Posts Tagged ‘veganská jídla’
Nejprve si nemohu odpustit nenapsat, vy, kdo fakt rádi vaříte, utíkejte na Rozinky a mandle, pokud jste tam dlouho nebyli. Protože Michal alias Hugo Rachad Hromas se poslední dobou parádnicky rozepsal a je fakt o čem číst. Je to mé oblíbené čtení. Teď se Hugo chystá na jednu dalekou cestu a tak je bezesporu se na co těšit, až se vrátí. No a od Huga se vrátit zpět k nám a udělat si super rychlou večeři, velmi zdravou, s rostlinnými bílkovinami a zátarem, navíc to teda bylo moc dobrý.
Zátar mám díky tomu, že mi přišel od Hanaky poštou do schránky a já ho tam našla jako milý dárek. Za to Hanko moc díky. Nějak jsem si na něj zvykla :) Read the rest of this entry »
Zdá se to jako těžký život neživočichožravce, ale není tomu tak. Naopak, počáteční měsíce v tomto modu, přivádějí člověka do situací vypjatého nadšení, když přijde na něco, co mu zpestří jídelníček. Pak už to zná a není to taková extáze. Jsem milovník jídla a to jakéhokoli. Nejlépe takového, které mi připraví kdokoli jiný. Jsem nevybíravá a skromná. Tedy – byla jsem . Pak jsem si začala vybírat vše, co neobsahuje maso. To už je dost dávno. A ne tak dávno, před několika měsíci, začala jsem si vybírat zásadně pouze to, co neobsahuje žádný živočišný produkt. Očekávala jsem, že budu trpět. Že si projdu osobním očistcem. Že mě budou doma všichni litovat a přemlouvat. No, bohužel, chyba lávky. Nikdo mě nelituje. Nikdo mě k ničemu nepřemlouvá. Díky separační metodě se to nedotklo nikoho jiného a mně osobně tato volba kupodivu přinesla pouze samé výhody – krom jedné – netrpěla jsem a nemohla jsem se tudíž litovat :)). Nejnečekanější je ovšem ten efekt, že jsem přestala chuťovat. Mé tělo po mě najednou vyžaduje jídlo, když mám hlad a nikoli chuť. Dosud nepoznané!! :-)))
No a občas se separace, totiž oddělování nežádoucí součásti pokrmu, ne zcela dobře daří. To, když se podává například zmrzlina, která sice může být čistě ovocná, její konzistence je však jiná, než dětmi požadovaná krémová. A tak je třeba pustit se do neznámého a vymyslet si recept takový, aby byl dobrý a zároveň, aby splňoval chtěná pravidla – tedy nic živočišného. Žádné mléko, žádou smetanu, žádné máslo ani žloutek. Těžké. Read the rest of this entry »
Přišla zima a dnes je nádherně. Všude mráz, svítí sluníčko a naše malá slepička snesla první vajíčko. Malé, hnědé, roztomilé. Přesto nedokážu odpovědět na otázku, jak dlouho má kuře malá vajíčka :). Mám taky nový progres – protože jsem celkem veliký čtenář, nebo lépe řečeno – byla jsem, do té doby, dokud nepřišly děti a já nezačala usínat přesně pět sekund po ulehnutí, měla jsem potřebu svou čtenářskou vášeň nějak navrátit do svého života. Nyní je to v naprosto ideální kombinaci – čtečka a mp3. Jenomže mluvené slovo není vždy k dispozici a tak jsme došli i přes počáteční nevůli k programu který e-knihu načítá. Stačí si pak jen vybrat hlas, zda má předčítat muž či žena a už to frčí. Při běhu a práci mp3, večer v posteli čtečka. No a díky tomu nastal okamžik zlomu – je to totiž velmi ale velmi veselé. Program je naprogramován na češtinu, tudíž anglická slova čte česky. Proto člověk málem přeletí přes kořen v lese, když se zakucká, protože slyší Ukázka z knížky :-) Do toho se ozve velmi důrazně naprogramované „ne“ nebo velmi výrazné, vysokým hlasem vykřiknuté „ahoj“, které se vůbec, ale vůbec nehodí intonačně do okolního textu. Nicméně zatím mě to ohromně baví :-). Read the rest of this entry »
Uběhl rok jako nic a možná si vzpomenete na perníkový speciál, kde stále platí nabídka – za recept a fotky oblíbených perníčků, jedna hezká stará knížka mailem. Ofocená v pdf. Dnešní perníčky, které přidávám do sbírky jsou velmi specifické a to tím, že je to vegetariánský recept. Neobsahuje ani vejce, ani máslo a mléko. Slepice pauzují, vejce ani jedno, krávy jsou březí a másla málo. Navíc co je, to vypíjí tele a dokud ho neoddělíme, nebude skoro nic. A tak jeden příznivý recept pro pečení bez těchto dvou surovin.
Na čistě rostlinné perníčky je třeba 1100 g celozrnné pšeničné mouky, 300 g včelí med, 100g cukr moučka, 500 g pampeliškový med. (pokud není, lze použít cukrový sirup – roztok cukr a voda). 300 g olej, 2x prášek do perníky, 3 lžíce perníkového koření, 2 lžíce kvalitního kakaa, 100 g maizeny – kukuřičného škrobu. Read the rest of this entry »
Zítřejší datum nám každoročně uniká. Většinou si jak já, tak pan domácí na ono datum vzpomeneme týden, čtrnáct dní nebo pár měsíců po. Jenomže letos nám to neuniklo díky manželům Obamovým. Pokud někdo neví o koho jde, nevadí. Je to celkem bezvýznamný pár :). No a datum známe proto, že si pan domácí všiml v jednom celostátním deníku na netu, který informuje jenom o důležitých věcech, jak se paní Obamová chystá letos oslavit kulaté výročí svatby, které se svým manželem má, totiž dvacet let. Pan domácí se nejprve dlouze zamyslel, pak ožil a křikl na mě “ no hele, Obamovi se brali stejně jako my!“. “ Tak to bychom to mohli oslavit společně “ já na to. Ale upřímně řečeno, nechali bychom to spíš na nich, jestli se staví, nebo ne. A jak říkala Petra, pan domácí by si mohl na zápraží zakouřit s BArackem a my bychom si s Michelle mohli střihnout nádobí po večeři. Ale vzhledem k tomu, že se blíží zima, všude spousta práce, nejsem si vůbec jistá, zda si na ně uděláme čas :-)No, ale konec konců, Barack má teď taky napilno. Ale dost imaginárních oslav, vzhledem k tomu, že na kopci nevedeme ani ty neimaginární a raděj rovnou ke Read the rest of this entry »
Tak dnes to byl zase rambajz !!! Podvečery mám vyhraněné pro sebe, pro poletování kolem. Při obědě jsme shodou okolností probírali s panem domácím techniku běhu. To my umíme, bavit se o důležitých věcech :-) a on jednoznačně prosazuje Carlose Castanedu a styl běhu Dona Juana. Nad mým podivem zvednutým obočím pravil, že je to jednoduchý a bezvadně to funguje. Tělo mírně předkloněné, došlap na špičky, oči upřené přímo před
sebe a kolena zvedat co nejvýš. Že tak prý za tmy proběhl celý les, když hledal krávy :). No a já dnes, když jsem doběhla tam, rozuměj 8 km, 400m převýšení nahoru po skalách a otočila se směr sem, zase se setmělo nebo co. Nějak to neumím načasovat. V bundě v kapse ani koruna, (to, že tam není mapa, je zcela v pořádku, byla by tam na vě věci.-) a to si většinou beru alespoň něco málo, abych si mohla dát v hopsodě malý pivo, no a navíc tedy byla ta hopsoda zavřená. Takže taky šmidlik a tak jsem se za šera obrátila směr sem a myslela na pana domácího, když jsem skákala jako kamzík, oči sveřepě upřené přímo před sebe, kolena občas u prsou. Read the rest of this entry »
Vážení přátelé – znáte to taky? Pokud jste poctiví sami k sobě a dokážete odhadnout své schopnosti a možnosti, tak neznáte. Já to také umím,být poctivá sama k sobě, vždy do té doby, než mi okolnosti a vše kolem dají jasně najevo, že jsem zase vedle. Odbíhám z domova opět pravidelně, je mi dobře po těle i po duši a to vždy do momentu, než zjistím, jaký jsem tragéd. Včera jsem slovo tragéd zcela ignorovala a rovnou jsem se nazvala „blondýnou“. Vše je obsaženo ve dvou termínech – dlouhý běh a orientační smysl. :-). Dlouhý běh proto, že kdo má čtyři a více dětí, je mu jasné, že odběhnout či odejít někam na doslech je zcela kontraproduktivní. Orientační smysl a to dokonalý, má pan domácí. Jenže neběhá. No a včera jsem zase zabloudila a nejhorší je, že ten orientační smysl není tak katastrofální, aby se člověk někde objevil a vůbec nevěděl kde je, ale je na minimální úrovni, což je horší, protože celou dobu člověk přesně ví, kde vyběhne, přesně ví, že je to o tři a půl kiláku dál, než vyběhnout chtěl a to už má jedenáct za sebou a nemůže s tím vůbec nic dělat. Read the rest of this entry »
Ideální den – zuby nebolí, protože tam nejsou, děti nezlobí, protože lítají s drakem – učení odpoledne, neboť bude pršet. Slepice jsou druhý den ve svém novém kurníku a doma je ticho – neuvěřitelná věc. Ke snídani proto může být něco náročnějšího, než chleba, máslo, sýr a tak se pouštím do palačinek s jablečno – švestkovým kompotem. Chtěla jsem přidat i dýni, ale byla jsem přehlasována.
A pro nepřizpůsobivé členy rodiny pak jednu veganskou verzi bez cukru. Jsou to čistě rostlinné palačinky, s uvařenou špagetovou dýní. Když jsem je dělala poprvé, byli dříve než normální a ostatní mi je snědli, neboť netušili, že to nejsou klasické palačinky, což je známka toho, že to nemůže být tak hrozné. Pan domácí sice trochu mručel, že to není jako vždycky, ale co se jídla týká, pan domácí má, řekla bych, ty nejcitlivější senzory.Dnes tedy dělám rovnou dvě pánve a to najednou.
Na ty rostlinné je třeba 170g vody, 13 g hrašky, 60 g celozrnné pšeničné mouky přesáté a trochu soli a oleje na smažení. Dále pak uvařená špagetová dýně, pár kapek olivového oleje a provensálské koření. To je vše.
Nejprve nalijeme do misky vodu, přidáme hrašku a rozmícháme. Trochu osolíme a přidáme mouku. Rozmícháme a smažíme jako klasické palačinky. Z tohoto množství uděláme tři malé palačinky.
Špagetovou dýni dáme vařit, propíchanou a ve slupce. Uvařenou jí rozkrojíme a vydlabeme „špagety“, tedy dýňový vnitřek. Posypeme provensálským kořením a jemně pokápneme olejem. 
Pokud se vám líbí tento zeleninový recept, podívejte se na ostatní recepty ze zeleniny jako e-knížka Zelenina z Kopce – čisté vařivo bez fotek, s proklikem na webovou stránku.
Slíbila jsem v komentáři článek o všech dýních, se kterými pracuji, k čemu jsou a nejsou, ale musí to počkat. Neříká se nadarmo – sliby chyby a 
kolem mě se to hemží vším možným, co od dodělání tohoto počinu neustále odtahuje. Ale bude :). Zatím přidám jeden podzimní dýňový recept na guláš. Než jsem šla vařit, skládali jsme s Hugem cibuli a vázali jí do copů. Když přišel k cibuli, vykřikl – „Tý jo, to je ale cibule!“ já na to “ Však musí být na celou zimu“ a Hugo „No jo, ale já nejim cibuli, protože je pálivá a česnek taky ne“. „Jenže jako chlap by ses měl naučit trochu pálivý jídlo vyrdžet!“ Následovalo zamyšlení a pak vítězoslavný pohled „No joooooo, to jooooo, to chlap musí, já taky ťik – ťaky vydržim !!“ :-) Read the rest of this entry »
Když jsme se před patnácti lety přistěhovali sem na kopec, navštěvoval nás hodně často náš kamarád Ondra a po celotýdenní práci v obchodě si k nám jezdil pro bonusy typu popálenin několikátého stupně, když dával s panem domácím na střechu lepenku, docela dřinu v lese, v chalupě i před chalupou. A za možnost takového pěkného relaxu nám jako úspěšný podnikatel vozil dobroty, které tady kolem neseženeme a kdybychom je náhodou sehnali, tak bychom na ně asi zase neměli. Takže to byla taková hezká a milá reciprocita :). A jednou z těch lahůdek byla pomazánka ze slunečnicových semínek s bazalkou.
Jenomže Ondra už má svojí rodinu a nejezdí tak často :-) a když se sejdeme všichni, oddáváme se konzumaci mnohem jednodušších a mnohem více objemných jídel. A tak nastala doba, udělat si pomazánku sami. Stačí k tomu kvalitní mlýnek na mák, slunečnicová a sezamová semínka- vyloupaná!, sůl, olivový olej, slunečnicový olej, pepř, citronová šťáva a jakékoli bylinky a voda.
Vyloupaná slunečnicková semínka, spolu se sezamem umeleme na mlýnku na mák, přidáme vodu – velmi opatrně, abychom pomazánku nepřelili. Přiléváme postupně a zároveń mícháme, dokud nemá pomazánka hezky příjemnou, stále všeak hutnější konzistenci. Rozhodně nemá téci. Pak osolíme, opepříme, přidáme trochu olivového a trochu slunečnicového oleje – oboje dle chuti a nakonec zakapeme citronovou šťávou.Do pomazánky můžeme vmíchat jakékoli byliny. Ta dnešní je s tymiánek, lze však přimíchat čerstvou bazalku nebo oregano. Pomazánka je velmi dobrá na chleba s rajčetem.
