Co noveho na kopci

Můj pravděpodobně jediný plodný den v roce :-)) se projevuje velmi nízkým rozestupem

narozenin našich dětí a tedy velkou frekvencí narozeninových dortů během 10 dnů :-)). Předpokládám, že pak už jich během roku moc nebude :-). Protože je stále co dělat a protože naše hlavy rodiny si zásadně vybírají jako plán pro svůj den výlet kamsi, na kole, nebo koňmo a není tedy mnoho času ten den cokoli připravovat -jen při případném časném vstávání, vybírám prostě z osobní pohodlnosti dorty nepečené. Měla jsem zálusk na vyzkoušení si vlastní šikovnosti a dodání si nějakého sebevědomí při použití potahové hmoty, ale jak psala Veska- do růžových kytiček a zelených žabiček se mi moc nechce a nic punkovějšího mě příliš nenapadlo a navíc, Hugovi došlo mlíko a nechtělo se mi brát baťoh a na výlet do kravína, panu domácí má taky dost jiné starosti, takže milé sušené mlíko na potahovou hmotu vypil nakonec Hugo a na mě zbyl ten nepečený dort….

Tentokrát jsem vzala jeden pekáč, jednu velkou formu na biskupský chlebíček a jednu malou. A na tyto tři formy (ta pekáčová je ale dost nízká), je potřeba toliko surovin:

Smícháme v míse tvaroh s kysanou smetanou, malými jogurty, vanilkovým cukrem a cukrem a rumem.  Poté si malou část oddělíme, přidáme do ní skořici a granko – asi jednu polévkovou lžíci granka a lžičku skořice a zamícháme trochu piškotů. Je potřeba odhadnout velikost formy a naplníme nejmenší formu – malou na biskupský chlebíček. Poté uděláme to samé, ale přimícháme do hmoty maremládu , část piškotů a naplníme velkou formu na chlebíček. Nakonec přimícháme piškoty do čistě bílé hmoty a naplníme pekáč.

Vršky forem pokryjeme alobalem a položíme na ně tvrdý karton z krabice i na 2x a ten zatížíme – kilem cukru, petlahví, čímkoli. Takto to uděláme se všemi třemi formami a necháme do rána zatížené.

Ráno obřízneme okraje nožem a formu lehce vyklopíme. Dorty poskládáme na sebe a ozdobíme. Pro tento účel jsem měla připravenou šlehačku, ale koupila jsem jí po cca 16 letech :-) a nějak nebyla úplně tuhá -neumím s ní tak dobře pracovat, tak jsem jí jen dort potřela, místo předpokládaných bobků a hezkých tvarů.

Dort značně připomínal auto, což tedy rozhodně nebylo můj záměr, ale nezbylo nic jiného, než mu dát rybíz jako světla, aby měl alespoň nějaký tvar :-)))

U prvního jsme máčeli klacíky do vosku, u druhého jsme zapícávali sirky – u tohoto jsme rezignovali a rovnou jsme to vzdali – před čtvrtým snad už pojedeme dolů z kopce a koupíme možná svíčky :-)))

1 Veska | 11. srpna 2010 v 11:13 | Reagovat

To je ono,takto si přestavuji dort od tebe,prostě žádná okoukaná přes kopírák nudná věc,nejsi žádná cukrářka takže nikdo nebude posuzovat tvůj dortík jestli je někde hrbatý nebo né,je tvůj osobitý a od srdce dělaný s láskou pro rodinu a pro tebe s dostupnými(i nedostupnými)surovinami víš,takže za mě máš jedničku
není umění dělat kumšt ve vybavené kuchyni s moderními pomůckami a potahovkou víš
a doufám,že chutnal tak jak si představuji

2 Klára | E-mail | 11. srpna 2010 v 11:18 | Reagovat

[1]: „jestli je někde hrbatý nebo né“ , no obávám se – jestli někde bude alespoň trochu rovný a chutnal výborně – měli jsme ten den v  nohách 25km a najitý poklad a dort doma nebyl očekávaný, taže rozhodně nezklamal !!

3 Veska | 11. srpna 2010 v 12:04 | Reagovat

No vidíš,nejdřív utahat a pak zblajznou všechno dobrá strategie

4 Veska | 11. srpna 2010 v 12:13 | Reagovat

mám někde napsaný receptík na
piškotový nákyp či dort  s malcaem/nebo kakaový/
tak až jej najdu napíšu recept,děti když byli malé jej milovali,večer jsem naplácala do mísy a druhý den byl jedlý,žádné extra plácání a suroviny -mléko,puding,máslo a tvaroh a malcao/to nebylo k sehnání tak kakao a dávám je pořád/

5 Veska | 12. srpna 2010 v 8:23 | Reagovat

a co si dneska upečeš pro sebe
aspoň ode mne přání ať se ti všechno daří tak jak si představuješ a hlavně ať tě neopustí chuť dál vést svůj blog tak jak doteď

Další z velmi oblíbených dobrot. Pro ty, co jedí maso asi žádná extra přínos, snad jen to,

že to je pochutina z čerstvé zeleniny,nijak tepelně zpracované, ale pro masové nejedlíky je to výborný způsob, jak sáhnout po něčem „malém“ na chleba nebo k chlebu, po něčem pikantním, jen tak na zub. Dělám tuto cuketu dost ráda a dělám jí na dva způsoby.

První je ten, že se cuketa neloupe a nechává se ve dvou, případně třílitrové sklenici zrát a zároveň se během zraní už může jíst :-). Nezavařuje se tedy, jen stojí na skříni k okamžitému použití. Díky přítomnosti oleje a octa vydrží hodně dlouho.

Druhý způsob je pak tentýž, ovšem cuketu pro jistotu loupu – možná by slupka po zavaření nijak nevadila, ale bojím se trochu případného kvašení, možná neoprávněně a tak cuketu pro jistotu loupu, také se nechá den, dva zrát v hrnci, ale nakonec se dá do sklenic a při 70 stupních se 20 minut zavařuje. Vydrží bez problémů rozhodně minimálně do další úrody.

Nejprve cuketu oloupeme (při variantě na přímou spotřebu neloupeme), nakrájíme asi na 7 cm dlouhé kusy a ty pak rozkrojíme a vyjadřincujeme – měkkou část nepoužijeme, případně dáme slepicím :-). Cuketu  pak rozkrájíme na tenké plátky, které dáme do mísy nebo velkého hrnce. Oloupeme cibuli, nakrájíme na plátky, přisypeme k cuketě a promícháme. Dále nasypeme sůl, cukr, pepř, bobkový list, ocet a olej a opět řádně promícháme. Pokud máme variantu na zavaření, přiklopíme a necháme do druhého dne- může za občasného míchání stát i dva dny – odležet a poté nandáme do sklenic, zavíčkujeme a ve vodní lázni zavaříme na 70 st. zhruba 20 minut.

Při druhé variantě pak nandáme celou promíchanou hmotu do dvou nebo třílitrové sklenice , pěstí upěchujeme a zavřeme víčkem. Již od druhého dne lze použít.

Takovéto cukety používám jako pochutinu na chleba s máslem – obě varianty

Zavařenou pak v zimě ještě na topinky a do různých směsí.

1 ufa | 9. srpna 2010 v 9:00 | Reagovat

Děkuji za super recepty z cukety, miluju jí, a docela mi i roste… Jen mě tady mate ten čtvrtlitr mléka… Kam patří? já mám nejraději ještě horké koláče, buchty,…a k tomu studené mléko. jak je to u vás?

2 Klára | E-mail | 9. srpna 2010 v 9:18 | Reagovat

[1]: ,jasný, mléko jsem napsala až nakonec – to je tak, nepíšu to přímo, když vařím,ale až když je čas a někdy to prostě zpřeházím ,jasně, mléko má být do buchty, jak je to pak v receptu, do polevy už nee!
U nás je to tak, že mléko vychlazené k buchtě je ideální, popřípadě kakao a bílý kafe

3 Veska | 9. srpna 2010 v 9:59 | Reagovat

je cuketová buchta,to už jsem dlouho nedělala

4 Lůc Mác | Web | 10. srpna 2010 v 13:39 | Reagovat

cuketu jsem zatím ochutnala jen jednou a to od babičky, nějak zapečenou, byla dobrá :) ale teď o ní slyším hodně a tak mě celkem zajímá, jen jsem se na ni zatím ještě neodvážila, ale zaujali mne vaše recepty a tak se po nějaké poohlédnu

5 Cirrusa | 10. srpna 2010 v 17:08 | Reagovat

shodou okolností jsme cuketovou buchtu měli k snídani, ale bez polevy I tak byla dobrá (dělala tchýně a cokoliv co nemusím dělat já je výborné ), teď se mi dodělávají vafle, zítra budou k snídani se švestkovým povidlím Mno a já jdu sekat trávu na seno

6 ufa | 11. srpna 2010 v 7:58 | Reagovat

Aha, tak já ten recept četla snad třikrát, a toho mlíka jsem si nevšimla… to je mazec… Ale dneska ji jdu vyrábět… Předevčírem jsem dělala podle vás sekanou z cukety, a je to mňamka ale musím říct, že je opravdu lepší až když vychladne, ne chuťově, ale krájí se líp studenější, a když se pak jednotlivé plátky opečou, tak je ještě lepší, zařazuji mezi své oblíbené recepty…

7 Klára | E-mail | 11. srpna 2010 v 11:01 | Reagovat

[3]: Mě přijde ohromně výhodná – 700g cukety na 700g mouky. Jasný, je to hodně vody, ale stejně …

8 Klára | E-mail | 11. srpna 2010 v 11:01 | Reagovat

[4]: Určitě zkuste, dá se s tím velmi dobře pracovat..

9 Klára | E-mail | 11. srpna 2010 v 11:02 | Reagovat

[5]: Jsem si jistá, že i na tu bez polevy dojde a vafle bych si tedy dala – zrovna teď!

10 Klára | E-mail | 11. srpna 2010 v 11:04 | Reagovat

[6]: Souhlasím, ta sekaná je výborná – tímto ještě jednou děkuji Vesce za link na recept – taky mi přijde, že nejlepší varianta je studená nakrájená a pak opečená nebo napařená, ale k tomu u nás asi nikdy nedojde

11 Cirrusa | 11. srpna 2010 v 11:19 | Reagovat

Klárko, stavte se, mám tady poslední dvě vafle – klidně přenechám. I když jak tak koukám na tu frekvenci narozeninových dortů, tak už snad musíte mít sladkého doma po krk

12 Pipi | Web | 12. srpna 2010 v 21:57 | Reagovat

Buchta vypadá moc dobře, určitě je vláčná, takové má každý rád!

Já chci koláč a kdy bude koláč a uděláš koláč? To jsou celodenní mantry našich dětí. Někdy je

nejjednodušší varianta se toho zbavit – udělat koláč ! :-))) Stále je ještě rybíz, nasbírali jsme trochu malin, tak je celkem jasné jaký. Tentokrát lehký, nadýchaný piškot.

Přijel tesař, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo, přijel…… zpívám si spolu s Lízou a veškeré čekání

na tesaře je zapomenuto, protože ten průvlak v chalupě a sloupek pod ním, co tam zůstalo včera večer

po tesařovi se synem, mě naplnily vlnou euforie !!! To mi bohatě stačí. I kdyby už nepřišli, jsem naprosto uspokojená. Ten sloupek se mi tak líbí, že mi ani nevadí, že samotnou střechu budou dávat až příští týden :-))))). Navíc pan domácí pořídil komín, takže už se nebudu pravidelně pálit do hlavy o rouru, která vedla od kamen uprostřed místnosti až do zdi zhruba 3m,(to mi taky nevadí, že je zatím složený za kurníkem, už tento stav je opět naprosto uspokojivý :-)) a  prý bude i nová podlaha dřevěná, v což jsem už vůbec nedoufala a koček mi pochválil jídlo v komentáři, sice to trochu nadnesl :-))), ale mám z toho radost a navíc to večerní bulharské lečo – moje snad nejoblíbenější jídlo !!!!, prostě večer dnešní je líbeznýýýý!!! Read the rest of this entry »

Další hlava rodiny, tudíž další dort. Co jsem si zavařila, ať si navařím … :-))

Ale péct se mi vůbec nechtělo, takže tentokrát dort nepečený. Nevím jak se mu říká, u nás prostě nepečený dort! :-). Ideální v tom, že do něj přijde, co je právě doma :-)), takový pes a kočička. Chtěli jsme nakonec flambovat, ale nějak to nevyšlo. Dort hořel hodně málo a když už hořel, nejmladší zavelel „foukat“, pak začal foukat sám a vymodlený plamínek zhasl. Tak jsme tam prostě zapíchali sirky, aby to bylo ohni, potažmo svíčkám alespoň podobný. Read the rest of this entry »

Rychlý oběd, kostičky cukety – vůbec si říkám, jak je cuketa báječná zelenina. Na slano, na sladko,

pečená, vařená, smažená, syrová – prostě ideální jídlo. A stále se dá připravovat tak, že není vždy jasné, že je tam cuketa přítomná…. je jich hodně, už se i sterilují, mám je prostě ráda.

Ta Read the rest of this entry »

Jsem bohužel nějak unavená :-), ale stále si spolu s Pollyanou říkám – je to dobré proto, že se pak člověk těší na zimu. Tesaři snad už dorazí :-))))))), my se vystěhujeme z kurníku a bude více chuti psát a vařit nové věci. Teď jsem vskutku ráda, že uvařím již vařené a upeču již pečené :-)). Náš čeledín nás na chvíli opouští, ubude báječných komplimentů a zítra pokračuje náš narozeninový maraton hlav rodiny a já se tiše modlím, aby to někam, kam se pojede, nebyl moc daleko. A taky zjišťuji právě, jak to píšu, že ještě není ten dort……. :-)).Krávy mi včera sežraly jeden záhon mrkve a růžičkové kapusty a já se vztekala a vztekala a pak jsem konečně zjistila, proč nám teď mají snahu utíkat každý den z pastviny, když je plná jetele – jsou to krávy gurmánky !!!!! Zjistila jsem to zcela náhdou. Brzy ráno jsem nad pastvinou sbírala maliny, když se zpoza hradby malin na mě vyřítilo něco funícího a hekajícícho. Bylo mi divné, kdo si tam dělá takové pěkné cestičky – naše Mařenky – Máří, Mánička, Mařenka a Manka – se šly pěkně napást těch velikých – potvory !!!!!

A večer nám těsně nad hlavami přeletěly dvě stíhačky, ale asi opravdu jen 50 m nad lesem – prý ty nové – grippeny – takže jsme viděli dnes polovinu vozového stíhačkového parku ČR – prý jsou v republice čtyři :-)) a děti měly Matějskou. Pan domácí jim udělal nápodobu labutí při západu :-)

Minule – při grilování, mi Veska vnukla v komentáři nápad na cuketovou sekanou. Je to inspirace podle tohoto receptu a musím říci – báječná!!! Je výborná jak teplá, tak studená a řekla bych, že nejlepší konzistenci má, když vychladne a pak se ohřeje nebo osmahne. Výborná je ale i čerstvá. Read the rest of this entry »

Protože je kadeřávku nadúroda, rozhodně se hodí jej zavařit. K zavařování v octu se příliš nehodí a proto je právě pro tuto zeleninu ideální zavařování pod tlakem. Dá se nahradit dvojitým zavařením ve vodní lázni – totiž zavařit jeden den a druhý den zavaření opakovat.

Kadeřávek je třeba omýt, nakrájen na požadovanou velikost, u mě to jsou proužky asi 1cm široké, vložit do hrnce olej, na kterém se usmaží přiměřené množství cibule a trochu mrkve nakrájené na kolečka.Osolíme. Read the rest of this entry »