Začínáme mít trochu mléčný absťák. Nechodíme dolů, nemáme tedy mlíko, máslo, jogurt, sýry – Marie nás svou intoxikací mírně vypekla. Stále hledám to dobré, proč se to špatné stalo a tady se nabízí jako možnost jakási mléčná očista, ale už jsme za těch pár dní celkem očištění a docela bychom se i zašpinili :-)). Ale Máří uř má po otelení a už je to jen za pár, než skoční mlezivo – bude tvaroh, máslo a hlavně zmrzlina .-)))
Také nám odjela první plečka a přijela druhá, která přijela i s plečem. K pletí se dostali až po delších peripetiích se senem, protože před deštěm je třeba balíky svozit pod polachtu. Jde jim to pěkně, jen co je pravda. Pár hodin po příjezdu jsme je také přibrali na naší – po sérii šesti divadýlek v zimě, které hrají pro děti místní důchodci s loutkami a děti dostávají o přestávce čokoládu- na největší kulturní akci, totiž letní divadlo. Akce se koná každý rok a my už to zvládli minimálně 5x. Do cca 4 km vzdáleného penzionu přijíždí jedno městské divadlo jednoho většího města, rozbalí v kopci pod penzion pódium, hledište, přijede spousta aut a naše koně, které stojí u stromu a je vždy důležité, kdy dorazíme. Když později, jako letos, stojí u stromu celkem blízko autům. Když dříve jako vloni, kdy jsme stáli u stejného stromu, ovšem parkovali před příjezdem aut, je kolem vozu docela veliký prostor k nastupování i vystupování :-). Nejsme až tak moc nároční diváci, ale….. v každém případě, děti se ohromně bavily:-))). A jako tradičně jsme ohleduplně ujeli rachejtlím. Koně se už poklidně pásli na pastvině, když se mohli na bouchající oblochu v dáli dívat z kopce.
Máme sbaleno polovinu balíků, doma převládá celková únava, je po hrášku a člověk přemýšlí, co by zeleninového, jiného, nového, aby to byl květák a nebyl smažený :-). A protože jsem pro sebe ještě dotrhala malé listy špenátu, vrhla jsem se na zeleninovou terinu, kdo chce, tak puding, prostě takovou zeleninovou bábovku v chlebíčkové formě. Potřeba je na ní pár druhů zeleniny, trochu tvarohu a chuť se s tím připravovat. 
Potřebné suroviny jsou tedy . 1 střední květák, jedna střední červená řepa, 600 g syrového špenátu. Sůl, 4 vejce, trochu bazalky,200 g tvarohu, trochu pepře, celozrnná mouka pšeničná přestátá – 17 lžic a strouhanka ze 3 rohlíků.Olej na vymazání a mouka na vysypání formy. Rozbalit zbytek tady»
Začíná to být trochu náročnější. Má se telit kráva, ale dává si na čas, všechno roste a tak je potřeba zavařovat, měsíček dělám, jako že tam není, odpískala jsem s těžkým srcdem chleba, co jsem pekla k zeleninovým bedýnkám, protože na tom začínala být škodná rodina. Uvědomila jsem si to včera večer, když jsem si v duchu začala říkat, co nemusím ještě udělat, že to chvíli bez toho vydrží :-)). V sobotu čtyři bochníky chleba,sice odvezli také něco rodiče, ale vše je pryč a teď už se zadělávají housky a další chleba a pokud bych pekla pro bedýnky, doma by dnes neměli nic. Člověk má radost, jak mu to hezky jde, ale asi musí být vše pěkně vyrovnané. Když se to na jedné straně začne natahovat, na druhé to většinou zaskřípe. Dobrý je, když je doma takový pan domácí, který žije v permanentním mesiášství toho, že peníze jsou na posledním místě. A ego taky !:-) Takže člověk bojuje nikoli s tím, že se mu nic nechce, ale že se mu chce, a že to je nakonec trochu kontraproduktivní :-). Když jsem včera mailem napsala omluvu, že chleba nebude, mělo to dvojí efekt. Uklidnění a navíc za to, co neudělám, upevnění sympatií u pana domácího :-)))))
Včera také přijela naše první plečka. Z Plzně a obrovské nesmazatelné plus, protože v našich okolních hvozdech a skalách si udělala cestou k nám trochu neplánovaně nekrátkou procházku, na chalupu shlížela tu z toho a tu z onoho vršku, ale nezavolala a nakonec dorazila. Pak nám neprozřetelně prozradila, že cestou viděla borůvky, a že tedy zralé, tak jsme všichni svorně zajásali, že se jde na borůvky !!! Milá Halka asi musela mít vnitřní mrtvici, protože po tom výšlapu…., ale jelo se s vozem a navíc borůvek je hrozně málo, takže jsme to po hodině otočili a jeli domů, dosbírat hrášek. A děti po ní neustále skákaly a lezly a říkaly, že není jako Eliška, protože Eliška nemá brejle, a když už byl večer a únava obrovská, vytáhly největší trumf – totiž, jestli nepůjde na trampolínu :-))))
A k té bublanině – ta je ještě z másla od Marie, teď už sušíme ústa, čekáme na mlíko a dělají se jen nemáslové věci :-)). Bublanin je spousta- tato je velmi, velmi jemná a křehká. Není vhodná někam převážet nakrájená, jedině na plechu, protože je opravdu jako pěna, přesto, že je z celoznné mouky. Ale….. je v ní 250 g másla :-)) a také 300g cukru, 6 žlouků, sníh ze šesti bílků, citronová kůra, vanilka a 300 g mouky.A samozřejmě třešně ! Rozbalit zbytek tady»
Miluju pečení chleba. Mám ráda spoustu činností, ale pečení chleba je u mě poslední dobou v top 5 :-)). Navíc pan domácí čím dál častěji nadává na kupované cokoli, ale nadává hezky, tak, že mi to dělá dobře- způsobem- to se nedá jíst, na rozdíl od tvýho :-)). Dnes jsem potřebovala upéci čtyři bochníky chleba, protože jsem chtěla dva pro rodiče a tak jsem se rozhodla, že se na tom dá hezky demostrovat rozdíl mezi stejným těstem, gramáží, ale jiným druhem mouky, totiž mezi tím, když se použije jako pšeničná část hladká a když celozrnná.
Večer jsem si zadělala kvásek s namletou celozrnnou žitnou moukou- tu už nepřesávám. To sem ale ještě nevěděla, že budu druhý den počítat, takže jsem to nevážila. Prostě klasicky nasypat žitnou moku do kvásku, zalít vodou do konzistence lívancového těsta, nesolit, nekmínovat, přikrýt a nechat při pokojové teplotě do rána.Toto byl zhruba v 23.00 čas uvádím pro jasnost, jak dlouho to asi trvá. Rozbalit zbytek tady»
K podobnému tématu se vracím podruhé a je velmi vhodné, postavit si oba články vedle sebe. Tedy dnešní a také ten první.
Po delší době jsem si tedy zase otevřela Masanobu Fukuoku, protože po návštěvě Janky a Ondry se u nás doma rozvinula dost zásadní debata ohledně mulčování a permakultury. To je ale natolik rozsáhlé téma, že potřebuje mnohem větší přípravu a publikované myšlenky pana Fukuoky, které se věnují jídlu jsou natolik zásadní, že předbíhám téma permakultura a přírodní hospodaření a pokračuji v načaté debatě ohledně potravin. Rozbalit zbytek tady»
Tak dneska ráno přijela kafilerka, život se navrátil do běžného rytmu, čekáme prvního pleče a já věším fotku salátů, které jsme nestihli sníst a nikdo si nestihl koupit a já zuřivě přemýšlela, co by ještě tak ze salátu mohlo jít a napadlo mě, že když jdou chipsy z kadeřávku, není důvod, aby nešly také ze salátu.
A taky že jo! Jde to. Jsou křehčí a je s nimi více práce, protože se nesmí překrývat na plechu, ale další recept na zužitkování salátu a to i toho, co už může být i trochu hořký. Když jsem odpoledne postavila na stůl misku se salátem a misku s humusem- Hugo přišel a jasně mi sdělil, že chce chleba. Tak jo- “ a s čím? “ já na to. “ S máslem čeba, nebo ještě je tu ten humus, ale to nevim, jak se to jmenuje !“. Přeji vám úspěšnější pochvalu za odvedenou práci :-)) Rozbalit zbytek tady»
Máte rádi příběhy, které se odvíjí paralelně a zdánlivě spolu příliš nesouvisí? Něco jako Pulp fiction nebo Bábel ? Jeden přesně takový se nám přihodil. A protože blog by asi neměl být jen o příjemných a učesaných věcech, ale měl by ukázat i tu neučesanou syrovost normálního života a protože je to pro mě příběh – lépeřečeno příběhy nadmíru důležité, přenáším ho i na blog.
Verunka žije se svou rodinou 30 km od Prahy v malé vesnici, která se nazývá vesnicí už jen ze setrvačnosti. Kráva ani jedna, občas nějaký kůň a slepice. Anglické trávníky , minimum traktorů a balíků na polích- protože těžko balíky tam, kde není polí. A tak se milá Verunka rozhodla, že si pořídí krávu. Však jsme sestry ne? Nejprve se rozhodla jen tak interně, postupně do toho začala zatahovat čím dál širší okruh lidí a nakonec už jsme posledních 14 dní neslyšeli i na tu 160 km vzdálenost jiné slovo, než kráva. Když se člověk pro něco nadchne, je to asi tak správně, otázka je, jestli i když je právě dva dny po plánovaném termínu porodu třetího dítěte
My včera jeli dolů z kopce k zubaři a byl to zvlášť vydařený den, přesto, že jsme zmokli. Rozbalit zbytek tady»
Je důležité, aby tohle vidělo co nejvíc lidí? Já jsem pesimistický realista a tvrdím, že není, že stejně většina je pohodlná a místo změny vnímání svého okolí a života, udělá se jakási kosmetická úprava. To, co říká film, raděj se zeptáme jak, než proč. Zatímco Klára , jako optimistický idealista si myslí, že to důležité je, jinak je bez argumentu.
Otázka do diskuze však je, zda je tou správnou cestou cesta větších a pečlivějších kontrol – nebo zda stačí osobní přístup – “ V tom nejedu „. A lze v tom současném způsobu našich běžných životů nejet ve větší míře? Lze to bez nějakého sebeomezení a jsme toho schopní? Umíme opustit své pohodlí, proto, abychom žili životy? nebo jediná možná diskuze je o tom, jak pohodlí neopustit a přesto nebýt těmi z toho filmu- myšleno tím krmeným dobytkem.
Video je sice z USA, ale i na malém pískovišti se může objevit pěkně velký , zapáchající trus.
červenec 2004
BERLUSCONI ČESKÉHO ZEMĚDĚLST VÍ – ANDREJ BABIŠ Produkce hnojiv a agrochemie, obchod sobilím, výroba krmných směsí a masný průmysl. Vlastnictví desítek potravinářských závodů. To je Agrofert, podnik nejmocnějšího muže českého zemědělství, Andreje Babiše. Nedávno k němu připojil další větev: pekárenské seskupení Penam….celý článek a zdroj zde
17. červenec 2007
Babišův Agrofert ovládne velké výrobce osiv
Andrej Babiš pokračuje v cestě, která má vyústit v plné ovládnutí českého a výhledově rovněž slovenského zemědělství. Nyní kupuje bzeneckou Osevu a vnorovský OS-IN, které vyrábějí a prodávají osiva zemědělcům.celý článek zde
25.únor 2008
Agrofert Holding si upevnil pozici největšího domácího producenta prasat, když koupil předního specializovaného výrobce vepřového masa zdroj a celý článek zde
2.dubna 2009
Obří fúze v zemědělství: Babišův Agrofert koupil firmu Agropol .. zbytek článku a zdroj zde
11. květen 2010
Poličan, lovecký salám a pršut Krahulík už nebudou vyrábět finančníci z J&T a PPF, ale miliardář Andrej Babiš. Energetický a průmyslový holding totiž prodává svou masnou divizi, kam patří Krahulík – Masozávod Krahulčí a Kmotr – Masna Kroměříž, Babišovu holdingu Agrofert. Zdroj a zbytek článku zde
10.listopad 2010
Agrofert koupil předního obchodníka s masem a zvířaty Animalco… zdroj a zbytek článku zde
18. červen 2010
Nedávno jste ohlásil další velkou akvizici – koupi tří masokombinátů. Jaká je vaše filozofie při akvizicích? Někde jsem si přečetla, že kdo vás štve, toho koupíte…
To je nesmysl. Naše filozofie je jasná: kupujeme známé české potravinářské značky. Máme už Vodňanské kuře, Vodňanskou kachnu, Florián, Olmu, Kostelecké uzeniny, Maso Planá, Uzeniny-Vysočina, Krahulčí, Kmotr. Většinu z těch masokombinátů zakládal pan Satrapa už v roce 1915.
A k těm potravinářským podnikům chcete mít vždy i příslušnou zemědělskou prvovýrobu, tedy celý na sebe navazující řetězec?
Ano, chceme mít i příslušnou prvovýrobu, ale pokud možno bez zvířat, preferujeme rostlinnou výrobu. Ale pokud v tom podniku, který akvírujeme, jsou kromě polí i krávy a drůbež, jsme schopni to převzít i s těmi zvířaty. celý článek a zdroj zde
11. únor 2011
Agrární kolos Agrofert podnikatele Andreje Babiše převezme skupinu Citonice Agro. Operaci provede Agrofert prostřednictvím dceřiné společnosti Navos. Pod tu by měly být firmy patřící podniku Citonice Agro začleněny. Do stáje Agrofertu tak přejde i obří zemědělský podnik Agro Jevišovice. Zdroj a celý článek zde
11.květen 2011
Společnost Agrofert Holding podnikatele Andreje Babiše koupila firmu Ethanol Energy, která ve Vrdech u Čáslavi vyrábí biolíh a další produkty. celý článek a zdroj zde.
19. květen 2011
Skupina Agrofert Andreje Babiše je údajně těsně před koupí tuzemské jedničky na pekárenském trhu United Bakeries. zdroj a celý článek zde
7. červen 2011
Proč chce Agrofert do lesnictví? Ptejte se jeho majitele Andreje Babiše… zbytek článku a zdroj zde
Všude prší- všude a u nás prostě sucho. Navíc dnes ráno nám odjela jedna plečka a zalévačka a Hugo, když vstal, otázal se, proč Eli 
odjela. A po pravdivé odpovědi, že jela do práce se Hugo nefalšovaně podivil – „a proč ? Vždyť má u nás práce dost ! :-). „Krásně dokončilo jarní zelí, ještě nikdy nebylo tak pěkné už v červnu, začíná kvést měsíček, začíná kvést mák a konečně došlo i na hrášek. Konečně proto, že je to už pár týdnů, co mi dala Zuzana recept na výbornou hrachovou polévku- výbornou hrachovku s mátou. Podiv vystřídala úvaha, že by to nemuselo být špatné, následovala ochutnávka u Zuzany, která byla výborná, ale dala jsem si podmínku, že to musí být až z našeho hrášku a dneska na to konečně došlo. Konečně dozrálo tolik lusků, aby z toho byla tahle dobrota .A omlouvám se Zuzaně, nemohla jsem si pomoct a přidala máslo s trochou celozrnné mouky jako jíšku.-)
Je to celkem prosté – 400 čerstvého hrášku – nikoli lusků, ale už hrášku, (úspěšně lze použít mražený),2 veliké cibule, 3 vrchovaté lžíce másla, 3 vrchovaté lžíce celozrnné pšeničné mouky, 2 hrsti čerstvé máty peprnné, trochu soli, trochu pepře, 2 stroužky česneku, 250 ml kysané smetany. 1 litr vody. Olej a tvrdá houska na opražení.
Máslo do hrnce, na máslo jemně opražit cibulku, přidat mouku a chvíli míchat, dokud není mouka spojená s máslem s cibulí a opražená. Pak přidat omytý vyloupaný hrášek, dvě hrsti máty, osolit, opepřit, přidat česnek a 1 litr vody. Vše nechat chvilku povařit a potom rozmixovat ponorným mixérem. Nakonec vmíchat 250 ml smetany – lze použít i bílý jogurt. Polévka se podává s nakrájenou houskou, opraženou na oleji.
Tato hrachovka je vynikající ! Rozbalit zbytek tady»
Je mnoho činností, na který Jidáš nemusí myslet a když nemusí myslet, začne občas přemýšlet a z toho jsou jenom deprese a proto…proto se rád kochá myšlenkami druhých :-))
o tohle vás nemůžu připravit- je to z Moskva Petuški a stojí to za to :-) – zařadíte se někam ?
