Posts Tagged ‘soja’
Sedí nám Ležák! Chápu, že to není úplně pochopitelný, trochu oxymorón, ale je to tak. Ještě by to šlo zkomplikovat trochu více – náš běžec Ležák sedí. Už druh den Ležák sedí a Thürgau běhá úplně nepříčetně kolem budky, pak dobíhá všechny slepice a skáče na ně. Měsíc to nemůže vydržet. Obáváme se, že náš běžec dostane infarkt. 
Další recept bez přesné gramáže. Mám ve váze baterky, nezapomněla jsem vážit, ale prostě se mi nechtělo. A tak jsem sekanou dělala podle oka a přidávala to, co jí udělá lepší a chutnější. suroviny předkládám, jak s nimi naložíte je čistě na vás. Sekaná chutnala velmi dětem, není to tedy pouze pokrm pro dospělé. Výborné je vyrábět tuto sekanou poté, co člověk potřebuje tofu. Při výrobě domácího tofu zbyde velké množství sojové drtě – okary, kterou lze tímto způsobem dobře zpracovat. Read the rest of this entry »
Dnes jsem složila maturitu z managementu, když jsem po dobu tří dnů zaměstnala všechny známé, kteří mohou mít na návštěvě nějakého cizince, který by mi mohl zaplatit z jeho internetbankingu startovný a já mu to mohla poslat v českých korunách, protože naše banka si za takovou transakci v neeurech, jen za poslání peněz z ČR do ciziny, účtuje 500,- a to odmítám zaplatit už z principu. Naštěstí známe pár lidí, kteří jsou velmi ochotní, ale problém je, že ne často mají takového cizince po ruce. Jeden měl. David. Ten zase ale žije v Praze s kozama a nemá notebook, intenet, natož internetbanking. Zase ale má u sebe na návštěvě dva vstřícné cizince, jejichž účet mi přijde ohromně vhod. A tak bylo třeba najít ještě jiného společného známého, kterému poslat ty české peníze. A taky bude muset David zítra najít v Praze nějakou internetovou kavárnu. Tak jsem mu nabídla ještě rodiče pana domácího hned nedaleko, i s volnou návštěvou krásného parku vedle a přemýšlela, jak mám rodičům pana domácího sdělit, že zítra ráno je navštíví náš známý s dvěma přátelli, vezme si od nich voucher do parku, na chvíli navštíví jejich počítač a zda by mu mohli rovnou zaplatit?:). Ale to mě minulo, protože David napsal, že to je trochu z ruky. Vše se úspěšně tedy podařilo a teď už se může stát maximálně to, že zjistím, že jsem úplně mimo plán těhotná a dlouhé běhání tudíž padá. To je možná Caso mnohem jistější než brašny na koně a potenciální vožení dětí v nich.
Pan domácí je zcela logicky proti každému organizovanému závodu, takže mou revoltu každý den (přestává až když začnu plakat, že mě vůbec nechápe) komentuje přáním, že mi tu uspořádá maraton soukromý. Petra na to odpověděla – „Myslí tím, že pojede na Sáře a požene tě před sebou s plným batohem z Penny?“ Takže až uvidíte někde dvojici, jak jeden běží s batohem podle fáborků, druhý za ním na bílém koni a bude blízko Penny market, pak to znamená, že platba od Davida nedošla, cizinci se ztratili, platba šla tak dlouho, že dalších x přihlášených navíc nad limit mě předběhli a já utíkám před jásajícím panem domácím, který bojkotuje každou organizovanou akci. Read the rest of this entry »
Přišla zima a dnes je nádherně. Všude mráz, svítí sluníčko a naše malá slepička snesla první vajíčko. Malé, hnědé, roztomilé. Přesto nedokážu odpovědět na otázku, jak dlouho má kuře malá vajíčka :). Mám taky nový progres – protože jsem celkem veliký čtenář, nebo lépe řečeno – byla jsem, do té doby, dokud nepřišly děti a já nezačala usínat přesně pět sekund po ulehnutí, měla jsem potřebu svou čtenářskou vášeň nějak navrátit do svého života. Nyní je to v naprosto ideální kombinaci – čtečka a mp3. Jenomže mluvené slovo není vždy k dispozici a tak jsme došli i přes počáteční nevůli k programu který e-knihu načítá. Stačí si pak jen vybrat hlas, zda má předčítat muž či žena a už to frčí. Při běhu a práci mp3, večer v posteli čtečka. No a díky tomu nastal okamžik zlomu – je to totiž velmi ale velmi veselé. Program je naprogramován na češtinu, tudíž anglická slova čte česky. Proto člověk málem přeletí přes kořen v lese, když se zakucká, protože slyší Ukázka z knížky :-) Do toho se ozve velmi důrazně naprogramované „ne“ nebo velmi výrazné, vysokým hlasem vykřiknuté „ahoj“, které se vůbec, ale vůbec nehodí intonačně do okolního textu. Nicméně zatím mě to ohromně baví :-). Read the rest of this entry »
Zítřejší datum nám každoročně uniká. Většinou si jak já, tak pan domácí na ono datum vzpomeneme týden, čtrnáct dní nebo pár měsíců po. Jenomže letos nám to neuniklo díky manželům Obamovým. Pokud někdo neví o koho jde, nevadí. Je to celkem bezvýznamný pár :). No a datum známe proto, že si pan domácí všiml v jednom celostátním deníku na netu, který informuje jenom o důležitých věcech, jak se paní Obamová chystá letos oslavit kulaté výročí svatby, které se svým manželem má, totiž dvacet let. Pan domácí se nejprve dlouze zamyslel, pak ožil a křikl na mě “ no hele, Obamovi se brali stejně jako my!“. “ Tak to bychom to mohli oslavit společně “ já na to. Ale upřímně řečeno, nechali bychom to spíš na nich, jestli se staví, nebo ne. A jak říkala Petra, pan domácí by si mohl na zápraží zakouřit s BArackem a my bychom si s Michelle mohli střihnout nádobí po večeři. Ale vzhledem k tomu, že se blíží zima, všude spousta práce, nejsem si vůbec jistá, zda si na ně uděláme čas :-)No, ale konec konců, Barack má teď taky napilno. Ale dost imaginárních oslav, vzhledem k tomu, že na kopci nevedeme ani ty neimaginární a raděj rovnou ke Read the rest of this entry »
Díky Janě 85 v tomto příspěvku ve fóru jsem se neodbytně pustila do něčeho, co jsme už přes jedenáct let neochutnali, totiž k 
tlačence. Byla jsem upřímně zvědavá, jak bude chutnat tláča bez masa :-) a šla rychle na to. Navíc, Veska mi obratem poslala do schránky pytlíky na salám- na širší salám, do kterého jsem klidně tlačenku byla ochotná zabalit a tak už tomu nic nebránilo. Bylo to tedy trochu složitější, protože neznám šmakouna, tak jsem si trochu pozměnila složení a toto složení si ve většině dělám doma, takže taková domácí tlačenka se trochu protáhne. Zatím jsem jí dělala dvakrát, výsledek chu´tový je pro vegetariána naprostá paráda, s cibulí a octem prostě vynikající- ale ta estetika. Jana jí má kompaktní, průhlednou, jednoduše hezkou. Moje je rozplizlá, nekompaktní a jednoduše nehezká :-). Při druhé várce jsem i zvětšila množství agaru, ale obávám se, že to ničemu nepomohlo. Proto upozorňuji vřele na tlačenku Jany a přijímám jakoukoli radu na rozplizlost- budu na tom pracovat samo nadále i já :-))
Do své tlačenky jsem koupila dva pytlíky sojových kostek, dále jsem udělala 200g seitanu, 200g tofu , tři lžíce hrášku, dvě lžíce sterilované červené papriky, a v jednom případě sůl, česnek, nové koření, bobkový list ,shoyu a pepř na vodu, ve které vařím jak kostky tak seitan, v druhém případě jsem uvařila kostky i seitan v dršťkové omáčce z hlívy ústřičné.Dále nezbytný sáček agaru, či dva. Read the rest of this entry »
Když už jsem tento týden v sojovém rozpoložení, muselo zákonitě dojít i na „Tofu“, sojový tvaroh. Kupované tofu je pro šestičlennou rodinu celkem ekonomicky náročné, navíc člověk nemá příliš velikou kontrolu nad tím, z jaké soji je vyrobené. Tak jsem se rozhodla, že si zkusím domácí a zjistím, jak je to náročná operace. Výsledek předčil mé hluboké očekávání. Soja je mou nejneoblíbenější rostlinou :-) a proto to nebylo až zase tak složité- předčit mé očekávání, ale to, co se mi vyrobilo stojí rozhodně za námahu s tím spojenou. Nejen, že se vyrobí velmi dobré, vláčné tofu, ale také ještě poměrně veliké množství okary- sojové drti na další zpracování – tu my ovšem dáváme slepicím, protože nám nechutná vůbec .-)
Podle wikipedie pochází tofu z Číny, kde se začalo vyrábět již dvě století před naším letopočtem. V sedmém století našeho letopočtu se povědomost o tofu rozšířila do Japonska a posléze také do Vietnamu, Koreji a Thajska – některé zdroje však prvotní výskyt v Číně zpochybňují a před Japonsko staví Koreu. Ale tak jako tak, ve všech těchto zemích patří dnes k tradičním jídlům. V západních zemích bylo poměrně neznámé až do poloviny minulého století, ale postupně se začalo rozšiřovat. V současné době lze tofu nejen koupit zcela běžně, jako balíček zabalený ve vakuových obalech, ale také lze velmi jednoduše a celkem nenáročně na čas a peníze vyrobit i doma. Read the rest of this entry »
Konečně jsem se k tomu dostala. Ale zdaleka není výsledek i po spoustě dlouholetých pokusů takový, jaký bych si představovala. Ale nevadí, určitě napíše někdo, kdo má podobnou zkušenost a dostal se dál. Nemám ráda soju, raději pšenici a pšeničnou bílkovinu, ale pokusy s pšenicí, ať už spousta moučných či z naložené a rozemleté čerstvé a posléze vařeno ve vodní lázni, tak tyto pokusy vždy dopadly — prostě moučně.Takže nakonec nejlepší výsledek je ze sojových bobů a seitanu, který si dělám sama. Výsledek je takový, že konzistenčně se nejvíce podobá lunchmeatu nebo paštice. Příliš nechutná samotný, jako třeba rostlinné kupované párky, ovšem jako paštika na chlebu a zvláště opečený jako lunchmeat nebo jako pomazánka na chleba je vynikající.
Na dost veliké množství, stačí bohatě dělat z poloviční dávky, je potřeba pytlík sojových bobů- 0,5 kg hlavně vřele doporučuji kontrolovat, aby to byly boby ne GMO. Dále pak malý pytlíček agaru, 4 lžíce kukuřičného škrobu a 150g pšeničného seitanu. 4 lžíce slunečnicového oleje. Obrovské množství oblíbeného koření :-) – sůl, paprika, pepř, nové koření, majoránka, česnek, prostě jak libo. 250 ml vody a nemám žádná střívka ani salámový papír, takže hrníčky, klasické čtvrtlitráky.
Nejprve ze všeho si večer předem naložím sojové boby. Druhý den je rozmixuji čerstvé tyčovým mixérem, přidám agar, nakrájený seitan na kousíčky, kukuřičný škrob , vodu a olej, Samozřejmě koření. Vše znovu spolu se seitanem promixuji a hmotu nandám do hrníčků a vložím přímo do vodní lázně, tak aby voda dosahovala těsně pod okraj. VAřím zhruba hodinu. Vyklápím až po vychladnutí. Read the rest of this entry »
Znáte to – otevřete kuchařku a tam se objeví – jedna polévková lžíce sojové omáčky. Nebo jdete svými oblíbenými potravinami a bez rozmýšlení přijdete k polévkám v pytlíku, vedle kterých většinou stojí tři navlas stejné umělohmotné lahvičky. Maggi, worcester a sojová omáčka. Potřebujete sojovku, tak po jedné sáhnete, doma dáte do lednice a celé se to opakuje znovu až dojde, v případě lepších hospodyněk, když teprve dochází a změna výrazná nastane tehdy, když prodávají výhodně nebo veliké balení v akci. Tyto sojové omáčky jsou od pravých sojových omáček, které se začaly vyrábět zhruba před 2500 lety ve veliké výhodě.
Jsou všude , jsou levné, jsme na ně zvyklí a navíc – vitana vaří za nás :-) – už možná ne, ale před 14 lety, kdy jsme ještě měli televizi za nás rozhodně vařila. Prostě a jednoduše – samá pozitiva. Na druhý pohled se však objeví i pár negativ.
Prvním z nich je to, že průmyslově vyráběné omáčky jsou vyráběny za velmi krátkou dobu, v řádu hodin. Přírodní japonské omáčky, vyráběné přírodní fermentací jsou hotové v řádu měsíců po ukončeném procesu fermentace v dřevěných sudech. Kde je tedy háček? Jednoznačně se ty měsíce, které průmyslově vyrobené sojové omáčce chybí musí někde nabrat a naberou se tím, že se sojová zrna koupou, kdyby jen koupaly, ale trochu se tam i povaří- až 20 hodin v kyselině chlorovodíkové, odstraní se aminokyseliny, směs se ochladí a tím se ukončí hydrolytická reakce – proto se také často na skleničkách, umělohmotných většinou, objevuje nápis – rostlinný hydrolyzát. Tento roztok se dále neutralizuje, lisuje, přidá se aktivní uhlí a pak se zase filtruje. Následuje přidání karamelové barvy, aby vznikla tekutina správné barvy- a také sirup z kukuřice , sůl a několik éček(E621, E631, E627) . Nakonec samozřejmě dochází k rafinaci a zabalení – jak už bylo řečeno, do plastových lahviček. Na rozdíl od přírodně fermentovaných omáček, které obsahují vitamín B12 , a které jsou více než žádoucí, jsou tyto, průmyslově vyráběné rozhodně nedoporučované dětem.Stačí si rozkliknout ta tři éčka a je naprosto jasné proč.Tady je malá hitparáda některých, hlavně průmyslově vyráběných sojových omáček.
Druhé negativum je rozhodně chuť. Přírodně fermentované sojové omáčky jako například shoyu, o které dnes píšu, jsou vyráběné tak, že se rozdrtí sójové boby, rozdrtí se pražená pšenice, přidá se voda a fermentační kultury a nechá se vše fermentovat. Při této fermentaci dochází ke štěpení bílkovin, sacharidů a tuků a navíc, jako bonus – vzniká vitamín B12, což je pro lidi, kteří nejedí maso docela přínosná záležitost, protože je obsažen jinak především v mase. Read the rest of this entry »
Včera jsme byli v Praze na přezkoušení a měli parádnický den a dnes se z toho zotavujeme, protože kdykoli sejdeme z kopce, musíme to pak doma nahradit dvojnásobným množstvím spánku :-))). Předem dnešního jídla mám nějakou vnitřní potřebu se vyznat z toho, že nejsem, jak už jsem psala, příznivec soji a náhražek vůbec. Nicméně občas podlehnu touze udělat hezké, dobré a rychlé jídlo a navíc jsem si z Prahy přivezla tři balíčky tofu – ne že by je u nás pod kopcem neprodávali, ale tak nějak mi padly prostě do oka. A už od včera se na restovanou minutku těším. Co se porce týká – protože je na tomto receptu extra důležitá omáčka, nebo sos, každý ať si nazve jak libo, napíšu recept na počet porcí, které jsem dělala já a to jsou tři standardní balíčky tofu narural. Jedno tofu rozřízlé podélně na půl je podle mě ideální porce pro jednoho dospělého člověka, ale pan domácí má zřejmě tasemnici, takže focené porce jsou jeho porce a pak ještě zkonzumuje porce veškeré nedojedené,tudíž po jednadvacetiletém soužití nejsem příliš schopná posoudit, co je porce tak akorát :-))- tudíž nechám na každém, jak si recept podělí. :-)