Archive for the ‘Koření’ Category
Včera jsem běžela do našeho města pod kopcem, koupit pytlíky na zip, protože nám zase přišlo objednané koření. Protože je dobré udržovat sociální kontakt, protože má kolem sebe člověk pár fajn lidí, občas nakupujeme komunitně. Včera byl vrchol jedné takové komunity. Dorazily dvě bedny koření od Samuela. (Tato reklama je za dobré služby – není placená:) Každá po patnácti kilech a dorazily samozřejmě jen k silnici. Já nakoupila pytlíky, pan domácí musel k silnici a vzhledem k tomu, že není příliš komunitní typ, budu to mít ještě drahé. Navíc si dnes všimnul, že má u vozíku upadnuté kolo, u vozíku, který je dimenzován na jedna a půl tuny a všiml si toho dnes, když se vrátil s Hugem a přivezl pět velkých žoků vlny, protože už občas vidíme mezi trámy, že vychází slunce. |No, nebudu lhát, častěji vidíme, že zapadá :). No a tak je jasný, že to upadlo kvůli těm dvěma bednám po patnácti kilech a teď bude muset shánět zase nějakého dalšího komunitního typa, který mu to svaří. Nebo vysoustruží novou poloosu. Z města jsem to vzala oklikou, protože naše španělská oper zůstala jednou cestou z hospody u žebříku ve skalách, poměrně dlouho tam zůstal a okolnosti tomu chtěly, že zapíchl lahváče, co si nesl domů do sněhu a lahváč tam zůstal.
Takže jsem měla pytlíky, lahváče, jako bonus i ztracený zapalovač a celý večer jsme pytlíkovali. Byl to takový hezký, skořicový astmatický večer. To je zajímavý, jak je člověk stále v pokušení sníst tu lžíci skořice :-), když jí balí. Jen to zkusit.:) A poslední díl komunitního seriálu, totiž rozvoz, respektive roznos mě čeká. Dnes první. Do Prahy a do Plzně neběžím, to si počká zde. Ale napadlo mě to už v pátek, když jsem takhle byla na malém ranním výletě naproti rodičům pana domácího, že je strašně neefektivní, že skuteční sportovci netrénují třeba tak, že je nezaměstnává pošta. Já běžela jeden, asi 7 km kus tím způsobem, že zastavilo auto, vyšly dvě pošťačky, zazvonily u domu, já je předběhla, oni nasedly, předjely mě, ujely padesát metrů, zastavily,vystoupily, já je doběhla – předběhla a takto po celou dobu. Takový ruční a nožní – tedy běžečtí a koloví „mesenžři“ by ohromně naplnili trh práce :-).
No a když už jsme zase u koření, je nezbytné odkázat na jeden fakt prima článek Michala Hromase na jeho Rozinkách a mandlích. Máte vy osobně nějakou opravdu oblíbenou kombinaci koření? A nacopak? A nějakou opravdu vlastní směs? Sem s ní ! A taky – u nás zvítězil na plné čáře Badyán. Které je vaše nejhezčí koření?
Dnes přišla do schránky zásilka koření – taková menší, 15 kg – kmín, paprika a hlavně zelený pepř a tentokrát za krásného počasí a pošťačky vyndaly z auta nejen tu strašně obrovskou bednu, na kterou jsem tentokrát měla připravené boby uvázané za pasem, ale přidaly mi ještě pět kilo naší bezva americké tetičky – shodou okolností – koření. Bednu, kterou jsme nečekali. Prostě kořenící den. V České bedně se překvapení nekonalo, veliké pytle, báječná paprika – doma to po hodině vonělo velmi, po nasypání zeleného pepře do třílitrovky jsme museli větrat :-). Read the rest of this entry »
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Oregano.jpg
Suroviny:
- 80 g kurkumy
- 60 g koriandru
- 50 g kardamonu
- 30 g římského kmínu
- 30 g pískavice (řecké seno)
- 20 g 10 g bílého pepře
- 2,5 g cayenského pepře a papriky
Koření roztlučeme, smícháme, použijeme pouze potřebné množství a zbytek uložíme do uzavřené sklenice. Potřebné množství je pro tento recept 2 polévkové lžíce koření.
