Posts Tagged ‘chléb’
Když jsme jeli v úterý do tiskárny, zadělala jsem na bagety, že si je dáme k večeři. Vrátili jsme se, vložili knihu na stránku a od té doby těsto na bagetu kynulo až do včera, kdy byl poprvé čas vydechnout. Každý den jsem ho poctivě promíchala, poctivě ho udržovala v chladu a těšila se, jak využiju tento dar. Pro mě, netrpělivce je to dar, neboť nerada vědomě čekám 4 dny, až mi vykyne těsto. Díky pomalému kynutí v chladu je pak chléb lehčí a má zcela jinou chuť než tentýž, udělaný z normálně kynutého těsta. Rozhodně doporučuji zkusit experimentovat s pečením, které není chuťově klasické. Sladko – slaný chléb lze konzumovat jak samotný, tak s čímkoli sladkým, ale i slaným na vrchu. Read the rest of this entry »
Už jsem tak nějak smířená. Letos jaro nepřijde. Každý večer na půl devátou a ráno na půl devátou se díváme na norskou předpověď – tedy nikoli na to, jak bude v Norsku, ale na jejich výbornou předpověď pro Čechy a každý den nám přidávají mráz na další dubnový den. Navíc za tři dny tu má napadnout dalších 20 cm sněhu. Tak jsem to včera vzdala. Svou lednovou a únorovou radost z toho, jak to bude báječný běžecký rok, vystřídala houževnatost, s jakou jsem překonávala každý den úsek od chalupy k nějakému kolejnatému místu – tedy silnici. V duchu milovala traktoristy a majitele čtyřkolek a byla na sebe pyšná. Včera mi došlo. Protože milí traktoristi se na to vykašlali. Už nemá cenu protahovat, už je tu přeci jaro!!! Všude je sníh. Všude. Je těžký a mokrý a všude se musí minimálně 2 km k nejbližší silnici a co je horší, nakonec 2 kilometry do kopce domů. Do dalšího kopce domů. Read the rest of this entry »
Tak nejprve – co to je vůbec graham, potažmo grahamová mouka? Graham není odrůda žádného obilí, i když si to člověk myslí podobně, jako když říká špalda, nebo dvouzrnka. Ale chyba lávky. Graham není druh obilí. Je to přímo druh mouky a také pána, po kterém je tato mouka pojmenována. Tato mouka svou strukturou připomíná něco mezi hrubou moukou a krupicí a v Čechách tomu odjakživa říkáme „šrot“. A co je důležité – není to mouka vymílaná, nýbž celozrnná a nepřesátá. Takže celozrnná mouka, mletá nahrubo – tedy česky namletý šrot – převažuje v mouce zvané graham.
Tak bohužel to není chleba ani od Dolomita – miluju jídlo, které získám tím, že ho někdo uvaří nebo upeče. Není to ani chleba pro Dolomita, protože cestu do Jižních Tyrol by nezvládl. Dolomit má s tím chlebem společný nápad. Nechává si ho totiž péci jen pro sebe, protože ho má rád. Čímž tedy netvrdím, že tento je tentýž, nicméně do té doby, než mi vloni o něm Dolomit vyprávěl, nenapado mě dát do chleba celé – nepůlené a nemleté ořechy. Měla jsem za to, že musí vypadnout. Ale nevypadly. Drží pevně ! Read the rest of this entry »
Máme většinu sena – sice ještě něco zbývá, ale už je veseleji. Také jsme měli návštěvu, částečně plánovanou, nevěděli jsme však, co nás čeká a tak nastalo nervózní očekávání, které k sobě pojí zákonitě úklid, jenž ovšem nemůže být úspěšný. Navíc je známý, co je nedaleko na chatě, potkal na půl cesty z nádraží a tak je dovezl o půl hodiny dříve – o tu exponovanou půl hodinu, kdy by se třeba dalo ještě něco uklidit :-)). Ovšem návštěva ukázala se býti pravým požehnáním. Milý, pracovitý a inteligentní pár, který zaujal pana domácího, což je více než zásadní výhra :). Z mého pohledu malé dejavu, neboť Klára je z mnoha dětí a je zajímavé, že když jsme se setkali vloni s Farfallou, shledávám u obou velmi podobný, velmi zásadně pozitivní vztah k dětem, cit a praktičnost. Za dva dny jsme dodělali malou ohradu, natrhali pár třešní, pan domácí dobalil a návštěva pomáhala svážet balíky, česat děti, vařit, mýt nádobí……. Bylo to příjemné, bylo to milé.
A protože není příliš mnoho času, nechávám si pro mě zásadní a důležitý soubor vegetariánských receptů, zeleniny – prostě vaření na pozdější podzimní a zimní čas a nyní zatím přidávám po sladkém pečení Chleba a pečivo. Stránka s e-recepty je zde.
Na stránce jak pod domácím kváskem, tak i pod všemi chleby je veliké množství komentářů od všech, co chleba nezkusili a chtějí :), co ho zkusili a co jim zcela elementární věci pro toho, kdo peče běžně, nepřijdou vůbec základní a jasný a také věc ukázaná je většinou často názornější. Proto tedy toto obyčejné video na základní bochník celozrnného chleba.
Zhruba před deseti dny jsem odložila na kraj pracovního stolu robota a vrátila se v rámci zachování vlastní fyzické kondice zpět k veliké keramické míse, kterou mi nechal udělat pan domácí a jsem ráda, že i video je bez nějakých zásadních materiálních vstupů. Chleba je základní surovina a lze si ho doma udělat dobrý, voňavý a chutný bez všech oblíbených zbytečností.
Na výslovné přání pana domácího také vkládám video v původním znění :), bez podbarvení hudbou. Dokonalejší by to podle něj ovšem bylo, kdyby Jentl zpívala místo Sto zvířat J.H. Krchovskýho :)
Takže video není žádný pokus o umění, nýbrž pomoc těm, kdo tápou a prosím o shovívavost :)
Tyto dva chleby jsou výsledky z minulého videa, které se bohužel smazalo .
A zde vynikající výsledek diskuze a přímý link na něj, aby do budoucna nezapadl v historii dějin – totiž Víťův chleba, jakožto chleba pekaře. Pro mě osobně zásadní Víťovo prohlášení – „moc se s tím….. nebo jak se to říká jinak… “ :-)
Protože pro nemocného má býti nejlepší medicínou celožitný chleba s domácím máslem a medem a protože v ořechách-ořešíš (mimochodem gramatici- právě se učíme vzory podstatných jmen a „ořechách-ořeších-hradech – nám tam dělá trochu bordel :-) je navíc ještě rostlinný tuk, a hlavně, protože mě nadchl recept a nový Blog Farfally – vřele doporučuji navštívit, která mě navnadila zase po dlouhé době pustit se do ořechového chleba, tak se do něj tedy pouštím! Farfallo – díky :-)
Čtyři chleby, čtyři různé postupy -někde něco chybí, někde přebývá, někde je mouka jiná než jinde. Všude je pouze jedno stejné a to – jsou tam ořechy ! Celožitné jsem odvážila poctivě, žitno-pšeničný už jsem házela od oka. Navíc – dnešní recept je zatím na nejčernější- nejtmavší chleba, jakého jsem zatím doma schopná, pokud nepeču vyloženě z otrub. Read the rest of this entry »
Tento chleba se liší pouze jedinou věcí a to zaděláním nikoli vodou, nýbrž černým Primátorem. Byl natolik dobrý, že jsem neodolala a dávám sem foto. Je to tento chléb, kvásek je zadělávaný večer vodou s žitnou moukou celozrnnou a ráno již pšeničná hladká zadělávaná pouze pivem. Změna je také v sázení z ošatky, tentokrát jsem sázela rovnou z ošatky na plech do velmi horké trouby, nikoli překlopit a pak ještě čekat, než se sází. Poslední dobou se mi skutečně pokaždé potvrdilo, že díky tomu, že naše trouba je schopná hřát až do 500* C- smí se ovšem jen do 350 :-) a že tedy mohu sázet bochník na 300, tak že vždy dosáhnu nikoli tvrdé, ale vynikající křupavé vláčné kůrky. Je to ohromný rozdíl- nesázet tedy už chleba do chladné trouby, bude z toho šutr!
Chléb je alespoň pro nás každodenní potravina. Nebo víceméně každodenní. Pokud to máte také tak, tak jste museli postřehnout, že chleba je extrémně rozdílný od dob minulých a spoustě výrobkům chleba se nazývajícím jméno „chleba “ vůbec nesluší, protože to s ním nemá téměř nic společného. Někdo má to štěstí, že má blízko sebe ještě kvalitní pekárnu – mimochodem doporučuji článek Petry Pospěchové z Ihned o chlebu a v diskuzi doporučované pekárny, které se právě pekárnami pečícími chleba ještě mohou nazývat. Někdo to štěstí nemá a zvykl si. A jiný si nezvykl a nezbývá mu než si zvyknout :-)) nebo si začít péci chleba sám doma. 
A právě poslední dobou se pod články o domácím kvásku a domácích chlebech hromadí dotazy na upřesnění jak na to či ono, tak jsem se rozhodla, že si udělám takový hezký den s kváskem, žitem, pšenicí, tužkou, papírem a hlavně – hodinkami :-)), abych trochu více přiblížila to, co dělá v receptech stále ještě problém.Navíc většina lidí si pod pojmem krásný chleba představí čerstvý a voňavý bochník, nikoli chleba z formy, takže vycházím vstříc a je to tentokrát bochník. Read the rest of this entry »
Teď jenom rychlovka- venku je příliš hezky :-)). Někdy se něco prostě 
nepovede, ale ze zásady to nemusí znamenta, že je to na nic. Včera jsem pekla na rychlo housky k večeři a těsto jsem udělala moc řídké. Housky z něj byly placaté a nic moc. Tak jsem po jednom plechu housek vzala těsto a šoupla ho do vymazané a vysypané formy na biskupský chlebíček. Vršek jsem polila rozšlehaným vejcem a rozetřela a posypala sezamem se lněným semínkem. Pekla nejprve v poměrně nehorké troubě, tak 150, až v druhé polovině to trochu přihřála. Chlaba, ač bílý je výborný, s velikými bublinami a s jahodovým džemem z léta je prostě vynikající ! Takže až se vám nebude chtít motat housky, stačí udělat těsto na housky řidší, tak aby se něho houska těžko motala, aby při dobré vůli vznikla prostě jen hrouda, nandat do formy a zvolna upéci. Krájí se výborně, plátky také drží a nevidím důvod nezkusit z něj udělat jakékoli toasty. Read the rest of this entry »