Archive for the ‘Hospodářství’ Category
Předsevzetí bylo, psát o každé zelenině průběžně. To se děje, ovšem průběžně se rozlilo trochu do delšího průběžně, než jsem předpokládala. Proto jsem ráda, že dneska je chvilka, kdy to po motyce napíšu, dokud je to začerstva. A pórek, přesto, že máme plný skleník sazenic, právě proto, že k němu mám důležitou informaci, která stojí za zapamatování, zapsání, vykonání.
Tou informací je jedna zastrčená věta z biozahrady od Radomila Hradila, která mi uvízla v hlavě a několik let jsem se jí snažila uvést v život, ale vždy do toho něco vlezlo :). Tou informací je výsadba zimního pórku mezi jahody, neboť se nejen vzájemně podporují, ale také si vůbec nepřekážejí, protože když se vysazuje zimní pórek, je to takovej hubenej chcípáček a jahodám nevadí. Jen se musí dát trochu pozor, aby se také na podzim, když se jahody probírají a plejí, aby se to nevzalo z jedné vody načisto i s pórkem.
A výhoda – výhoda je ohromná, nezabere totiž nikde místo a nyní, na konci dubna – a už i mnohem dříve, má člověk bezvadný, tlustý, čerstvý a dost chutný pórek. V době, kdy u nás teprve dozrávají první saláty. Žádná fólie, žádné velké nároky, hezky zakompostovaná zem a užitek výrazný.
Takže jak na to? Jednoduše. Nyní vyset semínko zimního pórku. Jakmile vzejde, zakrátit mu kořínky o třetinu a vršek taky o třetinu a zasadit si ho do sadbovačů nebo kelímků od jogurtu. A na konci května nebo v červnu udělat vždy mezi jahody díru, do které se co nejhlouběji ponoří pórek i s balem. A pak už nic. Jen jahody i pórek udržovat v čistotě. “ Jen“. :-)
Jinak technicky do sponu 10×1–2 cm, do hloubky 1 cm. Ideální je výsadba, když je silný jako tužka, ale já většinou vysazuju pórek hubenější.
a proč Pórek?
Pórek pochází z Přední Asie a používali a velmi oceňovali ho už Řekové i Římané. Lze pěstovat pórek letní, podzimní a zimní. Letní odrůda je Starozagorski Kamusch, ze zimních je to známý Elefant. Letní se sklízí během sezóny a až do zimy, zimní pak krásně přezimuje a je ke sklizni od časného jara. V každém případě – cedulky. Cedulky jsou důležité. Který je který. A žádné ručičky a nožičky, cedulky přemisťující. Zvláště u pórku je to dobré. To se vám také může stát, že každému, kdo přijde ukazujete svou vypiplanou sazenici melounu a nakonec je z toho zase cuketa. :)
Pórek obsahuje vitaminy C, E, B, karoten, draslí, fosfor, železo, vápník, niacin a pozor, důležitá je u pórku také zelená část, protože obsahuje až dvakrát tolik vitamínů, než část bílá. Pórek pomáhá revmatikům, pomáhá se zbavovat kvasinek v žaludku, při zácpě, kolikách, při nadýmání. Podporuje díky obsahu selenu a manganu imunitní systém.
Vřele doporučuji výživnou pórkovou polévku, nebo dobrý pórek,
Ve čtvrtek nám dole ze statku přivezli jalovici, kterou nám vybrali – tedy vybrali dvě a pan domácí jel udělat poslední verdikt. Vybral tu méně doporučovanou, prototže sice prý o něco neklidnější, ale vemeno skvělé – lépe řečeno struky – na ruční dojení ideální.
Marjánku přivezli ve čtvrtek, rozkoukala se velmi rychle, zapadla a zdála se býti více než klidná. A termín otelení byl 19.dubna. Ovšem převoz, nové prostředí a vše kolem zapůsobilo, v pondělí už Marjánka chodila s nohama roztaženýma od nás až po Krkonoše, protože neměla kam natěsnat vemeno, které nateklo neuvěřitelně a v úterý ráno, když jsem vyšla z chalupy, viděla jsem už z dálky, že začíná porod. Z Marjánky visel blánový vak. Read the rest of this entry »
Dnes jsem odvážela vejce a to mě tak trochu navedlo k tomu, abych napsala něco ohledně vajec, o čem jsem se v minulém článku o vejcích a stejně tak v prvním o slepicích nerozepsala úplně do detailů. Většina lidí po letošní trochu hysterické kampani ví, jak jsou označovaná vejce klecová, z podestýlky, halová, z výběhu a bio. Barva žloutků je často zmiňovaná a proto je většině lidí už jasné, že mnoho betakarotenu = hodně oranžové vejce.
Ale barva skořápky se nezmiňuje často a může přetrvávat domněnka, že má barva skořápky nějakou souvislost s výživou a „ustájením“ slepice. A protože to tak není ani náhodou, přidávám pro ty, kteří si chtějí udělat další zářez ve zbožíznalství trochu informací o skořápce vajec a vůbec o souvislosti skořápky a barevné škále.
Není barva jako barva
Barva skořápky se pohybuje od zářivě bílé až po tmavě hnědou včetně všech odstínů béžové, hnědé, načervenalé, s tmavšími tečkami nebo bez nich. Na květen máme objednaná kuřátka Araukan, která snášejí vejce nazelenalá, namodralá nebo
narůžovělá.
U běžných plemen slepic má skořápka stejnou barvu, jako ušnice slepic. Slepice, které mají bílé ušnice snášejí vejce bílá, slepice, které mají ušnice červené, snášejí vejce hnědá. Je to krásně vidět na fotce vlevo u naší Vlašky koroptví, která má ušnice zářivě bílé. Naopak na dalším obrázku je naše mohykánka Šumavakna, patří k ní pravé hnědé vejce a její ušnice jsou tmavé. Barva skořápky se tvoří ve vejcovodu a je to poslední fáze při tvorbě vajec. A pozor, během snáškového cyklu se mění barva i u jednotlivé slepice, nikoli barva základní, nýbrž odstíny základní barvy. Na počátku snášky je barva vejce sytá, postupně během snášky pigment slábne a na jejím konci je oproti začátku znatelně světlejší. Bílá skořápka bývá většinou křehčí než skořápka hnědá. Bílá vejce mají víceméně slepice lehčího rázu, dobré nosnice, které ovšem nejsou příliš na maso.
Podle tabulky níže je to především Vlaška, Leghornka, MInorka a Hamburčanka. Read the rest of this entry »

Letošní březen je stejný jako v podstatě každý březen, který už tady na kopci byl. Člověk po zimě rychle nastartuje a stejně rychle pohasne – dožene ho jarní únava. Někdy nemá šanci pohasnout, protože mu v tom zabrání totálně zmasakrovaný kotník pana domácího a jeho následná lékařská i domácká péče a jakákoli absence jakéhokoli tlaku na kotník vyvíjející, jako před pár lety. Od té doby startujeme celkem v klidu, ale stejně to člověka nutí. Většinu věcí ohledně pěstování už jsem psala vloni, nicméně nějaké změny přeci jen rok od roku nastávají. Petrklíč a bledule rostou na stejném místě. Read the rest of this entry »
Je to legrace, jak se nic nemění. Vše se točí neustále ve spirále a u všeho lze dohledat vše i v minulosti. Máme doma knihu Praktický hospodář z roku 1924, kterou uspořádal a upravil Karel Pavlů. I dříve byla většina chalup a nikoli statků, i dříve se dojilo mléko hlavně ručně, bez dojícího zařízení, i dříve se sbírala smetana a nikoli odstřeďovala, máslo se utlouklo v ruční obyčejné stojací máselnici, vše šlo a jde vždy jednoduše bez náročných nástrojů – náročněji pro naše tělo, nebo naopak, náročněji na nástroje a přístroje a rádoby-lehčeji pro naše tělo. To, že na ty nástroje třeba vydělat, to, že třeba vše umýt, starat se o to, to budiž zapomenuto. Historie se nemění – i tato kniha stejně jako dnes doporučuje, jak je skvělá technika a pokrok :-) a pro ty, pro které je zde doporučovaná technika už historickou nádherou, pro ty pár obrázků a malý výlet do historie. Read the rest of this entry »
Začíná to být takový folkór, že si napíšu menší článek o něčem, co bouřlivěji probíhá v komentářích předešlých článků. Přeroste to formu komentářů, navíc člověk začne na základě diskuze zajímat názor ostatních a tak dávám k dispozici tento článek jako hlásnou troubu pro vyjádření zkušeností s farmářskými trhy. Náš názor nejde vyjádřit zcela lehce, protože ho máme velmi rozporuplný a v současné chvíli si připadáme trochu jako černá ovce. Farmářské trhy se nám líbí. To v první řadě. Líbí se nám jako další prostor pro prodej vlastní produkce. Je obrovská škoda přerušení tradice trhů, na kterou se velmi špatně navazuje, nicméně vytáhnout z popela je samozřejmě lze. Read the rest of this entry »
Když jsem byla naposledy u zubaře a viděla převoz slepic z kamiónu do místní drůbežárny, uvědomila jsem si, že je to zhruba rok, co jsme přijali poslední koupené vajíčko. Většinou se tak dělo na základě návštěvy rodičů, kteří bydlí 2 km od Makra a bývalé Hypernovy, nevím, jak se jmenuje nyní. Většinou je udolala nízká cena či akce, ale vzhledem k tomu, že to vždy mysleli jen dobře, dlouho nedošlo k tomu, že bychom dokázali stát tvrdě za svým. Postupně jsme vysvětlovali, že nepotřebujeme květáky za 25,- ze Španělska když máme svoje, či vejce za 1,50 s trojkou na začátku, když máme svoje a pokud dojdou, nedojde až do doby, kdy opět budou k ničemu horšímu, než že je prostě nebudeme mít – a tak postupně došlo k vzájemnému pochopení :-) a rok jsme bez vajec ze systému. (i bez květáků :-)
Jak jste na tom s vejci vy? Jíte je? A pokud berete do ruky vejce, víte vlastně co to je? Víte jakým způsobem žije slepice, která ho pro vás snesla? Možná si myslíte, že ano, ale možná tomu tak úplně přesně není a tak jsem vytvořila malý test, který by měl napomoci dalšímu prohloubení orientace v základních potravinách. Read the rest of this entry »
Je to podobné jako minulé léto – mnoho závazků, kolik toho napíšu a nějak to nestíhám :-). Se zvířaty to bylo v minulých dnech více než smutné. 14 let nic a pak se to semele najednou. Pojde kráva na intoxikaci, narodí se během naprosto nádherného nekomplikovaného porodu mrtvý býček a začne se třást kobyla- hodně podobně jako kráva.
Tentokrát jsme zavolali veterináře hned (krávě by nepomohl pravděpodobně ani jeho dřívější příjezd), možná by se dostala z toho sama, ale injekce vážící toxiny a následně je pak vyloučí s močí ven byla psychicky příznivější :-). Ráno jsme šla na pastvinu a zdálo se mi, že to, že stojí sama mimo koně je divný, ale šla jsem zase v klidu domů. Pak nám přijela moc milá kupující zeleniny, pan domácí šel ke zvířatům a už na mě volá- teploměr ! Mě tady prostě vůbec nic neposlouchá, jen pes na „můžeš“ to když má něco sežrat a spinkej. Read the rest of this entry »
Momenty jako jeden prodej zeleniny jsou takovou příjemnou satisfakcí za to, co člověk dělá. Šli jsme dopoledne k silnici s dětmi prodat přepravku čerstvého špenátu. Paní si napsala, že jezdí kolem z práce a vezme i pro přítelkyně. Nejen, že měla ze špenátu radost, byla milá, navíc dost hezká :-)- řekla bych, že více takových nákupčích a změnil by se poměr sil ve prospěch prodeje zeleniny v naší rodině. Pokud by přijížděli až nahoru, asi by pan domácí začal výrazně uvažovat o změně názoru a motivoval své okolí k ještě větším výkonům, tudíž i většímu počtu a častější frekvenci takových návštěv – u mě by výkon a motivace možná začaly klesat. :-). Dostalo se nám však pochvaly za stránku, za zeleninu i za cenu a tak jsme motivovaní pokračovat v přebytkovém prodeji i nadále. Read the rest of this entry »
Nejprve jsem chtěla odpovědět do komentáře na dotaz, ale pak jsem zjistila, že je ta odpově’d tak rozsáhlá, že bych jí raději napsala do samotného článku. Předně patří špenát mezi naše nejrozšířenější zeleniny, ale většina lidí ho zná jako zmrzlou zelenou kostku, která po rozmrazení vypadá jako rozšmelcovaná zelená kaše plná vody.
Ale kdo ochutná čerstvý špenát, dušený jen ve vlastní šťávě s trochou másla a se solí, případně s česnekem, nebude mu špenátový protlak pak připadat až tak jako ideální špenátová krmě.
Špenát je rostlina, která obsahuje množství nejdůležitějších vitamínů, mnoho minerálních látek, mimo jiné i jód, vápník a železo, ovšem obsahuje i kyselinu šťavelovou a to je malá stopka pro lidi s onemocněním ledvin. Read the rest of this entry »





