Archive for 2011
Ano upřímně, jsem postižená. Poslední týden vidím všude formičky a vykrajovátka a tak není divu, že se bez nich neobejde ani toto jídlo. Náš život se velmi úzce specializoval. Přenesl se ke stolu, kde jíme a kde se učíme a od stolu do kuchyně a ke stolu, kde pracujeme. Tyto tři činnosti se pravidelně, ovšem ve velkém poklidu střídají. Pan domácí z dáli občas vyhlásí poplach “ cítím, že se něco pálí „, občas Eliška začne s nějakým 30 let starým songem,který pak zní všemv hlavě několik hodin, děti se stále dokola ptají , zda ta jinovatka je již dost sněhu a pak už to nevydrží a vytahují boby i na ní.
A zcela nakonec – kvůli zachování duševního zdraví mého a Elišky prosíme všechny,co mají trochu času, aby nám po poslechu písně vyplnili naší velmi důležitou anketu :-). Bylo to příjemné zpestření po poslechnutém 250 000 Schmitrzovi a Vltavě, nicméně, nejsme si zcela jisti, zda jsme to pochopily správně :-) díky. Read the rest of this entry »
Přijel z města pernikář, přijel holky k nám
Přijďte pojďte nakupovat, hochům marcipán …
Nechci se mýlit, ale doba, kdy holky chodily za perníkářem a kupovaly perník a marcipán pro hochy asi nenávratně minula. Záleží samozřejmě, co si kdo pod danými pojmy představí:-). V tomto článku ale zůstaňme na půdě čistě gastronomické, trochu historické a jemně etnografické.
Ráda bych se podělila o výborné řádky z knížky, kterou jsem konečně sehnala a totiž z knihy „Staročeský perník“ – 170 návodů z rukopisův a knih kuchařských staročeských od Dr. Čeňka Zíbrta, která byla vydaná v nakladatelství Emila Šolce v roce 1916.
A protože už uplynulo více jak 70 let od smrti autora, vypršela autorská práva a tak jsem si udělala zcela novou e-knihu ve formátu pdf. A protože nejsem žádný hamoun, rozhodla jsem se, že jí pošlu každému, kdo se podělí receptem na svůj oblíbený perník, spolu s fotkou, protože ta je velmi často příjemná, nebo i jen fotkou vlastních perníků, pokud jsou pečeny z receptů na tomto webu. Recepty i s fotkou lze poslat na mail – my@conovehonakopci.cz , lze samozřejmě dát i jen odkaz na obrázek. Kdo perníky ještě nemá, není třeba ztrácet hlavu, protože času je dost a nabídka není časově nijak uzavřená…. pokračuje do neuzavřena :-). Read the rest of this entry »
Tak všichni gurmáni, natěšení na novou gurmánskou záležitost, dále už číst nemusíte, protože se jedná o záležitost léčebnou a nikoli gurmánskou, i když proti gustu…..možná není vůbec špatný nápad použít majoránkové máslo do nějaké pomazánky a tím učiniti zadost jak buňkám chuťovým, tak zárovň zahnat rýmu. Je to velmi jednoduchá a rychlá záležitost, která se např. v německých lékárnách velmi snadno kupuje čestvě umíchaná a připravená. Z vlastní zkušenosti musím potvrdit, že se jedná o záležitost velmi účinnou.
Však na co je účinná? Na rýmu. Na ucpaný nos, na rýmu úpornou, na bolení hlavy z rýmy, prostě na záněty nosohltanu.
Máslo se maže jako mast na kraj nosních dírek a také ke kořeni nosu, kde se chvilku masíruje. Pro děti ideální na odlehčení, ale není důvod nepoužít i jako dospělý. Já osobně vřele doporučuji kombinovat ještě s inhalací nálevu majoránky+ heřmánku+ tymiánu. Read the rest of this entry »
Pokud máte čtyři děti, učíte je doma, musíte mít doporučení o domácím vzdělávání od ppp – pedagogicko- psychologické -poradny. A na dnes na osmou hodinu jsme byli objednáni my. Už dlouho. Tedy lépeřečeno, to jsem si myslela až do chvíle, kdy jsme poté, co jsme v 4:50 vstali, v 5:15 vstávají děti, obléknout, vyčůrat, učesat, batoh, ne, jiný batoh, jsou ti ty rukavice? ano jsou, ale nejsou moje :-), došli 3/4 hodiny na vlak, ujeli 3/4 hodiny vlakem, došli 20 minut od vlaku a stanuli v ppp – aby bylo jasno, ppp je přesně 30 km od naší chalupy.Což jsou naše kupecké počty – od momentu probuzení, vyčůrání, obléknutí, nadojení, nakrmení-zvířat, naše snídaně až ve vlaku, až po zdolání oněch 30 km to na práh ppp trvá přesně 3 hodiny 10 minut – kdo by se ještě maloval, že?
V poradně postávalo různě asi sto maturantů, což mi není vůbec jasné, co tam dělali -až pak na zastávce autobusu jsem se to dozvěděla, když se jedna slečna ptala spolužáka, zda mu matka do dotazníku potvrdila, že s ním nejsou výchovné problémy – vypadá to, že rodiče této stovky studentů dotazník hrubě podcenili :-) a milá paní poradkyně se mě zeptala, „co že tam děláme a ke komu jdeme?“ a pak mi mile sdělila – „ale já vás tu nemám, já vás tu mám až zítra ráno!“ —Bože, bože – po kolikáté už? .-)
Tak jsme se vydali pro tenisky, ale neměli – což nechápu absolutně, že v prosinci nemají výběr tenisek :-) a tak tedy živnostenský úřad, zdravotní pojišťovna,do papírnictví, kde jedno z dětí vytáhlo odkudsi z horního regálu obrovskou šaškovskou čepici a já ho zahlédla zrovna ve chvíli, kdy se rozmachovalo s nezaměnitelným úmyslem a naučeným grifem z domova „hodit“ čepici zpět do horní police, pak osvč a nakonec autobusem jinou stranou domů, ale to byla tak trochu chyba, protože ten autobus je u rybníka a je tam hospoda. A děti jí viděly! A tak na malinovku a hranolky! A Hugo sedí u stolu a ptá se “ Kláro, to je ubrousek?“ “ A na co je“ „Aby ses mohl utřít“…… „Zadek?“ a potom už jen do kopce a zjišťovat, proč nejde už od večera internet, protože kdyby to nebylo u nás, ale „u nich“, tak už to dávno jede, tak zjišťujete, kde je chyba a po dlouhém pátrání se to vyjeví – chápete, jak může být propálený kabel od wi-fi od kouřovodu? My ano – bohužel! :-) A tak zcela vyčerpaná uklidňuji se dalším příjemným vánočním receptem a totiž – k loňským celozrnným perníčkům přidávám mé další oblíbené. Rozdíl – jsou tmavší, jsou náročnější na suroviny, jsou sladší. Read the rest of this entry »
Stalo se vám někdy, že jste si strašně, ale strašně přáli být Němci? :-) Celkem neobvyklé přání, zvláště v Čechách. Na mě to ale padlo! V této oblasti totiž nemáme šanci a Němci to vyhrávají na plné čáře. Ptáte se v jaké? Je to jazyk. Němci totiž, když napíší list papíru a napíší ho Češi, tak se v podstatě v ničem neliší, krom toho, že jeden je česky a jeden německy samozřejmě, ale …. Němci použijí nespočetně nebo i se to dá spočítat, více velkých písmen jak my. Prostě jejich podstatná jména začínají na velké písmeno, a když se kromě čtyř dětí, malého hospoářství, velmi nenáročného ale velmi zásadového manžela, běhání a pečení vánočního cukroví stane vaší vášní „krasopis“, kde největší důraz je kladen právě na písmeno velké, přijde vám to prostě líto! :-) Zjistíte to hned jak listujete kuchařských sešitem jedné z praprababiček, kterou jste nikdy neviděli, neznali jí a v důsledku zvláštní vlastnosti generace našich rodičů – totiž jejich nevoli k historické sentimentalitě se toho ani mnoho nedozvíte. Část je psána německy, část česky a to máte okamžitě obrovskou chuť upéci právě ten německý recept :-). A protože píšu ráda, je mi to líto, že nepíšu tak hezky a tak jsem se do toho pustila. Není to příliš složité, vzpomínám na období, kdy začal táta chodit na japonštinu do ÚKDŽ a během té velmi krátké doby co si zašel se učit mě stihl nakazit touhou po nejdůležitějším umu na světě, totiž umět japonsky – a já podlehla dříve, než to u něj vystřídalo něco jiného a doma se učila ka, ki, ku, a jak se píše chryzantéma. Read the rest of this entry »
Tak jsme konečně zamrzli :-). Pan domácí seděl velikou část dne u počítače a hledal maximo-minimální teploměr. A to mě evokovalo historku, o kterou se musím podělit. Kdysi pan domácí už takový jeden záchvat s teploměrem měl – většinou takové záchvaty nutné potřeby mívám já, u něj je to velmi neobvyklé a také jak vidno, když už, předměty se opakují, prostě nedá si pokoj :-) no a tehdy se odehrálo to, že jsme si koupili digitální maximo-minimální teploměr – jedinou elektronickou věc v chalupě. Pan domácí měl strašnou radost. Teploměr jsme pověsili na zeď u okna a jeho sondy – malé nerezové špalíčky na kabelu jsme protáhli nějakou z mnoha děr ve zdi ven nad zem. A každý den se kochali, jak nám to pěkně měří, doma a venku a doma a venku a maximum a minimum….. A pak už přišlo jaro, venku metr sněhu a my jeli vlakem s malým miminem na trhy s drůbeží – 5 km pěšky na vlak, pak 5km v tom městě od vlaku a celé zpátky. Teploměr ukazoval -2 vzali jsme si jenom tlusté svetry – při -2 to je přece normální, bundy jsme měli na -5 a níže.
A tak jsme velmi brzy ráno vyrazili. Cestou dolů na vlak nám to bylo divné, jak jsme změkčilí, jak to, že nám je taková zima. Po městě na trh jsme šli už úplně zmrzlí, navíc trh zrušili a tak jsme zase jeli domů. Cestou do kopce v mírném větru jsme si říkali, že se musíme začít asi otužovat, abychom to zvládli, až přijdou opravodé mrazy. A hned jak jsme dorazili domů, sesypala se na nás smršť telefonů, maminka a druhá maminka a švagr a švagrová a všichni se ptali, jak to přežíváme ? A my, nemající tv ani rádio jsme odpovídali zcela bezelstně “ a co jako ?“ „No všude je -18, strašná zima, máme o vás strach, jestli jste nám nezamrzli !“. Tak jsme se zasmáli, že všude mají takovou zimu a my jen -2. Ale bylo nám to divné, tváře jsme měli ještě úplně červené, ve svetru byla dost zima… Rozuzlení je velmi prosté – milá sonda byla zapadaná sněhem a my už 14 dní měli -2 aniž bychom se jen na chvilku nad tím pozastavili…. a teď je to tu znovu…..ale nepodlehneme….
Také máte něco, co se zeptáte zcela bez váhání ostatních, úplně bezprostředně, zda už to také mají, nebo jak na tom jsou a vůbec vás v ten moment nenapadne, že to vůbec, ale vůbec takto nemají, často, že ani nevědí, co máte na mysli? Například naše nádrž. Je na půdě. Čerpáme do ní vodu ze studně a odtamtud udělal pan domácí rozvod do kuchyně. Ovšem – nádrž není zateplená a tak když začne mrznout, tak se jednouše vypustí a konvujeme. A tak jak jsem
včera běžela, potkala jsem sousedy, co bydlí asi 5km od nás a jak jsme povídali, oni – „to je podzim co?“ a já na to “ no paráda, ještě jsme nevypouštěli!“. Dívali se na mě ne úplně s pochopením a mě teprve po cestě domů došlo, že ne každý má mrazy spojené s tím, že tahé domů konve s vodou :-) A co vy? Už jste vypouštěli? :-) Read the rest of this entry »
Stále si říkám, ne ne, letos to bude, jako když jsme se před 14ti lety přistěhovali a žádná zima nebyla – tedy zima ano, ale sníh ne. Letos to bude ono. Skoropodzim až do Vánoc, pak dětem trochu nasněží, tak na týden, pak novoroční obleva, pak nic a pak ještě větší obleva hromniční. Zatím to jde, nicméně, Vánoce se blíží a tak přichází na řadu „Vánočník“ – je to podobný soubor jako bábovečník, pečivovník anebo tvarožník, ale vánočník má obzvláště pikantní název. Je to takové vyjítí vstříc pravidelným čtenářům tohoto blogu, za které jsme vděční, jejichž návštěvnost nás dost mile překvapila a kterým bychom chtěli vyhledávání co nejvíce usnadnit. Vkládám ho už teď, protože perníky, perníčky a cukroví na Vánoce musí mít dostatečný předstih, u nás ani ne tolik, aby se rozleželo, ale aby se stihlo znovu upéci to, co se už stihlo tajně sníst. A tak s dostatečným předstihem vkládám sbírku dosavadních receptů na Vánoce a každý letošní tam automaticky přibude.
Máte rádi vánoční pečení? Už není kam spěchat, nekupujeme dárky a tak je spousta času a chuti užít si to vánočně hezké. Letos přibude jistě nějaké vizovické a máme i slámu, tak možná i nějaké ozdoby. Navíc —- navíc Elišce skončila v Praze povinná práce a bude tu trávit mrazivý prosinec v kurníku, který už je částečně zateplený, díky slovenskému Karolovi, jenž do něj přijel otestovat spacák. Otestoval a tak příště nepřijede, protože ho bude muset vyměnit za nějaký lepší :-). A protože přijede Eliška, bude i spousta času na pečení a pojede nám to jak na drátkách a protože potřebuju nový běhací tenisky, protože ty aktuální mají trochu po zenitu a Eliška zaplatit zdravotní pojištění, tak jsme si říkali, že ten kdo nepeče rád vánoční cukroví, už vůbec by na to nesháněl celozrnnou mouku, domácí máslo, domácí vejce , kvalitní kakao, tak ten má jedinečnou nabídku ho ochutnat. Že bysme ho letos třeba i zkusili trochu udělat navíc. Ale je potřeba ozvat se brzy, protože jak se to dozví pan domácí, tak už možná nebude mít kdo to cukroví péct :-)) Zjistili jsme s Eliškou, že to lze posílat i poštou jako „křehké“ nebo lze udělat speciální předvánoční předávku v Praze. Tedy nikoli my, ale Eliška, což je docela dobrý důvod, jak se blíže seznámit s naší děvečkou :-)) Tak jsem to dala do prodeje ze dvora a uvidíme, jestli budou tenisky a stát bude mít díky Elišce na zdravotnictví :-). A ještě bonus – protože toho měsíčku je fakt dost, tak jako bonus – ke každé várce cukroví, vánoční balení sušeného bioměsíčku.
Nejprve, aby bylo jasno – jsem laik, jsem samouk, jsem studijní typ :-).Tento článek je pro všechny podobné laiky, pro ty, co nejsou studijní typy a chtějí si udělat jasno v očkování mléka před sýřením, nebo i jsou, ale chtějí si přečíst jen zkušenost někoho jiného.
Pro ty, kteří si jasno dělat nechtějí, chtějí jen obyčejný návod během pár vět, těm doporučuji odebrat se ve článku ihned téměř na konec, k fotkám jednotlivých kultur a o něco málo výše, kde je i návod, jak kultury použít. Nebo úplně jednoduše, stačí objednat kulturu, zahřát mléko podle návodu na kultuře a podle receptu na uvedenou teplotu, přidat kulturu k mléku opět podle návodu na kultuře, zamíchat a nechat půl hodiny stát. Pak už se může sýřit. Pro ty kteří chtějí vědět něco více v souvislostech, pro ty je pak celý následující článek :-)
První díl tohoto domácího sýrového miniseriálu začal materiálním vybavením, pokračoval nezbytným dílem – co je to mléko a logicky ve výrobě sýru následuje důležitá věc a to jsou mlékařské kultury.
Mléko a sýry, které jsou z mléka vyrobené musí obsahovat určitý počet užitečných mikroorganismů, které svými životními pochody a produkovanými enzymy přeměňují během kysání mléka a zrání v sýrech jednotlivé součásti mléka. Nejdůležitější jsou bakterie čistého mléčného kysání a pak také bakterie propionového kvašení a u plísňových sýrů některé druhy plísní. Mléčné kysání je pravěpodobně jasné. Co jsou plísně je také evidentní a pro neznalé – propionové kvašení jsou velmi jednoduše díry v ementálu :-). Read the rest of this entry »
Dýně, dýně, dýně – dnes opět dýně papriková. Je to v Čechách celkem málo používaný druh, ale to přijde. Bezesporu, protože papriková dýně není až tak veliká, většinou jako dvě až tři dlaně vedle sebe, ale má zcela a to naprosto odlišnou dužninu než dýně jiné. Stejně jako je dýně špagetová špagetová :-), Hokaido jemně moučná, Gigant pak celkem vodnatý a je z něj dost vody, tato dýně chutná po upečení velmi podobně a má velmi velmi podobnou strukturu jako pečená brambora. Je jinak moučná než hokaido, opravdu bramborově a přidat na pečenou bramboru lžičku cukru – máte hotovou paprikovou dýni :-)
Dnešní jídlo je velmi rychlé a obávám se, že z jiné dýně bude zcela jiné, právě kvůli výše napsanému. Je to jídlo rychlé a celkem variabilní. Read the rest of this entry »