Co noveho na kopci

Tato bábovka patří mezi trochu náročnější, ale je vynikající.

Nejprve uhněteme linecké těsto. Vymažeme bábovkovou formu máslem – velmi pečlivě a 3/4 lineského těsta vložíme do formy a  namočenýma rukama rozložíme po celé formě. 1/4 si necháme na pokrytí, jako čepici. Poté ušleháme tuhý sníh. Mezitím ušleháme žloutky s cukrem a přidáme nastrouhané ořechy a

strouhané piškoty. Nakonec vmícháme tuhý sníh z bílků. Nalijeme hmotu do lineckého těsta a přiklopíme plátem lineckého. Okraje, které nám zbyly, tak přehneme doprostřed.Dáme péci asi při 200 st. c, ale hlídáme, aby vršek příliš netmavnul. Velmi rychle chladne – po vychladnutí můžeme nakrájet.

1 Veska | 22. června 2010 v 7:06 | Reagovat

Tuhle bábovku jsem nějak zazdila,vypadá úžasně a určitě i tak chutná a ještě ke všemu tento typ neznám takže pro mě výzva

2 Jarka O. | 24. června 2010 v 20:30 | Reagovat

Srdečně zdravím. Před chvílí jsem dopekla Vaši úžasnou bábovku, poprvé jsem si netroufla na celozrnnou mouku, ale příště ji dám. Bábovka je super! Moc děkuju za recept

3 Jarka O. | 24. června 2010 v 20:32 | Reagovat

Nějak jsem to odklepla dřív, než jsem stihla podat důkaz: http://www.toprecepty.cz/recept/13044-linecka-babovka/

4 Klára | E-mail | Web | 24. června 2010 v 21:43 | Reagovat

[2]: Děkuji moc, já prostě tento týden absolutně nic nestíhám , nová střecha znamená i jiné rozložení sil )) a první co odpadá  je internet ))), tak jsem jen teď rychle nakoukla a jsem moc ráda za milý komentář. Já jí mám také ráda – je taková „delikatesní “ ) a přitom ne extra složitá – má oblíbenkyně ))

Dnešní den patřil mezi ty hezké. Nejen, že práce šla pěkně od ruky, ale navíc se dařilo.

Předevčírem jsem se rozhodla, že si zase po dlouhé době uděláme Lasagne a navíc to chce nějaký moučník, takže lineckou ořechovou bábovku. Občas se to tak sejde, že si člověk naplánuje dvě poměrně náročné věci,ale dnes mě to fakt bavilo. Začala jsem tím, že jsme včera byli po dlouhé době nakoupit, tak jsem si disciplinovaně koupila dva

špenáty, protože svůj ještě nemám. Rajčata jsme nechali v regále, počkáme na vlastní. A protože jsem lasagne dlouho nedělala, pokračovalal jem tím, že si dnes trochu oživím recept, jestli si ho dobře pamatuju. Otevřela jsem pc a našla toto :

Tak takto si lasagne fakt nepamatuju, takže jsem pc zase zavřela a zkusila to po paměti. V každém případě, jestli jste z výše zmíněných citací nadšení, rozhodně nečtěte dál :-)))

Suroviny budu pro náročnost receptu dnes psát přímo k jednotlivým částem receptu, aby to bylo jednodušší :-)

Nejprve tedy těsto : na lasagne (čti. lasáně – česky široké, hodně široké nudle) potřebujeme udělat domácí těsto. Recept na něj je zde. Potřebujeme na ně : 450g celozrnné mouky pšeničné, 4 vejce, trochu soli a dvě lžíce vody. Nakonec se ukázalo, že na klasickou velikost pekáče je to skoro dost a stačilo by všeho 3/4. Z těsta rozválíme široké pláty, z nichž vyřízneme rovné obdélníky, tak aby nám pokryly na dvakrát či na čtyřikrát celý pekáč. Rozumněj 2-4 ks do pekáče, aby byla zakryta celá jeho plocha. Dáme si vařit vodu – velmi osolíme. Těstoviny vždy solíme hodně!! Lasagne vložíme na několikrát do horké vody. Na několikrát proto, že by se neměly překrývat, vaříme tedy v co největším hrnci a tak, abysme měli maximálně dvě až tři vrstvy na sobě. Po cca 10-15 min. vyjmeme vařečkou kluzké nudle – veliká legrace a dáme je do síta, prolijeme studenou vodou a ihned dáváme do té samé vody další. Takto pokračujeme až do vyčerpání všech nudlí. Prolité nudle vložíme na čistou, suchou , rozprostřenou utěrku, po jedné!, rozložíme a pečlivě osušíme.

Mezitím si vymažeme máslem klasický pekáč a na dno vložíme první vrstvu nudlí. Ostatní zatím čekají osušené na talíři, stole, vále…

A nyní nějaká náplň : na první patro : 2 mražené špenáty, asi 1dcl smetany, stroužek česneku a 2 nakrájené cibule. Sůl ,olej a dva žloutky -nemusí být, ale zbyly mi z bábovky, kde byly potřeba jen bílky.

Na rozpáleném !!! oleji osmahneme cibulku, vložíme špenát, nejlépe rozmražený tak,že ho necháme přes noc i s krabičkou v míse a po rozbalení máme oddělenou masu špenátu a vodu. Použijeme pouze kostku špenátu. Přidáme utřený česnek, sůl, smetanu a žloutky. Povaříme a odstavíme. Potřeme touto špenátovou nádivkou  – půlkou, první vrstvu nudlí a poklademe vrstvou nudlí, opět tak, aby byl pekáč celý zakrytý a špenát nebyl vidět.

Nyní druhé patro: nekoupili jsme rajčata, takže jsme použili zavařená rajčata s paprikou z léta. Osmahnutá a mírně zaprášená moukou, osolená.

Poklademe opět vrstvu nudlí.

Třetí patro: na třetí patro použijeme druhou část špenátové hmoty a pokryjeme vrstvou nudlí.

Čtvrté patro: Lze použít rajčata, protlak, ovšem mě zbyly ze včera tři karbanátky ovesné, takže jsem je nastrouhala, osmahla cibulku, na ní vložila nastrouhané karbanátky a zalila trochou protlaku. Poklademe opět poslední vrstvou nudlí na které poklademe strouhaný sýr. PRotože nemám v současné době žádný správný na italskou kuchyni a jediný domácí mám balkán, tak jsem tam dala balkán.

a protože je potřeba lasagne nakonec zalít bešamelem, přivedeme v hrnci do tepla mléko, osolíme, přidáme máslo a muškátový oříšek, a když je máslo rozuštěné, postupně dáváme mouku a mícháme. Hustý bešamel nalijeme pečlivě na celý pekáč.

Pak už jen stačí dát péci na asi 200 st. do trouby.

Jenomže… protože mi zbylo hodně nudlí, které se už do pekáče nevešly a protože máme hotovou výbornou ořechovou lineckou bábovku  a protože jsou lasagne mnohem lepší druhý den, kdy vsáknou vše a uleží se, tak jsem operativně rozhodla, že budou až zítra – nakrájené foto doplním :-))

Široké nudle srolujeme po celé délce a krájíme na kolečka, tím nám vzniknou dlouhé nudle. Vložíme do mísy, nakrájíme oloupané žampiony – hlavu i s nohou, cibuli na půlkolečka, pórek na kolečka a ředkvičku na malé kousky jen pro barvu. Přidáme na malé kostičky nakrájený balkánský sýr. Vše osolíme, dáme trochu oregana a pokapeme olivovým olejem. Promícháme a můžeme podávat. :-)

1 ufa | E-mail | 16. června 2010 v 16:44 | Reagovat

Já teda lasagne kupuju, páč bych se asi z domácího dělání zbláznila…hlavně z málo místa, ale třeba se do nich jednou pustím…uvidíme Jinak já je dělám, že prokládám lasagne omáčku červenou a bešamelem a sýrem. Červenou omáčku dělám z lilku, cuket, rajčat, česneku, a spousty bylinek-oregano, bazalka, …bešamel klasicky z mléka, mouky, muškátu, másla, a sýr používám nejraději mozzarelu. A zkusím udělat i tyhle špenátové, vypadá to dobře… Jinak můj přítel jim říká místo lasáně laboby… to jen pro zasmání… jinak jen tak dál, jsem moc ráda, že jsem díky šárčině škole vaření našla Váš blog, od tý doby jsem tu denně, a jídla vařím hodně podle vás…je to super, když si člověk na pár dní nemusí lámat hlavu co vařit…

Nejprve si dáme vařit oloupané, omyté a nakrájené brambory – osolené. Uvařené slijeme a do brambor přidáme přiměřeně mléka, lépe méně a přidávat a trochu másla. Na kg brambor asi 4 lžíce másla a hrnek 3/4 hrnku mléka. Vše rozmixujeme, ro

zšťoucháme, rozmačkáme

mačkačem na brambory, jak libo. Já používám

ruční mixér – kuželku. Kaši posypeme smaženou cibulkou. Cibulka se musí vkládat vždy do rozpáleného oleje, ne jen do teplého.

Umačkáme ovesné vločky, nebo vezmeme kupované vločky,dáme do mísy, zalijeme vodou, aby byly ponořené a promícháme. Přidáme vejce, nakrájenou cibuli, utřený česnek, koření, na dva hrnky vloček asi hrnek tvarohu, asi hrnek mouky a rukou velmi dobře prohněteme.

Pokud jsou řídké, přidáme trochu srouhanky a můžeme ještě zahustit moukou. Mají mít takovou konzistenci, aby šly dobře tvarovat rukama. Vkládáme na pánev do rozehřátého oleje a smažíme po obou stranách.

1 ufa | E-mail | 7. června 2010 v 21:21 | Reagovat

Tyhlety karboše mi moc chutnají, mému příteli teplé moc nejeli, ale studené s chlebem si je dal…no, minimálně pro sebe si je občas udělám. Děkuji za Váš blog, moc se mi líbí…maso nejím cca 2 roky, a tak mi Vaše recepty budou pomáhat když už nebudu vědět co vařit…zítra asi zkusím brambory zapečené se zelím, uvidím… Tak ještě jednou díky. a skvěle dál a dál v psaní blogu…

2 conovehonakopci

[1]: Díky moc, potěšení je na mé straně
Tyhle karbanátky jsou hodně vděčné a dají se hodně měnit druhem použitého koření, jsem ráda, že vám chutnají. První dva roky jsou v nejedení masa – co se týče inspirace nejhorší – teď už to bude jen lepší a lepší

Se začátkem letošního výsevního roku došlo u nás doma k menší názorové bitvě. Jeden, jakožto

čistý dominantní pragmatik a jeden submisivní idealista se dohadovali, jak veliký význam má na pěstování vysévání, kultivování a pěstování vůbec, podle konjunkce planet. Submisivní idealista si nechal koupit knížku výsevní dny za 80.- založil papíry pro každou zeleninu a pečlivě popsal každé zasazené semínko a rozesazenou sazeničku dnem a hodinou a pro větší možnost zjištění, zda je to úplná blbost, nebo zda na tom něco je, sázel samozřejmě v různých dnech, při různých konjunkcích, ve dny plodové, kořenové a listové. Dominantí pragmatik má tak rád submisivního idealistu, že mu knížku po prosbě okamžitě bez řečí koupil, podotkl však, že smysl to má tak maximálně pro těch osm pětek za knížku.

Brzy na výsledky, ale tady je první mezičas, který je tak markantní, že je třeba realistu trochu pošťouchnout. Debata nad sazeničkami pak vypadá tak, že idealista vymýšlí různé varianty, jak se to mohlo stát, zda ty nebyly ve chladné části skleníku, zda neměley špatnou hlínu atd. Realista se v reakci na sazeničky ptá, kdy je ten ideální den na to sázení brambor? :-)

Semínka kedlubny byly vysazeny všechny ve stejný den a to se bohužel neví který, protože to idealista ještě nevlastnil správnou knihu a neměl tu správnou ideu. Přesazovány do kelímků však už byly v ten který určený den a řádně popsány. Desetkrát kedluben 22.3. v kořenový den, desetkrát 26.3.v listový den a dvanáctkrát 28.3. v peringeu, dni, kdy by se nemělo dělat vů

bec nic, natož sázet kedlubny ! Na fotce ty veliké sazeničky jsou ty ze 22.a 26.3. a jsou od sebe k nerozeznání. Ty z peringea jsou ty malé, poloviční jak ostatní. Všech 12. Mezi všemi třemi skupinami není jediná výjímka. Dvacet velikých a dvanáct malých.

1 fyzik | 21. dubna 2010 v 19:04 | Reagovat

Lze očekávat, že sazenice, které jsou přesazovány nejpozději budou také nejmenší. Také záleží, jaké byly v dalších dnech teploty. Myslím, že tyto dvě skutečnosti mají mnohem větší vliv než vzdálené planety. Zdravím

2 conovehonakopci-zelenina | 21. dubna 2010 v 20:40 | Reagovat

No, tak to si myslím taky, ovšem semínka byly zasazeny ve stejný den a ty co jsou naprosto stejné, naprosto, ty byly přesazovány v mnohem větším intervalu – 22.3 a 26.3. ze stejné sadby a opět z té samé sadby, ty co jsou pouze o 2 dny od druhé, tedy 28.3. jsou o polovinu menší. Dostt značný nepoměr. A zajímavé je, že toho 28.3. připadlo zrovna na PG, což je den, kdy se nemá dařit v podstatě ničemu. V každém případě je hlídám pečlivě dál a rozhodně budu aktualizovat další poznatky ) pro případné další idealisty, zda trochu zrealističtět, či si ty idee hezky opečovávat dál. Možná je opravdu něco mezi nebem a zemí, na co čistý pragmatismus a dosavadní vědecké poznatky nestačí
Nicméně taky zdravím a docela by mě zajímal názor někoho, kdo už to zkoušel, k čemu došel.
p.s. každá sazenička má druh, jméno, datum a hodinu, vzhledem k tomu, že už mám přes 1000 kelímků, odmítám k nim začít psát ještě teplotu ))

3 faarfalla | 4. června 2010 v 11:25 | Reagovat

dobry den, moje babicka asi pred tremi lety take dostala knizku o zahradniceni podle luny dedecek je samozrejme realista, vino strika, na sazeci dny nehledi, ale ejhle – pohadal se o salat, babiccin vyrostl a jeho chudak ne nejakym zahadnym zpusobem to vychazi…

4 HaF | Web | 5. června 2010 v 0:56 | Reagovat

Velmi zajímavé. Já jsem zahradník amatér a razím heslo, že vše je pudové – buď to pude, nebo nepude.

5 vegereceptynakazdyden | E-mail | Web | 5. června 2010 v 8:13 | Reagovat

[4]: ))))