Knihy
e-knihy Domácí mlékař
Archiv
Rubriky
Nový Domácí pekař
Domácí mlékař

Dočkala jsem se a pekař je doma! Dvojče Domácího mlékaře, 400 stran na recyklovaném papíře, které nás provedou kompletním procesem výroby chleba, pečiva a sladkého z celozrnné mouky.

Kniha je koncipována stejně jako Domácí mlékař – nalezneme zde přes sto stran obecné části, které nás seznámí se surovinami i procesy potřebnými při pečení. Kniha je stejně jako Mlékař proložená historickými recepty a stránkami z pera domácích pekařů. Můžete se těšit na příspěvek od Šárky Škáchové – Gurmánky, od Juliany Fischerové – Maškrtnice, od Huga Hromase a Lady Horákové. Rozbalit zbytek tady»

Včera jsem se inspirovala u Julky Maškrtnice a nešlo to jinak, než dnes začít. Je po přezkoušení, mám prázdniny a tedy fůru času na pečení, vaření, dojení a po dnes skončeném mlezivu i mlékaření. A jestli budou na pořadu dne takovéhle věci, pak také asi nutně běhání, protože konzumovat tučné plundrové těsto bez přidaného pohybu by byl jednoznačně zabiják! Rozbalit zbytek tady»

Dnes jsem se pustila do preclíků podle starého receptu v Domácím pekaři. Sebrala jsem odvahu a zúročila několik let čekání (na tu odvahu) a vrhla se do louhování. Poprvé jsem viděla velmi precizně rozepsaný recept na louhované preclíky u Maškrtnice, chtěla jsem to zkusit samozřejmě hned po publikování receptu, ale byla jsem srab. Nakonec jsem se tehdy pustila jen do potírání jedlou sodou, ale zrálo to ve mně a dnes to přišlo!

Protože jsou však mezi námi tací, kteří se do louhování pustit nechtějí (a vůbec se jim nedivím), polovinu várky jsem upekla pouze potřené rozpuštěnou jedlou sodou ve vodě, tak jako vždy. Rozbalit zbytek tady»

Na tuto zmrzlinu potřebujeme namražovací zmrzlinovací mísu. Smícháme dohromady 250 g tvarohu, 100 g cukru moučka, trochu rumu a tři čerstvé žloutky (používáme vejce, u kterých známe dobře původ). Vložíme do namražené mísy, necháme míchat a přimícháme utlučený sníh z bílků. V horku bez zmrzlinovače, pouze v namražovací míse většinou nedokážeme zmrzlinu umíchat do příliš tuhé konzistence, ale i tato, která má konzistenci sněhu, je výborná.

Doma mám poctivě naložené semínko na další a další hořčice a mezi tím mohu vkládat ty nenaložené. Jedním z mých horkých favoritů je frankfurtská hořčice.

Na tuto hořčici potřebujeme 30 g žlutého hořčičného semínka, 30 g černého hořčičného semínka, 15 g cukru krystal, 2 hřebíčky, 2 nové koření, 40 ml bílého víno (upřednostňuji polosuché) a 40 ml vinného octa. Rozbalit zbytek tady»

Tímto článkem bych ráda začala sérii o horčicích, mé oblíbené pochutině. Dnes přináším velmi jednoduchý návod na základní anglickou hořčici, která se vyrábí nejlépe v malé dávce na přímé použití do pokrmu a v případě použití k pokrmu ji necháváme po dobu jednoho dne uležet.  Je tedy vždy nejlepší čerstvá, max. jeden den uleželá.

Tato horčice se vyrábí ze žlutého hořčičného semínka a je poměrně ostrá. Na základní verzi použijeme pouze hořčičné semínko a vodu.

I tuto základní verzi si však můžeme dochutit již při výrobě bílým balzamikovým octem, kuchyňskou nebo mořskou solí, špetkou cukru, trochou pepře. U anglické hořčice to však není nezbytné, zkusme nejdříve její čistou verzi.

Horčičné semínko umeleme na mlýnku na obilí. Přesto, že se jedná o olejnaté semeno, není problém na mlýnku trochu semene umlít. Pokud nevlastníme mlýnek, můžeme velmi úspěšně použít mlýnek na kávu (výsledná hořčice bude trochu hrubší). Rozbalit zbytek tady»

7. října 2014 jsem do blogu napsala: „Mám v současné době tři základní místa, na kterých mě lze zastihnout. V koutě místnosti, nadepisující obálky, na poště a na kole, pohybující se mezi koutem a poštou.“

Prima je, když to v životě tak nějak cykluje a můžete se spolehnout na své jistoty. Za ty čtyři roky se změnilo mnohé, například děti, které tehdy velmi pomáhaly, jsou dnes navíc i dostatečně silné a také mají svou taxu za odvezený balíček na poštu, takže dostatečně motivované. Proto to máme s panem domácím o dost jednodušší, než poprvé. Navíc už máme zajeté podání online, které by nebylo, nebýt komentářů zde na stránce, je tedy vše o něco jednodušší.

Děkujeme všem za moc hezké a milé komentáře a také za sdílení, že knížka vyšla, moc si toho vážíme!

Každé ráno snídám u našich nových karasů s knížkou v ruce a rozhoduji se, co dnes dát na stránku a zítra navíc přijede návštěva, na kterou se velmi těším a ráda bych jí dala ochutnat nevšední chléb, takže to vyhrál Rozbalit zbytek tady»

Omlouváme se za náhlou změnu vzhledu stránky po téměř deseti letech, ovšem GDPR je opravdu náročná úprava,zvláště, když je na naší stránce více než 12500 komentářů neregistrovaných návštěvníků, kteří ovšem vložili svůj email. Změnu stránky si vynutila změna šablony, aby bylo možné GDPR nějak zvládnout. Děkujeme moc za pochopení!

V květnu u nás ještě neroste špenát, ať děláme, co děláme. Zatím jsou to malinké lístky po letošním suchém jaru a tak je dnešní rýže ze špenátu mraženého. Za chvíli ovšem půjde velmi dobře nahradit právě čerstvým. Je to rychlovka!

Potřeba je kulatozrnná rýže, mražený špenát, hrášek s mrkví, cibulka, 1 pórek, trochu oleje, vejce dle potřeby, sůl, pepř.

Nejprve propláchneme rýži, zalijeme vodou tak, aby byla ponořená, osolíme a dáme vařit. Jakmile se voda vyvaří, přilijeme další vroucí vodu. Toto opakujeme tak dlouho, dokud není rýže zcela měkká. Místo vody můžeme samozřejmě použít zeleninový vývar.

Mezitím si osmahneme na oleji hrášek s cibulkou, nakrájený pórek a špenát. Poté smícháme zeleninu s vejce, která necháme řádně prosmahnout. Osolíme a opepříme. Měkkou rýži smícháme se zeleninou s vejci.

Začínám se trochu vracet do normálního režimu. Doba před ukončením knihy, poté doba, kdy se tisklo a vyhořel motor, nervy, zda bude vše, jak má být, to vše na mě trochu lehlo a po vydání jsem cítila docela stres. Přeci jenom vlastní vydání knihy čítá hodně výdajů, člověk to nehodí za hlavu, že to případně velké nakladatelství odepíše, kdyby to nebylo dobré. Sice to můžu hodit na malé nakladatelství, totiž na pana domácího, ale ten je natolik klidný, že by to vůbec nemělo žádaný účinek. Svému jedinému autorovi, chvála Bohu, věří a stejně tak ilustrátorce, kterou si vybral a prosadil.

O grafičce a editorce netřeba mluvit, to jsou držáci. Grafička už dostala za svou práci tři! různé sekačky (jak ta byla ráda), tak to je jasné, že za takovou odměnu se pak pracuje s radostí (jsou o tom přesvědčení tedy jak pan nakladatel, tak grafiččin domácí :).

Nakonec vše dopadlo dobře i v tiskárně, navíc tiskárna, kde přiváží knihy do nakladatelství majitelka a navíc s sebou veze pro autorku nádhernou kytku, od takové tiskárny se neodchází, takový vztah se pěstuje!

Byla to zase jízda, dlouhá, delší než u Mlékaře, však ta kniha je také skoro dvojnásobně objemná. Bylo to náročné, milé a i když jsem jasně proklamovala, že „Už nikdy!“, už teď mi to chybí. Jsem moc ráda, že se na celé věci mohou podílet děti od začátku do konce, navíc dost kreativně a jejich čas navíc ještě pokračuje, protože právě ony chtěly knihu nejvíc, aby nemusely otevírat počítač na pečení.

Za sdílení zmínky o knize budeme moc rádi, protože kniha je vytvářena vlastním nákladem a stejně tak budeme moc rádi za zpětnou vazbu, moc děkujeme.

A tak začíná doba sbírání plodů, totiž napečení pekaře. Většina receptů je již na blogu, ale často v trochu jiné podobě, v knize jsou učesanější. Těším se na to moc a na dnešní neděli jsem vybrala velmi rychlou rebarborovou buchtu. Je to variace na již uveřejněný recept z roku 2010.

Rozbalit zbytek tady»

Dnes je krásné ráno po sic bouřlivé, leč suché noci. Ale…. vyhořelý motor tiskařské mašiny naší oblíbené tiskárny je již nahrazen jedním zapůjčeným, než přivezou nový a Domácí pekař se již tiskne. Zítra budou falcovat a příští týden vazárna. V týdnu od 14. května se tedy snad, doufejme, konečně zrodí. Těším se moc, trochu se bojím, těště se se mnou! Čeká nás voňavých 400 stran, dvojče Domácího mlékaře do knihovny.

Pokud člověk vlastní toustovač s výměnnými vložkami na vafle, nastává ideální doba – slepice nosí vejce a děti si mohou samy vytvářet k snídani nebo na svačinu rychlé vafle. Těmito vaflemi mě inspirovala Lenka Bajtková, za což jí velmi díky! Rozbalit zbytek tady»