bylo to až nepřirozeně bílé,ale na obale nebylo až tak moc vypsaných libůvek a po olíznutí to chutnalo jak jinak, jako kokos! No tak jsem to šoupla se dvěma žloutky a 1litrem smetany (odstřeďovala jsem dnes za tři dny a mohla jsem si ten litřík dovolit- ze zbytku vznikla ještě dost veliká hrouda másla),4 lžícím moučkového cukru do zmrzlinovače a nechala točit lopatky. Ale když se udělala zmrzlina, bylo to sice smetanové, ne už ale moc kokosové. To kokosové aroma se jaksi vytratilo. Tak jsem tam přidala vnitřek jednoho lusku vanilky a byla to smentanová vanilková zmrzlina s jemným nádechem kokosu.
Rýže se zeleninou – suroviny jsou : 500 ml rýže, 1250ml vody, sůl, turmeric,černý kmín, jeden menší pórek, 3 střední cibule, 300g červeného čerstvého zelí, 50g rozinek, 50g sekaných neloupaných mandlí,50g kokosu, 4 lžíce maizeny- kukuřičného škrobu, olej,400 ml vody.Shoyu-sojová omáčka.Směs koření – černý pepř, koriander, skořice, hřebíček a kumin.
Nejprve rozpálím ve dvou hrncích olej. Do jednoho nasypu dva hrnky cibule, polévkovou lžíci tumericu, lžíci černého kmínu, jemně orestuji a zaliji 1250 ml vody. Uvařím rýži dokud se voda nevyvaří. V druhém hrnci nechám jemně restovat cibulku na proužky, přidám na jemno nakrájené červené zelí, rozinky, mandle, kokos a míchám. Osolím, po chvíli zaliji 400 ml vody a přidám maizenu a sojovou omáčku shoyu. Dále pak lžíci koření – směs hřebíčku, skořice, černého pepře, korianderu a kuminu.Míchám tak dlouho, dokud není hmota hezky tmavá a hustá. Nakonec posypu pórkem krájeným na kolečka – je malý, protože to je vlastní lednový chcípáček z venkovního záhonu :-) Read the rest of this entry »
Dnešní den patří zase mezi jeden, kdy člověk slaví svá malá,nedůležitá vítězství. Zatím jsem oslavovala přítomnost poníka u nás doma jen tím, že jsem s Ester byla přítomná její vyjížďce- bylo nutné trochu popoběhnout a ty tři kilometry si užít po svých. Pak se přidal pan domácí se svým koněm velikým. Pan domácí se nezatěžuje takovými malichernostmi, jako je sedlo, nebo pořádná otěž. Prostě si sedne na koně, cvakne mu na karabiny provaz a jede. A jede hezky! Já zatím koně přehlašovala v evidenci, pomáhám utahovat sedlo Ester,pomáhám pro ně dělat seno, mám je ráda. Jinak jsem tak průběžně těhotná, kojící nebo o malé děti se starající a tak jsem za posledních deset let seděla na koni dvakrát zhruba 
Read the rest of this entry »
Minulý týden, při cestě koňmo k zubaři jsme si vybrali schránku a dopis- nedoporučený podotýkám, který nám přišel, nám rodráždil bránici minimálně na polovinu cesty. Byl to ovšem smích s mírnou příměsí hořkosti, protože v takové momenty si člověk uvědomí, jak mnoha lidem dávají naše pokřivené hodnoty moc a tím zároveň i křídla drzosti. Jedno z nejhorších jednání z našeho pohledu je chtít vzbudit v lidech strach a navíc kvůli ekonomickému prospěchu – fujj :-)
všimněte si toho úžasného žargonu, to jsou obraty panečku Read the rest of this entry »
Milá Banditko, budiž pochválena tvá babička ze Sudet! Nejprve jsem tu buchtu dělala v pondělí, vstávala jsem brzy ráno, protože jsme jeli k žužabi a když jsme se vrátili, nestihla jsem jí bohužel vůbec nechat vyfotit a dost mě to mrzelo, protože byla vynikající. Tak jsem se do ní dnes pustila znovu a skoro to dopadlo stejně. Dala jsem jí vychladnout a těsně před tím, než odešla návštěva jsem si na ní vzpomněla. Byl jí jeden plech a pokud si dokážete představit, jak leží plech na stole, já krájím, kolem sebe šest dětí a tři slušné dospělé, kteří stojí opodál, děti návštěvy jako správně vychované jen otáčejí prosebně očíčka k rodičům a ty naše zcela bez skrupulí pobíhají kolem mě a křičí mi do ucha já já já a do toho pan domácí tiše hudruje, že to dopadne zase jako minule, že na něj nic nezbyde a že už by si pomalu mohl koupit sejf. Výsledek je ten, že na skříni leží čtyři kousky, protože došla baterka do foťáku a já odmítám čekat :-)) a plech byl prázdný zhruba za dvě minuty. Šest vajec nešest vajec, kilo nekilo tvarohu, je rozhodnuto, že tato buchta se zapisuje do zlatého fondu našich buchet a rozhodně méně jak dva plechy odmítám dělat. Nemá to smysl :-)))
Mnohem jednodušší než mít obsah, který bude vidět až po přihlášení je mít stránku, kam se nikdo přihlašovat nemusí, kam se prostě klikne a je to. Přemýšleli jsme o tom dlouho, ale stejně naše uvažování vždy končí tím, že praktické informace – recepty, návody na domácí zpracování mléka a obilí, atd. a tyto všechny informace jsou přesně takové. Kdo je hledá, najde je a nějakým přihlašováním není nijak limitovaný. Pak je tu ale fotogalerie, fotodeník, články ze života, různá zamyšlení a nepovažujeme za přínosné, aby je shlédl každý, kdo se jen omylem na stránku dostanu. Naopak, bereme je jako bonus pro ty, kdo stránku navštěvuje pravidelně a kdy díky komentářům a vzájemné interakci s těmito přihlášenými ve fóru nás baví psát dál. Read the rest of this entry »
Kdybych měla lilek, byla by to musaka, ale já lilek nemám, takže je to nákyp ! Dnešní jídlo je ideální udělat, když zbydou brambory, protože se dají použít a nemusí být zvlášť vařené na toto jídlo. Samozřejmě, pokud nastane situace, že žádné vařené nejsou a je potřeba je uvařit, volíme raději vařené ve slupce a následně oloupané. Jinak je to velmi lehké jídlo, ideální na oběd před cestou na loutkové divadýlko, které u nás dole ve vesnici hrají ve staré škole pro děti. A příští měsíc bude divadýlko s tombolou, což je vrchol našeho kulturního roku, na který se po celý zbytek roku těšíme :-)). Pokud pominu, že dole ve vesnici je zhruba 4 km tam a 4 km zpátky, je to poměrně hezky trávená sobota. Někdy se nám to podaří zatajit, vždy nám totiž ochotně zavolají, že se to v sobotu koná, ale tentokrát se to dozvěděl první Kvído – je tedy jedno jaké z dětí to je- pokud je to prostě jedno z dětí, máme smůlu a divadýlko, potažmo i sestup a výstup – budou :-))
Na dnešní jídlo je třeba : brambor tolik, aby pokryly alespoń ve vrstvě a půl dne pekáče, ve kterém budeme zapékat. Dále 600g žampionů, 5 cibulí spíše menších, 6 rajčat, spíše větších, 3 vejce, 250ml mléka, sůl, 1 sušená feferonka, svazeček oregana, olej, 200g červeného zelí.
Prvním krokem je nakrájení žampionů, tentokrát i se slupkou – tedy očištěných žampionů, ale neloupaných. Nakrájení oloupané cibule na kostičky a její následné vložení na horký olej. Po chvilce vložíme i nakrájené žampiony na plátky, stále mícháme a vložíme nakrájená rajčata na nudličky- dvě rajčata si ovšem schováme. Osolíme a chvíli restujeme, dokud vše hezky nezměkne a neudělá hezkou hmotu.
Mezitím si nakrájíme brambory na plátky a vyložíme s nimi dno vyolejovaného pekáče, ve kterém budeme zapékat. Na plátky brambor přijde hmota ze žampionů, cibule a rajčat. Na tuto vrstvu pak nasypeme červené zelí, které ale nejprve upravíme tak, že ho nakrájíme na tenké proužky do mísy a promneme s trochou soli a oleje. Takto upravené zelí teprve sypeme na vrstvu žampionů s rajčaty. Na tuto vrstvu pak položíme tenké proužky rajčat, které jsme si dali bokem. Osolíme, posypeme jemně oreganem a zalijeme vejci, která jsou rozmíchaná v mléce s trochou soli a s nalámanými kousíčky sušené feferonky.Vše dáme péci zhruba na půl hodiny. Read the rest of this entry »
Jak jí svět? Víte jaké množství jídla týdně spotřebuje právě vaše rodina? Máte o tom alespoň malou představu? Říká vám něco kniha Petera Menzela „Hungry planet“ ? Pokud ne, tak pouze malý závdavek knížky, která je zároveň zajímavým fotoprojektem a nejlepší knihou roku 2006 vyhlašovanou James Beard Foundation.
Stojí to za zamyšlení?