Author Archive
Na dnešní oběd jsem se těšila hlavně z toho důvodu, že dnes byl první zelený salát a teď už bude pořád :-))) K tomu naše brambory, sýr od Máří – naší krá
vy, majonézu od pipin – je fakt, že olej byl slunečnicový, koupený. Začíná teprve skutečný jaro – ráj na zemi, recepty z čistě domácích zdrojů :-)))
Suroviny: sýr – podle potřeby kdo kolik sní, strouhanka, mouka celozrnná pšeničná, vejce,trochu mléka, sůl, brambory – dle potřeby,majonéza: vejce celé, sůl, lžíce hořtice, olej – 200 ml, 1 větší stroužek česneku, pažitka
salát: dva saláty zelené jarní, 5 ředkviček, 3/4l vody, 1/8 l octa, půl lžičky soli, namlít trochu pepře, 200g cukru.
Oloupeme, nakrájíme na osminky brambory a uvaříme v osolené vodě. Nakrájíme sýr na plátky, obalíme v trojobale – mouka, vejce rozšlehané s mlékem, strouhanka – doporučuji obalit 2x, podruhé vynechat mouku. Usmažíme v rozpáleném oleji.
Salát a ředkvičky pečlivě omyjeme, salát
po listech vložíme do větší mísy, přidáme nakrájené ředkvičky na malé kousky, zalijeme nálevem – smícháme vodu s octem, cukrem, solí a pepřem. Lze dát pouze polovinu nálevu, ale máme raději salát s více vody.
Majonézu dle základního receptu, dnes se ještě před mixováním přidá do majonézy stroužek česneku, který se mixuje spolu s vejcem a olejem i hořticí a kořením. Nakonec se do již hotové majonézy přidá nakrájená pažitka najemno. Majonéza je velmi pikantní, mírně pálivá – velmi dobrá.
Toto jídlo je velmi rychlé a i knedlík je spíše nepravý, rychlý, bez kynutí, jen s práškem do
pečiva. Máme raději knedlíky kypré, kynuté, ale někdy je časová tíseň, únava a nápady na jídlo nepřicházejí :-))), takže žádná specialita, jen z nouze ctnost :-))
suroviny: máslo- asi dvě lžíce, mléko 1/2litru, cibule, mouka a máslo na jíšku, sušené houby – asi 3/4 hrnku, smetana – asi 300 ml, voda asi 1l, sůl , ocet, naložené brusinky, rybíz, nebo alespoň kyselejší marmeláda.
na knedlíky – 2 rohlíky, mouka celozrnná pšeničná přesátá 600g , sůl, vejce, mléko, 1/2 prášku do pečiva.
Na asi dvou lžících másla osmahneme cibulku do zlatova, potom přidáme mléko, vodu, houby, sůl, a povaříme houby. Poté si uděláme v malém kastrůlku jíšku – trochu másla a trochu mouky – mouku smícháme s máslem a zapražíme do hněda. Cca. 3 lžíce másla a 3/4 hrnku mouky celozrnné pšeničné. Přidáme k omáčce. Pečlivě rozmícháme a necháme vařit do zhoustnutí. Potom přidáme ocet – pozor, aby byla omáčka osolená, jinak se mléko srazí. Octa dle chuti – cca. 3 lžíce. Nakonec přidám smetanu a ještě nechám chvilku zavařit.Podáváme s knedlíkem houskovým a zdobíme buď zavařeným rybízem v rosolu, nebo samotnou marmeládu.
Mezitím knedlíky – nakrájený rohlík + všechny suroviny – m léka tolik, aby se těsto nelepilo a zároveň nebylo úplně tuhé – aby šlo vytvarovat do knedlíku. Přilévám postupně. Vytvarujeme dvě šišky a vložím do osolené vroucí vody. Za cca 30 minut zkusím vyndat jeden knedlík a nití ukrojit a zjistit, zda už je uvařený.
Protože inspirace přijde vždy vhod, rozhodla jsem se postupně představit oblíbené vegetariánské i konvenční :-) “ kuchařky. Jednou z velmi oblíbených je kupodivu … jsem na vážkách, jaká to je vlastně kuchařka. Byla vydána v roce 2001 v Sydney v Austrálii, poté v roce 2003 na Bay Books a vytištěna v Murdoch Magazines v roce 2004 nové vydání v Číně. Ale kuchařka jako taková je Australská, s příspěvky autorů z Nového Zélandu. :-)
Jmenuje se
Lahodné bezmasé vaření krok za krokem. Našla jsem jednu stránku, kde lze knihu zakoupit. Ke mně se dostala díky skvělé „tetičce z Ameriky :-)“ a jejím praktickým dárkům. Pokusím se postupně přiblížit jednotlivé recepty z veg. kuchařeka a vždy bude mít daný recept ikonu knížky, ze které případně pochází. 
Knížka má 112 stran a na každé straně je jeden fotorecept krok za krokem. Suroviny, které se v ní používají jsou velmi příznivé, z alternativních surovin
používá soju, tofu, ale jinak se v ní vaří především ze surovin, které jsou u nás běžně k dispozici a nejsou ani nijak ekonomicky zatěžující. Používá se zde hodně zeleniny, hodně druhů obilí a luštěnin a pevně doufám, že přeložené recepty z téhle knížky se vám budou líbit stejně, jako mě. V knížce jsou také velmi hezky a srozumitelně popsány základní suroviny, které se používají v bezmasé kuchyni, stejně jako vždy na jednu stranu popsané sacharidy, tuky, vitamíny a minerály pro ty, kteří si hlídají váhu, či správné rozdělení živin v jídle.
Kuchařka je rozdělena nikoli na recepty podle různých kategorií, ale na hlavní jídla, předkrmy a moučníky.
Hned jak vyroste špenát a budu mít hotový sýr ricotta – budou špenátové noky s ricottou :-))
Komentáře
Linda | 4. května 2010 v 20:35 | Prima napad s temi kucharkami.
Ja mam misto kucharske knihy tenhle blog:)
Jen bych lobbovala za Lahodne bezmase vareni krok za krokem.
Slovo delikatni jednak IMHO neni ekvivalent delicious a druhak to ve me vzbuzuje predstavu dam pri odpolednim the, jak delikatne uždibuji jednohubky a kolacky
Se zvednutymi malicky.
Jednoznačně ! změněno díky.
[1]: na obálce knihy je napsána formule o tom, jak se nesmí kniha kopírovat atd. Je tedy jednoznačně jasný, že s mým anglickým překladem to budou recepty vzdáleně inspirované touto knihou…. 
Zajimalo by me, co ev. rikas na Biokucharku Hanky Zemanove? Neni zcela vege – pouziva i biomaso. A pomerne dost operuje úprave certifikovanymi bioprodukty, coz te myslim drazdi
[4]: Jsem tak trochu kuchařkový analfabet )), nové nekupuju, vařit jsem se učila pomocí Sandtnerové , takže tuhle biokuchařku neznám. Mám kuchařský knížky víceméně jen jako inspiraci. Z každého receptu mi stejně nakonec vznikne vlastní produkt, mám nějakou obsesivní potřebu každý recept změnit po svém ,alespoň malinko
Ad přirozené potraviny – to je podle mě jasný, proto žijeme tak jak žijeme, přirozený potraviny samozřejmě upřednosťnuju. S bio už mám trochu problém
Mám jen trochu problém s tím, že ne vždy je jasné, kdy je bio především certifikát a kdy suroviny , ale nedráždí mě to spíš taková vnitřní nedůvěra ke všemu, v čem se odráží ekonomika
Velmi rychlé jídlo, dost vhodné na dobu, kdy je hodně práce a hodně vajec :-)
suroviny: brambory – asi 1 kg, sůl, 8 vajec natvrdo, 2 cibule, asi 100-200 ml smetany, 100 g sýra, olej, máslo.
Brambory uvaříme ve slupce, oloupeme a nakrájíme na plátky – ne příliš silné ani slabé, asi půl cm, možná o něco méně. Poklademe je (1/2) na dno vymazaného pekáče máslem, mírně osolíme, zakapeme olejem a pokladme je na
tvrdo uvařenými,
na plátky nakrájenými vejci. Přidáme na plátky nakrájenou cibuli a opět poklademe plátky brambor. Opět osolíme a zakapeme olejem. Posypeme strouhaným sýrem a zlijeme smetanou. Dáme péci do trouby na 200 st. asi na půl až 3/4 hodiny.
Na závin používám obyčejné kynuté těsto a je to taková jednodušší varianta buchet :-)
suroviny: 1kg mouky pšeničné celozrnné přesáté, 50g droždí, mléko, citronová kůra, 90g másla, 2 vejce, 100g cukr, vanilkový cukr,
na drobenku: 100 g másla, 200 g mouky, 100 g moučkový cukr
náplň maková: 250g máku, půl hrnku cukru, citronová kůra, trochu skořice, hrnek mléka
náplň tvarohová: 500g tvarohu, citronová kůra, rozinky, rum, vejce, půl hrnku cukru
máslo na pomazání.
V míse si uděláme z trochu mouky, droždí, trochu cukru a mléka kvásek. Když vzejde, přisypeme ostatní suroviny, máslo rozpuštěné a vše dobře vyhněteme. Necháme minimálně hodinu a půl kynout. Z vykynutého těsta vyválíme dva pláty. Nemusí být extra tenké. Potřeme nádivkou.
maková: nameleme mák, přidáme všechny suroviny a dáme do hrnce zahřát. Když se provaří asi 10 minut, necháme chvíli odstát a namažeme po celém plátu. Plát zabalíme do závinu. Potřeme máslem a posypeme drobenkou – smíchaným máslem spolu s moukou a moučkovým cukrem.
Dneska rychlé jídlo – pizza. Je pár surovin, které by na pizzu měly ze zásady přijít, některé
by na ní naopak přijít neměly – například kečup :-). Ale rajčata ještě nejsou, zavařená už nejsou, času taky málo, takže dnes nepohrdneme ani pizzou na které se kečup vyskytne. Už mám vyhlídnuté kulaté formy na pizzu, ale zatím je ještě nemám, takže jí peču na obyčejném čtvercovém pekáči a dnešní množství vyjde na tři menší plechy.
Suroviny na pizzu: 3+1/4 hrnku celozrnné pšeničné mouky přesáté, lžička soli, 1 hrnek vody, 2 lžíce olivového oleje, 2 čajové lžičky droždí. Navrch: kečup :-), mozzarella – asi 200g, uzený sýr 200g, 500g žampiony, bazalka, olivový olej, tvaroh s pažitkou z rána a sáček oliv.
Nejprve uděláme kvásek z trochu mouky, vody a droždí. Zamícháme a když kvásek vyběhne, přisypeme zbytek mouky, vody, olivový olej a dobře vyhněteme. Po vyhnětení necháme kynout alespoň hodinu. Poté těsto položíme na stůl a několikrát ho zavřenou pěstí bouchneme :-), to je důležité. Poté těsto rozdělíme na tři díly a každý jeden díl rozprostřeme do vymazaného plechu – můžeme si pomáhat mírně namočenou rukou. Vrstva těsta je velmi tenká, jak je vidět na obrázku. Nejprve potřeme těsto olivovým olejem, potom pokryjeme v lepším případě rajčaty, v dnešním případě pouze kečupem, potom naklademe po celém plechu nakrájené žampiony a poklademe tence
nakrájenými kolečky mozzarelly. Posypeme sušenou bazalkou a dáme péci. Druhý plech má stejný základ – olej, kečup, žampiony, ale na žampiony zkombinujeme na malé kostičky nakrájenou mozzarellu a uzený sýr. Posypeme také bazalkou. Poslední plech potřeme tvarohem smíchaným se solí, pažitkou a ředkvičkou a poklademe na malá kolečka nakrájenými olivami. Pečeme vše na 200-220 st. C. a trouba musí být rozpálená.
a k pizze jedna strašně nezdravá limonáda :-)
suroviny: 1 hrnek rozpustné kávy(bez kofeinu), 2lžíce melta, 1 citron, 1/5 kg cukru,7l vody, trochu skořice, trochu kys. citronové
horkou vodou zalijeme instantní kávu a meltu, obě přelijeme přes sítko do veliké nádoby. Zkaramelizujeme mírně cukr krystal – mícháme do horka, přidáme pár kapek vody, kterou necháme opět vypařit a mícháme,a by se cukr nepřichytával. Následně vložíme do nádoby. Oloupeme nechemicky ošetřený citron, nakrájíme na kousky, ty nejprve vymačkáme do nádoby a pak tam vložíme i pevné kousky. Přidáme špetku skořice a asi lžičku kys. citronové. Zalijeme vodou. Po chvíli vyndáme pevné části citronu. Ideální by bylo dát do sifonovače, který ovšem nemáme, takže nám musí stačit alespoň sklep.
Konečně dozrály ředkvičky a pažitka, takže k dnešní snídani chléb a rozmixovaný tvaroh s
nakrájenou pažitkou na kousky a nakrájenou ředkvičkou na kousky. Včerejší revolta ohledně špenátu dnes pokračovala i s pažitkou. Pažitka je sice žádaná, ovšem, jak jsem se dozvěděla, nezbytné je otočit namazaný chléb s tvarohem do talíře s nakrájenou pažitkou, nikoli mazat tvaroh s pažitkou uvnitř na chleba. Nebylo zbytí, otáčení chlebů bude příště a revolta pro dnes zažehnána. :-)
Dnešní den jsem chtěla zkusit nový postup dělání těsta na bramborové noky. Brambory
se při něm nevaří, ale pečou v soli v troubě. Byla jsem zvědavá, zda zaznamenám nějaký rozdíl a ano, s těstem se příjemně pracuje a chutná víc bramborově. Akorát podle kuchařek je dobré dát na kg brambor kolem 130g mouky a pokud jsem dělala s celozrnnou pšeničnou, nestačilo mi 250g, aby těsto bylo tvárné a nelepilo se. Takže zase žádná přesná míra – vše na citu :-))
suroviny: 1 kg brambor, 1 kg soli, cibule, 2 špenáty, asi 6 cm pórku, 250g pšeničné mouky celozrnné přesáté, 4 žloutky, 4 bílky, asi 4 lžíce smetany, stroužek česneku.
Brambory omyjeme – neoloupané a naskládáme do pekáče. Prosypeme 1 kg soli a dáme péci do trouby na 200 st. C. Mezitím nakrájíme cibuli na kostičky, osmahneme na oleji, přidáme dva mražené špenáty – rozmražené, do špenátu zamícháme 4 bílky, protože do bramborového těsta budeme potřebovat 4 žloutky, trochu soli a přivedeme do horka. Hustý špenát s cibulí a bílky nakonec rozředíme asi 4 lžícemi smetany.
Upečené brambory pomocí vidličky a nože oloupeme, vložíme do mísy na 4 žloutky, mírně přisolíme, přisypeme mouku, jeden stroužek utřeného česneku a uhněteme vláčné těsto, které se nelepí na ruce. Z těsta vyválíme tenké válečky, dáme je na prkénko a nožem odkrajujeme malé kousíčky do vroucí, osolené vody. Po cca 15 min. vyjmeme jeden nok a ochutnáme, zda je už hotový. Pokud ano, tak slijeme, připravíme na talíř, obložíme špenátem a posypeme pórkem, který jsme nakrájeli na kolečka a zprudka osmažili na oleji.
Problém nastane, když je doma zásoba tvarohu, o které vědí děti a nese se na stůl špenát. To se pak ze všech stran ozývá revolta a většina chce vyměnit špenát za tvaroh. Děti si tedy daly noky s tvarohem a cukrem. Jen po pár soustech začalo jedno kousat pomaleji a pomaleji – a pak se vyjádřilo, že bramborové noky, ve kterých je utřený česnek nejsou s cukrem a tvarohem zase až tak moc dobrý. :-)))
Lahodný balkánský slaný sýr – či sýr balkánského typu je velmi snadný a hlavně velmi praktický
na výrobu, neboť nemusí zrát, nýbrž se ihned po vyrobení jako čerstvý nakládá do slaného nálevu, čím odpadá celá fáze hlídání sýra při zrání. Nejedná se samozřejmě o originální balkánský sýr, každý sýr doma vyrobený se může snažit docílit vzhledu a chuti originálního sýra, ale vždy jsme limitování podmínkami. Read the rest of this entry »