Archive for the ‘Bezlepková jídla’ Category
Nevím, zda máte stejnou zkušenost, ale člověk něco vyzařuje a to něco nabádá k tomu, aby mu návštěvy kladly tytéž otázky. Pět a více let tomu zpátky se u nás stále dokola točilo jedno téma – co ty děti, až vyrostou. A my stále dokola odpovídali – uvidíme :-). Zda je dvanáct let už vyrostlé netuším, v každém případě je to více než sedm a stále to tak nějak běží samovolně, den po dni, zda se schyluje díky našemu životnímu výběru k nějaké katastrofě u našich dětí netušíme, ale právě na talíři ještě není. Pod tlakem diskuzí typu – budou nesocializované, společnost je semele, ty se vám poděkují….. se tedy upřímně neprobouzíme a neuléháme v děsu, co přinese ráno, případně večer, i na ty diskuze docela slušně zapomínáme, ale přijdou na mysl v takových momentech, jako je tento, kdy se Ester zcela nekompromisně rozhodla, že se musí začít učit francouzsky. Uf. Jakýkoli jiný „běžný“ jazyk by neměl být příliš velký problém, ale francouzsky umím jen “ jsem divoká nebo domestikovaná cuketa“, co mě naučili známí vloni, od Jentl “ jsem do tebe blázen“, což jí naučila Eliška a od Báry “ mám rád + cokoli se naučím“. A tak jsme od Marušky, která si od nás občas bere zeleninu, učí právě francouštinu a právě je na mateřský, domluvili soukromé lekce. Na zahradě v létě, po skype v zimě, tak zní domluva a malý vzkaz pro pesimisty – možná půjde naplnit režim městského dítěte i na samotě, pokud si to tedy naše nesocializované dítě po dvou hodinách nerozmyslí, případně Maruška :) a pokud se do toho nevloží další tři děti, že chtějí taky :).
Dnes využití suroviny zbylých, totiž uvařených fazolí, které jsem nespotřebovala do jídla minulého. Na pomazánku je třeba tedy uvařených fazolí, jakýchkoli, pomazánka pak kopíruje mírně barvu fazole. Já měla malé bílé kombinované s velkými červenými a tudíž je výsledný produkt mírně narůžovělý. Fazolí téměř plná miska o objemu 500 ml. Dále dvě lžíce olivového oleje, 70 g strouhané cukety, sůl, dva stroužky česneku.
Návodu snad ani netřeba. Všechny suroviny se dají do misky a rozmixují do hladka ponorným mixérem. Vzhledem k tomu, že mám olivový olej se silným citronovým nádechem, při použití běžného olivového oleje doporučuji přidat ještě pár kapek citronové šťávy.
Pomazánka lze mazat přímo na celozrnný chleba, másla netřeba, případně na pita chleby.
Lidské touhy se neuvěřitelně rychle mění. Možná se nemění touhy, jen prostředí a člověk na něj musí velmi rychle reagovat. Běh u mě začal před několika lety proto, abych utekla na chvíli z chalupy. A protože nešlo utéci na doslech, to by bylo k ničemu, stal se z toho denní, poměrně zásadní rituál. Neběhám rychle a ráda běhám dlouho. Jenomže letos tento důvod padl, neboť děti to myslí s tím, že budou běhat se mnou, zcela vážně. A tak jsem si včera řekla, počkejte, já vám dám. A šli jsme na osm kilometrů. Po šesti jsme se blížili domů a já tasila zbraň – půjdu ještě nahoru jeden kilák a pak zpátky. Oni, že ne, že už jsou unavení. Juchůůů, zajásala jsem v duchu. Ale když odbíhám, Jentl se otočí, a že jde taky. No a když jde Jentl, tak musí i Kvído. A tak mám zase průvod. Jenže po kilometru jim asi naběhly endorfiny nebo co, začaly mávat ručičkama, a že tohle je teda bezvadný, že teď se jim běží tak lehce, že by to běžely klidně ještě hodinu. Schizofrenní situace – když takhle malé děti v naprosté euforii běží a úplně upřímně je to baví, volají že už nehtějí běhat krátce, jen dlouho a zároveň vědomí toho, že už asi nikdy nebudu sama :-) Read the rest of this entry »
Máme za sebou náročný den – třetí ze čtyř narozenin. Vstávání na pátou, cestu vlakem do Pardubic, cestu na lodích v totálně mělké Chrudimce – díky Bohu, neboť po loňské vodě s dvěma dětmi na lodi, po obratu do Orlice a po tom, co jsem včera byla nejsilnější lodí – já, po druhé v životě vzadu a na háčku s Hugem – po tom, co se přiblížily vrbičky, děkovala jsem Bohu za podstav. Nemám ráda takovou zodpovědnost. Jsem ochotná následovat pana domácího jako jeho háček třeba do rozvodněného Dunaje, ale se čtyřletým dítětem v lodi mi bohatě stačí absolutní podstav Chrudimky. Však mi to Hugo na té krátké cestě hezky odplatil. Po necelé čtvrt hodině pádlování se otočil a zeptal se, jestli může na chvilku přestat, že už je unavenej hrozně, a že hned u toho dašího vodopádu mi pomůže, protože bych to sama nezvládla. Pak už jen stačilo, aby mi dítě známých zcela vážně oznámilo, abych si dala pozor, že před námi je pařez – podotýkám, že to byl pařez stromu, co měl asi tři metry v průměru a nevidět ho, případně najet do něj, by byla už známka stoprocentní demence, ale já se neurazila :-)) Read the rest of this entry »
Nedávno jsem vyprávěla Petře naší nejoblíbenější historku, která přesto, že existuje google, a člověk může najít už téměř cokoli, může zamávat rodinným životem, neboť základní informace, která je pro naší historku stěžejní, google nenajde.
Kdysi k nám přijela jedna slečna, přítelkyně známého a protože studovala genetiku, měla potřebu nám povyprávět o tzv. malém testu rodičovství, což nás samozřejmě zaujalo. A tak vám to taky hezky naservíruju. Člověk má totiž pár schopností, které jsou, ač se to nezdá, závislé na jeho genetické výbavě. A mezi jednu takovou schopnost patří rolování jazyka. Totiž vypláznutý jazyk dokázat srolovat podélně do jakési vaničky, ruličky. To se nepodaří tomu, kdo k tomu nemá náležitou genetickou výbavu.
Zmíněná slečna nám to vysvětlila následovně : od každého z rodičů dostane gen, vlastní tedy nakonec pár – od každého dostane jedno „a“. Buď malé a nebo velké A. Má tedy šanci, že v konečném důsledku získá „aa“ od každého z rodičů malé. Neumí pak rolovat jazyk, ani nemůže předat tuto možnost dál. Nebo získá „AA“ oba geny dominantní. Pak roluje a předává dál. Nebo poslední možnost „Aa“ roluje také a předat může či nemusí. Znamená to, že pokud má někdo „aa“ jeho dítě jednoznačně rolovat nemůže. Pokud „AA“ roluje a jeho dítě bude rolovat. Pokud „Aa“ roluje, jeho dítě rolovat může či nemusí. Nyní jistě tušíte, co přijde. Já i pan domácí patříme do 7 % lidí, kteří jazyk rolovat neumí, což znamená, že oba máme „aa“. A naše tři ze čtyř dětí rolují jazyk. Po té, co se u nás tento malý test rodičovství probíral, stalo se, že přestaly jen tak rolovat jazykem, ale začaly rolovat vyzývavě ! |Především tehdy, když jsem trávila čas před zbytkem našeho zdrcadla a snažila jsem se pečlivě genetickou nedostatečnost dohnat pílí ! Proto pokud zavítá na tuto stránku nějaký genetik, pevně doufám, že znalosti zmíněné studentky byly značně nedostatečné, a že nám to tedy fundovaně vysvětlí :-) ( Pevně doufám, že toto osvětlení pomůže i tomu, kdo se již léta snaží být poctivým jogínem a rolovat jazyk a stále mu to nejde :-) Read the rest of this entry »
Doba se mění a dává nám netušené možnosti. Například vařit jídla na dlouhé lokte, jídla přípravou náročnější, hrát si s vařením nebo pečením, hledat v receptech a nacházet nová a nová pokušení. Byly však doby, kdy člověk pracoval víceméně manuálně, čas mu příliš nedovoloval, práce střídala práci a takový je zcela přirozeně život, pokud se člověk snaží uživit sám sebe. Pokud se tedy vrhne do způsobu života skromného, většinou se toto rozhodnutí pojí také s větší fyzickou vytížeností, neboť co si nezaplatím, to si musím udělat. Read the rest of this entry »
Letos je u nás neuvěřitelné množství ovoce, takže džemy střídají marmelády a zase džemy. Stromy a žebříky, košíky, pecky a zase pecky. A činnost, kterou ze všeho nejvíc nesnáším, a to je umývání zavařovacích sklenic. Nedá se vařit moc doma, abychom byli schopní usnout a tak, když to jde, vaříme a pečeme venku. Vaření je v pohodě, ale skóre pečení není nijak závratné. Už jsem zkusila popel, rošt, květináč, římský hrnec a je to tak padesát na padesát, kdy je to výborné, kdy trochu vyuzené a kdy úplně černé. Dnešní borůvkový koláč a kváskový chleba odmítám zkazit a budeme mít doma saunu.
Také roste poměrně hodně hezké zeleniny, musím zavařit kopr a začínají se kulatit květáky. Toto jídlo je tedy nejen dobrá spotřeba květáků, ale také lehké, pikantní letní jídlo.
Je na něj třeba květák – množství dle potřeby strávníků, čerstvá cibulka – svazek včetně natě, černucha setá, sůl, pepř, sojová omáčka shoyu, naturamyl – kukuřičný škrob, javorový sirup, trochu koření červená paprika, kurkuma, olej a Dal Makhani masala -velmi pikantní směs koření na černou čočku.
Květák je nejprve nutné rychle povařit – vložit opraný a bez košťálu, rozdělený na růžičky do vroucí osolené vody. Nechat vařit asi pět minut. Po této době nevylít vývar, nýbrž pouze růžičky vyjmout a vývar z květáku použít na uvaření brambor. Read the rest of this entry »
Taky máte na zahradě přehršel různých salátů? Přebytky špenátu? Mezi jahodama zimní pórek, ve sklepě gastronádobu plnou domácích hermelínů a zavařené jeřabiny? Bezva – ideální zpracování je tento včerejší salát. Navíc je na něj třeba ještě nějaký kvalitní olivový olej, trochu balsamikového octa, sůl, pepř a sumach, citronový pepř, lžičku másla, citron a lžičku cukru a vyjde z toho pak ideální chuťové rozpoložení.
Nejprve je nutné vše posbírat po venku a opláchnout. Samotné listy zeleného i červeného salátu vložit do mísy, prokapat balsamikovým octem a olivovým olejem, zakapat citronovou šťávou, osolit a opepřit, přidat jemně sumachu a citronového pepře, promíchat a ochutnat, zda to stačí.
Na suchou pánev vložit lžičku másla a lžičku cukru a obě nechat rozpustit a míchat do jemně hněda. Pak přidat nakrájenou pórkovou nať, osolit a když je pórek měkký, pokapat citronovou ťávou z půlky citronu a vložit na dvě minuty oprané špenátové listy.
Salát z mísy vložit na talíř, posypat nakrájeným hermelínem, jeřabinami a zcela navrch pórkovou naťí se špenátem.
V životě jsme měli pár aktivit a většinou to byly aktivity poměrně cenově náročné. Které však nejsou že? Například houby. Jenže my nehoubařili, my stříleli. Lukostřelba – nebýt toho, že emigrovaný dědeček pana domácího luky vyráběl a posílal do Čech, že tatínek pana domácího luky vyráběl a pan domácí i jeho brácha luky vyráběli, měli bychom závodní vybavení celkem hodně cenově náročné. Pak padák – nebýt toho, že jsme jednou přijeli na kopec, pan domácí a kamarád odletěli a já stále váhala, pak ale přišla na kopec skupinka mladých chlapů, vyptávali se na vše, já byla středem pozornosti a moc mě to bavilo jim všechno vysvětlovat, jenže muselo následovat vzlétnutí, aby ty moje řeči nevypadaly tak blbě, no a nebýt toho, že jsem jim za deset minut letěla nad hlavama se sbaleným padákem před sebou, v parádní negativce, že na mě pan domácí po tom, co to padák sám rozchodil – já mu naštěstí vůbec nepomáhala a díky tomu jsem to taky asi možná přežila, že na mě křičel do vysílačky, ať se okamžitě vrátim ke kopci, takhle že tam vyhniju – a já stále klesala, protože vyhnít a následně přistát bylo to jediné, co jsem si přála, a pak taky prodat rychle padák, tak nebýt toho a také toho, že pan domácí kdysi zjistil, že na Černé Hoře je ve středu ráno v devět hodin 25 padáků, a tudíž naznal – kde je dost lidí, netřeba tam ještě mě, tak je paragliding naší další náročnou kasičkou. (mimochodem, tato filosofie pana domácího je jedním z důvodů, proč je člověk nyní připoután na jedno místo). Read the rest of this entry »
Pochybujete někdy o sobě? Samo, že pochybujete :-). Já taky. U nás doma je právě báječné usmiřovací období, po období jemného dusna. Já protivná, pan domácí pak kvůli tomu taky protivnej a do toho dostala naše nová milá kobyla Sára rýmičku – spíš takový kašlíček.
Jemný. Kadence – 1x za hodinu max. Byla na noc ve stáji a tak jí naše frisné počasí nepřišlo v posledním měsíci březosti zrovna asi úplně vhod, navíc přišla do jiné rodiny po deseti letech a lidé nejen sobě oslabují imunitu. Ale pan domácí se trochu bál, že to není žádný mastodont, ani hucul, ale jemná aristokratka a tak chtěl pro jistotu vše podchytit v počátku. Navíc, když venku skoro mrzne, prší a vůbec je pěkně hnusně. Tak, že vyklidíme chlívek. Read the rest of this entry »
Náročné dny pokračují. Stav našeho hospodářství se radikalizuje! Koňů je o 100% více, krav je o 100% více, snažíme se, aby bylo psů o 100% více a upřímně řečeno, skoro bych i skončila u zvířat a přikláním se poprvé na stranu pana domácího . Raděj vlastní reprodukce žádná, než navýšená o 100%. :) Zatím zvládli zvířata i pan domácí převozy a porody bezvadně. Jsme ovšem na počátku. Kobylu čeká porod, psa i akt. Marjánka – naše nová jalovice se otelila o 10 dní dříve než měla a porod to byl bezva. Stihla ho už Eliška, které se to velmi líbilo, jak říká, „také jsem si sáhla“, protože musela roztahovat krávě hráz a po porodu chtěla ještě! -Endorfiny zjevně nefungovaly pouze na krávu.
Márinka, narozené tele, se má k světu. Jalovice není saň, má obrovské krásné vemeno, stojí na dojení ukázkově, je klidná, můžeme zase po pár letech dojit ručně a vůbec je to takové vydařenél No a protože jsou to dny celkem vytížené, tak jen obyčejná jídla. Dnešní jídlo je takovou variací na tuto rýži a má celkem veselý podtext, protože jsme se konečně dostali k pytli pohanky od známých, kteří jí nedaleko pěstují. Je však neloupaná. Vyloupat jí není s mlýnkem na obilí až tak veliký problém, stačí mlýnek hodně povolit, zkusit na trošce a nechat pohanku jen velmi jemně omlet,čímž se bezvadně zbaví slupky a zůstanou jen krásné bílé trojúhelníčky – ovšem a to je ten problém, ležící v odpadnuvších pohankových slupkách. No a jak se zbavit slupek, že? Read the rest of this entry »