Archive for the ‘Nezařazené’ Category
Tento měkký sýr není nezbytně nutné vyrábět pouze do malých forem. V tomto článku přináším pro inspiraci fotku měkkého sýru, vyrobeného právě podle receptu na str. 122, ovšem z velkého množství mléka a následně formovaného ve velké formě. V knize je recept na tento sýr doplněn ještě speciální grafikou, která provází začínajícího sýraře při každém jeho kroku během výroby. Měl by to být jeden z prvních sýrů, do kterého by se měl pouštět úpný začátečník. Měkké sýry podle receptu můžeme nasolovat pouze rukou, tento velký sýr také, ovšem já takto velký sýr již nechávám nasolit v solné lázni po dobu 2 h a po uplynutí této doby ho zdobím různými příchutěmi Read the rest of this entry »
Kdo stále dokola točíte ovocné knedlíky v kynutém nebo tvarohovém těstě, případně do toho občas vložíte bramborové těsto se švestkami, pak vězte, že dříve se běžně dělaly knedlíky z těsta odpalovaného. Někdo nemá odpalované těsto rád, neboť z něj má trochu obavu, ale zcela zbytečně. Není to vůbec nic složitého, naopak je práce s takovým těstem poměrně rychlá. Jednou zkuste, určitě stojí za to!
Na knedlíky je třeba 750 ml mléka, 300 g celozrnné pšeničné přesáté mouky, 3 žloutky, 50 g másla, trochu soli. Dále tvaroh, jablka, cukr, skořice a máslo na polití.
Do hrnce nalijeme mléko a přidáme máslo a sůl. Necháme přivést k varu a nasypeme mouku. Pečlivě mícháme, dokud se nám mouka nepřestane lepit na vařečku – tzv. odpalujeme. Jakmile se dopracujeme k této konzistenci těsta, sundáme z kamen a necháme vychladnout. Jakmile těsto vychladne, vmícháme do něj žloutky. Těsto vyklopíme na pomoučněnou pracovní desku a vypracujeme, aby se nelepilo. Zbytečně nepodsypáváme, aby následně uvařené nebyly tuhé. Každý knedlík naplníme pár kousky krájeného jablka a vhodíme do vroucí vody. Vaříme cca 10 min. Vyndáme z vody, necháme okapat a podáváme se skořicí, cukrem, tvarohem a polité máslem.
Dnes lidé vzpomínají svátek Sv. Martina – 11. listopadu. Každý pravděpodobně ví, že pokud 11. listopadu sněží, říká se, že „Martin přijel na bílém koni“, což je pranostika, která přibližuje každoroční první sněžení (u nás platí téměř stoprocentně, jen letos tedy výjímka potvrzuje pravidlo). K tomuto dni se vztahují i další pranostiky, např.„Sníh nepřijde-li na vše svaté v noci, přijde na Martina s celou svou mocí“ nebo „Přijede-li Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí“ či „ Půjde-li na sv. Martina po ledě husa, může pak choditi bosa“. Read the rest of this entry »
Určitě už se vám stalo, že jste najednou před sebou měli hrnec mléko, které už je příliš kyselé na to, aby se z něj mohl vyrobit sýr. Takové mléko můžeme nechat samozřejmě dále kysnout a vytvořit z něj tvaroh, ale také si s ním můžeme dát trochu více práce a udělat si rychlosýr, který následně použijeme k výrobě sušenek. Jedná se o sýr typu brynzy.
Proč mléko dále zpracovávat a nepoužít jednoduše jen trochu zahřátou sýřeninu na tvrdý tvaroh a ten poté tedy nezpracovat? V čem je rozdíl? Rozdíl je poměrně veliký – a to v chuti a také v konzistenci. Takto vyrobený sýr je velmi jemně pikantní, není vyloženě ostrý, má velmi příjemnou, ale nezaměnitelnou chuť, kterou u tvrdého tvarohu nedosáhneme. Má také velmi dobrou konzistenci – v konečné fázi nadrobení je tvrdý, ale při pečení v sušenkách pracuje.
Můžeme ho použít všude tam, kde používáme k pečení např. čedar nebo parmazán.
Tento recept, znovu předesílám před případnými výtkami, že není od věci si udělat pořádný sýr, je zde proto, že jsou mezi námi tací, kteří mají poměrně veliké množství mléka od vlastních krav nebo koz denně, mléko občas nestihnou zpracovat, sladkého tvarohu až nad hlavu a toto je možnost, jak nakyslé mléko využít jinak.
Takže k postupu:
Jestliže tedy máme v hrnci mléko, které má již poměrně nízké pH, ale není z něj ještě puding a máme pocit, že nám během zahřívání ihned pudinkovatět nezačne – je to mléko např. z předminulého dojení, stojící kolem 10 °C, jednoduše vložíme mléko na kamna a zahřejeme ho na 31 °C.
Jako rodič se snažíte, aby vaše děti měly vlastní názor, stály si za ním, aby sebou nenechaly manipulovat a přes to, že víte, že vzdělání není o školním systému, podporujete je, když chtějí jít na střední školu a v systému fungovat. Nacházíte skvělý software, kupujete dobré učebnice, unschooling neprovozujete tak, jak byste si přáli, protože víte, že bez skladby se tam kam chce prostě nedostane. A když už jste s tím vším smíření, najednou si dcery pustí ultra romantický film, kde má hlavní roli neskutečně nadupanej kovboj s naolejovaným tělem, kterému praská košile kvůli svalům, i když nesedí na býkovi, navíc je milý, zdvořilý, jemný, inteligentní, vtipný a pozorný! Read the rest of this entry »
V roce 2010 jsme velmi dlouho zkoušeli norský sýr Mysost, protože jsme ho za každou cenu chtěli vyrobit. Nakonec se po dlouhém hledání podařilo najít recept a tehdy vznikl článek o výrobě Mysost. Tehdy nebylo tolik mléka, potažmo smetany a proto jsem vyráběla sýr čistě syrovátkový. Postupem doby jsem si recept vypilovala natolik, že mohu přispět s drobnostmi, které vám mohou při výrobě sýru mysost pomoci. Read the rest of this entry »
A je tu další drobná poznámka Domácího mlékaře, tentokrát je to přímo návod na sýr z roku 1865.
Ti, kdo mají krávu, znají. V okamžiku, kdy je kráva zasušená a chybí doma mléko, začíná žádaný půst. Tělo si odpočine a evidentně mu to na chvíli svědčí, ale pak se to přehoupne a mléko a mléčné výrobky začnou chybět a už se jen čeká, kdy se kráva otelí a kdy skončí mlezivo a kdy ta potvora malá nebude tolik pít a …… No, ale už po mlezivu jde připravit více než chutné mléčné výrobky. Rychle se doplní v těle zásoby živočišných bílkovin, pudingů, palačinek, tvarohů a už by to chtělo nějaký ten sýr.
Dneska přináším návod na jeden velmi chutný a rychlý a triviální. Je to to nejrychlejší, co se dá nazývat již sýrem. Nejrychlejší myšleno od nadojení po možnost snězení.
Stačí nalistovat jednoduchý sýr podle Domácího mlékaře str. 126. Začít s výrobou a v okamžiku, kdy vyklopíme po zformování sýřeninu z formičky a chystáme se ji začít nasolovat, změníme postup a budeme pokračovat podobně jako u brynzy. Jednoduše sýřeninu rozdrobíme do misky – nemusíme celou, část sýrů můžeme normálně nasolit a pokračovat ve výrobě sýra podle receptu. Část tedy rozdrobíme, osolíme dle chuti, přidáme čerstvé nebo sušené bylinky, dle chuti – můžeme přidat i sušená rajčata a vše promícháme. Necháme cca hodinku odležet a můžeme podávat jako čerstvý sýr.
A teď už to pofrčí. Už se připravuje gouda a camemberty a už se taky ohromně těším na Inky recepty, které vkládá do fóra, např. zde.
A daší poznámka z roku 1871 z domácího věrného rádce hospodářského, jak ochránit mléko před zkysnutím.