Archive for the ‘Vegerecepty’ Category
Dnešní snídaně patří, krom doby, kdy jsem jí připravovala, mezi jednu z
nejoblíbenějších. Obyčejné vodové křupavé rohlíky a velmi oblíbená pomazánka z cukety. Mám jí ráda proto, že se hezky připravuje, výtečně chutná a navíc je to zeleninová pomazánka, která neprošla tepelnou úpravou, podle mě – jednoznačné plus !
Na rohlíky je obrovské množství receptů – tento recept je velmi jednoduchý, nicméně velmi chutný. Výsledné rohlíky jsou světlejší, jsou křupavé a chutné jak na sladko, tak na slano. Pokud by někdo dělal z bílé a ne celozrnné mouky, měly by se rohlíky podobat klasickým konzumním rohlíkům z obchodu. Pokud se použije mouka celozrnná, budou tmavší a také ale křupavější !
S těstem se velmi dobře pracuje, je hebké, vláčné, jediný menší problém vidím v čase a fyzické síle – rozhodně pro tento recept preferuji robota, neboť těsto, kde se smíchá mouka s olejem má tendenci hrudkovatět a musí se dlouho a dostatečně temperamentně hníst, aby nakonec bylo skutečně hebké a vláčné. Výsledek ale stojí za to!
suroviny na rohlíky na 28 kusů cca 48g vážících rohlíků:
1 kg mouky, 35g droždí, 520 ml vody, 20g soli, 10g cukru, 40g slunečnicového oleje, tuk na vymazání plechu, mák na posypání rohlíků.
Nejprve je třeba udělat kvásek z trochy mouky, droždí, cukru a vody. Kvásek znamená, že se prostě smíchá trochu mouky, droždí, cukr a tolik vody, aby těstíčko bylo husté a nechá se na teplém místě vzejít. Poté se do mísy vloží zbytek mouky, olej, tento kvásek sůl a voda a vše se řádně prohněte. Nechá se vykynout. Po vykynutí – je jasně poznat, že těsto je již vykynuté a stačí mu na to zhruba hodina, po vykynutí si tedy postupně bereme na vál části těsta, těsto tence vyválíme, nakrájíme na čtverce, ty pak ještě na trojúhelníky a tyto trojúhelníky rolujeme od širší části k vrcholu. Rohlíky pak poskládáme na vymazaný plech – poskládáme tak, aby měly mezi sebou zhruba 2cm místa. Rohlíky potřeme vodou za použití buď ruky nebo mašlovačky a posypeme mákem – rukou jemně mák zatřeme do rohlíku. Nemažeme vejcem.
Plech ještě necháme kynout, minimálně 15minut. Někdy je však těsto natolik živé a bujné, že budeme muset dobu dokynutí zkrátit, aby rohlíky neodešly z plechu.
Pečeme na 200st. C, dokud nejsou světle růžové.
Tato pomazánka z cukety vznikla jako častokrát – touto cestou : inspirace, nouze, odvaha :-)
Jedna velmi dobrá kuchařka, mi dala recept na takzvaný „tatarák z cerie“. Cerie je kupovaná kostka z červené pšenice, je to náhražka masa, která vypadá trochu jako junior. Je velmi dobrá, ovšem je také poměrně drahá – přiměřeně, cena není hlavní důvod, proč jí nepoužíváme,
ale hlavně je to náhražka, z našeho pohledu zbytečná, navíc k sehnání minimálně 60km od nás, což je důvod třetí a také dost zásadní. Takže jsem přemýšlela, jak pomazánku zachovat v přibližné kvalitě a konzistenci a přitom změnit zásadní surovinu. Zkoušela jsem nastrouhaný ovesný karbanátek, ale mnohem více se nakonec osvědčila cuketa a myslím, že to má nakonec i hodně pozitiv navíc.
Na pomazánku je třeba: 1 menší cuketa – asi 20cm dlouhá, 125g kečup, nebo rajský protlak, 125 g hořčice obyčejné, 1 větší cibule, 50ml oleje, trochu kyselých okurek, lžíce sojové omáčky, sůl, pepř.
Samotný postup už je velmi
jednoduchý. Cuketu oloupu a nastrouhám na nudličky. Ne na úplně jemném struhadle, cibuli nakrájím na půlkolečka a vložím oboje do mísy. Přidám všechny ostatní suroviny. Sojové omáčky a worcesteru je psána jedna lžíc a. Ideální je, když má pomazánka nebo možná spíše pomazánkový salát, čas se trochu rozležet, alespoň 20 minut. Lze podávat hned, ale rozleželý je lepší ! Ideální je na namazaném másle, na chlebu či rohlíku, to už podle každého gusta.
Smažené žampiony a smažený květák, nejoblíbenější jídla našich dětí. Žampiony vždy
loupu – prý se loupat nemusí, mě to přijde nějak přirozenější, jak jsem zvyklá z ostatních hub. Prostě loupu :-) a také mám raději menší, obalené a smažené s celou nohou. Brambory existují na mnoho způsobů, ale zrovna dnes byla chuť na ty nejobyčejnější z obyčejných, vařené, osolené. ( já upřednostňuji s máslem, zbytek rodiny s majonézou a protože teď mnohokrát vyhráli oni, příštích pár brambor bude hezky s máslem). A samozřejmě nezbytný hlávkový salát !
suroviny: 500g žampionů, brambory, majonéza,strouhanka, vejce, sůl. hlávkový salát, na zálivku – ocet, voda, sůl, pepř, cukr,
Nejprve oloupu, nakrájím a vložím do hrnce do osolené vody brambory a necháme uvařit. Žampiony oloupu, obalím v dvojobale – rozkvedlané vejce s trochou mléka a soli a poté ve strouhance. Smažím na rozpáleném oleji. Hlávkový salát na klasický způsob, se zálivkou z vody, octa, cukru, soli a pepře.
Dnes byl ten slavný den, kdy k nám byl dovezen ten slavný zmrzlinovač ! Tedy bylo to včera, ale protože musí 12 hodin stát, jako by to bylo dnes. Na hádanku dost slabé – uhodl hned první :-)Děti skoro nedospaly, ještě že tam byla ta lhůta 12ti hodin, jinak by dnes byla zmrzlina k snídani a já bych tento blog mohla ihned přejmenovat na vegetariánsky – nezdravě ! .-))( no, už se tomu pomalu blíží i tak :-))
Dnes se mi podařilo naplnit ty připravené chleby na fazole, co bohužel nebyly :-),
alespoň pomazánkou, která je výborná, ale ne každému chutná. Je z tvarohu, ale zaočkovaného syrečkem, v podstatě se jedná o mezifázi výroby syrečků. Děti tvrdí, že chutná úplně stejně jako romadůr, který se ovšem vyrábí úplně jinak, což ale vůbec nevadí :-)) Read the rest of this entry »
Na dnes byly veliké plány, upečených 5 malých kulatých chlebů na fazole v chlebu, ale z
toho nebude nic, chleby budou ráno plněné pomazánkou, protože občanská povinnost je občanská povinnost :-) a podruhé v jednom týdnu vstávat ve čtyři jsem odmítla. Takže naše kulturní vyžití – totiž volby, nám vzalo 7km na kole tam, 7km zpátky, mezitím navštívit všechny po cestě, návrat v půl destáté, místo fazolí rohlíky a pomazánka a jablka a minerálka a ve volební místnosti pak malé párty :-) – koláč a pivo slavících na hřišti. Systémy v hlavě se prostě boří, plány padají, ale dobrý výlet, odvoleno, najedeno a vespolek usnuto :-)
Uvědomila jsem si, že zde používám pojem pšeničná mouka celozrnná, pšeničná přesátá , špaldová celozrnná a přesátá a žitná celozrnná a přesátá. Když si představíme nás před lety, měli jsme sice povědomí o tom, že takové mouky existují – upřímně přiznáváme, že o špaldě jsme nevěděli vůbec nic a asi bysme i hodně váhali co odpovědět, zeptal-li by se někdo, co to špalda je. Během posledních let se ale díky používání čistého zrna a vlastnío mletí naše povědomí o obilí hodně změnilo. Aby si každý dokázal představit co se pod kterým pojmem skrývá, zkusila jsem nafotit těch několik druhů obilí, které používám ve své kuchyni, zkusím ho trochu popsat ze své vlastní zkušenosti a ráda bych přidala i něco o mouce z DOMÁCÍHO VŠEVĚDA, vydaného v roce 1925 v Praze, v nakladatelství Šolc a Šimáček.
Na první fotce jsou vyfoceny tři druhy obilí, které používáme na vaření, pečení. Na obrázku níže je v horní třetině potravinářská pšenice, vlevo je žito a vpravo je pšenice špalda.
Žito se od pšenice velmi výrazně liší už na pohled. Obilky jsou mnohem delší, je spíše šedivé, než světle hnědé. Pšenice a špalda, pokud je má neznalý obilí v ruce každou zvlášť a nevidí na tu druhou, leckdy je nerozezná. Pokud ale je položí vedle sebe alespoň v tomto množství, jako na obrázku, je už napohled naprosto jasný rozdíl. Potravinářská pšenice je tmavší než špalda, je menší. Špalda je na pohled hladší.
Na dalším obrázku je přesátá mouka – to znamená, Read the rest of this entry »
Dnes byl rozhodně odpočinkový den:-), nešel celý den internet, máme prázdniny a děti
chtěly zásadně palačinky, které jsou tady už jednou, navíc jsem neměla chuť na žádné palačinkové variace, takže dnes přidám jen fotky vaječných chlebů. Je to takové rychlé rychlojídlo , které je rozhodně nezdravé, tuk, cholesterol, kečup…… ale co se dá dělat, je to občas :-)))) Ale těším se na další jídlo, mám vymyšlenou a už zpola připravenou dobrotu, kterou mám moc ráda, takže zase večer :-)
Včera jsem jen dostala hroznou chuť na nějakou zpětnou vazbu, dostala jsem od Lindy fotky chleba, už dvě a oba chleby byly nádherný !!! tak jsem založila toto fotoalbum, nic složitého, jen napsat vpravo nahoře přezdivku chleb a heslo fotky
adresa je tady FOTOALBUM,
suroviny na dnešní vaječné chleby: vejce dle počtu chleba :-), sůl, chleba – raději ne domácí – je příliš savý a na topinky a smažené chleby vůbec se příliš nehodí. Takže nějaký odleželý kupovaný je ideální. Tuk na smažení, kečup, obě hořtice a nakrájená cibulka na jemno.
Nic složitého :-)
Chleby se obalí v rozkvedlaném vajíčku se solí a osmaží. Ozdobí kečupem a hořticemi a posypou cibulkou.
Tuto knížku mám velmi ráda – je ideální pro inspiraci. Je to silná, 256 stránková
knížka, na každé straně fotografický, krokzakrokový recept na polévku, na výborném papíře, který drží i po uvaření mnoha polévek ! :-) Tato edice byla publikována v roce 2003 nakl. Hermes House
Je dost zajímavá a zhruba 230 uvedených polévek není rozhodně jen pár v různých variacích. Read the rest of this entry »
Dnešní oběd se povedl, byl výborný !!! Vzhledem k tomu, že puding jako šodó na buchtičky děláme
běžně ze 2,5 litrů, přišlo mi velmi divné , že by mi podle Marie Sandtnerové mělo pro 5- 7 lidí stačit vinné šodó z 1/8 l vína či krém z toho samého množství smetany. Pro jistotu jsem udělalal oba a oba zdvojnásobila :-))) Nakonec to byla dvojnásobná lahoda. Vinný krém je opravdu báječný. Ovšem… nejsme právě vinné typy, víno jsme nekupovali přes 15 let :-), proto bílý Muller-Thurgau není pravděpodobně žádná pecka – ale v malých potravinách, které jsem dnes po cestě domů z přezkoušení dětí
navštívila měli jen asi 4 druhy a kupodivu – všechny si pamatuji velmi dobře z bolševika, jako by těch 15 let vůbec nebylo. Muller, Veltlínské – Pierot chyběl :-).Když jsem přišla ke kase, přede mnou maminka s dítětem, za mnou maminka s dítětem,jinak nikdo, pultovka a deset dopoledne. “ To mám na šodó!“, říkám omluvně :-). Paní za kasou se rozzáří od ucha k uchu a říká“ aha- jo takhle !?“:-))) Read the rest of this entry »
Ovesné čevabčiči je jen variací na ovesné karbanátky. Je potřeba udat hlávkový salát, takže
odmítám vařit podle suroviny, které jsou doma dostupné – ty vydrží, nebo například třeba podle toho, na co je chuť – rozhodně ne – minimálně jednou za dva dny se musí chtě – nechtě uvařit něco, k čemu se hodí hlávkový salát !!!
Hlávkový salát je zdravý, je chutný, ale hlavně – je ho hodně !!! a roste stále nový a nový – zcela nekompomisně a bez ohledu na nás ! Vůbec nechápu, tuším, že již po třinácté, kdo vymýšlel takový osevní plán :-). Už se těším, až saláty plynule vystřídají kedlubny :-)
Suroviny: Brambory dle potřeby, máslo, mléko, sůl. A suroviny z receptu na karbanátky.
