Co noveho na kopci

Archive for the ‘Vegerecepty’ Category

Jo jo, bršlice kozí noha je na pořadu dne. Když se začali trochu vztekat u stolu a prosit o mák a kečup a sýr, aniž by to ještě ochutnali, jen proto, že mají předsudky při vyslovení slova „bršlice“, namíchlo mě to. Není přece možné podléhat nesmyslným schématům. Ale vše se urovnalo, když jsem se zmínila, že na zítra mám v plánu úplně něco jiného. Netuší, že je to lopuch. Částečně se nedivím. Já dnes taky otevřela notebook a tam jsem četla: „Máte chuť na kremrole?“ a následoval recept, jak si je udělat.  Co by taky na internetu mohlo jiného následovat, že, ale na okamžik jsem propadla nesmyslným schématům a zasnila se …. Read the rest of this entry »

Čtyři děti jsou hodně radosti, ale také delší virózy. Když to jedno přinese, většinou to nechytnou všichni najednou. Je na to asi nějaké schéma nebo co. Vždy to jde tak hezky po sobě. Člověku skoro nic není, ale venku se sotva vleče a stále čeká, kdy se to samo vyseje, což ho oklikou vede opět zpátky k bršlici. Proč vysévat špenát, když je všude bršlice (krimě toho koberce, na kterém leží talíř, to prosím není bršlice!).

A tak podávám hotový talíř panu domácímu, dívá se na to zelené, pak na mě a ptá se jemně – co že to je, to zelený? Bršlice! Odpovídám o poznání tvrději, aby bylo jasné, že svou chycenou slinu bylinnou a rostlinodivokou myslím vážně. Do toho se vrací dcera ze školy, dívá se na ten talíř a praví:„tobě se nechce nic dělat co? A tak sis vymyslela, že budeme jíst divoce! Že jako nebudeš sázet, sít a budeme jíst medvědí česnek, bršlici a fialky!“ a to ještě vůbec netuší, co všechno přijde! Read the rest of this entry »

A protože plané rostliny není důležité dávat jen ve velkém množství, ale lze je přidávat i v malém, ovšem aby nedošlo k pomýlení, nejen na okrasu, často v malém i funkčně, dnes je to velmi jednoduchý recept na snídani, plnou toho, co by v ní nemělo chybět – sacharidů a vlákniny (ve formě čistých ovesných vloček), bílkovin a velmi příznivých mikroorganismů (ve formě domácího jogurtu) a vzhledem k letošnímu plánu používat co nejvíce planých rostlin v kuchyni, přidáme navíc čerstvý ptačinec žabinec a květy fialky. Kdo doma pěstuje meduňku, v tomto okamžiku již najde její čerstvé drobné listy, které můžeme do jogurtu přidat. Kdo nevystačí se samotným jogurtem s vločkami a bylinkami, může přidat případně ovoce nebo sušené ovoce. Read the rest of this entry »

Znáte Kafe a cigára? Když toho je fakt hodně a vy přemýšlíte, jak něco omezit, poctivě si sedáte a v hlavě rozdělujete seznam na to důležité, nedůležité a to, co se prostě obětuje a pak vyjdete ven, do téměř letního dne, nadšení, jak to máte hezky srovnané. A  pak vás napadne, že by to nemuselo být špatný, pověnovat se trochu více seriálu o jedlých bylinách. Resp. vůbec o tom, co roste, aniž bychom se o to my starali, co prostě sebereme a uvaříme, upravíme, přichystáme, bez dřívějšího použití rýče, motyky, motyčky, kompostu, záhonů, jen s košíkem.

Že sice pár příspěvků už tu je, ale takový nějaký ucelený program na tento rok – to by za to stálo. A logicky, když už je to v hlavě srovnané, co je důležité, co nedůležité, může si člověk klidně dovolit něco málo k tomu přidat. Jedlé byliny na tento rok! Dnešním dnem počínaje, však už to taky venku celkem bují a je nejvyšší čas.

V tomto článku zatím jen takový menší rozchodník, abyste věděli, kam se podívat, než napíšete do komentáře svoje oblíbené recepty z divokých bylin. A že pište, případně i posílejte fotky.  Celý seriál není primárně určen k publikaci informací ohledně jednotlivých bylin a rostlin, ale jako tip na konkrétní recepty, co se z jedlých rostlin dá udělat, do čeho se dají použít.  Nově je publikována stránka Plané rostliny v kuchyni, kde jsou jednotlivé rostliny a k nim přiřazené recepty zobrazeny podle abecedy.

V nejbližší budoucnosti to jsou právě tyto rostliny, které najdeme, když vyrazíme ven

Read the rest of this entry »

Honzík mi dojel do Klementina a ofotil mi, co jsem potřebovala a tak jsem se dostala k periodikům z roku 1890–1935 a je neuvěřitelné, jak se nám toho mnoho ve společnosti nemění. Stále nacházíme nějakou skupinu lidí, proti které máme potřebu se neustále vymezovat, stále používáme tytéž reklamy a co je horší, stále jim věříme, pokud bychom nevěděli, že je rok 2016, mohli bychom se politicky přenést do spousty článků a nepřišlo by nám to vůbec divné. Stále používáme stejná schémata. S pravidelnou železností je v těchto starých odborných novinách vytažena vždy nějaká novinka, která se v obměnách objevuje v různých článcích v celém ročníku. Taková „bomba“ roku. Jednou z takových stále se objevujících bomb je např. soja. Asi existují nejen ročníkové intervaly, ale i stoleté intervaly. Podobné argumenty, podobná dikce. Uvidíme, co si o soji přečteme v roce 2116.  Nebo politika? Read the rest of this entry »

Každé ráno, když vyjdu z chalupy a ohlédnu se, leknu se, že sousedům utekly ovce. I když se to opakuje s železnou pravidelností, mozek to odmítá  akceptovat. Prostě – ovce! Read the rest of this entry »

Každý rok je to stejné, každý rok si už v březnu člověk říká, že už to přece musí přijít. Pamatujeme rok, kdy měl pan domácí v kotníku 18 šroubů, které mu tam vložili 11. března a do nemonice jel po krásném slunečném 10. březnu, kdy celý den s koňmi vláčel a kultivoval a házel si několikametrákové klády na kotník. A pak – z nemocnice si to dával zpátky těch pár km o berlích ve sněhu :). Zase to tehdy přišlo a přitom podle předjarního uvažování nemělo. Už člověk čeká sluníčko, skleník, vožení kompostu a sázení a setí. Já se ovšem asi nepoučím. U všech 4 dětí jsem měla pocit, že se narodí minimálně na konci sedmého měsíce. Že jsem hrozně obrovská a už to musí být. Kromě jednoho termínového porodu byli dost dlouho po termínu. Já jsem tedy přenášela pravidelně dva měsíce od okamžiku, kdy jsem si byla již jistá, že to bude. A vždy na to na jaře přijdu a vždy mě to během zimy zase opustí. Read the rest of this entry »

Tak u nás to dnes vypadá až do července. Zima mírná, ale dlouhá a přituhuje. Včera mi pan domácí říkal – zítra to bude padat celý den. Netuším, proč jsem předpokládala, že bude pršet. Sněží a sněží vydatně. Hugo před chvílí přiběhl a křičel – kdo půjde ven? Jdem se koulovat! To není dobré. Také nám napsali dva dobrovolníci, že jedou na kole z Francie do Číny, a že by se cestou rádi zastavili a pomohli. Duben nebo květen. Ha ha.  Hned na to, napsala jedna slečna ze Singapúru, že má vzdělání v malbě a designu a také by ráda přijela pomoct, nejlépe ještě v březnu. Asi přehlédla náš návštěvní kurník. I když měli by zážitky.  Read the rest of this entry »

Včera jsem dala na stůl do vázy kočičky, čerstvý chleba a cítila se velmi jarně. Jen do večera. Během noci tu napadlo zase cca 5 cm sněhu a po jaru ani památky. Možná ale dobře. Ještě bude trochu času doladit stránky a opravit zde fórum, které by mělo být zpět do konce týdne. To si prostě zaplatíte server, tam je parafrázově napsáno – s námi je vše možné. Ono ale ne vždy je vše možné, obzvlášť, když se návštěvnost stane vyšší a vy jim, aniž byste to tušili, začnete škodit. Pak se tedy pustíte opět do studia a prohlížíte si grafy zátěže. Máte za to, že pokud je někde napsáno – běžná zátěž – to je 0 % :) a maximální zátěž – 100 % a vy se ocitnete jednou nečekaně na 45 %, že je stále vše ok. To je celkem logické. Ale tak to není. Najednou máte vypnutou stránku, v mailu dokument se spoustou čísel a znaků a poznámku, že převyšujete povolenou zátěž. Logika jde stranou. Něco je špatně. V solné lázni je sýr, jeden se sýří, děti mají hlad a vy máte před sebou tři písmena SQL -to je databáze vaší stránky a tak strašně je nenávidíte, až to vůbec není hezký. Read the rest of this entry »

Delší dobu se snažím vychytat nejlepší poměr mezi kvasem, moukami a vodou a nyní již můžu poměry vložit do stránky. Je to na jednu stranu skvělé, že je takový jaký je, na druhou stranu jsou dva bochníky natotata pryč. Tento chleba lze udělat ve 100 % celozrnné verzi, je na následujících fotkách.

Práce se 100 % celozrnným těstem však potřebuje trochu cviku a navíc je 100%  vždy malinko hrubší na kůře, a proto doporučuji začít tento bochník s alespoň částí hladké mouky. Následující poměry tedy počítají i s přídavkem hladké mouky, kterou lze zaměnit za celozrnnou pšeničnou.  Read the rest of this entry »