Co noveho na kopci

Archive for 2011

Máme na internetu pár oblíbených stránek. Třeba  zlaté stránky :-)),nebo Idos,  tam chodíme dost často. Nebo i-faunu, aukro, prostě takové samé praktické věci. Těch ostatních, které člověk pravidelně sleduje díky této stránce, která člověka internetově vytíží naprosto zásadně, velmi ubylo.  Ale jedna z těch, kam chodím pravidelně  a mám jí velmi ráda, je „Cuketka“. A právě tam byla v půli února vyhlášená soutěž od Provence nature o recept s francouzským nádechem, uvařený z alespoň jedné suroviny vážící se k Provence.  Jsou věci, které v životě po narození čtyř dětí přestane mít člověk na sto procent ve své režii. Prostě někdy musí poslouchat a podlehnout nátlaku většiny, zvláště, když ho to samotného někdy i dost láká. A to byl přesně tento případ.  Uvařili a nafotili- nafotili – tedy pan domácí fotil a já netušila co a zjistila jsem to až na pc a s obličejem zhruba 7 cm od monitoru jsem zjišťovala, co že je to za fotky focené skrz olivu a jak jsem prohlížela jednu olivu za druhou, přilepená na počítači, očekávajíc další fotku zase miniaturní něco v díře olivy- vykouklo na mě toto :-))) Read the rest of this entry »

Teď jenom rychlovka- venku je příliš hezky :-)). Někdy se něco prostě nepovede, ale ze zásady to nemusí znamenta, že je to na nic. Včera jsem pekla na rychlo housky k večeři a těsto jsem udělala moc řídké. Housky z něj byly placaté a nic moc. Tak jsem po jednom plechu housek vzala těsto a šoupla ho do vymazané a vysypané formy na biskupský chlebíček. Vršek jsem polila rozšlehaným vejcem a rozetřela a posypala sezamem se lněným semínkem. Pekla nejprve v poměrně nehorké troubě, tak 150, až v druhé polovině to trochu přihřála.  Chlaba, ač bílý je výborný, s velikými bublinami a s jahodovým džemem z léta je prostě vynikající ! Takže až se vám nebude chtít motat housky, stačí udělat těsto na housky řidší, tak aby se  něho houska těžko motala, aby při dobré vůli vznikla prostě jen hrouda, nandat do formy a zvolna upéci. Krájí se výborně, plátky také drží a nevidím důvod nezkusit z něj udělat jakékoli toasty. Read the rest of this entry »

Žloutkové věnečky jsou spolu s labutěmi poslední ze sobotních zákusků. Zmizely jako první a jsou jednoznačně nejoblíbenější. Na věnečky je třeba odpalované těsto, které ovšem není nijak složité. Naopak, je celkem jednoduché, musí se však dodržet pár fíglů. Nesmí se prvních 10 minut otevírat trouba, aby nafouklé těsto nespadlo a pak také já osobně po upečení těsta  do růžova, vyndavám plech a dávám dosušit do sušárny na ovoce pod troubou. V troubě bych to řešila snížením teploty tak na 50 st. C. Takto mi nikdy nespadnou a hlavně po vyndání nezměknou. Drží tvar a zůstávají křupavé. Pokud je pouze upeču, jsou křupavé v troubě a pak je pouze bez sušení vyndám, během pár minut změknou.

Na žloutkové věnečky je třeba: na těsto… 90g oleje,1/4 litru vody, 150g celozrnné pšeničné mouky přesáté, 4 vejce a špetku soli. Na krém pak 125g másla, 1/4 litru mléka, 30g maizeny- kukuřičného škrobu, vanilka, 2 žloutky, 30g cukru.  Na polevu pak 1 bílek, 200g moučkového cukru a šťáva z půl citronu. Dále 250 ml šlehačky a lžička kvallitního kakaa.

Nejprve ze všeho je dobré si věnečky upéci. Odpalované těsto má jasné zákonitosti. Do hrnce na kamna se dá voda, která se osolí špetkou soli a když je voda horká, přidá se olej. Následuje nasypání mouky a pečlivé míchání. Utvoří se jakási hrouda, kterou je nutné neustále míchat – odpalovat a to tak dlouho, dokud není hrouda těsta hladká a nepotrhaná. A i potom ještě alespoń pět minut. Na této fázi dost záleží následný vzhled věnečků.

Když máme tedy těsto pěkně hladké a nepotrhané – kompaktní, sundáme hrnec a za stálého míchání necháme těsto vychladnout. Pak postupně vmícháváme vejce a to tak, že vmícháme jedno a teprve když je velmi pečlivě promícháno s těstem vmícháme další. Stejný postup se všemi vejci. Read the rest of this entry »

Jste suverénní a jistí si sami sebou? Nebo jste nesuverénní, ne příliš sebevědomí a proto vám většinou každá podpora víc pomáhá  utvrdit se v pocitu, že co děláte, má nějaký smysl? Mě osobně podpora docela zásadně pomáhá. Proto taky každý komentář je nejen velmi příjemným (většinou:-) prostorem k diskuzi, ale také jakousi podporou. A včera jsme natrefili na podporu, která potěší mnohonásobně více, protože přichází z  míst, odkud by jí člověk rozhodně nečekal :-). totiž z fóra o domácí výrobě klobás :-) Když máme prasklou kosu na sekačce, nebo se nějak porouchá motor na potrovi, tak občas nahlížíme do fóra „naše traktory“ a právě na tomtu fóru jsme si včera přečetli tento odkaz, který je navíc dost vtipný :-)

Jak už jsem psala u cibulových kroužků, diskuze u pana Cuketky o cukrářských kouscích vyprovokovala u mě chuť upéct nějaké zákusky. To moc často nemíváme. Ale jeden druh, to mi přijde takové neefektní, tak jsem si ležíc a sníc o zákuscích :-)) vymyslela dva- kokosky a punčák. Ale zbylo hodně krému z kokosek, tudíž jsem přidělala ještě věnečky a když už se dělají věnečky, je zase efektnější udělat je jen z půlky, zvlášť, když už jsou kokosky a punč a z druhé půlky labutě.  Navíc přišel pan domácí s kyblíkem a už ode dveří volal, „ženo, budeme muset šetřit, docházejí vejce“ a předal mi jich za dva dny 22!:-)) Nejdřív ve mě hrklo, ale vidouce ten počet, zase jsem se uklidnila. Přestanou až za 14 dní, hned jak se přiblíží Velikonoce.

Pan domácí nemá rád,když se dělá něco na efekt a proto jsou ty zákusky dvojitý bonus. Nejen, že jsou, ale navíc nemá přijít návštěva. Nikdo nic neslaví. Není neděle. Prostě jsou jen- tak.

Nejprve  recept na mé oblíbené kokosky. Byla jsem s nimi spokojená 15 let. Dokud jsem neviděla fotky kokosek Vesky. Vypadaly velmi podobně, ale moje, které jsem odjakživa dělala podle receptu jedné paní z Říčan, byly vždy trochu placaté. Protože však byly chuťově vynikající, smířila jsem se s tím, že to tak prostě má být. Ale vidíc Vesciny fotky, byla jsem nucena svůj postoj přehodnotit a zjistit příčinu. Moje kokosky měly příliš mnoho bílků na málo kokosu a místo strouhanky trochu mouky. Ty dnešní nebo lépeřečeno včerejší jsou už podle receptu pozměněného – nenaznaly žádné změny na chuti a vzhled o 100% vyšší :-)).  Read the rest of this entry »

Včera jsme tak trochu doma řešili fair trade obchod a na stránce fair trade jsem si stáhla pdf pro žáky prvního stupně. Prvních deset minut měly děti psát kolektivně na papír, co by si představovaly, aby měla či naopak neměla obsahovat  jejich práce a následně si měly prohlédnout fotku a napsat vše, co se jim nezdá a na co se chtějí zeptat.

foto: Wikiedia commons

To, jaká má a nemá být jejich práce, co jí  má chybět a co ne, to nebudu publikovat, rozhodně se tam však objevuje odraz rozhodnutí rodičů nenechat se zaměstnávat ale žít na sebe.  A k otázkám. Nejdůležitější otázka byla, proč mají ty krávy modré rohy, proč má ta pani voj nahoru, jak to, že přejíždí plečkou i po řádku a přesto ho nevypleje , jestli ta síťka je proti žraní trávy nebo je místo udidla a na dotaz jaký je tam rozdíl mezi životem v naší době tady u nás a živote paní na obrázku – tak to se zamyslely a pravily, že má větší pole, že plečkuje s krávama, když nám stačí jeden kůň a že je to černoška. :-). Netuším zda mělo smysl po tomto entréé vysvětlovat Fair trade. Read the rest of this entry »

Diskuze u pana Cuketky pod jedním článkem a především Kami a její australský jogurtovač mě opět přivedli k dopsání pár informací o domácím jogurtu. Stěžejní stále zůstává tento článek – jak děláme domácí jogurt, ovšem celou dobu, co jogurt dělám, neustále přemýšliím o jogurtovači. Používám, jak již je zmíněno v článku tento jogurtovač. Tedy používám- spíš nepoužívám, protože má několik negativ – pro mě několik negativ. Jednoznačně je na malé množství. Když dělá jogurt, tak většinou minimálně ze dvou litrů mléka. No a jiná negativa vlastně nejsou :-)), ale vzhledem k tomu, že je na elektřinu- rozhodně na zanedbatelné  množství a jogurty, které dávám pod peřinu jsou udělané naprosto stejně, tak jogurtovač používám víceméně na odchov kuřat, když někdy máme jednodenní :-)) Read the rest of this entry »

Když prší, je nutné dobrat energii .-) a když navíc den před tím bylo tak zdravé jídlo – špenátový nákyp, není vůbec třeba se obávat nezdravé smaženiny. Navíc jsem si neprozřeteně přečetla diskuzi pod článkem pana Cuketky – Kokino a dostala neutišitelnou chuť udělat hezké páteční zákuskové odpoledne, zvlášť, když nám přijede naše pražská oper Eliška. Už má na jaro slíbený prostor v našem kurníku, který si však musí hezky zútulnit, za to, že bude mít takovej bejvák. Mě to možná čeká taky, protože dneska našel pan domácí takovýhle hezký článek, balzám na jeho duši – dřevěný podzemní dům . Ukazoval mi fotky pro jistotu odspodu. Pak jsme došli až nahoru, kde je kalkulace a já zkusila ještě jeden pokus, když jsem tvrdila, že 3000 liber je milión osmset tisíc :-)). Neprošlo to. 180000 už bylo neargumentovatelných. Je tam taky ale ještě napsáto tisíc hodin lidské práce a protože my jsme dost pohodáři, dá se to převést 1hodina na tři hodiny kopcové práce, tudíž 3000 hodin práce a to už snad možná je argument, že nám stačí, to , co máme :-)).

Zákusky na zítřek jsou v plném proudu a dnešní jídlo už není, ale děti začaly skvěle loupat brambory  a tak mi to není zase až tak líto :-))    Na cibulové kroužky jsou potřeba dvě až tři veliké cibule, podle počtu členů u stolu. Dále olej na smažení, voda, sůl a hraška. Druhá varianta- na talíři jsou obě dvě je místo hrašky použít vejce a strouhanku.Navíc ještě sladká paprika.  Read the rest of this entry »

Po koláčích a sladkostech je potřeba se trochu umírnit a zařadit nějaké zdravé, ne moc vzhledné, ale přesto celkem chutné jídlo. Pipky snáší ostošest – většinou s nadcházejícími Velikonocemi stabilně stávkují, ale letos- letos prostě mráz nemráz, tma netma, letos jim to šlape holkám. A tak toho využívám a snažím se dělat jídla nikoli vajecprostá, ale vejcíplná! Včera to byla rychlá tvarohová buchta v trojitém provedení a k mé radosti byla ještě dnes na snídani :-).  Dnešní večeře je trochu do barevna, červená mrkev, zelený hrášek a s trochou turmeriku byla rýže červeno-zeleno- žlutá. Příloha jí pak dodala patřičnou tmavě zelenou, která svou vizáží vyloženě sváděla myslet si, že to musí být zdravé jídlo :-)

Na barvnou rýži jsou třeba dva hrnky rýže celozrnné, 4+1/2 hrnků vody, trochu soli, trochu oleje, lžíce turmeriku a asi 300g mrkve a asi 250g hrášku.Black caraway – lžíce. Na špenátovou omeletu pak dva mražené špenáty, sůl, osm vajec,  250 g mouky celozrnné pšeničné přesáté, 250g tvarohu, 2 stroužky česneku a jedna větší cibule.Na posypání balkánský sýr.

Nejprve je třeba vložit do hrnce olej, vložit rýži, chvíli restovat, pak posypat turmerikem,černým kmínem,  zamíchat, osolit a přilít vodu. 2,5 x více vody než je objem rýže.Zároveň s vodou přisypávám zeleninu- mrkev na kostičky, hrášek celý- nepůlený :-) a zamíchám.  Rýži uvařit do měkka. Read the rest of this entry »

Bylo to k večeři, bylo to celkem zdravý, celkem dobrý, celkem sytý. Dalo se to za tepla i za studena. Co to je? Ta fotka k tomu prostě svádí .-)