Máte stále ještě na záhoně růžičkovou kapustu? Ona by tam podle všeho měla být. Je celkem teplo, hezky, nezavalily ji zatím přívaly sněhu, ideální rok. Podle všeho. Ale někdo už tam má jen trochu, protože kromě kapusty tam má také krávu, která utekla z ohrady. Krávy mají bohužel také rády růžičkovou kapustu, ale jsou solidární a něco nám nechávají. A tak toho využívám a rychle připravuju zcela jednoduché jídlo, sestávající z růžičkové kapusty, cibule, vlašských ořechů, oleje, zelenou petrželku, česnekové pasty a sýru jádel.
Rozbalit zbytek tady»
Tento měkký sýr není nezbytně nutné vyrábět pouze do malých forem. V tomto článku přináším pro inspiraci fotku měkkého sýru, vyrobeného právě podle receptu na str. 122, ovšem z velkého množství mléka a následně formovaného ve velké formě. V knize je recept na tento sýr doplněn ještě speciální grafikou, která provází začínajícího sýraře při každém jeho kroku během výroby. Měl by to být jeden z prvních sýrů, do kterého by se měl pouštět úpný začátečník. Měkké sýry podle receptu můžeme nasolovat pouze rukou, tento velký sýr také, ovšem já takto velký sýr již nechávám nasolit v solné lázni po dobu 2 h a po uplynutí této doby ho zdobím různými příchutěmi Rozbalit zbytek tady»
Tento moučník je možný upéci ve více variantách. Je možné zcela vynechat cukr, naopak tam, kde máte raději sladší moučníky, je třeba k tomuto receptu přidat trochu více cukru. Moučník lze upéci i bez spodního křehkého těsta, pouze jako čistě tvarohový. Moučník peču z našeho domácího tvarohu, tučného a poměrně dobře vykapaného, není proto příliš řídký. Nebojte se však i kupovaného, řidšího tvarohu, moučník se povede i s tímto tvarohem. Rozbalit zbytek tady»
Kdo stále dokola točíte ovocné knedlíky v kynutém nebo tvarohovém těstě, případně do toho občas vložíte bramborové těsto se švestkami, pak vězte, že dříve se běžně dělaly knedlíky z těsta odpalovaného. Někdo nemá odpalované těsto rád, neboť z něj má trochu obavu, ale zcela zbytečně. Není to vůbec nic složitého, naopak je práce s takovým těstem poměrně rychlá. Jednou zkuste, určitě stojí za to!
Na knedlíky je třeba 750 ml mléka, 300 g celozrnné pšeničné přesáté mouky, 3 žloutky, 50 g másla, trochu soli. Dále tvaroh, jablka, cukr, skořice a máslo na polití.
Do hrnce nalijeme mléko a přidáme máslo a sůl. Necháme přivést k varu a nasypeme mouku. Pečlivě mícháme, dokud se nám mouka nepřestane lepit na vařečku – tzv. odpalujeme. Jakmile se dopracujeme k této konzistenci těsta, sundáme z kamen a necháme vychladnout. Jakmile těsto vychladne, vmícháme do něj žloutky. Těsto vyklopíme na pomoučněnou pracovní desku a vypracujeme, aby se nelepilo. Zbytečně nepodsypáváme, aby následně uvařené nebyly tuhé. Každý knedlík naplníme pár kousky krájeného jablka a vhodíme do vroucí vody. Vaříme cca 10 min. Vyndáme z vody, necháme okapat a podáváme se skořicí, cukrem, tvarohem a polité máslem.
Dnešní jídlo je typicky podzimní, i když je třeba sáhnout do zásob, nashromážděných i z léta. Příprava není úplně na pár minut, je nutné prostě vědět, že člově stráví v kuchyni o něco déle, než u restované zeleniny, nicméně je to jídlo velmi chutné a určitě se vyplatí mu svůj čas věnovat už i proto, že je možné udělat celý plech s vyšším okrajem, neboť druhý den jsou kostky velmi dobré studené. Rozbalit zbytek tady»
Dnes lidé vzpomínají svátek Sv. Martina – 11. listopadu. Každý pravděpodobně ví, že pokud 11. listopadu sněží, říká se, že „Martin přijel na bílém koni“, což je pranostika, která přibližuje každoroční první sněžení (u nás platí téměř stoprocentně, jen letos tedy výjímka potvrzuje pravidlo). K tomuto dni se vztahují i další pranostiky, např.„Sníh nepřijde-li na vše svaté v noci, přijde na Martina s celou svou mocí“ nebo „Přijede-li Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí“ či „ Půjde-li na sv. Martina po ledě husa, může pak choditi bosa“. Rozbalit zbytek tady»
Ano, budu s tím teď otravovat docela často. Protože mě to právě teď hodně baví. Protože to taky baví hodně všechny doma jíst. Když už budete mít doma slad, určitě zkuste dvojbarevný chleba. Je dobré nemít doma kolem sebe žádné dítě, neboť, když nastíníte, že chcete udělat jen takovou malou spirálu, bude vás motivovat hláškami typu: „jó, udělej tam hlavu lva!“. A to nemáte vůbec zapotřebí. Hřeje vás u srdce včerejší fakt skvělej jablečnej tousťák a máte radost, jak ty slady pěkně barví, a chutí, navíc jsou z toho pěkný tousty. Rozbalit zbytek tady»
Tak jsem si tak říkala, že po dnešním pečení bude alespoň na dva dny hotovo, ale to jsem se hluboce mýlila. Dva druhy chleba, dva druhy sýra, mísa másla, šest členů domácnosti a jedna návštěva a mizí to jako o život! Slyším jenom „a ještě pláteček bych prosil“.
Oba dva dnešní chleby jsou opravdu skvělé, každý jiným způsobem. Jeden je klasický bochník, který je vylepšený praženým sladem, díky čemuž dostává neobyčejně tmavou barvu (díky moc Halko). O tomto sladu bych neměla tušení, neboť nevytáhneme paty z chalupy, jak je rok dlouhý, ale jednou takhle přišel balík, jen tak, byl obrovský a o to větší překvapení bylo, když jsem balík otevřela a v něm několik sladů pražených a také jeden tekutý. Má radost neznala mezí :D. Kdo by se chtěl mrknout, jsou odsud. Rozbalit zbytek tady»
Dnešní listopadovo–červencový den byl parádní. Trochu ho kazila důslednost pana domácího, který se po půlce snědených rolád rozhodl, že víc ne, dokud nebude dřevo, voda, slepice, kachny atd. A kolem stolu to šumělo, halasilo, bouchalo se do stolu asi půl hodiny. Zůstal neobměkčen. Já k tomu říkám, „jasně, dáme si ještě taky něco slanýho, nějaký normální jídlo“. Tak se všichni vrhli na nakrájený jádel na talíři, křičíce – „já už slaný měl, už můžu tu roládu“?
Taky mám objednaný nový mlýnek na obilí, ale zrovna mění výrobce motory a tak to trvá, už to trvá deset neděl a já pokorně čekám, protože tenhle fakt chci. Je to můj šampión a už se těším, až opětovně pověsíme náš mlýnkový článek, po prvním uveřejnění stažený, neboť článek má za sebou krušnou historii, kterou ti, co ho čtou nevidí, kvůli vůli zvenčí přepracovaný (vysvětlím následně v článku), ale zase je parádní, že se díky něčemu zlému člověk dostal k tomu dobrému, co by mě nebýt článkového intermezza minulo, totiž k parádnímu mlýnku.
Taky se těším na letošní zimu nezimu, neboť úroda místní pšenice byla bezvadná, pšenice vypadá krásně, jak ta lepková, tak ta škrobová, sklep se vesele plní sýry, mám zásek na sendviče a tousty a bejgly a pizzy a vůbec… můj čas běhání vypršel, právě nastala životní etapa „a zítra bude dvojitej sendvič s grilovanou zeleninou a kupou sýra“ a obávám se, že pak se bude muset životní etapa – „ráda běhám“ – zase vrátit. Rozbalit zbytek tady»