Archive for Březen, 2010
Došlo k tomu, že jsme v jedné uzavřené skupině
debatovali o jídle, o výživě,o tom, zda lze vařit v dnešní době přirozeně či nikoli. Navrhla jsem, že budu fotit a psát mé každodenní jídlo, které vařím a můžeme diskutovat o tom, jestli je to přirozená strava, jestli je to strava víceméně zdravá a odpovídá alespoň trochu normám pro dlouhodobě udržitelnou váhu . Jsme rodina vegetariánská, o šesti lidech, recepty budou úplně obyčejné, prostě obyčejné každodenní jídlo. Někdy Read the rest of this entry »
allium ascalonicum
Cibule šalotka, méně známá odrůda cibule se stává v poslední době velmi žádanou zeleninou při kuchyňské ppřípravě jídel díky jemné a mírně nasládlé chuti. Konzumovat lze i listy, které chutí připomínají pažitku.
Pro nás je velmi důležitá, neboť lze sázet již na podzim – velmi dobře v zemi přezimuje i ve vyšších polohách, což je velmi dobré pro usnadnění jarní práce, brzy na jaře vyjíždí – velmi brzská spotřeba zelených listů a po sklizni vydrží velmi pevná až do jara či do léta. Pevná a křehká.
Požadavky na stanoviště
Nemá příliš zvláštní požadavky , nevhodné jsou pouze zamokřené půdy. velmi dobře snáší i přísušek. Od kuchyňské cibule se liší menším vzrůstem a tím, že na společném podpuší vyrůstá skupina pěti až patnácti cibulek barvy žluté, růžové nebo červené.V zimě lze zasadit cibulky v ytě.
Obsah
obsahuje velmi vitaminu C, ovšem obsahuje ho o polovinu méně než cibule kuchyňská. Má vyšší obsah vitaminu B6 a hlavně vitaminů e a PP
Spotřeba osiva
sází se malé cibulky, které se namnoží – proto také lidový název množilka. Potřeba je 20-40 kg na 1 ar – na 100m2
Výsadba
VYsazuje se velmi brzy na jaře nebo na podzim v říjnu.
Aktualizace čánku zde.
Norský syrovátkový sýr brunost, mysost či flote mysost jsou sýry, které jsou vyráběny úplně
opačně, než běžné albuminové sýry, u ktyerých se bílkovina vylučuje ze syrovátky vlivem kyseliny a ohřevu. Sýry typu brunost se vyrábějí pařením syrovátky a používají se jako pomazánky. Brunost neboli hnědý sýr, má 35% tuku v sušině. ale existují v Norsku další varianty – mysost od myse = syrovátka, které se rozlišují poměrem kravského a kozího mléka a přídavkem smetany. Read the rest of this entry »
Kompost je velmi důležitý pro udržení prodnosti půdy. Kompostování je také velmi ekonomickou a ekonomickou možností, jak naložit s většinou odpadu jak ze zahrady, tak z kuchyně. Půdu oživujeme dobře prozrálým kompostem, nikoli čerstvým a zároveň je prozrálý kompost i mnohem lepší pro půdu, než čerstvý hnůj.
Při zarytí čerstvého hnoje dochází jak k vyplavení živin, tak nedochází k vytvoření trvalého humusu a navíc jsou rostliny méně odolné proti škůdcům a chorobám.
Kompostování
Organická hmota, ze které se kompost skoládá se za příznivých podmínek začne velmi rychle rozkládat. Neděje se tak z ničeho nic, ale na rozkladu se především podílejí živé organismy, které se v kompostu velmi rychle množí. Bakterie, červi, roztoči, kvasinky, řasy,atd. Organický odpad se pomalu přeměňuje na složité látky trvalého humusu, struktura hmoty se začíná měnit na drobkovitou, strukturní a kyprou. V určité fázi se začínají objevovat žížaly.
Kompost nesmí být příliš suchý, aby neupadali mikroorganismy do klidového stádia, naopak, nesmí být také příliš vlhký. Bakterie potřebují také velké množství vduchu, proto je potřeba občas kompost překopat.
Kompostovat se dá prakticky každá organická hmota, ale je důležitý poměr mezi uhlíkem a dusíke této hmoty. Poměr by měl být asi 20-30 : 1
Při nadbytku uhlíku se pochody zpomalují, uniká co2 a dochází k rašelinatění. Při nadbytku dusíku dochází ke hnití a uniká čpavek.
Přidáváme asi 10% zeminy kvůli naočkování mikroorganismů a navíc je dobré, když se do kompostu dostanou částečky jílu.
TABULKA POMĚRU UHLÍKU A DUSÍKU
PILINY 500:1
PAPÍR 350:1
KŮRA 120:1
SLÁMA 100:1
LISTÍ 50:1
HNŮJ HOVĚZÍ 25.1
TRÁVA 20:1
SLEPIČINCE 10:1
KEJDA 10:1
MOČŮVKA 2:1
|
Aerobní přehled rozkladu
|
|
Pod 0°C (32° F) je biologická nula – malý až žádný aktivní bakteriální proces v místě uložení
|
|
Od 0° do 20°C (32° – 67° F), dostanete bakterie psychrophilic (tlení – proces aktinomycetese a tvorba hub).
|
|
Od 21°do 45°C (68° – 112°F), mesophilic bakterie jsou dominantní. Toto jsou typické bakterie kompostovacích toalet.
|
|
Od 46°C do 72°C (113° – 160°F), thermophilic bakterie mají navrch , a posunou proces ke konci.
|
Druhy kompostů
Kompost z listí
Listí z různých druhů stromů se rozdrtí drtičem nebo travní sekačkou, smíchá s půdou, hnojem nebo kompostem v poměru 2:1. Je vhodné přidat ke směsi kuchyňský odpad, posekanou trávu, případně vyrovnávací dávku dusíkatého hnojiva (slepičí trus).Kompost z trávy
Čerstvá tráva obsahuje hodně dusíku a vlhkosti. Proto je dobré ji nechat zvadnout a smíchat ji se slámou, listím, pilinami, hoblinami či rozdrcenými větvemi v poměru 2-3:1. Tráva má tendenci „slehnout“, proto tento druh kompostu je nutné častěji míchat a předcházet tak hnití a nedostatečnému zásobování kyslíkem.Kompost z chlévské mrvy
Mrva s malým podílem slámy se smíchá s listím, slámou nebo starým senem, případně se zvlhčí. Mrvu lze kompostovat samotnou nebo smíchanou s 20% půdy nebo kompostu. Kompost z mrvy se používá pro rostliny náročné na živiny (brambory, rajčata apod.). Tento druh kompostu lze užívat už po čtyřměsíčním zrání.
Kompost z listí
Listí z různých druhů stromů se rozdrtí drtičem nebo travní sekačkou, smíchá s půdou, hnojem nebo kompostem v poměru 2:1. Je vhodné přidat ke směsi kuchyňský odpad, posekanou trávu, případně vyrovnávací dávku dusíkatého hnojiva (slepičí trus).Kompost z trávy
Čerstvá tráva obsahuje hodně dusíku a vlhkosti. Proto je dobré ji nechat zvadnout a smíchat ji se slámou, listím, pilinami, hoblinami či rozdrcenými větvemi v poměru 2-3:1. Tráva má tendenci „slehnout“, proto tento druh kompostu je nutné častěji míchat a předcházet tak hnití a nedostatečnému zásobování kyslíkem.Kompost z chlévské mrvy
Mrva s malým podílem slámy se smíchá s listím, slámou nebo starým senem, případně se zvlhčí. Mrvu lze kompostovat samotnou nebo smíchanou s 20% půdy nebo kompostu. Kompost z mrvy se používá pro rostliny náročné na živiny (brambory, rajčata apod.). Tento druh kompostu lze užívat už po čtyřměsíčním zrání.
Kompost z větví, kůry a pilin
Jelikož má každý druh dřevnatého odpadu pro tlení příliš málo dusíku, je třeba ho dodat, stejně jako potřebnou vlhkost. Vlhké a na dusík bohaté materiály jsou kejda, zelené odpady, tráva apod. Nutné je počítat také s delší dobou tlení. Tento druh kompostu je vhodný zejména pro výsadby nových stromů.
Kompost z výlisků ovoce a vinné révy
Výlisky z vinné révy mají většinou optimální poměr C:N (25-30:1) pro tlení. U výlisků jablek a hrušek se doporučuje přídavek slámy a zeminy. Nutné je pravidelně kontrolovat vlhkost. Kompost z výlisků lze použít jako náhradu rašeliny, slouží k ozdravení ozdravení půdy a rostlin.
Informace o střídání plodin jsou v tomto článku vybrány ze staré knihy „Domácí vševěd“, vydané r. 1924 naklad. v Praze a dále z knihy Radomila Hradila „ČESKÁ BIOZAHRADA“ viz. konec článku. kde je odkaz jak na práci autora, tak na knihu. V této knize pak lze najít naprosto přehledný a ucelený materiál, jak střídat plodiny, osevní postupy, atd.
Radomil Hradil v knize ČESKÁ BIOZAHRADA mimo jiné píše:
Každá monokultura je určitým způsobem jednostranná, pro půdu, pro rostliny a potažmo i pro nás je vhodné pěstovat ve smíšených kulturách. Jestliže pěstujeme jeden druh rostliny na záhoně, dochází k jednostrannému odčerpávání živin z půdy, zatěžujeme půdu, také vytváříme podmínky pro šíření chorob a škůdců. Ideální je proto pěstovat na záhoně smíšenou kulturu. To znamená, pěstovat na jednom záhoně více druhů zeleniny najednou.
Rozlišujeme pěstování řádkové a plošné. Řádkové je méně pracné, plodiny se střídají vždy po jednom řádku. Plošné pěstování je pracnější, plodiny se střídají nejen řádkově, ale i v samotných řádcích dochází ke kombinaci rostlin.
VÝHODY SMÍŠENÉHO PĚSTOVÁNÍ
1) prevence únavy půdy….. rostliny nezatěžují jednostranně půdu, půda je naopak obohacována, je rovnoměrněji prokořeněna a tím i prokypřena v celém profilu
2) půda je zakryta….nezakrytý povrch není pro pěstování vhodný, protože je vystaven působení slunce a deště a trpí erozí. Zhoršuje se truktura půdy, jsou vymývány živiny. Ve smíšené kultuře průběžně zaplňujeme mezery další plodinou a půda by měla být ideálně pokryta.
3)vzájemná podpora růstu…správné kombinace rostlin se vzájemně podporují v růstu, některé obohacují půdu o dusík, některé vylučují saponiny atd.
4) ochrana rostlin…aromatick látky uvolňované některými rostlinami mohou odpuzovat škůdce, pomáhají v prevenci proti napadání houbovými chorobami.
TABULKA VHODNÝCH A NEVHODNÝCH KOMBINACÍ
BRAMBORY …..FAZOL KEŘÍČKOVÝ,KEDLUBEN ,KOPR,KŘEN, MÁTA PEPRNÁ, PASTINÁK, ŠPENÁT
CELER, ČERNÝ KOŘEN, ČERVENÁ ŘEPA, ČÍNSKÉ ZELÍ, HRÁCH, KOŠŤÁLOVINY,
RAJČATA
CELER …..FAZOL KEŘÍČEK, TYČKA, KEDLUBEN, KOŠŤÁLOVINY, OKURKY, PASTINÁK, POREK,
ŠPENÁT, SALÁT HLÁVKOVÝ,BRAMBORY, KUKUŘICE
CIBULE …. CUKINY, ČERNÝ KOŘEN, ČERVENÁ ŘEPA, HRÁCH, JAHODNÍK, KOPR, MRKEV,
OKURKY, PASTINÁK, POREK, SALÁT HLÁVKOVÝ
FAZOL KEŘÍČEK, FAZOL TYČKA, KOŠŤÁLOVINY
CUKINY . ..CIBULE, FAZOL TYČKOVÝ
ČEKANKA … FAZOL TYČKOVÝ, FENYKL, MRKEV, RAJČATA, SALÁT HLÁVKOVÝ
ČERNÝ KOŘEN CIBULE, KEDLUBEN, MRKEV, POREK, SALÁT HLÁVKOVÝ, SALÁT K ČESÁNÍ
ČERVENÁ ŘEPA CIBULE, ČESNEK, FAZOL KEŘÍČEK, JAHODNÍK, KEDLUBEN, KOPR, OKURKY,
PASTINÁK, SALÁT K ČESÁNÍ, BRAMBORY, KUKUŘICE, POREK
ČESNEK …. ČERVENÁ ŘEPA, JAHODNÍK, OKURKY, MRKEV, OVOCNÉ STROMY, RAJČATA
FAZOL TYČKA, FAZOL PNOUCÍ, HRÁCH, KOŠŤÁLOVINY
ČÍNSKÉ ZELÍ .. FAZOL KEŘÍČEK, SALÁT HLÁVKOVÝ, ŠPENÁT
BRAMBORY, KEDLUBEN, KOŠŤÁLOVINY, ŘEDKVIČKY,POREK
FAZOL KEŘÍČ … BRAMBORY, CELER, ČERVENÁ ŘEPA, ČÍNSKÉ ZELÍ, JAHODNÍK, KEDLUBEN,
KOŚŤÁLOVINY, RAJČATA, REVEŇ, ŘEDKVIČKA, ŘEPA, SALÁT HLÁVKOVÝ, SALÁT
CIBULE, ČESNEK, FENYKL, HRÁCH, POREK,
FAZOL TYČKA. .. CELER, CUKINY, ČEKANKA, KEDLUBEN, KOŠŤÁLOVINY, LICHOŘEŘIŠNICE,
OKURKY, POLNÍČEK, ŘEDKVIČKA, ŘEPA, SALÁT HLÁVKOVÝ, ŠPENÁT, ŠTĚRBÁK
CIBULE, ČESNEK, FENYKL, HRÁCH, POREK,
FENYKL ….. ČEKANKA, HRÁCH, OKURKY, SALÁT K ČESÁNÍ, SALÁT HLÁVKOVÝ, ŠTĚRBÁK
FAZOL TYČKA, FAZOL PNOUCÍ, RAJČATA
HRÁCH ….. CIBULE, FENYKL, KEDLUBEN, KOPR, KOŠŤÁLOVINY, MĚSÍČEK, MRKEV ŘEDKVIČKY, ŘEPA, SALÁT HLÁVKOVÝ
BRAMBORY, ČESNEK, FAZOL KEŘÍČEK, FAZOL TYČKA ,POREK, RAJČATA,
CHŘEST ….. KEDLUBEN, KOPR, SALÁT HLÁVKOVÝ, SALÁT K ČESÁNÍ
JAHODNÍK… CIBULE, ČERVENÁ ŘEPA, ČESNEK, FAZOL KEŘÍČEK, KOŠŤÁLOVINY, PETRŽEL, POLNÍČEK, POREK, ŘEDKVIČKY, SALÁT HLÁVKOVÝ, ŠPENÁT
KEDLUBEN … BRAMBORY, CELER, ČERNÝ KOŘEN, ČERVENÁ ŘEPA, FAZOL KEŘÍČEK, FAZOL TYČKA, HRÁCH, CHŘEST, MĚSÍČEK, POLNÍČEK, POREK, RAJČATA, ŘEDKVIČKA, SALÁT HLÁVKOVÝ, ŠPENÁT,
ČÍNSKÉ ZELÍ
KOPR….BRAMBORY, CIBULE, ČERVENÁ ŘEPA, HRÁCH, CHŘEST, MRKEV, OKURKY, ŘEPA, SALÁT,
KOŠŤÁLOVINY…CELER, FAZOL KEŘÍČEK, FAZOL TYČKA, HRÁCH, JAHODNÍK, MANGOLD, MĚSÍČEK, OKURKY, POLNÍČEK, RAJČATA, REVEŇ, ŘEDKVIČKA, SALÁT, ŠPENÁT, ŠTĚRBÁK
BRAMBORY, CIBULE, ČESNEK, ČÍNSKÉ ZELÍ, PÓREK
KŘEN…BRAMBORY, OVOCNÉ STROMY, RAJČATA, SALÁT HLÁVKOVÝ
KUKUŘICE…RAJČATA, SALÁT HLÁVKOVÝ, CELER, ČERVENÁ ŘEPA
LICHOŘEŘIŠNICE…FAZOL TYČKOVÝ, OVOCNÉ STROMY, ŘEDKVIČKA
MANGOLD…FAZOL KEŘÍČKOVÝ, KOŠŤÁLOVINY, MRKEV, ŘEDKVIČKA, ŘEPA
MÁTA PEPRNÁ…BRAMBORY, MRKEV, RAJČATA, SALÁT HLÁVKOVÝ
MĚSÍČEK…HRÁCH, KEDLUBEN, KOŠŤÁLOVINY,OKURKY, RAJČATA, ŘEPY
MRKEV….CIBULE, ČEKANKA, ČERNÝ KOŘEN, ČESNEK, ČÍNSKÉ ZELÍ, HRÁCH, KOPR, MANGOLD, MÁTA PEPRNÁ, POREK, RAJČATA, ŘEDKVIČKA, ŘEDKEV
OKURKY…CELER, CIBULE, ČERVENÁ ŘEPA, ČESNEK, FAZLOL KEŘÍČKOVÝ, FAZOL TYČKOVÝ, FENYKL, KOPR, KOŠŤÁLOVINY, MĚSÍČEK, SALÁT HLÁVKOVÝ, ŘEDKVIČKA
OVOCNÉ STROMY…ČESNEK, KŘEN, LICHOŘEŘIŠNICE,
PASTINÁK…BRAMBORY, CELER, CIBULE, ČERVENÁ ŘEPA, ŘEDKVIČKA ,ŘEPY, SALÁTY, ŠPENÁT, ŠTĚRBÁK
PETRŽEL… JAHODNÍK, RAJČATA, ŘEDKVIČKA, SALÁT HLÁVKOVÝ
POLNÍČEK…FAZOL TYČKA, JAHODNÍK, KEDLUBEN, KOŠŤÁLOVINY, PÓREK, REVEŇ
PÓREK…CELER, CIBULE, ČERNÝ KOŘEN, JAHODNÍK, KEDLUBEN, MRKEV, POLNÍČEK, RAJČATA, SALÁT HLÁVKOVÝ, ŠTĚRBÁK, ČERVENÁ ŘEPA, ČÍSNKÉ ZELÍ, FAZOLE, HRÁCH, KOŠŤÁLOVINY,
RAJČATA...CELER, ČEKANKA, ČESNEK, FAZOL KEŘÍČKOVÝ, KEDLUBEN, KOŠŤÁLOVINY, KUKUŘICE, MÁTA PEPRNÁ, MĚSÍČEK, MRKEV, PETRŽEL, POREK, ŘEDKVIČKA, ŘEPY, SALÁTY, ŠPENÁT, ŠTĚRBÁK
BRAMBORY, FENYKL, HRÁCH,
REVEŇ…FAZOL KEŘÍČEK, KOŠŤÁLOVINY, POLNÍČEK, SALÁTY, ŠPENÁT
ŘEDKVIČKA…FAZOLE, HRÁCH, JAHODNÍK, KEDLUBEN, KOŠŤÁLOVINY, LICHOŘEŘIŠNÍCE, MANGOLD,MRKEV,PASTINÁK, PETRŽEL, RAJČATA,SALÁTY, ŠPENÁT,ČÍNSKÉ ZELÍ, OKURKY,
ŘEPY…FAZOLE, HRÁCH, JAHODNÍK, KEDLUBEN, KOŠŤÁLOVINY, LICHOŘEŘIŠNÍICE, MANGOLD, MRKEV,PASTINÁK, PETRŽEL, RAJČATA,SALÁTY,ŠPENÁT,
SALÁT HLÁVKOVÝ…CELER, CIBULE, ČEKANKA, ČERNÝ KOŘEN, ČÍNSKÉ ZELÍ, FAZOLE,FENYKL, HRÁCH, CHŘEST, JAHODNÍK, KEDLUBEN, KOPR, KOŠŤÁLOVINY, KUKUŘICE, MÁTA PEPRNÁ, OKURKY, PASTINÁK, POREK, RAJČATA, REVEŇ, ŘEDKVIČKA, ŘEPY,PETRŽEL
SALÁT K ČESÁNÍ…ČERNÝ KOŘEN, ČERVENÁ ŘEPA, FAZOLE, CHŘEST, KOPR, KOŠŤÁLOVINY,PASTINÁK, RAJČATA, REVEŇ, ŘEDKVIČKA, ŘEPY,
ŠPENÁT...BRAMBORY, CELER, ČÍNSKÉ ZELÍ, FAZOL TYČKA, JAHODNÍK, KEDLUBEN, KOŠTÁLOVINY, PASTINÁK, RAJČATA, REVEŇ, ŘEDKVIČKA, ŘEPY,
ŠTĚRBÁK…FAZOL TYČKA, FENYKL, KOŠŤÁLOVINY, POREK
POKUD CHCEME NA JEDEN ZÁHON VÍCE JAK DVA DRUHY ZELENINY, JE TŘEBA V TABULCE NAJÍT TAKOVÉ KOMBINACE, KTERÉ SE VZÁJEMNĚ PODPORUJÍ VŠECHNY, NEBO KTERÉ JSOU S NĚKTERÝMI ALESPOŇ V NEUTRÁLNÍM VZTAHU. TADY JE UKÁZKA PÁR TAKOVÝCH KOMBINACÍ .
VŠECHNY TYTO KOMBINACE SE VZÁJEMNĚ, KAŽDÁ S KAŽDOU PODPORUJÍ NEBO JSOU K SOBĚ NEUTRÁLNÍ
- CIBULE, MRKEV, HRÁCH , KOPR
- CIBULE, MRKEV, KOPR, PÓREK
- CELER, KOŠŤÁLOVINY, FAZOL KEŘÍČEK,
- CELER, KOŠŤÁLOVINY, OKURKY
- SALÁT, KOŠŤÁLOVINY, ŘEDKVIČKA, ŘEDKEV
- JAHODY, ČESNEK, PÓREK, POLNÍČEK
VHODNÍ SOUSEDÉ
AFRIKÁN ++++ BRAMBORY, RAJČATA ODPUZUJE HÁĎÁTKA
BAZALKA ++++ OKURKY LÁKÁ HMYZ NA OPYLENÍ OKUREK
BOB ZAHR. ++++ OKURKY, RAJČATA, ZELÍ,CELR OBOHACUJE PŮDU O DUSÍK
CELER ++++ KOŠŤÁLOVINY ODPUZUJE BĚLÁSKA
CIBULE ++++ MRKEV ODPUZUJE POCHMURNATKU
ČER. ŘEPA ++++ MRKEV PREVENCE PŘED MĚKKOU HNILOBOU
ČESNEK ++++ OKURKY, MRKEV, SALÁT, RAJČATA PREVENCE PŘED HOUBOU, ODPUZUJE MYŠI
KMÍN ++++ BRAMBORY PŘISPÍVÁ KE ZLEPŠENÍ AROMA
KOPR ++++ MRKEV, ČERVENÁ ŘEPA ZVYŠUJE ODOLNOST, ZLEPŠUJE KLÍČIVOST
KŘEN ++++ BRAMBORY ODPUZUJE MANDELINKU
MRKEV ++++ CIBULE, POREK ODPUZUJE MOLÍKA ČENESKOVÉHO
PÓREK ++++ JAHODY, MRKEV PREVENCE PROTI PLÍSNÍM
RAJČATA ++++ KOŠŤÁLOVINY ODPUZUJÍ BĚLÁSKA
SALÁT ++++ ŘEDKVIČKA, ZELÍ, ŘEDKEV ODPUZUJE DŘEPČÍKY
ŠPENÁT ++++ VEŠKERÁ ZELENINA PODPORUJE RŮST SOUSEDŮ
ZELÍ ++++ CELER, RAJČATA PREVENCE PŘED RZÍ CELEROVOU4
Obsah je čerpán z starých českých knih o zelenině –
z Českého Vševěda vydaného v Praze 1924 a dále z knihy „BIOZAHRADA“ od Radomila Hradila, kterou vřele doporučuji. Kniha byla vydána v
roce 2006 nakladatelstvím Fontána
a zde ještě více o Radomilu Hradilovi a jeho práci
Po zimním odpočinku nastává v zahradě v březnu již více práce, zvláště v roce, jako je tento, kdy leden a únor nedovolily díky veliké sněhové nadílce příliš mnoho pěstitelské práce.
Jakmile dovolí počasí, začínáme rýti záhony, které jsme nestihli na podzim.
Kypříme pro výsev semen, předsazujeme sadbu doma a sázíme do skleníku.
ZELENINOVÁ ZAHRADA
doma: pikýrujeme již v únoru zasetý CELER, sejeme semínka papriky – na obrázku semínka 3 neděle po výsevu doma a rozesazené do samostatných kelímků. Sejeme semínka vodního melounu do samostatných kelímků. Později v březnu přijdou na řadu cukety, dýně a patizon
Připravujeme si dama nákres osevního sledu zeleniny, aby se rostliny vzájemně podporovaly, přemýšlíme nad tím, kam vysít a vysadit vysokou zeleninu, kam nízkou, kam zeleninu s potřebou být chráněná, kam větrolamy, atd.
skleník: sejeme semínka raných košťálovin, ředkvičky, ranou karotku, pórek. Kolem 10.března si do pařníku či do dvojitě chráněného místa ve skleníku – v obou je vysoká vrstva koňského hnoje, na níž je jemná zemina – vyséváme semínka zeleniny. košťáloviny, pórek, saláty, semínka aksmitníku. Vyséváme majoránku. Vše přikrýváme ještě jednou vrstvou skla nebo fólie.
samostatně pak do skleníku vyséváme ředkvičky, probíráme již vyběhlé sazeničky salátu, dostatečně velké salátky přesazujeme na samostatná místa. Navážíme do zbytku skleníku koňský hnůj.
pařník: navážíme do pařníku koňský hnůj, na něj pak zeminu, přikrýváme oknem a sejeme semínka košťálovin, salátu, salátu k trhání, pórku.
foliovník: foliovníky jsou zatím vzhledem k vysoké nadmořské výšce a veliké větrnosti bez hlavní plachty. Začínáme navážet koňský hnůj a kompost na záhony do foliovníku a pomalu se bude potahovat fólií.
záhony venku: ihned, jak sleze sníh a záhony oschnou, jakmile to dovolí počasí,
začínáme sázet na
zryté záhony z podzimu mák, petržel,
kadeřavou petržel, mrkev a ke konci března hrách. Sázíme topinambury. Pro nás začíná hned po slezení sněhu odvážení koňských koblih z pastviny a zakládání koňského a kravského hnoje, aby se napřesrok mohl brát již hnůj rozložený.
ovoce: přidáváme kompost k rybízům a k reveni, ale velmi opatrně.
OKRASNÁ ZAHRADA
V březnu na zahradě rozkvetou jarní
druhy cibulnatých a hlíznatých květin, ale také okrasné dřeviny. Vedle sněženek, krokusů, bledulí, hlaváčků, kosatců, violek, prvosenek a lomikámenů je to také vrba jíva.
Odstraňujeme ochranu, kterou jsme poskytli rostlinám proti chladu v zimních měsících. Ze záhonů s trvalkami odstraňujeme chvojí, také z růží, popř. listí a pohnojíme je kompostem. Ke stromkovým růžím dáváme podporu, která jim zajišťuje dostatečnou oporu proti polehnutí. Zatlačujeme také do země rostliny povytažené mrazem.
 |
||
|
||
|
Pokud již není zmrzlá půda, je nejvhodnější období pro výsadbu růží
Dřeviny, které kvetou v létě vytvarujeme (u rostlin, které kvetou již na jaře, tak učiníme až po odkvětu). Ty, které pravidelně namrzají, pohnojíme a seřízneme, aby neobrážely na loňském dřevě a nevyholovaly se od země. Ze všech dřevin odřežeme nemocné a odumřelé větve, listnatým stromům odstraníme navíc také semenáče.
Další důležité práce:
Vyséváme aksamitník.
Likvidujeme první rostlinky plevelů.
Vysazujeme hrachor vonný, pozdě kvetoucí druhy lilií.
Vyséváme astry, tabák nebo hledíky.Letničky, které jsme vyseli v únoru, nyní přepichujeme.
Chceme-li urychlit kvetení některých cibulovin, překryjeme je fólií.
Odstraníme semeníky odkvétajícím cibulovinám.
Po odkvětu sněženek husté trsy rozsadíme.
Seřízneme okrasné traviny, jejichž květy nám zdobily zahradu přes zimu.
Zkompostujeme suché natě trvalek.
Do nádob vyséváme letničky citlivé na mráz.
Vyčistíme skalku od odumřelých rostlin a spadaného listí.
BYLINY
V březnu začínáme sbírat rozkvetlý petrklíč PRVOSENKU JARNÍ – primula veris.
Je to asi 1/4 metru vysoká trvalka. Petrklíč je častým hostem vlhčích, ale slunných luk, lestních mýtin a strání. Rostlina je částečně chráněna, smí se proto trhat pouze nať s květem.
předmětem sběru je květ i s kalichem. Můžeme sbírat i prvosenku vyšší.
Droga obsahuje saponiny, glykosidy, flavonoiky, vitamín C, kdyselinu křemičitou a sacharidy. Saponiny zřeďují hleny, zlepšují jejich vykašlávání a tlumí kašel. Droga navíc působí močopudně, tlumí záněty a přispívá k rozpadu močových kaménkp a také k celkovému uklidnění.
Drogu využíváme jak v nálevu tak i v odvaru. Je mimořádně vhodná do různých kombinací, zejména s kořenem lékořice, natí bazalky, listem jitrocelu, kořenem proskurníku, natí tymiánu, plodem anýzu, listem podbělu, natí yzopu a květem divizny. Droga není sice toxická, ale vzhledem, k obsahu saponinů musíme dodržovat dávkování, mohlo by jinak dojít k průjmůj a někdi i krvavým.
Proti kašli …. květy rozmačkáme, hzalijeme trochou vody a přidáme hodně cukru nebo medu. Pokud použijeme cukr a necháme vodu odpařit, dostaneme chutné petrklíčové mobnony.
Nachlazení…. 1pol. lžíce natě s květem – přelitá šálkem vařící vody. Vše necháme 10 minut vyluhovat, přecedíme a pijeme denně 3 šálky mezi jídlem.
Sice ještě nasněžilo, celý příští týden tady bude hluboce pod nulou, ale už
se začíná pomalu vše připravovat na jarní práce. Nový odkaz v levém sloupci navádí na samostatnou část – zahradu – a vše kolem pěstování. Rok v zahradě, vhodné kombinace rostlin, odrůdy zeleniny a podle času a chuti budou přibývat doufejme další. zde odkaz přímo
Jednoletý vikvovitý druh používaný pro pímý konzum semen nebo nezralých lusků a pro krmení zvířat v podobě siláží, bobové moučky nebo semen.
Bob lze pěstovat v řepařské i bramborářské oblasti, snese dobře i nižší teploty, bez poškození do -4 st. C. Není náročný na předpodinu – lze ho pěstovat po kterékoiv předpodině. Nevhodné jsou pozemky zaplevelené víceletými druhy pleveů – pýr, pcháč apod. Je celkem náročný na živiny – nenásleduje -li po hnojené okopanině, je dobré ho přihnojit, nejépe zraým kompostem. Jako rostlina motýokvětá využívá sám i vzdušný dusík.
Příprava půdy:
podobná jako pro jarní obiloviny. Vzhledem k větší hloubce setí velkých semen bobgu je doporučováno hlubší seťové lůžko. Bob sejeme brzy , v době setí jarních obilovin – časné výsevy jsou vyrovnané a nebývají napadány chorobami a škůdci – mšice,doporučuje se setí do řádků 30-50 cm od sebe. Potřebujeme asi 380-480000 semen tj asi 200 – 250kg na hektar. Po zasetí dle stavu půdy vláčíme nebo válíme. Vláčet proti plevelům lze ještě před vyjitím a dále do stadia asi 2-3 pravých listů, později asi do výšky porostu 15 cm, nejlépe v odpoledních hodinách, kdy jsou rostliny pružnější a jsou tedy méně poškozovány. Podle potřeby pak plečkujeme, při posledním plečkování se může bob i mírně přihrnout, což podpoří tvorbu přímětných kořínků.
sklizeň :
Pamatujme na to, že semena bobu jsou citlivá na poškození. Semeno je třeba v závislosti na vlhkosti dosoušet.
Není problém při pěstování na malých zahrádkách. Bob se sklízí ručně, nechá doschnout a použije daší rok jako sadba.
Rostlina dorůstá výšky až 1,6 m. Má vysoké nároky na zálivku v průběhu celé vegetace. Poloraná odrůda se světle až středně zelenými listy. Lusk tmavě žlutý, středně dlouhý (190 mm), středně široký, na povrchu hladký, bez vlákna. Polozralé semeno světle zelené, suché semeno bílé. Semena sklízíme v době mléčné zralosti velké 2,5 – 3,5 cm, zploštělé, klínovitého tvaru. Nenechat rostliny přeschnout, přihrnovat
V mléčném stavu zralosti používáme jako zeleninu do salátů nebo ke zmrazování, ve zralém stavu lze přidávat rozemleté boby jako mouku do pečiva.
Výsev : 5-6
Sklizeň : 8-9
m graveolens
V 1g je cca 2000 – 2800 semen
spon pro pěstování . 50×40 – 50 cm
Celer vyžaduje hlinité, středně těžké půdy s vysokým obsahem organické hmoty a dobrou zásobou vápníku. Na lehčích půdách pěstujeme listový a řapíkatý celer, bulvový celer pro uskladnění raději na půdách těžších. Vzhledem k vysoké produkci organické hmoty má celer vysoké nároky na pravidelné zásobení vodou.
Důležitá je zálivka při výsadbě a v druhé polovině vegetace při narůstání bulvy.
Pěstujeme z předpěstované sadby. Vyséváme v únoru doma do truhlíčku nebo do skleníku a předpěstujeme
při teplotách 15 – 20°C. Vyplácí se nám často počkat a vyset celer až v březnu do skleníku, protože pokud je doma u okna zima, nakonec ten březnový skleníkový – pařeništní dožene ten z února. Nižší teploty mohou být příčinou vybíhání do květu. Při velikosti cca 0,5cm pikýrujeme – přesazujeme poprvé. Zaštípneme mírně kořínek a přesadíme do sponu asi 2×2 cm. Podruhé pak, když je celer asi 2cm vysoký, pikýrujeme na 3×3 cm. Potřetí pak přímo do záhonu v květnu. Zaštipujeme vždy kořínky asi ve dvou třetinách délky. Vysazujeme v polovině května ve sponu 40 x 40 cm. Zaléváme méně často většími dávkami vody.
Celer řapíkatý i listový mají kratší vegetační dobu a proto je můžeme vysazovat později než
Celer řapíkatý i listový mají kratší vegetační dobu a proto je můžeme vysazovat později než
celer bulvový a do užšího sponu (40 x 30cm).
1g = 200 – 250 semen
Lilek je teplomilná lahůdková zelenina s vysokými požadavky na agrotechniku. Vyžaduje humózní, písčitohlinitou půdu a záhřevné polohy. Ve volné půdě pěstujeme jenom v nejteplejších oblastech jižní Moravy a Slovenska. V chladnějších oblastech využijeme přirychlení ve foliových krytech nebo sklenících. Pro předpěstování sadby vyséváme v polovině března, na záhon vysazujeme po 15. květnu. Sklízíme, když je plod plně vybarvený, ale stále pevný.
KOPR VONNÝ
5. března 2010 v 11:24
Anethum graveolens L.
Pěstování:
Kopr není náročný na stanoviště. Pěstuje se ve II – III trati na hlinitých vlhčích půdách. Výsev od dubna do řádků 20 – 30 cm vzdálených. Pro rychlení a mechanizovanou sklizeň vyséváme hustěji. Pro postupnou sklizeň výsevy opakujeme po cca třech týdnech. V létě rychleji vybíhá.
Kopr není náročný na stanoviště. Pěstuje se ve II – III trati na hlinitých vlhčích půdách. Výsev od dubna do řádků 20 – 30 cm vzdálených. Pro rychlení a mechanizovanou sklizeň vyséváme hustěji. Pro postupnou sklizeň výsevy opakujeme po cca třech týdnech. V létě rychleji vybíhá.
Kopr sázíme do sousedství mrkve.
Spotřeba osiva:
20 – 60 kg na 1 ha podle způsobu sklizně natě; 12 – 15 kg při sklizni semen
20 – 60 kg na 1 ha podle způsobu sklizně natě; 12 – 15 kg při sklizni semen
Sklizeň:
Ruční po cca 6 týdnech na svazkování
mechanizovaná, pro sušení a průmyslové zpracování
Ruční po cca 6 týdnech na svazkování
mechanizovaná, pro sušení a průmyslové zpracování
Kopr můžeme po sklizni bu´d sušit, nebo nakládat v octovém nálevu do malých skleniček a zavařovat podobně jak okurky. V zimě se pak používá na koprovou omáčku.
Odrůdy:
Hanák
Odrůda, vhodná pro rychlení i polní pěstování.
Rostlina je středně vysoká s jasně zelenými listy. Vegetační doba od výsevu je při rychlení 40 – 50 dnů, při polním pěstování 65 – 75 dnů. Doporučený výsev 12 – 15 kg/ha při meziřádkové vzdálenosti 20 cm.
Rostlina je středně vysoká s jasně zelenými listy. Vegetační doba od výsevu je při rychlení 40 – 50 dnů, při polním pěstování 65 – 75 dnů. Doporučený výsev 12 – 15 kg/ha při meziřádkové vzdálenosti 20 cm.