Archive for the ‘Nezařazené’ Category
Jsou chvíle, které zkouší mé životní nastavení. Pokud něco chci, chci to většinou hned. Netuším, zda tuto vlastnost navíc podporuje základní nastavení, totiž to, že jsme žena, nicméně snažím se to měnit. Pilovat svou trpělivost a velmi mi v tom pomáhá pan domácí, který netuším, zda i jemu v tom pomáhá základní hardware – totiž – že je muž, ale na rozdíl ode mě, má rád věci promyšlené, do posledních bodů funkční a realizované až po době vyčekání, nikoli po prvotní nadšené myšlence. V naší rodině jsem já startérem, pan domácí motorem. Ovšem po těch mnoha letech, stává se nezřídka, že motor začne ignorovat startér. Ten nastartuje a motor nenaskočí. Read the rest of this entry »
Dneska se mi dostalo té cti, že pan domácí dodělal ten zcela nezbytný předmět do kuchyně, který jsem si předudělala sama a je to takový zase na nic. Sice to rok odsloužilo, ale letos už je to připraveno na “ kdo to zase bude uklízet!“ :). No a pan domácí se tedy pustil do díla a otázka logicky zní, co to je a k čemu to bude sloužit? Nápověda je, že to bude v kuchyni a je to pro nás zcela nezbytné. Read the rest of this entry »
Nemohu se nepodělit. Sama nemaje příliš hudební sluch, požádala mě druhá taková. Potřebuje použít tento song a pořád ho má v hlavě a nemůže přijít na to, co to je. A tak, že mi to pošle, zda může. Tak jsem řekla, že jasně, že se těším!
Otevřela jsem soubor a zjistila, že přišel obrázek, tak si říkám, že se spletla, ale nespletla. Je to ten nejdokonalejší zápis, jaký může být. Možná budete potřebovat další indicie – tak jsou to :
„neznám skoro ani slova, jen že je to český, snad nějak náboženský nebo něco s bohem, mám pocit. něco ve smyslu Bůh chválí nebesům, nebo končiám, nedo dává… něco takovýho. je to pomalý, takový melancholický, nostalgický, ani smutný, ani veselý, ale vážný, takový blahosklonný“
a pak obrázek
Společně jsme se zasmáli, ale to nepomohlo song najít. Tak jsem poprosila o vypískání a to už jsme dali. Tak kdo to dá z obrázku, je sobotovečerní hrdina a má náš obdiv! :-))
Pevně doufám, že Milan z Dolomit je někde na cestách, ipad mu zavalila lavina a on se tak dostane k tomuto článku zatraceně pozdě, aby mě hned nevyvedl z mého neutuchajícího nadšení, že mám doma konečně eidam. Zcela identický, jako se prodává v obchodech (kromě těch mikroděr, způsobených propionovou kulturou, pomiňme, že měly být větší:) – to nevím jistě, zda je to pozitivní nebo negativní reklama :), ale vzhledem k tomu, že jsem toho chtěla docílit, pro mě pozitivní. Až vydržím nechat další bochníky zrát ve sklepě déle než tři neděle, které má tento, bude jistojistě zrát a nabude jiné chuti, ale dnes tedy recept na tento konzumní sýr, doma udělaný.
Read the rest of this entry »
Mám najednou zvýšené sebevědomí. Jsem totiž v doporučovací situaci a to se člověku hned tak nestává, ale toto musím. Vloni jsem mailem poprosila Milana, zda-li by mi neporadil cosi ohledně sýra a on byl nejen velmi ochotný, ale jak říká pan domácí, navíc je i vytrvalý a pan domácí je tak rád, že mám na disputace o tak tuze důležitých věcech, jako jsou sýrové kultury a recepty na sýry, někoho důležitějšího, a že jeho jedinou vazbou co se sýrů týká je tak nadále jejich konzumace.
Milan docela pravidelně odpovídá na všechna sýrová témata, skoro by se dalo říci, že ho to i baví :). Navíc je ode dneška otevřené i nové fórum, kde bude Milan moderátorem, což neznamená nic jiného, než že může editovat a mazat svoje příspěvky a taky tedy ostatních :) a celá poradna je proto, aby každý nemusel hledat, kam svůj dotaz na Milana napsat, ale měl ho pěkně po ruce. No a protože není vůbec od věci seznámit se s tím, kdo člověku radí, je celkem logické, že je potřeba Milana představit. To je tedy ta oficiální verze. Neoficiální je, že potřebuje mít víc fanoušků na FB než jeho dcera, což je důvod logicky mnohem závažnější, abychom jeho stránku představili :-) Takže vzhůru na Mariolberger Alm
Milan je prostě Milan a tady je jeho stránka, kde lze najít jak dost efektní fotky sýrů, tak i dost efektní místo, kde pracuje a jak slibuje, teď už to na stránce pofrčí jako po másle, že se nestačíme divit. Bude to prý ale jen o sýrech, o fotkách, trochu o tom, jaký je život sýraře, který se upsal v horách řemeslu a sýří a sýří. Pracuje v jiné zemi, na hodně hezkém místě a určitě stojí za to si rozšířit obzor o to, co dělat sýraře vlastně obnáší.
Tak je to tu, já věděla, že můj obchodní systém – totiž záložky v poště – semínka, semínka vyřízená, semínka odeslaná má slabé místo. Ne nadarmo se v gastrnomii zavedl pořádek hlídání si svých kritických bodů:-) Žádné nemáš? Smůla, mít musíš. Ale to není můj případ. Kritické místo je totiž moment, kdy člověk musí manuálně do jednoho chlívečku mail vědomě zařadit. A protože právě finišuje náš projekt „les“ do školy a vůbec je toho celkem dost není divu, že došlo na minelu :). Tedy vlastně zatím nedošlo, to až po tomto článku. Zatím jsou jen dvoje semínka na jednom místě :). Otázka je, zda jsem byla jen iniciativní, nebo i iniciativně nepozorná :). A to už se mi minulý týden ozval pan Šrom!
No nic, píšu to proto, že kdyby náhodou někam semínka nedošla, prosím ozvěte se, hned to napravím :)
A pro zasmání tedy dnešní mail :
Dobrý den,
semínka kukuřice už dorazila. Moc děkujeme.
Jen tedy nevím, co si počít s tím, že dorazila dvakrát. A říkám si, zda někomu nepochybí.
Případně bych i poslala dál, na správnou adresu, pokud by bylo třeba.Hodně sil k jarním pracem
Tak už máme doma základní vybavení, dále jsme zjistili, co je to mléko, mléko jsme zaočkovali a nastává příjemná činnost, totiž sýření. Proč příjemná ? Jednoduše proto, že pokud se zasýří mléko, většinou nastává doba volna. Doba, kdy nejen, že je dobré nic nedělat, je to navíc jediné možné. Pak ovšem po sýřící pauze zase nastává řehole – nijak fyzicky náročná, i když postavit 35 litrový hrnec na kamna k přihřívání není žádná sranda. Je to opět řehole spíše mentální, alespoň po tu dobu, dokud si člověk není jistý, zda to co dělá dělat má, když už se ujistí, že to dělat má, tak jestli to dělá dobře či to nemá dělat malinko jinak. Ale to naštěstí časem přejde, časem člověk zjistí, jak se mléko chová, když do něj řízne, když do něj řízne moc či naopak málo.
Tak tedy máme mléko dostatečně dlouhou dobu očkované sýrovou kulturou a vrháme se po hlavě po syřidlu. Co to tedy je, to je asi základní otázka. Nebo ještě lépe – proč sýřit ? Ale než se ponoříte do tohoto článku a do toho co jsou a nejsou jaká syřidla a k čemu jsou – je důležité si uvědomit, že to není zase až taková věda a celý článek je jen soubor pro ty, kdo chtějí nahlédnout pod pokličku. Jinak je to prostě – smíchat správný díl syřidla se správným dílem vody, nalít do správně teplého mléka, správně to nechat ustát, správně rozřezat, správně nechat vysušit …. :-) a je to! Read the rest of this entry »
Dnes jsme s dětma prohlíželi a třídili semínka na jarní a vlastně už na zachvilkové setí – za chvilku dojde na celer a papriky a moc se nám líbila tato semínka. Abych to trochu zkomplikovala a ztížila, je tedy fakt, že jsme si neobjednávali pouze zeleninu, ale to může být i zavádějící :-)
A tak prostá otázka – k jaké rostlině patří tato roztomilá semínka? 
Někdo má rád zcela a nekompromisně tu svou, případně maminčinu či babiččinu vánočku – u nás je to tato, někdo dává přednost štole, někdo sfoukne obě a pak jsou tací, co mají rádi experimenty a třetí vánoční svátek už by chtěli zkusit také něco jiného. A pro ty je tento recept, který vypadá trochu složitě, ale opak je pravdou. Delší čas, který recept potřebuje neznamená vždy nezbytnou přítomnost kuchaře, těsto sice déle leží, ale zároveň může stejně dobře ležet i ten, kdo podle něj právě vaří :). Je jen potřeba to ohlídat a připravit si velmi jednoduché základní těsto den předem.
Je to vánočka podle receptu Cirila Hitze o kterém jsme psala jako autorovi v článku základní knihy na letošní zimu. Kdo zná pečení Petera Reinharta, je mu hned jasné, že se jedná o pečivo nadýchané, přes noc kynuté v chladu a silně připomínající – alespoň mně, Německo a jeho právě takové motané stuhy, pokrývané cukrovou polevou, které nám vozil dědeček od babičky – z obchodu od babičky :-). Read the rest of this entry »
Přijel z města pernikář, přijel holky k nám
Přijďte pojďte nakupovat, hochům marcipán …
Nechci se mýlit, ale doba, kdy holky chodily za perníkářem a kupovaly perník a marcipán pro hochy asi nenávratně minula. Záleží samozřejmě, co si kdo pod danými pojmy představí:-). V tomto článku ale zůstaňme na půdě čistě gastronomické, trochu historické a jemně etnografické.
Ráda bych se podělila o výborné řádky z knížky, kterou jsem konečně sehnala a totiž z knihy „Staročeský perník“ – 170 návodů z rukopisův a knih kuchařských staročeských od Dr. Čeňka Zíbrta, která byla vydaná v nakladatelství Emila Šolce v roce 1916.
A protože už uplynulo více jak 70 let od smrti autora, vypršela autorská práva a tak jsem si udělala zcela novou e-knihu ve formátu pdf. A protože nejsem žádný hamoun, rozhodla jsem se, že jí pošlu každému, kdo se podělí receptem na svůj oblíbený perník, spolu s fotkou, protože ta je velmi často příjemná, nebo i jen fotkou vlastních perníků, pokud jsou pečeny z receptů na tomto webu. Recepty i s fotkou lze poslat na mail – my@conovehonakopci.cz , lze samozřejmě dát i jen odkaz na obrázek. Kdo perníky ještě nemá, není třeba ztrácet hlavu, protože času je dost a nabídka není časově nijak uzavřená…. pokračuje do neuzavřena :-). Read the rest of this entry »