Archive for the ‘Vegerecepty’ Category
Vždy jsem si představovala, že když se děti vrátí ze školy, následují klasické otázky. Jaké máš známky, co dneska bylo a dítě odpovídá většinou – ale nic, nebo dobrý. Naše dítě je celkem sociálně inteligentní a velmi záhy pochopilo, že když všichni čekáme, až se vrátí, jsme připraveni poslouchat cokoli, hlavně, když bude vyprávět. A ona poctivě vypráví. Ve škole došlo k otázce, jestli přijede do školy na koni. A pak už jsem nestačila vůbec sledovat vlákno. U stolu se rozproudila velmi živá debata na téma Embador, totiž Esteřin kůň a jeho sociopatické sklony. Embador je značně závislý na Ester. Pokud přijede do města, je vzorný. Když je u něj Ester. Jakmile se vzdálí, Embador je schopen rozkopat kolem sebe vše, co se rozkopat dá a jakmile tam nic takového není, začne se prokopávat pod sebe. Ester se tedy vzdálit nesmí. Pan domácí ale byl bohužel na třídních schůzkách a viděl školu, tudíž s Ester asi deset minut pro ně naprosto racionálně, pro mě zcela iracionálně probírali, v jakém patře je nejlepší místo na to, aby tam Embador přečkal Esteřinu nezbytně nutnou nepřítomnost, totiž pobyt ve třídě. Pak Ester přišla s tím, že mají nový výtah, který není určen pro studenty, pouze pro převážení nějakých velkých kusů, například Embadora. Problém je, že pak v tom výtahu nejede žák, ale školník. Školník a Embador. Na to pan domácí pravil, prima, to je dobrá záloha, ale myslim, že zvládne schody. Takže až někde bude titulek – školník udupán ve výtahu koněm, tuším, že půjdu zkontrolovat pastvinu.
Dýňové koule s rýží
Když jsme včera jeli s panem domácím s knížkama na poštu, jela jsem na kole, mrzly mi ruce v nedokonalých rukavicích a v nefunkčním prádle – teda ono funguje, ale teď se prodává i funkční a toto není tohle funkční prodávané, tuším teda, že bude objektivně nefunkční, fouká mi všude a klouže mi kolo, říkám si – nebreč, příroda trpí. Potřebuje to jak sůl. Ale nějak mě to neuspokojuje. Včera dopadl náš běžný rituál zcela netypicky. Ráno zahlásím, že někdo musí na poštu. Ticho. Pak se zeptám pana domácího, jestli pojede. „Já?, no nevim, moc se mi nechce“. A zase ticho. „No, mně se taky nechce, já na to“. Pan domácí, „tak já pojedu“. Já na to, že ok, že jedu. Pan domácí „tak pojedem oba“. To je úplně nejlepší řešení, když se něco nechce jednomu ani druhému, je ideální, když to jdou dělat oba. Ale nefunguje to vždy. Třeba když zahlásím, že je potřeba umýt nádobí, nechce se nikomu a málokdy umývá nádobí více lidí než 1. S nošením dříví je to velmi podobné. Asi budeme intelektuální rodina, nikomu se nechce fyzicky pracovat. Zvlášť, když je venku vedro nebo zima, nebo když prší, nebo sněží, nebo je tma nebo silný vítr, nebo hrozně paří slunce anebo je tak hezky, že je to vyloženě škoda vyplýtvat na práci. Ale teď nám několik prací ubyde, např. konečně zmrzla koupelna, ubylo jedno topení. A za chvíli zahlásí pračka, že v téhle teplotě nepere, takže i praní ubylo. A včera se ptala zcela seriozně Jentl, jestli bysme nezvládli hibernovat. To by vůbec ubylo spoustu práce. No, ale kupodivu nikdo nechce, aby se přestalo vařit, takže přidávám jeden zeleninový recept. Read the rest of this entry »
Tak jsem napsala dlouhý úderný článek o tom, jak je to se současnými surovinami nesmyslné, jak je zbytečné kupovat něco s aditivy, palmovým olejem, jaká to přináší rizika, atd. Nakonec došlo ke dvěma řečnickým otázkám – když se nás omezí hodně, třeba dojde ke změně? Třeba někomu dojde, že jde vydělat i na přirozených potravinách? A pak jsem to teda celý smázla, protože tisíce let jsou lidi stejný a myšlenka, že dojde ke změně je příliš naivní. A stopadesát let se snažíme žít život, ve kterém se pracuje co nejméně, tudíž i myšlenka, že někdo bude chtít vydělat na větší práci na úkor odstranění chemie je taky asi taky naivní. Takže z celého článku zbyl recept na domácí salát bez aditiv. Takové malé, osobní, skromné řešení. :) On nakonec svět je stejně stvořen z miliónů malých, osobních, skromných řešení.
Pro ty, kdo si přejí nějakou rychlou svačinu na další den udělat, aby neobsahovala cukr, aditiva a byl to salát do krabičky, přináším recept na rychlý feferonkový salát. Read the rest of this entry »
Máte stále ještě na záhoně růžičkovou kapustu? Ona by tam podle všeho měla být. Je celkem teplo, hezky, nezavalily ji zatím přívaly sněhu, ideální rok. Podle všeho. Ale někdo už tam má jen trochu, protože kromě kapusty tam má také krávu, která utekla z ohrady. Krávy mají bohužel také rády růžičkovou kapustu, ale jsou solidární a něco nám nechávají. A tak toho využívám a rychle připravuju zcela jednoduché jídlo, sestávající z růžičkové kapusty, cibule, vlašských ořechů, oleje, zelenou petrželku, česnekové pasty a sýru jádel.
Read the rest of this entry »
Tento moučník je možný upéci ve více variantách. Je možné zcela vynechat cukr, naopak tam, kde máte raději sladší moučníky, je třeba k tomuto receptu přidat trochu více cukru. Moučník lze upéci i bez spodního křehkého těsta, pouze jako čistě tvarohový. Moučník peču z našeho domácího tvarohu, tučného a poměrně dobře vykapaného, není proto příliš řídký. Nebojte se však i kupovaného, řidšího tvarohu, moučník se povede i s tímto tvarohem. Read the rest of this entry »
Dnešní jídlo je typicky podzimní, i když je třeba sáhnout do zásob, nashromážděných i z léta. Příprava není úplně na pár minut, je nutné prostě vědět, že člově stráví v kuchyni o něco déle, než u restované zeleniny, nicméně je to jídlo velmi chutné a určitě se vyplatí mu svůj čas věnovat už i proto, že je možné udělat celý plech s vyšším okrajem, neboť druhý den jsou kostky velmi dobré studené. Read the rest of this entry »
Ano, budu s tím teď otravovat docela často. Protože mě to právě teď hodně baví. Protože to taky baví hodně všechny doma jíst. Když už budete mít doma slad, určitě zkuste dvojbarevný chleba. Je dobré nemít doma kolem sebe žádné dítě, neboť, když nastíníte, že chcete udělat jen takovou malou spirálu, bude vás motivovat hláškami typu: „jó, udělej tam hlavu lva!“. A to nemáte vůbec zapotřebí. Hřeje vás u srdce včerejší fakt skvělej jablečnej tousťák a máte radost, jak ty slady pěkně barví, a chutí, navíc jsou z toho pěkný tousty. Read the rest of this entry »
Tak jsem si tak říkala, že po dnešním pečení bude alespoň na dva dny hotovo, ale to jsem se hluboce mýlila. Dva druhy chleba, dva druhy sýra, mísa másla, šest členů domácnosti a jedna návštěva a mizí to jako o život! Slyším jenom „a ještě pláteček bych prosil“.
Oba dva dnešní chleby jsou opravdu skvělé, každý jiným způsobem. Jeden je klasický bochník, který je vylepšený praženým sladem, díky čemuž dostává neobyčejně tmavou barvu (díky moc Halko). O tomto sladu bych neměla tušení, neboť nevytáhneme paty z chalupy, jak je rok dlouhý, ale jednou takhle přišel balík, jen tak, byl obrovský a o to větší překvapení bylo, když jsem balík otevřela a v něm několik sladů pražených a také jeden tekutý. Má radost neznala mezí :D. Kdo by se chtěl mrknout, jsou odsud. Read the rest of this entry »
Dnešní listopadovo–červencový den byl parádní. Trochu ho kazila důslednost pana domácího, který se po půlce snědených rolád rozhodl, že víc ne, dokud nebude dřevo, voda, slepice, kachny atd. A kolem stolu to šumělo, halasilo, bouchalo se do stolu asi půl hodiny. Zůstal neobměkčen. Já k tomu říkám, „jasně, dáme si ještě taky něco slanýho, nějaký normální jídlo“. Tak se všichni vrhli na nakrájený jádel na talíři, křičíce – „já už slaný měl, už můžu tu roládu“?
Taky mám objednaný nový mlýnek na obilí, ale zrovna mění výrobce motory a tak to trvá, už to trvá deset neděl a já pokorně čekám, protože tenhle fakt chci. Je to můj šampión a už se těším, až opětovně pověsíme náš mlýnkový článek, po prvním uveřejnění stažený, neboť článek má za sebou krušnou historii, kterou ti, co ho čtou nevidí, kvůli vůli zvenčí přepracovaný (vysvětlím následně v článku), ale zase je parádní, že se díky něčemu zlému člověk dostal k tomu dobrému, co by mě nebýt článkového intermezza minulo, totiž k parádnímu mlýnku.
Taky se těším na letošní zimu nezimu, neboť úroda místní pšenice byla bezvadná, pšenice vypadá krásně, jak ta lepková, tak ta škrobová, sklep se vesele plní sýry, mám zásek na sendviče a tousty a bejgly a pizzy a vůbec… můj čas běhání vypršel, právě nastala životní etapa „a zítra bude dvojitej sendvič s grilovanou zeleninou a kupou sýra“ a obávám se, že pak se bude muset životní etapa – „ráda běhám“ – zase vrátit. Read the rest of this entry »