Author Archive
Dnešek byl dnem, kdy si člověk uvědomil, že je hodně jednoduché svůj omyl očistit tím,
že poukážu na zdánlivé pochybení druhých. Dnes nám totiž přijela kontrola na před pěti lety zasazený pětihektarový les. Kontrola, která už přijet neměla, protože po pěti letech už nebereme dotace na údržbu takového lesa, ale po upozornění musela. Té horní možnosti, že totiž něko sám kontrolován, ohlédl se a pravil – poívejte se támhle, tam to….a to… a to a vy tady peskujete mě, je totiž pro nás mnohem příjemnější(si myslet, že to tak bylo), než to, že někdo vzal telefon a zavolal, to už se člověku nechce moc přijmout…. ale vše dopadlo snad dobře , les prošel …. oddechli jsme si….
Vůbec si člověk uvědomí, jak je to strašně zvláštní nástroj, takové upozornňování. Jak člověk, který se nedozví jméno toho anděla strážného, musí být hodně silný, aby nepochyboval… a že někdy právě s tím režimy pracují jako s jedním z hlavních nástrojů.
Kontrola přijela, naproti jí jeli tři děti na kole, jeden na odrážedle, pes a my dva. Nezbytný notebook s nezbytnými fotkami, který jim byl vnucen hned, aby děti mohli odjet zpět na slíbenou pohádku a my fyzickou kontrolu nad stromečky prošli v klidu :-). Dvě auta, čtyři různí kontroloři – kontrola a supervize, náš adrenalin pomalu ale jistě stoupal – ale byli milí, klidní, přívětiví a normální — také pečliví :-)))
Po tvrdé realitě, pak do reality životní. Špagety. Protože se právě doma k jednomu strojku na cukroví vyskytl ten papír, který tam už za pár neděl nebude, stihla jsem si všimnout, jak tam paní dělá strojkem špagety. Tak, že to zkusím.
Pravda je, že originál špagety jsou tlačeny asi lisem s o dost užšími dírkami, výsledek mého pokusu jsou spíš takoví hadi – ale byly dobré a to je asi podstatné.
Suroviny: 4 větší vejce, lžíce vody, 450g mouky celoozrnné pšeničné přesáté, trochu soli. Na sos pak 6 větších rajčat, dvě cibule, hrst buráků, olej, olivový olej, sůl, saturejka čerstvá a sýr strouhaný
Nejprve těsto – je velmi rychlé. Vše promícháme a uděláme nudlové těsto. Těstem naplníme strojek na cukroví a kolečkem s dírkami kolem a jednou u prostřed děláme do vroucí osolené vody dlouhé špagety. Pokud máme vroucí vodu, uhnětení těsta a jeho nalisování do vody netrvá déle než pět minut.
Potom rozpálíme na pánvi olej, vložíme nakrájenou oloupanou cibuli, nakrájená rajčata na kousky, osmahneme, přidáme buráky, saturejku, osolíme, přidáme trochu olivového oleje a stáhneme z kamen.
Uvařené – zhruba po 12 minutách těstoviny slijeme- psala jsem zcedíme, ale nebyla si jistá , zda to není zezhora dolů, aby tam pak nebylo scedíme, prostě je slijeme a hotovo.Propláchneme vodou, prokapeme olivovým olejem a podáváme s rajčaty a posypané strouhaným sýrem. Read the rest of this entry »
Pomalu začíná zimní sezóna, což znamená, pečení sušenek, cukroví, slaných sušenek a
všeho, protože zaprvé, je máslo, tvaroh a mléčné vůbec a za druhé, nikomu se nechce z kopce dolů, takže co si neuděláme, to většinou nemáme. A i když z kopce jdeme, batohy jsou omezeně veliké, na voze v zimě zima, prostě nakonec to vždy skončí vlastní tvorbou v kuchyni. Naštěstí na to není člověk sám, má k tomu přichystáno osm nožiček a osm ručiček a předčítače receptu :-)
Na sušenky používáme lis na těsto UNIVERSAL, který je jednoduchý i pro děti- tedy, pro děti s již alespoň trochou síly.
Samotná tvorba sušenek je zatím velmi kreativní. Kuchyně není na svém místě, kamna nejsou na svém místě – taková velmi řádná improvizace. Děti naštěstí k práci nepotřebují ani žádný stálý prostor, ani žádný stálý systém. Poradí si okamžitě a všude, což jen obrovská výhoda. Fotka níže je speciálně focená pro UFU :-), aby věděla, proč Read the rest of this entry »
Moc nerada bych urazila kohokoli na Moravě, rozhodně mi je jasný, jak si někdo po přečtení
článku řekne – „toto ale nejsou přece moravské koláče“, moravské jsou….
Já je jako 15 letá, rok čerstvě zamilovaná (do pana domácího), dostala podané jako moravské, s douškou, že láska prochází žaludkem…. dobrá rada nad zlato !! .-)
Od té doby je beru jako moravské- moravské od Hanči a jsem jí za ten recept neskonale vděčná, protože tohle je asi můj nejoblíbenější, který nikdy nezklame, vždy se podaří a je vynikající !
Pár drobností předem – koláče jsou podle mě lepší ráno po večerním upečení – často se toho ale nedožijí :-), marmeládu dávám většinou borůvkovou, od jisté doby ale dávám takovou marmeládu, jakou dítko, které je pro ní vysláno, donese. Někdy jsem ráda, že to nejsou okurky :-)) a nakonec – při použití marmelády vypadají koláče trochu jinak než dnes, kdy jsem použila džem. S marmeládou, která se po povrchu při pečení rozlije, jsou placatější a logicky, s rozlitější marmeládou :-)). Při použití džemu jsou v
Máme novou krávu !!!
Máme zase Marii. Po Máně, Mařence, Mance, Marjánce, Máničce a Máří došlo na Marii. Máňa byla
první a měla málo mléka, tak šla na pastvu jinam. Mařenku a Máří máme jako dvě naše matky rodu a Máničku a Manku bohužel nemáme, protože byly z dvojpohlavních dvojčat, pobyly si tu holky do dvou let, kdy se zjistilo, že nemají pohlavní orgány a šly pryč. Bohužel ale nastala situace nemilá, kdy jsme zjistili, že jedna kráva nezabřezla a druhá , kterou jsme poctivě zasušili šest týdnů před porodem, jenž měl nastat 12.8., že v sobě i přes zjištění březosti v šestém měsíci, telle nemá. Pan domácí měl tušení, a když má tušení ohledně zvířat, většinou ho nezklame. Pro nás to tedy znamená dalších devět měsíců bez mléka, což je naprosto nemyslitelný, takže jsme holkám pořídili další kámošku. Vysokobřezí jalovici – na výjímu mze, protože už někdy rodící krávu jako ekozemědělci koupit nesmíme. Jaldu přivezli a ona se nám ve středu otelila. Porodila krásnou jalovičku, navíc, žádná saň při učení dojit, stojí jak beránek, nekope, nevzteká se a má hezkých 16 litrů mléka čtyři dny po porodu – tedy zatím mleziva. Malou jalovičku musíme krmit my, prootže prvotelce zatím nedorazil mateřský pud a na tele trochu kašle :-)) Read the rest of this entry »
Bude štrůdl !!!! To kolem mě běhají už hodinu a křičí, že cítí štrůdl!!! Nejprve ale
rozhodně každý krajíc chleba ! Je to nezbytná nutnost. Není možné dát k snídani bohužel jen štrůdl, protože by byl okamžitě všechen pryč a kvůli zachování mojí mentální stability je nezbytně nutné, aby zbylo alespoň na odpoledne !:-))
Tentokrát klasický štrůdl z listového těsta. Pokaždé, když ho dělám říkám si, “ vždyť to nic není, prostě zaděláš těsto a pak ho během dne párkrát vyválíš no a je rozhodně nejlepší, tak proč jakési jiné jednodušší náhraždy“? , ale pokaždé dojde mezi jedním a dalším listovým těstem k několika jednodušším variantám. Proč? Jsem bez argumentů !:-)))) Read the rest of this entry »
Dnes je všechno obrovské – obrovská proluka z důvodu obrovské únavy, spousty práce, navíc
učení, teď už tři děti, poctivé shánění té pravé učební literatury – nakonec zvítězilo nakladatelství Fraus. Malování slepých map, několik desíte pousů naučit nenaučitelné – totiž pojmy toho, kdo vůbec nechápe, co to je „pojem“ ! Naštěstí ještě tři neděle už žádné narozeniny.
Navštívilo nás toto léto spoustu výborných lidí, někdo byl tak výborný, že přivezl i 6!!! šišek zeleninového závinu, každý se nám snažil pomoct a střecha už je téměř pokrytá. Pevně věřím, že se do zimy nastěhujeme a nebudeme muset přijmout kurník za vlastní :-).
Odešel od nás náš báječný čeledín, který tu pobyl bez dvou týdnů dva měsíce. Držíme smutek !!a naštěstí snad neodešel navždy :-))) Už žádný čajový obřad, už zase pytlíky do várnice :-). Bylo nám takto společně fajn, ale náš čeledín si jel hledat svůj smysl života. Ale shodou okolností se ozval na mail na blogu jeho následovník.
Tak je tady, je vysoký, velmi vysoký – až z toho má prý jeden komplexy. Je pohledný, milý, pracovitý, ale především inteligentní. Je to Slovák a je nám s ním moc fajn.
Dnes jsem volila mezi tím, sednout na kolo a jet nakoupit, nebo něco upéct. Zvítězila krátkodobá lenost, kterou nahradila dlouhodobá práce :-))). Děti mají moc rádi housky. Když jedeme na výlet, na plné čáře to vyhrávají housky, rohlíky a minerálka. Ale… v tom složení, ve kterém tu teď žijeme je to vždy nutnost koupit minimálně 50 kusů a to už začíná být ekonomicky dost složité :-))). Tak jsem si řekla, že to zkusím tou složitější cestou. Koupila jsem si bílou mouku hladou – z celozrnné jsou sice moc fajn housky, ale jsou celozrnné – to není řešení pro záměnu za bílé pečivo, aby se nemuselo kupovat právě bílé. Občas je nesnadné vysvětlit, jak to bílé není úplně ono :-)). Namlela jsem svou celozrnnou mouku a přesála jí a zkusila udělat housky.
Je to paráda!!!
Použila jsem 1kg hladké mouky, 0,5kg celozrnné domácí přesáté, 1 kostičku droždí,50g másla, trochu mléka, sůl, voda, vejce a mák na potření.
Nejprve jsem udělala kvásek z hladké mouky, droždí a trochu mléka. Po vzejití kvásku pak přisypat celozrnnou mouku, rozpuštěné máslo, sůl a tolik vody, aby vzniklo krásně lesklé a vláčné těsto. Nechám vykynout. Pak rozválet nudličky, vždy ze tří uplést housku, namazat rozkvedlaným vejcem, posypat máke a ještě chvíli nechat kynout. Dát péci.
Podle vlastních propočtů je to nejen výborná houska, ale navíc rozhodně ekonomicky zajímavější.
Gramáž těchto housek je 100 g a je jich z tohoto množství 25ks. Je to tedy dvojnásobek než housek kupovaných, které jsou zhruba 50g těžké.
Komentáře
Vítej zpět, Kláro! Houstičky vypadají krásně a hlavně jednoduše, člověka to láká se do nich pustit také. Já se ale přiznám, že z kynutého těsta mám stále respekt a ještě se s ním trochu bojím pracovat. Snad se letos dostanu k tomu zkusit aspoň vánočku!
Lůc Mác | tak aŤ vám to rychle staví 
housky vypadají úžasně 
zdravím po dlouhé době na kopec….jůůů houstičky, vypadají velmi mňamózně…asi budou na víkend…..už se těším na další povídání a receptíky,…a přeju ať už bydlíte tak jak máte pod novou střechou…mějte se moc hezky pherenis
Teda housky jsou jak od pekaře,cítím tu jejich vůni 
Prvořadé je teď pro tebe bydlení ,takže ať už máte střechu nad hlavou hotovou .
Takové housky opravdu každý pekař neumí
Ahoj Klárko! Zase jsem se tu pokochala úžasnou a inspirativní domácí kuchyní. Dlouho jsem tu nebyla a o hodně přišla Pořád to tady tak krásně voní … čím dál tím lépe Ať se vám všem daří!
[1]:Děkuji, já myslím, že mírná pokora neuškodí, respektu ale netřeba – kynuté těsto nakonec zjistíš, že je jedno z nejjednodušších. I když pravda – dobrý robot tomu hodně pomůže ))
[2]: Děkuji – jsme opravdu v docela veliké zkoušce, je tu trochu zima ), ale vzhledem k tomu, že děti to berou s nadhledem, nelze jít horím příkladem a stěžovat si )). Trochu jsem ale začala propadat panice, když se včera ráno nejmenší dítě vzbudilo a zeptalo se, kdy už bude padat sníh? )) Když vše dobře dopadne, příští pondělí se nastěhujeme- nemůžu se dočkat )
[3]: Moc děkuji, taky se těším, že už bude víc klidu a zase se do toho pustím něja vehementněji )
[4]: Díky Vesko – upřímně, když jsem je dala na stůl, veškeré tělní čidla si žádala svou porci – neodolala jsem a hned několikrát !! )
[5]: Děuji moc za přání, zase chytám trochu slinu ), už tu není tolik pomocníků a tak se tak nějak začíná vařit snadněji )), ale bylo to příjemné – komplimenty, jeden by si na to hned zvyknul. Krásný den ….
Krásně voňavé a lákavé houstičky, na kterých jde vidět, že byly pečeny s láskou a péčí. Takové housky se prostě v krámu nekoupí
Přeju vám všem na kopci, ať máte útrapy z provizorního bydliště a bez dojící krávy rychle ze sebou a a´t hlavně vše ve zdraví přežijete.
Houstičky jsou krásné, pro mne velmi známé, protože jsem se jich v životě napekla plno. Mám pět dětí a když byly menší a pak když dorůstaly, hlavně kluci, bylo to optravdu rychlé a dobré jídlo. Hlavně na výlety a procházky. Někdy jsem ze stejného těsta udělala placičky, naplnila je čímkoliv a upekla z nich pirohy. Náplň byla zeleninová, sýrová i ze zbytků masa, celé posypané semínky… Ať se rychle bydlení vylepší.
[11]: Děkuji, snad už se bydlení v chalupě blíží. Už se dočkáme a housky vřele doporučuji, vůbec nejsou složité a pak je radost se na ně jen dívat 
[12]:Děkuji moc. To je výborný nápad s pirohy. Určitě to vyzkouším. V sobotu jedeme na slavnostní zahájní školy, tak bych mohla do vlaku. Housky jsou opravdu moc fajn – jsou výborné, levné a rychlé. Naprosto ideální situace
Blog bude opět trochu na kraji zájmu :-)), protože tesaři pomalu dokončují svou práci a
nás čekají štíty, fólie, šindele (bohužel ne dřevěný:-) a tak něco mnoho logicky opět půjde stranou, ale třeba naopak se z naší plánované „garden party“, kterou jsme pozvali na pomoc, vyvrbí nějaké dobré nápady na dobré jídlo. A taky třeba nečeka přeroste „GARDEN PARTY“ v takovou malou „HAUS“ party, ale to pochybujeme, že by byl takový optimismus na místě :-))
Další smyčka mého života. Začala jsem před dvěma lety běhat, abych letos v květnu musela
skončit, abych mohla zase minulý týden znovu po třech měsících začít :-))). Není to jednoduchý, takový život v jedný místnosti se čtyřma malýma dětma. I když jsou kolem desítky hektarů neobydlené půdy. Člověk jen tak neuteče, aby byl sám se sebou. Může vzít třeba psa a jít se projít, ale to je za prvé blbost, když ten pes není přivázanej a celej den běhá a za druhé – chybí tam endorfiny :-))). Do 500m od chalupy jsem stále na dosah křiku, žádostem, prosbám, vyprávění, ukazování…… takže nakonec zvítězila varianta ….. utéct!!! :-))) Každý den, alespoň na chvíli. Vrátit se uvolněně, otevřen další porci vstřebávání energie, aniž by člověk nedokázal udržet energii vlastní :-)). Jenže protože jsem trochu maximalista, z běhu pro radost, pro uvolnění a endorfiny, se stal systém, který začal požírat sám sebe a musel být přitom v zájmu zachování vlastního zdraví zcela deletován…. Ale když to člověk jednou pozná….. tak už neuteče :-)) a tak jsem si zase minulý týden vzala tenisky a od té doby zase pro radost, endorfiny a uvolnění :-))) Read the rest of this entry »
Dýně Hokaido – jméno má po japonském ostrově Hokaido, kde se pěstuje na sopečné
půdě, je stejně jako cuketa, ohromně vděčná zelenina. Je to dýně menších rozměrů, než jaké dýně se běžně pěstují v Čechách. Sbírá se od necelého kilogramu až do zhruba třech kilo. Barvu má s jemnými odstíny, ale běžná je sytě oranžová. Někdy je s bílým proužkováním, někdy je do zelena a někdy do stříbřitě šeda. Uvnitř má semena, která na vaření vysemeňuji a dýni používám na některé pokrmy loupanou, na některá jídla i se slupkou.
Dýni používám na spoustu způsobů a tento je jeden z nejoblíbenějších. Když chci udělat doma hokaidovou polévku a neprozřetelně se o tom zmíním předem, většinou se mi dostane odezvy “ a proč ne tu pečenou, proč polívku tu až z příští dýně „- ale z příští dýně se to většinou opakuje :-)
Pokud se dýně sklidí nebo koupí a nestihne se z ní nic uvařit, rozhodně to není žádná katastrofa, protožehokaido vydrží v podstatě v dobrých podmínkách uskladněná až do jara – do ledna určitě. Ideální podmínky jsou zhruba +10 st.C Read the rest of this entry »
Dnes nás navštívila modrá smrt – náš notebook, který jsme před rokem dostali za nájem najede jen na modré pole“ vítejte“ a tam zmrzne. Jedna z absurdních hlášek microsoftu. „Vítejte! :-)) „
Zkoušela jsem nouzový režim, jenž mi po testu nahlásil „fatální chyba systému“, obnovení nelze, oprava nelze – jediná rada z pc – pošlete zprávu microsoftu ! Chudák Bill! :-) Linux přes usb se mi nepodařilo natáhnout, přes usb proto, že na pc, který jsme našli v haldě uskladněných věcí na půdě¨, nemáme pro změnu vypalovací program a tak nešlo vypálit iso na cd. Ale moje flashka, z které jsem to chtěla natáhnout není asi to pravé kompatibilní s tím báječným uvítacím notebookem. Takže jsem napsala milému providerovi, od kterého máme notebook, protože mají na našem pozemku wi-fi a co jako dál a on velmi vstřícně odpsal, že to je marný, že dýl by tu vydržel jen IBM pro americkou armádu :-)) a teda že po neděli! Do té doby tu pracuju s pc, zhruba 8x déle nahrávám každý obrázek, mezitím zhruba 8x restartuju počítač, prostě báječný tip na práci při deštivém podvečeru v kurníku :-)) , ale mám u toho postavenou mističku s broskvovou zmrzlinou !!Fantazie na třetí ! Na první proto, že to jsou místní broskve, které jsme včera koupili za 16 kč :-)během nákupu koňmo do města. Na druhou proto, že je fakt výborná a na třetí proto, že jí udělal pan domácí !!! :-))
Dnešní cuketa je ala pizza. Děti seděly u stolu a pravily, že to voníííí jako pizza. Pan domácí konstatoval, že pšenice v tom je, rajčata taky, sýr taky, tak je to vlastně pizza ! :-)))
U této cukety je to zase fantazie, která hraje hlavní roli. Lze přidat i ubrat přísady dle chuti, lze kombinovat různá množství. Tento recept je jen jeden z mnoha postupů, které nejsou pokaždé úplně stejné, protože se do něj používá hlavně to, co je doma :-)) . Pšeničné vločky melu na domácím mačkači, kde si mohu regulovat tlouštku, proto jsou malinko jiné, než kupované, jsou více drobivé a velmi připomínají sojový granulát, jak v syrové, tak poté i v upečené podobě. Jsem trochu maximalista a proto se u mě málokdy objeví “ mladé cuketky“. Většinou mi je líto cukety utrhnout, dokud nejsou pořádné ! :-))
Takže i dnes jedna taková pořádná!