Dolomit by vůbec neměl radost. Sýry jsou už přes rok v solné lázni a nemůžu a nemůžu se dostat k pokračování sýrového seriálu. Místo toho máme 60 litrů mléka denně a sýry dělám. Stejně tak pečlivě zkouším různá nová zákoutí místní krajiny, vařím co mě napadne, děláme různé jarní medy, nepouštíme počítač a je nám dobře. Až na tu práci a Elišku někde v lese, kde sází stromky a dostala interní přezdívku „sekeromotyka“. Taky jsme pořídili nový rýč a nové rycí vidle, které pan domácí vzal, zabral a bylo po vidlích. Pan domácí jednoznačně vlastní to, čemu se říká cit, tudíž tím, že by cit nebyl na místě to nebylo. Zem byla taky celkem kyprá. Nebyly to rycí vidle z žádné supermarketové akce, tak zase na násady a do bedny se starým železným nářadím. Někdy se člověk nechá zlákat no :-). Rozbalit zbytek tady»
A přihází na řadu druhý recept uskladnění nadbytečné cibule. Jde o naložení cibule pro okamžité a zároveň i dlouhodobější použití. Čím je cibule rozleželejší, tím je lepší. Pan domácí i Eliška, oba zcela nezávisle na sobě, si libovali, že to chutná přesně jako utopenci. Ten salám je tam prý zcela podružný :). Dnes si Eliška naložila na sázení stromků, aby to zajedla – musí zabrat, jet až do noci, aby se k nám v sobotu stihla vrátit připravená a nastoupená sníst další cibule a přesazovat košťáloviny – a plít jahody a jahody a jahody. Letos pan domácí pořídil sítě na ptáky, tak snad celá ta práce nebude pro špačka. Rozbalit zbytek tady»
Určitě znáte situaci, kdy člověk neodhadne množství pěstované plodiny a na jaře, když už by mělo být všeho tak akorát, tak buď chybí, nebo zásadně přebývá. Letos jsem ve fázi zásadního přebytku. A protože cibule již dlouho nevydrží, bude následovat pár článků – přesně tři, o tom, jakým způsobem cibuli uchovat na delší čas. 
Dnešní, první recept je na dvě cibulové marmelády. Pokud jste nikdy neslyšeli o tom, že marmeláda může být právě cibulová, věřte tomu, že může. A navíc – pokud nepohrdnete přidaným pektinem, může vás marmeláda překvapit a to velmi výrazně. Rozbalit zbytek tady»
Praha nás sice trochu zdravotně sejmula, ale brambory jsou brambory a pan domácí se několik dní zaobírá sazečem brambor, který jsme koupili kdysi výhodně na inzerát a od té doby se s ním zlobíme. Měl v něm běhat takový umělohmotný pás, ale neběhal. A když ho pan domácí opravil a běhal, zase ničil klíčky. Ovšem na druhou stranu sazeč sází a rovnou za sebou přihrnuje a tak vzal pan domácí rozbrušku, svářečku a udělal z něj babosed. Vypiloval to a máme bezvadný sazeč. Sice letos zase pro změnu chybí brambory, ale v neděli dojde ještě zbylá várka a tak budou dosazeny i poslední dva sedmdesátimetrové řádky. Rozbalit zbytek tady»
Neemigrovala jsem, neutekla, na stránku myslím, ale posledních 14 dní méně. Málo. Skoro vůbec. Jak psal pan domácí, mí bratři – stres a neklid a sestry – obavy, jsem posledních 14 dní opravdu pozvala na celodenní vzájemné soužití. Vše mělo být ukončeno přezkoušením o víkendu. Ani nejbájnější představy však nevykreslily tak barvitou skutečnost. Rozbalit zbytek tady»
Pavla poslala další recept – pro neznalé – recept pochází z Uruquaye a je důležité brát tedy tuto reálii v potaz. Ovšem po přečtení mailu nemějte reakci jako pan domácí. „To snad není možný, hned se stěhuju tam, kde současně zrají mandarinky a šípky !“ :) A prosím inspirujte se od Pavly – která plně naplňuje ducha této stránky – recept s příběhem. Je to prima a díky!
Šípková marmeláda od Pavly
Vyzrálé šípky umyjeme, zbavíme stopek a bubáků. Lze rozkrojit napůl a vyčistit také od semínek a chloupků – usnadní pozdější pasírování, bohužel zabere to mnoho času a lidé citlivější pleti či s alergiemi mohou pociťovat svěění a osypat se – můj případ. Rozbalit zbytek tady»
Tak už je to definitivní. Nebude tu sníh celý rok! Děti brečí každé ráno, když se mají učit, že chtějí ven, večer padají únavou, počítač zahálí, kola jsou úplně všude, je tu Eliška, ryjeme skleník, kde jsme vyryli dneska krtka, staré vajíčko a sázecí kolík. Ty dva první objekty patří do kategorie – Pašenina lednice. Vejce ukradne v kurníku, vezme jemně do huby a odnese někam zahrabat na horší časy. Krtka netušíme kde vzala, ale zahrabala ho vedle vejce. A sázecí kolík nevypadá na Paše. To bude asi nejspíš moje záležitost :). Moje lednice. Rozbalit zbytek tady»
Tentokrát je to báječný recept na mandarinkovou marmeládu od Skaredce, která žije v Uruguayi a proto je to pro ní marmeláda zcela běžná. Ovšem máme zde pár čtenářů kalifornských a proto není třeba orientovat se pouze a bezvýhradně na země naše. Navíc, co já vím, jak to bude letošní květen s panem domácím – bude chtít opět kupovat plachetnici a vyrážet za teplem, nebo se může také stát, že objektem letošní touhy bude zcela mimořádná, teplá oblast, kde právě mandarinky porostou :). A tak směle na tuto báječnou marmeládu!
Mandarinkova marmelada
Mandarinky nám pomalinku dozravaji, ale nikdy ne v prodejném množství a navíc většinou opadají, než stačí úplně dozrát …. tak tedy co s nimi?
Mandarinky sesbírám, omyju, oloupu – lze je oškrábat škrabkou (pouze oranžovou část) a z jedné nebo dvou nakrájím do (jak to nazvat?!) ovocné části. Přidá na zajímavé chuti a struktuře.
Z kůry lze klasicky vymačkat ještě zbylou šťávu, přecedit a odvážit – cukr přidávám v poměru asi Vše smícháme a dáme vařit – nejlépe do nerezového hrnce s dvojitým dnem a velkou odparnou plochou. Zdroje uvádí přidat ještě šťávu z jednoho citronu, lze, ale není to nutné…. Rozbalit zbytek tady»