Author Archive
K večeři obyčejné sladké makové housky, ale protože už vyrostla rebarbora a po včerejších
vdolcích jsem si nedovolila dělat sladký oběd, totiž sladké knedlíky, uzmula jsem kus těsta na housky a udělala jeden plech rebarborového koláče.
Suroviny na 1 plech koláče a 9 velkých dlouhých housek : 1100 mouky pšeničná celozrnná přesátá,(Mělo být 1000, ale těsto bylo dnes velmi hutné a těžké, takže přidáno ještě 100g mouky), 1vejce a 1 žloutek, 90g másla, 250g cukru, 1 vanilkový cukr, mák na posypání, máslo na pomazání, 50g droždí, citronová kůra, 1/4-1/2 l mléka. Na koláč: 600 g tvaroh + 1 vejce + moučkový cukr a vanilkový cukr a 4 nakrájené a oloupané stonky rebarbory.
Komentáře
dadaz | 9. května 2010 v 9:55 | ja na tohle jidlo musim koupit cibulku, salát a redkvicky, ale vse ostatni mam doma
Vy uz mate letosni salat? to je teda fofr, to budou za chvilku jahody, to uz abych namastila ruce na džemy… 
Suroviny : olej , 2l vody, 1 cibule, 50g másla, 100g droždí, mouka celozrnná
pšeničná, 4 listy hlávkového salátu, sůl, pepř, nové koření, bobkový list, čerstvá pažitka, vejce.
Na rozpáleném oleji v hrnci usmahneme cibulku, ne do hněda, zalijeme vodou, osolíme, opepříme, přidáme nové koření, pepř celý, bobkový list a necháme chvilku povařit. Na malé pánvi mezitím rozpustíme máslo, když je rozpuštěné, přidáme droždí a necháme ho také rozpustit. Pak přidáme sůl, na jemné proužky nakrájený hlávkový salát a tolik mouky, aby nám vzniklo těstíčko, které se dá Read the rest of this entry »
Vdolky z tohoto těsta jsou křupavé, nejsou to takové ty kypré, nadýchané vdolečky, ale
trochu hutnější, křupavé vdolky, které po polévce naprosto postačují jako hlavní jídlo :-) Nejsou smažené, ale pečené v troubě a nejsou se šlehačkou, ale s tvarohem a borůvkami.
suroviny: na vdolky – 1kg mouka , pšeničná celozrnná přesátá, 1 vejce, 130g másla, 1/2 litru mléka, 50g droždí, 5 lžic cukru, máslo na pomazání plechu a vdolků.
na tvaroh: 1/2-1 kg tvarohu, dle potřeby, 1 vanilkový cukr, moučkový cukr dle chuti (asi 100 g-150g)
zavařené borůvky ve vlastní šťávě.
Nejprve si uděláme z trochu mouky, mléka , cukru a droždí kvásek. Jakmile kvásek vzejde, přidáme zbytek mouky, zbytek cukru, vlahé máslo, vejce a pomalu přiléváme mléko. Těsto pečlivě vyhněteme a necháme kynout, minimálně hodinu. Pak děláme asi 2cm vysoké placky – pouze v ruce, nejprve kouli, poté z koule placku a širší stranou vejce uděláme doprostřed důlek, aby vdolky tolik v troubě nenaběhly. Necháme na plechu ještě 10 minut kynout, potřeme rozpuštěným máslem a dáme péci na 180-200st. Hotové potřeme rozmixovaným tvarohem s cukrem a vanilk. cukrem a navrch ozdobíme zavařenými borůvkami, ze kterých jsme slily šťávu. Celkem je z tohoto množství 21 poměrně sytých vdolků :-)
Komentáře
Fajnove nadoby s kravou na fotce
A diky, ze pocitas mnozstvi vyrobenych vdolku, me ty cisla proste uklidnujou.
Jo mimochodem, u nas uz se taky blinka 
[1]: Učím se počítat, budu počítat ale občas mi to vypadne třeba při množství mouky na včerejší polévkové knedlíčky
Můžu tě uklidnit, blinkání přejde během dvou dnů – problém je, když je doma 6 lidí a odmítají to chytit najednou )Dnes čekáme nešťovice a obávám se, že pokud mají ink. dobu 14 dní, máme to skoro do konce prázdnin 
a krávy …. – dárek od maminky – děti ho chtějí všude, já ráda příliš barevným šetřím a dám občas, ale co nadělám Ataku dát vše najednou na stůl jsem zatím odolala Plavu zde mezi dvěma světonázory — „nemaž se s tím, jednu velikou mísu na stůl!“ a “ všechny krávy !!! talířky, sklenice, hrníčky!!!“
jsou dokonalý, pěkné zdravé a jeste se zavdecim rodine, ze je rozmazluji…musim se pochlubit, mam tvaroh domaci dle tveho popisu a povedl se, tímto dekuji za dobrý popis výroby
mne se to slovo“timto“ proste strasne libilo, ja ho musela použít
Dnešní lehké jídlo s právě rostoucí jarní zeleninou. Bez omáčky, sosu, jen těstoviny, zeleniny
a sýr.Velmi rychlé.
suroviny: 500g těstoviny vrtule, 1 pórek, 1 cibule, 250g sýr balkán, 1 hlávkový salát, bazalka, olivový olej, sůl, 5 ředkviček.
Dáme uvařit do vroucí osolené vody těstoviny. Dnes nesolím příliš mnoho, protože sýr, který bude zamíchaný v těstovinách je sám o sobě dost slaný. Mezitím, co se vaří těstoviny nakrájím cibuli na proužky a nechám na rozpálené pánvi a oleji osmahnout – jemně. Když je osmahlá cibulke, sundám pánev z kamen, nechám pouze v kuchyni na prkénku a přisypu na kolečka nakrájený pórek, na malé kostičky nakrájenu ředkvičku, na malé kostičky nakrájený balkánský sýr a na proužky krájený hlávkový salát. Nakonec přidám těstoviny – které sliji, propláchnu, promíchám s olivovým olejem a vše posypu sušenou bazalkou. Smíchám vše pečlivě a mohu bez jakýchkoli dalších přísad dávat na talíře.
Doma není dnes nikomu dobře, už od včera, takže mám vařící dovolenou :-))) ,tudíž
můžu další příspěvek ohledně jídelní inspirace. Vynikající knížka je ČESKÁ STRAVA LIDOVÁ od Marie Úlehlové Tilschové. Něco více podrobného tady na stránkách českého rozhlasu.
Tato knížka byla pro náš život na tomto místě a s tímto způsobem života docela stěžejní, protože staré, klasické techniky jsou málokde a v málokteré knížce tak hezky a čtivě popsány. Není to přímo kuchařka, je to dokument, ve kterém lze nalézt obrovskou spoustu receptů a především technik, ovšem zasazených do textu. Kniha je rozdělena na pět základních částí :
V lese a u vody, kde jsou popisovány lesní plody, sběračství, byliny a kořínky, jedlé houby a strava na pastvě a u vody.
V druhé části – na poli a ve mlýně, lze přečíst vše o obilí, chlebu, pečivu a semenech
Ve třetí části – Na statku a za humny – kapitoly o mléce, mléčných potravinách vůbec, o vpádu bramborů, řepné revoluci a sběru domácího ovoce a zeleniny
Ve čtvrté části – v pátek a ve svátek se zcela logicky popisují svátky, stravování o vánocích, velikonocích , při úmrtí, svatbě a půsty
V páté, poslední části – Všedního dne – jsou kapitoly o polévkách, moučných pokrmech, bramborách a zelenině, mase a omáčkách.
Celá kniha má 620 stran a rozhodně není určená jen tomu, kdo má rád knížky o jídle. Je to naprosto ucelený dokument o souvislostech v jídle a jídle v souvislostech :-)
Malá ukázka z knihy, ze str. 196
Máslo a „putra“
kdybych já měl, co bych já chtěl,
já bych si nestejskal:
krajíc chleba a kus másla,
já bych si zavejskal.
Je-li mléko každodenní potravou venkovského lidu, není jí již máslo, které je přece jen vzácností, jak naznačuje písnička z Klatovska. Máslo se může dobře na trhu zpeněžit a proto se jím vždy doma spořilo a spoří. Používá se ho hlavně k vaření, ale na chléb je spíše přpychovou pochoutkou a ponejvíce se jím jen o žních přilepšuje. Chléb s máslem dostávaly dříve do školy zřídka i ty nejbohatší děti, a když se chudší doma ptaly: „A co k němu?“ odpověděla matka: „Zuby. Děkujte Bohu, že jenom je.“I když se máslem tak šetří, přece je významnou složkou lidové stravy jako tuk vůbec, neboť tuku je v každé domácnosti třeba k přípravě jídel. Jak důležita jest „omasta“ ve stavení, zřejmo z přísloví: Roba jest v domě zlatý sloup a chlap omasta. Ve stravě našich zemědělců mají pak tuky význam dvojnásobný. Na rozdíl od ostatních vrstev nacházejí zemědělci v tucích třetí hlavní zdroj kalorií po chlebu a mléce a tedy ještě vydatnější než v bramborách, ačkoliv tyto také hojně požívají. Podle ing. Slaniny připadalo totiž r. 1933 na zemědělce v Čechách a na Moravě na hlavu másla 6,65 kg, tedy skoro tolik jako sádla, jehož bylo se slaninou 8,02 kg.
Většina másla nesní se ovšem na venkově v podobě syrové, nýbrž používá se ho na vaření, zejména se jím polévají vrchem sladké kaše, škubánky i trpálky, nudle i kynuté knedlíky a jiné moučné pokrmy. Mastí se jím ovšem i buchty a potírají se nahoře posvícenské koláče.
U našich předků nebylo totiž máslo omastkem, nýbrž jen osvědčeným kosmetickým prostředkem, jak ukazuje již samo jeho jméno od slovesa mazati. Naši předkové, podobně jako kdysi staří Římané, ošetřovali tukem pleť a protože neměli oliv naolej, slouužilo jim k tomu máslo. Natírali jím své tělo v létě proti slunci, v zimě proti mrazu. Kdy přešli k používání másla za omastek při úpravě jídel, není jisto, ale Niederle soudí, že se tak stalo na konci doby pohanské. —————
Podávání čerstvého másla je pak teprve novinkou. Až do 16. stol se totiž používalo výhradně másla přepuštěného a teprve od stol. 17. počalo se jísti i syrové. ————-
Máslem rozumělo se totiž dříve jen máslo přepuštěné, kdežto čerstvému se říkalo podle německého Butter – putr nebo putra. . O tom, jak se s máslem kdysi zacházelo, poučuje dobře instrukce černínská z ro. 1648: Má se máslo pěkně do tun ve 4. vodách studničných vyprati, zase všecko vodu vytřepati, potom na neckách dobře z soli zmíchajíc a nasolíc všudy, aby nikdež neslané nebylo a tudy neplesnivělo a nekazilo, na každou tunu 1a1/2 čtvrtce soli dáti a dobře osoliti. Máslo se má v suchým a studeným sklepě chovati. Nasolené máslo nebylo však ještě dostatečně konservováno a proto je ještě převařovali. —————-
Památkou na tyto staré časy je označení, které se podnes zachovalo v jižních Čechách a také na Hané, kde se do nedávna nenosilo na trh máslo, nýbrž putřička – zabalená po kouskách do křenových nebo řepných listů a zakrytá v košíčku čistou bílou čatkou. …………
Větší práci, než s přepouštěním másla měly však hospodyně s vlastní putrou, kterou samy doma ¨vyráběly z druhého dílu mléka, jímž jest podle dra. Koppa mastnost. Svrchní mastný díl mléka, z kterého se máslo dělá neb tluče, teplejší jest nežli jiné spodní a vodnaté mléko, dává také hojnější a lepší živnost…. Výroba másla sice není tak stará jako výroba sýrů, ale přece má také úctyhodnou minulost. Již v posvátných indických Védách, asi z r. 1500 př. Kri. je o másle zmínka. Dělá se tedy máslo již dlouho a dělá se opět tak jako za starých časů, i když se technické pomůcky značně zdokonalily, v zásadě je postup stáýle týž. Dokud se na náš venkov ještě nedostaly odstředivky, dokud nepřevzaly výrobu čajového másla ze sladké smetany vesměs mlékárny, dotud si dělaly naše venkovské hospodyně máslo pouze samy doma, a to ze smetany kyselé. Z té se totiž máslo lépée stlouká a je chutnější i trvanlivější. Proto také v mlékárnách ke sladké smetaně, která se nejprve pasteruje, přidávají zákvas s čistými kulturami bakterií kyseliny mléčné a teprve, když smetana uzraje, stloukají máslo, které se nazývá čajové na rozdíl od selského. Na této práci dávaly si hospodyně záležet stejně obřadně jako na pečení chlaba, přenášejíce starodávné zvyky s pokolení na pokolení.
Mléko nadojené do dřevěné dojačky, které se v Čechách říkalo obyčejně dížka a na Moravě zase hrotek, předcedily nejprve do hliněného dvojuchého hrnce. Byly to krajáče nebo nmlíčnáky na Moravě i Látky zvané, které byly vždy dobře vymyty i vysušeny, neboť se věšívaly obráceně na kůly v plotě. Plné hrnce přikrývaly se buď síťkou nebo dírkovanou deštičkou, aby do mléka nic nenapadalo, ale aby se také nezapařilo. Hrnce stavěly se v létě hned do studeného sklepa, aby se na mléku ustála smetana. Někde měly zvláštní komory na mléko, mléčnice a v nich bývala někdy i pramenitá studánka ke chalzení mléka. Když se smetana za několik dní ustála, tak se svrchu pouze sběraačkou či žufánkem sebrala slívala do hliněného hrnce sliváku, až jí bylo dost na stloukání. Máslo se stloukalo v máslenicích dřevěných, které byly vždy čistě vydrhnuty, až se obroučky leskly. —————————–
Jako je mléko nejlepší z letního krmení krav čerstvou pící, tak je i máslo v létě hodnotnější, protože je bohatší na vitaminy, jež jsou nadto provázeny pěknou jaho žlutou barvou.
Hotové a ještě v několikeré vodě vytlučené máslo se pak upravovalo do různých forem. ………….
použita ukázka z knihy : ČESKÁ STRAVA LIDOVÁ, vydáno vydavatelství družstevní práce v Praze, v r. 1945
Rýžová kaše je oblíbená snídaně dětí a lze jí udělat na desítky způsobů, především podle
toho, co je kromě rýže k dispozici :-). Dnes je to rýžová kaše s jablky, skořicí a čokoládou.Suroviny jsou pro 6 lidí, takže pro menší rodinu dělit 2x :-)
suroviny: 500ml rýže, 2 litry mléka, 200g cukru (může být méně, je to dost sladké), 4 větší jablka, 2 čajové lžičky skořice, 1 vanilkový cukr, čokoláda na posypání – asi 4 čtverečky.
Dáme do většího hrnce rýži, mléko – i když se může zdát čtyřnásobek mléka hodně, je potřeba množství dodržet, rýže na kaši by měla být hodně navařená. Přidáme cukr, vanilkový cukr, jablka oloupaná a nakrájená na osminky, skořici, zamícháme a necháme přiklopené, dokud nezačne mléko vřít. Občas promícháme. V momentě, kdy mléko s rýží vře, sundáme pokličku a necháme vařit otevřené. Za zhruba 15 – 20 minut se rýže zcela uvaří a kaše zhoustne do správné konzistence.
Nandám na talíř, vystříhnu si ze čtvrtky formičku – tam, kde chci, aby byla na talíři čokoláda, vystříhnu dírku a posypu na větším struhadle strouhanou čokoládou. Formičku na papír je vhodné stříhat a měřit podle talíře ještě v době, kdy na něm není kaše :-)
Na dnešní oběd jsem se těšila hlavně z toho důvodu, že dnes byl první zelený salát a teď už bude pořád :-))) K tomu naše brambory, sýr od Máří – naší krá
vy, majonézu od pipin – je fakt, že olej byl slunečnicový, koupený. Začíná teprve skutečný jaro – ráj na zemi, recepty z čistě domácích zdrojů :-)))
Suroviny: sýr – podle potřeby kdo kolik sní, strouhanka, mouka celozrnná pšeničná, vejce,trochu mléka, sůl, brambory – dle potřeby,majonéza: vejce celé, sůl, lžíce hořtice, olej – 200 ml, 1 větší stroužek česneku, pažitka
salát: dva saláty zelené jarní, 5 ředkviček, 3/4l vody, 1/8 l octa, půl lžičky soli, namlít trochu pepře, 200g cukru.
Oloupeme, nakrájíme na osminky brambory a uvaříme v osolené vodě. Nakrájíme sýr na plátky, obalíme v trojobale – mouka, vejce rozšlehané s mlékem, strouhanka – doporučuji obalit 2x, podruhé vynechat mouku. Usmažíme v rozpáleném oleji.
Salát a ředkvičky pečlivě omyjeme, salát
po listech vložíme do větší mísy, přidáme nakrájené ředkvičky na malé kousky, zalijeme nálevem – smícháme vodu s octem, cukrem, solí a pepřem. Lze dát pouze polovinu nálevu, ale máme raději salát s více vody.
Majonézu dle základního receptu, dnes se ještě před mixováním přidá do majonézy stroužek česneku, který se mixuje spolu s vejcem a olejem i hořticí a kořením. Nakonec se do již hotové majonézy přidá nakrájená pažitka najemno. Majonéza je velmi pikantní, mírně pálivá – velmi dobrá.
Toto jídlo je velmi rychlé a i knedlík je spíše nepravý, rychlý, bez kynutí, jen s práškem do
pečiva. Máme raději knedlíky kypré, kynuté, ale někdy je časová tíseň, únava a nápady na jídlo nepřicházejí :-))), takže žádná specialita, jen z nouze ctnost :-))
suroviny: máslo- asi dvě lžíce, mléko 1/2litru, cibule, mouka a máslo na jíšku, sušené houby – asi 3/4 hrnku, smetana – asi 300 ml, voda asi 1l, sůl , ocet, naložené brusinky, rybíz, nebo alespoň kyselejší marmeláda.
na knedlíky – 2 rohlíky, mouka celozrnná pšeničná přesátá 600g , sůl, vejce, mléko, 1/2 prášku do pečiva.
Na asi dvou lžících másla osmahneme cibulku do zlatova, potom přidáme mléko, vodu, houby, sůl, a povaříme houby. Poté si uděláme v malém kastrůlku jíšku – trochu másla a trochu mouky – mouku smícháme s máslem a zapražíme do hněda. Cca. 3 lžíce másla a 3/4 hrnku mouky celozrnné pšeničné. Přidáme k omáčce. Pečlivě rozmícháme a necháme vařit do zhoustnutí. Potom přidáme ocet – pozor, aby byla omáčka osolená, jinak se mléko srazí. Octa dle chuti – cca. 3 lžíce. Nakonec přidám smetanu a ještě nechám chvilku zavařit.Podáváme s knedlíkem houskovým a zdobíme buď zavařeným rybízem v rosolu, nebo samotnou marmeládu.
Mezitím knedlíky – nakrájený rohlík + všechny suroviny – m léka tolik, aby se těsto nelepilo a zároveň nebylo úplně tuhé – aby šlo vytvarovat do knedlíku. Přilévám postupně. Vytvarujeme dvě šišky a vložím do osolené vroucí vody. Za cca 30 minut zkusím vyndat jeden knedlík a nití ukrojit a zjistit, zda už je uvařený.