Jste rodiče spořádaní, pečliví a precizní? Doporučuji, buďte. Já nejsem. Jsem matka nespořádaná, která nevede žádný deníček, žádné zápisky, když vypadne první zub, či zazní první slovo nebo padne první krok, vždy si říkám, to je jasný,to si přece musím pamatovat. Prd. Teď mám děti čtyři,tedy čtyřikrát víc možností si tu kterou emocionální chvilku vybavit a nic. A pak vám přijde naproti,když vyvážíte kolečko od slepic dítě, které má pusu celou od krve, a když se ptáte, co se stalo, odpoví, že nic,že jen spadla z kola. A odkud jsi jela? Odnikud, stála jsem. :-)) Tak proč tolik krve, říkáte si v duchu a za chvíli zjistíte, že v puse chybí zub. Kdybych byla matka spořádaná, hned bych koukla do deníčku, tuším, že něco podobného rozdávají i v porodnici, ale to je ta potíž, my máme totiž tolik dětí, protože když první dítě pobralo rozum a zjistilo, že s druhým dítětem přišel domů i jakýsi kufřík růžový, bylo neodbytné :-)), kdy že ho zase dostane :-)), takový ideální PR projekt :-)), tak prostě a jednoduše bych koukla do toho deníku, který nemám, na zápisky, které nedělám- a už to asi nedoženu a zjistila bych, jestli se jedná o zub první nebo druhý. Čtyři děti totiž blízko sebe znamenají, že to normální člověk absolutně nemůže stihnout, maximálně jen vyndavá pořád nějaké dvacky pod polštář- tuhle tradici vůbec nevím kdo vymyslel, zvláště, když osmiletému vypadl první zub před dvěma měsíci a šestiletá už jich má venku šest. To musí mít člověk neustále připravenou portmonku a někdy si i říkám, jestli těch zubů nevypadlo už nějak moc :-). Tak se celé odpoledne ubezpečuji, že druhý by se při pádu ze statické polohy na zem tak hezky nevylomil, doufám, věřím…..a pak jdu rychle udělat pražský koláč-…. na nervy… protože tahle třená bábovka je už zase snědená :-) Je to bábovka podle prvorepublikové kuchařky Anuše Kejřové a je vy-ni-ka-jí-cí :-))
suroviny na bábovku- na jednu pěknou velkou formu: 240g másla, 6vejce, 450 cukru, 450 g mouky celozrnné pšeničné přesáté, 1/8l mléka- dala jsem o něco více, skoro 200 ml, citronová kůra, 1 prášek do pečiva, trochu cukru s vanilkou
Nejprve utřeme máslo do pěny, přidáme žloutky, cukr, vanilkový cukr a třeme lopatkou na tření velmi dlouho, nejlépe půl hodiny. Do utřeného přidáme mléko, mouku s práškem do pečiva a tuhý sníh z bílkůl a citronovou kůru. Vše zlehka promícháme a těsto vložíme do formy vymazané a vysypané moukou nebo strouhankou. Dáme péci do dobře prohřáté trouby a pečeme 3/4 hodiny. Vychladlé vyklepneme a pocukrujeme. Rozbalit zbytek tady»
Dnes jsme měli hodně vtipné ráno :-). Po dlouhém rozmýšlení a kupování kakaa v místním obchodě- vždy zásoba před vánoci a pak 
průběžně během roku jsme se rozhodli, že zkusíme opravdu kakao. Většinou jsme si přečetli jaký je obsah tuku zda je nízkotučné nebo alespoň trochu tučné a zda obsahuje lecitin a brali ta bez. Nějak zásadně jsme se tím nezabývali, ale někdy přijde moment, kdy se člověk najednou něčím chce neodbytně zabývat :-)) a bezesporu k tomu přispěla i diskuze právě o kakau a čokoládě . A tak jsme začali číst a našli si jeden internetový obchod kde prodávají tři kakaa ze čtyř, které jsme se rozhodli zkusit. Jedno jsme tedy na úkor poštovného oželeli a zatím zkusili udělat takový malý domácí test. Večer jsme s Ester upekli čtyři perníky- mimochodem zcela ideální množství. Poprvé po dlouhé době mi nějaký moučník vydržel déle než na jedno jídlo :-)) Perník je podle receptu na kyprý kakaový perník a všude jsou stejné suroviny, stejná gramáž jen jiný druh kakaa. Čtyři proto, že jsme k těm třem vybraným, které přivezla ppd a jejíž řidič nás nejprve hodinu hledal, pak to vzdal a vezl kakako do depa, pak jel druhý den a čtyřikrát volal a pak se ptal pana domácího přijezdivšího k silnici na koni “ tak vy si tu takhle žijete v pohádce jako jo?“ :-), tak k těm od řidiče jsme si upekli jeden hezky i z tradičního pytlíku z obchodu pod kopcem za 10 kč. Trochu of topic – když nám vezl jiný řidič něco v zimě, já zaplatila a chystala se jít zase hlubokým sněhem do kopce domů a on otevíral dveře do vyhřátého auta, které chtěl otočit a odjet po celkem čisté silnici zpět -tak se zeptal“ ale nebudete objednávat nic často , že ne?“ :-))
Takže nejprve ke kakau. Můžu tady dělat chytrolína a opisovat a opisovat informace, ovšem než nám pan Zmrzlina osvětlil v pár větách něco o kakau, věděli jsme odkud pochází, jakou má barvu, a že je dobré. Teď už jsme o těch pár vět a odstavců chytřejší a po přečtení všeho toho navíc ještě chytřejší, ale pořád to není na to, aby tady člověk psal jako odborník. Jsme amatérští pijani a uživatelé kakaa. (to nám nicméně nebrání chtít pít kakao co je opravdu kakaem) a tak vložím pár odkazů tam, kde je dost informací pro další natěšené laiky :-)
První je tady– trochu reklamní od nescafe, nicméně celkem výtěžný , druhý neméně zajímavý zde. Rozbalit zbytek tady»
Včera u nás proběhla taková milá hra na hodnou a zlou manželku. 
Včera večer jsem byla manželka hodná. Vrátili jsme se z finančního úřadu, kde jsme podávali daňové přiznání. Letos jsem zaznamenala rekord, protože jsem ho nevyplňovala až u stolků ve foayer Fú, ale už předvečer doma. Našla jsem nejen usb k tiskárně, čisté papíry, ale i jsem dohledala díky bance všechny zisky :-)). Takže další den zcela v klidu a nikoli s nabalenýma a křičícíma a honícíma se dětma v šíleném vedru na úřadě – vůbec nechápeme, jak v tom vedru na těch úřadech můžou existovat. Spočítali jsme si, že teplotní rozdíl mezi naším záchodem a jejich kanceláří je minimálně 30st. C :-)))
Ve vlaku, hned jak jsme dosedli, jsme potkali pána, který okamžitě odložil časopis a celou půlhodinovou cestu bavil nejen děti, ale i nás. Neagresivně, vcelku příjemně. A kde je teď východ? A kde je západ? A jaká je definice zázraku? Pak kolik je v souvětí záporů, co je číslo, číslice a cifra a poslední hádanku- což je hádanka velmi stará a je určena dětem pro páté třídy- podotýkám, žádný chyták- Tak tedy – devět kuliček a klasické váhy.Dvě misky na rameni. Jedna kulička je o jednu miliontinu těžší. Chápáno -není možné jí poznat pohledem. Dva pokusy vážení a při druhém pokusu je nutné ukázat na tu těžší. Těším se na výsledek – nikoli řešení, – je to přeci pro děti páté třídy :-), ale čas, za jak dlouho k němu došlo. Pán se rozloučil, respektive my s ním- on nevystupoval a užili jsme si okresního města. Rozbalit zbytek tady»
Brambory v hrašce jsou jakousi variací na brambory ve smetaně . Proč dělat variace, když je prvotní jídlo vynikající, jedno z nejoblíbenějších a jednoznačně chutná ? Ono by tady šlo dost populisticky začít psát o tom, jak je hraška na rozdíl od smetany nutričně mnohem lepší, jak je to jídlo lehčí, zdravější a zajímavější. Všechno by to byla bezesporu pravda, ale nemůžu to napsat, protože nemám ráda kult zdraví a naopak líbí se mi přirozenost. Takže důvod proč brambory v hrašce je jednoznačně „změna“ a to, že hraška je zajímavá, a že brambory ve smetaně přesto, že nejoblíbenější, nedají se jíst každý den. Změna je důležitá a pokud hrašku neznáte – je to směs, která supluje vejce a lepek ovšem sama bezvaječná a bezlepková, rozhodně jí doporučuji vyzkoušet.
Brambory vařené v hrašce jsou velmi jednoduché a rychlé jídlo. Navíc netřeba ani mnoho surovin : brambory- podle strávníků, u mě zhruba kilo, 5 mrkví, 3 střední cibule, trochu oleje, 3 stroužky česneku, 2 lžíce sladké papriky, sůl a hraška pikantní – zhruba pět lžic+ voda.Zhruba 100g sýra a červená řepa na oblohu.
Nejprve je třeba oloupat a omýt brambory a nakrájet je na kolečka, ne úplně tenká, ale 1cm je už moc. To samé s mrkví- tady však Rozbalit zbytek tady»
Jak jsem psala už ve tvarožníku, sýrařství je velmi stará záležitost. Tvaroh se na rozdíl od sladkých sýrů dělá z mléka kyselého, sladké sýry pak logicky z mléka nezkyslého, tedy sladkého. Ovšem na to, aby se oddělila syrovátka od pevné hmoty, je nezbytné použít syřidlo. V dřívějších dobách používali syřidla nejprve z různých rostlinných šťáv a posléze z žaludků dosud jen sajících přežvýkavců. O prvních sýrech se zmiňuje jak už jsme psala již Homér, ovšem také v Bibli je zmínka o sýrech. Živil se jimi král David, dokud byl ještě pastýřem. Staří Řekové, jak píše Česká strava lidová, dokázali sýřit sýry za pomocí šťávy z fíků. Také ve starém Římě bylo 
sýrařství na takové úrovni a tak oblíbené, že vyráběli sýry jak doma, tak je i dováželi z ciziny. Sýry znali ovšem i staří Slované, jak už napovídá i název, pocházející od staroslovanského „sur“, což znamená kyselý. O tom, že sýry byly u nás dávno používány,svědčí i to, že byly používány jako obřadní pokrm. Sýr byl staročeskou obecnou krmí a tak již ve středověku se u nás dařilo zvláštní živnosti, jež se nazývala „syrníci“, a ti obchodovali výhradně se sýrem. Sýry se tehdy prodávaly na trzích v mnoha druzích a velikých kotoučích, jimž se Rozbalit zbytek tady»
Tvaroh je pro mě jednoznačně superpotravina .-)). Protože vydrželo mnohem déle mléko kyselé než čerstvé, převádělo se zcela 
přirozeně sladké nadojené mléko k větší trvanlivosti tím, že se smíchalo s již kyselým mlékem, aby se rychle srazilo. Tvaroh spolu se sýry patří spolu s medem k nejstarším potravinám lidstva. Vlastí sýrů a tvarohu je podle České stravy lidové pravděpodobně Orient, neboť v teplém podnebí lidé pocítili asi nejdříve potřebu uchovat mléko na delší dobu. Již ve starověku dokázali získávat primitivním způsobem tvaroh z kyselého mléka a již tehdy vyráběli sýry i ze sladkého mléka pomocí různých přírodních syřidel – moruše, kopřivy, šťovíku a pak i syřidly živočišnými ze žaludků nedospělých přežvýkavců – to líčí již Homér. Ale tvaroh je a byl vždy jednodušší formou zpracování mléka.
Tvaroh se získával a získává tímto způsobem, popsaným ve článku domácí tvaroh.
Po jeho úspěšné výrobě nosily získaný tvaroh hospodyně na trh, ale hlavně jej spotřebovávaly ve své domácnosti a to jednak čerstvý,sladký a pak také různě konzervovaný. Čerstvý tvaroh, tuhý se solí a kusem chleba, zastal často svačinu nebo večeři. Obyčejně se však rozdělával se smetanou, kyselým mlékem neb novým máslem. Takvýto míchaný se mazal k svačině na chléb nebo jídal jako předobědek a jmenoval se v některých krajích „eliška“ a jinde zase „bryja“. „Rozhuda“ nebo „toleranc“ kořenila se sekanou pažitkou a když se tvaroh posílal na pole, namíchal se někdy i říznější s cibulí, paprikou a třeba i s kvašenou okurkou. Takový se však dělal jen tehdy, když bylo hodně pití nebo studánka nablízku. Jinak se jen slabě solil a míchal se smetanou, aby nebudil žízeň, ale v horku spíše chladil. Takový míchaný sýr představoval na Hané ještě r. 1870 obvyklou snídani. “ Všední den byl chlíb a sejr k snídani. Jednou ten sejr byl stařenej (nechá se starej a kmín a sůl do teho ) a někdy byl tfaroh s trochu smetany nebo mlíka rozmíchanej “ Rozbalit zbytek tady»
Další z životních změn. Jeden kůň a čtyři děti je jen jeden z důvodů, proč pořídit dalšího. Nejsou to jenom děti, ale i samota toho malýho. Sležští norici jsou pro něj moc velcí a on se jich bojí. Je bokem a drží se sám. Ale koně nejsou narozeni pro samotu a člověk jim koně nenahradí ani náhodou. Možná si to myslí, ale jak přijde kůň, člověk jde bokem. A tak jsme se dostali až k Bakarovi, kterému je devět, je velmi klidný a naučený do tahu. Rozbalit zbytek tady»
Dlouho už se chystám na tvarožník od Saši a teprve nyní na ní došlo. Ale je pravda, že Saša musela trochu škytat, když jsem ho dělala. Prostě mi nešlo na mysl, jak by bylo možné, aby se upeklo něco, v čem je jako náplň smícháno kilo tvarohu s 200g oleje a 800 ml!!! mléka. Stála jsem nad tím a říkala si- fakt Sašo? To není možný. Ale bylo. Saša dělá recept do klasické formy od dortu, tu ovšem nemám a chtěla jsem ho na pekáč. Dostala jsem jasné upozornění, že je to až 4cm vysoké a proto musí být vysoký okraj. Zvolila jsem trochu špatně, protože jsem z toho pochopila, že se má do boku vytáhnout i těsto, ale myslím, že ne, že příště to chce těsto jen na dno. Nicméně nijak zásadně na stěně nevadilo :-)). Je to hodně sytý koláč patřící do čeledi tvarohovitých a chystám se pomalu na malý speciál tvarožník, protože tvarohové recepty už si to pomalu zaslouží.
Přidávám tedy gramáž na formu dortovou, velkou dortovou a fotky jsou z dvojité várky. Pekáč je tedy nutné použít s vysokým okrajem alespoň čtyři cm. Suroviny jsou: 250g celoozrnné mouky pšeničné přesáté, 150g másla, 80g cukru, 1 vejce, 1/2 prášku do pečiva,kůra z jednoho citronu, vanilkový cukr. . Na náplň potom 500g tvarohu minimálně polotučného, 400 ml mléka, 1 vejce, 100 ml oleje, 150g cukru, 40 g maizeny – kukuřičného škrobu, kůra z jednoho citronu a vanilkový cukr. Tuk a mouku na vymazání a vysypání formy. Rozbalit zbytek tady»
Dnes bylo takových plánů…., ale nějak to všechno nevyšlo :-)). Chtěla jsem 
dělat řízky z hlívy, zjistila však velmi záhy, že hlívy není tolik, aby z ní bylo řízků pro šest lidí a tak to skončilo gulášem. Asi nám nezbyde nic jiného, než se pustit do pěstování hlívy. Dnes jsme si přečetli návod a je to triviální. Je to jen objednání očkovací hlívy, rozmíchání směsi, připravení špalků z čerstvého – max. šest měsíců -nikoli méně jak tři a nikoli více jak šest, špalků z listnatých stromů, lépe tvrdé dřevo než měkké,nikoli zbavené kůry, nařezání špalků min. 15 cm v průměru, nařezání zářezů a dírek 2,5×2,5 cm, naplácání hmoty do dírek – vše v naprosté čistotě – nemožné !!!- zabalení do čistých igelitových pytlů, propíchání jemně velikou jehlou, zavázání a uložení v neklesající a nestoupající teplotě 20 st. C. Pak už jen pozorování rozrůstání bílého podhoubí po celém špalku – to pozorování probíhá 4 měsíce, pak vyndání špalku, zakopání jednou třetinou do země do pečlivě vybraného vlhkého a neslunečného místa a pak už jen zalití jednou týdně a čekání na konec září až spadnou teploty pod 10st.C. Prostě pohodička.. Takže je to u nás jako vždy – nejsme přeci blázni, do toho všeho začneme pěstovat ještě hlívu ne? Po dnešním guláši však – ta hlíva, ta je fakt dobrá. Jak že se to pěstuje? Ideální, potřebujeme se zbavit dole v lese těch bříz, nařežu teda vysoký špalky a nasadíme hlívu :-)))) Takže na konci září se budeme fotit s úsměvy nad pytli usušených bylinek v kompozičním zátiší se špalky obrostlými hlívou :-)))) Vzkaz pro tenletonotho pána, jenž pečlivě připravuje housky a bramborový šišky dle mých receptů – šišky však v dvojnásobném množství napsaného receptu – 1l hlívy je na 20-40 50cm špalků :-))) řekla bych- netřeba navyšovat :-))) Rozbalit zbytek tady»
Ráno raníčko panna vstala…… tak vzhledem k přítomnosti našich čtyř dětí je asi evidentní, že 
článek je už od začátku trochu zavádějící :-)) a právě i kvůli tomu časnému vstávání, které sice jako jedna ze dvou z naší rodiny mám ráda a je mi blízké – ostatní jsou spíše sovy, přesto vstát, zadělat, nechat vykynout, zatopit a upéct – to prostě chce morál, který většinou chybí a přesto není nutné na čerstvé a křupavé rohlíky ke snídani zcela rezignovat. Stačí si večer jednoduše zadělat těsto podle tohoto těsta na konzumní rohlíky nebo konzumní housky – kvásek z kvasnic a když vzejde, tak zadělat těsto, které se ihned zadělané dá do chladu. Skutečného chladu- chodba, meziokno případně lednice. Brzy ráno pak člověk vytáhne krásně nakynuté těsto, ze kterého umotá rohlíky, pomaže a dá péci. Už to vezme maximálně hodinku. A proč taky tento recept, protože mi je prostě líto, že nedostaly příležitost takové dobré posypky, jako hrbozrnná sůl, kterou lze sehnat k mému údivu zcela bez problémů nebo jen s malými :-). Stačí jí objednat v místní zelenině. Nebo s nastrouhanou nivou nebo s vejcem, ve kterém je rozetřen veliký stroužek česneku a pak vše posypáno směsí sezamu a lněného semínka. U nás vede niva,česnek, mák a sůl :-))) Rozbalit zbytek tady»