Posts Tagged ‘brambory’
Na kopci nám začalo jaro. Když jsme začínali s touto stránkou, ani náhodou jsme si nemysleli, že tuto větu budeme psát vícekrát, než jednou. Ale tak se to nějak seběhlo, že stránka pokračuje a jara se stále opakují. Letos je to vskutku jaro báječné. Sice suché a obáváme se malinko, že bude následovat poměrně suchý rok, ale jinak poslední půlrok byl více než milostivý. To možná v květnu ani pan domácí nebude prodávat chalupu a nebude chtít někam na jih.
Dnes se mnou Hugo pracoval neúnavně ve skleníku, sázel a při tom mluvil, plnil kelímky hlínou a při tom mluvil, odnášel kopřivy a přitom mluvil a pak si sedl na bobek, dlouze vzdychl a prohlásil – „Ty se taaaaaaak mááááš!!!“ Já říkám “ Jak to Hugo?“ – “ No, protože máš takovýho pomocníka!“. Zcela vyčerpána nikoli prací, ale jeho maxipřednáškou, musela jsem se hluboce zamyslet, koho tím myslí :). Pak doma Hugo několikrát neopoměl nadhodit „Ježííši, já jsem tak strašně šikovnej!“. Děti jsou zrcadlo prý. Také sami sebe chválíte? My evidentně ano. Zvířata nemluví a někde to slyšet musel. :)
Včera jsme měli takovou rychlou večeři. Tato kombinace surovin je celkem nezvyklá, ale rozhodně není špatná. Navíc je vše uvařeno v cuku-letu. Důležitým článkem je vejce, na které jsem však použila sýrovou formu ve tvaru srdce, ale každý si jistě poradí, jak použít jako formu něco jiného,například vánoční formičky na linecké košíčky :) Read the rest of this entry »
Ptát se zcela tendenčně „Jak se máte?“ je v současné době velmi ošemetné. My bydlíme naštěstí na kopci a voda u nás způsobuje to, že jdou velmi dobře likvidovat buližníky, Read the rest of this entry »
To počasí je naprostá rána pod pás. Já, člověk tabulkový a plánovač, který nejvíce času tráví plánováním, které ovšem velmi záhy bere za své a tak musí plánovač sednout a udělat plánování nové, což mu zabere většinu času a nezbývá již na samotnou aktivitu :), jsem si naplánovala, jak a kolik a na jak dlouho budu vyrážet ve svých teniskách a teď toto. Hugovi je to po ramena, my se brodíme nad kolena v těžkém sněhu, z dlouhých výletů jsou výlety kratší a někdy stojí člověk nešťastně na kopci, deset kilometrů od domova, dívá se z toho kopce na kopec domovský, všude mlha, fouká, sněží a přešlapuje několik minut v obrovské závěji a přemýšlí, jestli to ještě půjde dopředu, nebo to otočí a poběží zpátky. A pak člověk přiběhne úplně promočený a nejraději by odemkl dveře třeba v Mánesce v Praze, skočil do koupelny, nahodil páčku, vlezl do vany a pustil horkou vodu až po bradu. Zatím však na něj od stolu ihned po návratu křičí Hugo, že má hlad,( to Hugo křičí průběžně, každých deset minut během celého dne, jen tak cvičně) pan domácí i děti sice poctivě přikládají, ale koupelna je mimo dosah kamen a tak už je pěkně promrzlá a tak si člověk musí nechat zajít chuť. Ale tentokrát si řekne – že ne, že bude horká vana a basta. A vezme velkou černou vaničku od koňů, pan domácí nanosí vodu na kamna a člověk má hned pocit, že je na Vinohradech. A do toho přestane Hugo křičet, že má hlad, odchází ve svých pěti letech ladným krokem pro stativ, ten si beze slova šteluje, pak jde pro foťák, připíná ho na ten stativ a začíná fotit po místnosti. Zcela konsternovaně ho pozoruju z vany a pak, ještě než se ponořím, tak slyším, jak říká Kvídovi – hlavu uříznem, prsa necháme ….-). Má to srovnaný už v pěti hoch, za deset let to bude vše mnohem náročnější :) Read the rest of this entry »
Přiběhnete domů, zujete tenisky a pouštíte se do salátu a máte do něj dát kyblík majonézy – no ono se vůbec nic nestane, když to není každý týden – ale můžete mít nějakou obsedantní představu, že stane a tak přemýšlíte, jak bez ní. Nebo nemůžete, případně nechcete vejce. V tomto případě lze velmi dobře zkusit odlehčenou variantu – částečně odlehčenou, protože olej k bramborám stejně přijde. Read the rest of this entry »
U nás je to vždy dost fofr. Někoho něco napadne a pak to lítá. Tedy, když napadne něco pana domácího, rád by, aby to lítalo mnohem pomaleji, ale nemá moc šanci. Když už to vysloví, většinou už akce nabere rychlé grády. Snad už si zvyknul ?! :-) Chybí nám k naší naprosté spokojenosti jeden kůň, abychom mohli vyjet všichni a Ester, protože se nebojí, postupně cestovala z poníka výš, až skončila na Slávě – slezské noričce a málem by jí i zůstala nadále, tato klidná a pomalá kobyla, kterou vyfasovala, protože si nijak nestěžovala a poslušně jezdila s panem domácím, beze slova odporu. A tak se jí pan domácí rozhodl pořídit vlastního koně. Někdy v budoucnu. Na jaře. Až sleze sníh. Jenomže nekupte to, když se namane, a když neslavíte Vánoce skrz dárky a ty se nabízejí tak nějak samy, kdy je dát a kdy ne. Když roztočíte ruletu. Buď to vzhledem k minulosti bude problém nebo to bude životní vztah. Read the rest of this entry »
Jedním z důležitých předmětů, které se děti učí, a který mám navíc velmi ráda, je dějepis. Pan domácí vyučuje zcela přirozeně – na otázku padne odpověď a já na to jdu vědečtěji :-)). Vyzkoušela jsem vše možné, abych jim ho přiblížila co nejlepší formou. Naposlouchala jsem toulky českou minulostí a pokoušela se jim je nějak jednoduše podat. Pustila jim z internetu schůdné dokumenty, někdy i neschůdné :-), čteme knížky, encyklopedie….. zatím nejvíce bodovaly „Dějiny českého národa“, upravené jako komiks, které dovezla Eliška. Stejně tak stejnojmenný seriál v archivu ČT. Něco mělo úspěch, něco méně, až přišel nápad, který zatím vyhrává na celé čáře. Desková hra. Zásadní vtip ovšem není v tom, že deskovou hru připravíme my, ale že si jí připraví samy děti. Další plus pro mě. Read the rest of this entry »
Kdybych měla lilek, byla by to musaka, ale já lilek nemám, takže je to nákyp ! Dnešní jídlo je ideální udělat, když zbydou brambory, protože se dají použít a nemusí být zvlášť vařené na toto jídlo. Samozřejmě, pokud nastane situace, že žádné vařené nejsou a je potřeba je uvařit, volíme raději vařené ve slupce a následně oloupané. Jinak je to velmi lehké jídlo, ideální na oběd před cestou na loutkové divadýlko, které u nás dole ve vesnici hrají ve staré škole pro děti. A příští měsíc bude divadýlko s tombolou, což je vrchol našeho kulturního roku, na který se po celý zbytek roku těšíme :-)). Pokud pominu, že dole ve vesnici je zhruba 4 km tam a 4 km zpátky, je to poměrně hezky trávená sobota. Někdy se nám to podaří zatajit, vždy nám totiž ochotně zavolají, že se to v sobotu koná, ale tentokrát se to dozvěděl první Kvído – je tedy jedno jaké z dětí to je- pokud je to prostě jedno z dětí, máme smůlu a divadýlko, potažmo i sestup a výstup – budou :-))
Na dnešní jídlo je třeba : brambor tolik, aby pokryly alespoń ve vrstvě a půl dne pekáče, ve kterém budeme zapékat. Dále 600g žampionů, 5 cibulí spíše menších, 6 rajčat, spíše větších, 3 vejce, 250ml mléka, sůl, 1 sušená feferonka, svazeček oregana, olej, 200g červeného zelí.
Prvním krokem je nakrájení žampionů, tentokrát i se slupkou – tedy očištěných žampionů, ale neloupaných. Nakrájení oloupané cibule na kostičky a její následné vložení na horký olej. Po chvilce vložíme i nakrájené žampiony na plátky, stále mícháme a vložíme nakrájená rajčata na nudličky- dvě rajčata si ovšem schováme. Osolíme a chvíli restujeme, dokud vše hezky nezměkne a neudělá hezkou hmotu.
Mezitím si nakrájíme brambory na plátky a vyložíme s nimi dno vyolejovaného pekáče, ve kterém budeme zapékat. Na plátky brambor přijde hmota ze žampionů, cibule a rajčat. Na tuto vrstvu pak nasypeme červené zelí, které ale nejprve upravíme tak, že ho nakrájíme na tenké proužky do mísy a promneme s trochou soli a oleje. Takto upravené zelí teprve sypeme na vrstvu žampionů s rajčaty. Na tuto vrstvu pak položíme tenké proužky rajčat, které jsme si dali bokem. Osolíme, posypeme jemně oreganem a zalijeme vejci, která jsou rozmíchaná v mléce s trochou soli a s nalámanými kousíčky sušené feferonky.Vše dáme péci zhruba na půl hodiny. Read the rest of this entry »
Máme prima tetičku. Žije v Kalifornii a pečuje o nás s největší tetičkovskou péčí :-)), takže minulý týden přišel balík plný zajímavých věcí. Dvě další vegetariánské kuchařky a dvě super knihy „Chléb“. Jsem uchvancancená a pouštím se do dalšího čtení. Zítra dodám první chlebovou drobnost, která mě dosti zaujala. Dnes ale po návštěvním počátku týdne pečené brambory s brokolicí, právě inspirované novou vegekuchařkou. (bylo i dnes jídlo inspirované jinou kuchařkou – pilaf s rýží a červenou čočkou, zdobený pomeranči, ale hodnocení pana domácího bylo “ hm, ty pomeranče byly výtečný!, a protože mám zásadu, že co se mi nepovede a co nám nechutná, to sem nedám, jedno jídlo je z kola venku. )
Pečené brambory, velmi jednoduché. Suroviny, které jsou k tomu potřeba jsou : Brambory – podle počtu účastníků večeře, dále jedna větší brokolice,3 větší cibule, olej, tvaroh – 300g, dvě lžíce hořtice,dvě lžíce bílého vína, svazeček sušené saturejky, svazeček sušeného oregana, dvě lžíce majoránky. Sůl, pepř.
Nejprve je nutné uvařit brambory i se slupkou v osolené vodě. Zatímco se vaří brambory je nutné v jiném menším hrnci nejprve necháme rozpálit olivový olej, poté na něj vložíme na proužky nakrájenou cibuli a když je mírně hnědá, přidáme na malé růžičky nalámanou brokolici. Chvíli restujeme a po chvíli osolíme, zalijeme dvěma lžícemi bílého vína a zalijeme vodou – necháme uvařit do měkka. Když je oboje měkké, slijeme brambory, oloupeme je a vždy do každé brambory uděláme jakýsi zářez. Vyřízneme prostě do brambory véčko- klín po délce a tento klín naplníme malými dvěma kousky uvařené brokolice. Brokolici v bramboře potřeme tvarohovou pomazánkou : umixovaný tvaroh se solí, saturejkou, oreganem, majoránkou a hořticí. Lžící vždy brokolicovou část brambory překryjeme tvarohem. Read the rest of this entry »
Když se to, tak se to…. to asi zná každý – mé patálie s citronovou buchtou, která mi trochu zhořkla už nebudu rozpitvávat -cokoli, co se tváří jako citronová buchta, to mi zřejmě není souzeno, a když se povede – což bývalo běžné, tak mi alespoň není souzeno o ní psát, protože se pak při pověšení článku s buchtou přestane zobrazovat stránka na jiném prohlížeči než je firefox – prostě stop citronové buchtě :-))) Tímto se zároveň omlouvám všem, kdo od včerejšího večera nemohli stránku otevřít – chápejte – může za to citronová buchta !!!! :-)) Evidentně!
Doma graduje příprava na přezkoušení ve škole ,decentně graduje a protože jsou zase venku sněhu kupy, je -12 a nikam se nám nechce, tak se ani nejde z kopce nakoupit, takže pomalu, ale jistě dochází určité druhy zásob a musí se vyjít s tím, co je. Třeba hořtice není. Ale byl puding – mlíka je stále dost :-))) Read the rest of this entry »
Dneska se konečně oteplilo, navíc přišla do schránky vanilka, na kterou se těším už od předvánoc. Měla přijít, ale česká pošta má 
občas mírně nestálé služby. Nepřišla. Vanilku jsem koupila u pražské firmy vanilkové lusky a s naprosto čistým svědomím jim udělám reklamu. Zkušenostní reklamu :-)). Jakmile zjistili, že vanilka nedošla, požádali o zjištění na své poště, zda tam není nijak nikde založená a když jsem je mailem ubezpečila, že legálně na poště nikde neleží, okamžitě mi poslali na vlastní náklady vanilku novou s tím, že si tu nedošlou po třiceti dnech vyreklamují. Neměli už tu samou, co jsem chtěla, poslali delší lusky se samozřejmou omluvou. Někdy to někomu prostě funguje a příště si vanilku koupím rozhodně tam. Nicméně, abych jí měla, musela jsem nazout pohory a dojít do schránky, což čítá i s cestou zpět čtyři kilometry a trochu jsem si to prodloužila, protože byla mlha taková, že kdyby byla jen o něco málo větší, možná bych si došla až pro lusky do Prahy. Můj orientační smysl ve spojení s mlhou vždy přináší ovoce ve formě neobvyklých zážitků :-)).
Dnešní jídlo je rychlé, poměrně syté, s vitamínovým mrkvovým salátem a není až zase tak moc náročné na suroviny. Je třeba brambor – tolik, kolik je rodina zvyklá, že sní jako přílohu. 6 vajec, 3 střední cibule, sůl, sladká paprika, 8 lžic mouky celozrnné pšeničné přesáté, větší sběračka mléka, olej, hořtice, kečup a 150 g strouhaného sýru.
Nejprve ze všeho je třeba oloupat brambory, omýt je a podélně nakrájet na plátky – ani tenké, ani tlusté. Zhruba půl cm. Plátky poklademe na plech, který jsme nejprve jemně polili olejem a olej roztáhli po celém plechu. Plátky brambor srovnáme pěkně vedle sebe, osolíme, posypeme paprikou a dáme péci na zhruba 200 st. C.Během pečení občas zkontrolujeme a pokud se už na bramborách udělá jemná krusta, můžeme je již jemně palačinkovou podběračkou otočit.
Mezitím si dáme do litrové nádoby 6 vajce, sběračku mléka, sůl, 8 lžic celozrnné mouky přesáté a pečlivě zamícháme. Vezeme si střední plech, na kterém necháme na plotně rozpálit olej, přisypeme na olej na kostičky nakrájenou cibuli a ještě než je cibule hnědá – to je důležité, protože pokud by již byla hnědá, po přilití vajec by se spálila – nalijeme na cibulku celou nádobu s vaječnou hmotou.
Počkáme tak dlouho, dokud hmota nedrží pěkně tvar. Pak rozřízneme na plechu na půlku a podběračkou každou půlku otočíme. Jakmile je omeleta hotová, vyndáme jí a nakrájíme na trojúhelníky.
Na talíř vložíme pečené brambory, pak naskládáme na sebe trojúhelníky omelety, které pomažeme vždy buď hořticí či kečupem a posypeme strouhaným sýrem.
Jako oblohu přidávám mrkvový salát s jablky, který je velmi jednoduchý. Jsou to jen nastrouhané mrkve s nastrouhanými jablky, ochucené cukrem, zalité vodou tak, aby byla hmota ponořená a je přidána šťáva z minimálně jednoho citrónu.