Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archivy
Rubriky
Knihy
Domácí mlékař
Kurzy pečení chleba

Domácí mlékař

Archive for Červen, 2010

Už to začalo! Úroda začíná a je třeba s tím něco udělat. Tak
kopr
jako všechna zelenina – ani koprovka nejde jíst každý den, na brambory sypat kopr a na zeleninu kopr, takže nezbývá nic jiného, než ho část zavařit, část nasušit, část nechat postupně dorůstat a vše opakovat příští týden a další týden a tak pořád, dokud bude růst.
kopr
Ideálně zavařený  mírně kyselý – jemně sladkokyselý kopr je pro mojí kuchyni v malých skleničkách od přesnídávky a ve sladkokyselém nálevu – více kyselém, než sladkém. Je to přesná dávka na jednu koprovku a v zimě, jako když ho člověk najde.
Postup je následující :
Kopr je nejprve třeba sklidit. Hned potom omýt a odřezat tlusté konce stonků. Pokud je kopr mladý, není třeba striktně odřezávat celé stonky. Jsou jemné a dají se použít také.
Přesný postup zavařování je v tomto článku o konzervaci potravin.
Další suroviny: na množství 5ti malých skleniček kopru je třeba: 500ml vody, 150 ml octa 8%, 25g cukru, 15g soli.
kopr
Vymyjeme skleničky i víčka, nasekáme nožem kopr na malé kousky – opět doporučuji
neusnadňovat si práci jakýmkoli el. sekáčkem nebo mixérem. Kopr se na něj namotá a způsobí nám to více práce než užitku. Pak se dá vařit voda, do které se přidá sůl a cukr a nakonec  ocet. Horkým nálevem se zalije kopr až zhruba 0,5 cm pod okraj, dobře zavíčkuje a zavaří.
Buď sklenice přivedeme do 90st,C a poté ponecháme při této teplotě zahřívat po dobu 25 minut.Poté vyjmeme sklenice a necháme chladnout mimo hrnec.
Nebo zavaříme pod tlakem – a to 15 minut při 15 libr. zatížení. na 115 st. poté sejmeme závaží a necháme klesnout teplotu, otevřeme víko a vyjmeme sklenice.
Sušený kopr
kopr
kopr

Sušený kopr je velmi dobrý na rychlé posypávání, ať už do salátů, nebo na uvařené brambory. Lze ho také z úspěchem namnočit v předvečer vaření omáčky a druhý den použít. Takže i sušený kopr se hodí !!!

Kopr opět nakrájíme – není třeba krájet absolutně drobně, protože kopr když uschne, tak se rozemne do skleničky a bude v podstatě na prášek, jako koření.  Po nakrájení se dá na síto – něco vzdušného, pokud není síto, lze dát na jemný papír a dát na teplé, ale vzdušné místo sušit. Teplota by měla být maximálně kolem 45st. Neměla by převýšit 50 st. C. Za dva dny až tři teplé dny je kopr suchý.

 

Tmavou barvu získává buchta  části díky dobrému kakau, ale tmavou barvu získává hlavně pro zvláštní postup, kterým je dělaná. Z těsta se odebírá jeden hrnek, kterým se po upečení buchta polévá. Její barva pak díky tomu vyleze na povrch a zleskne.
Jako příloha k buchtě je tvarohová zmrzlina. Potom, co jsme se po pár dávkách nasytili opravdových zmrzlin, vyhrál ve mně opět pragmatický pohled na věc a zmrzlinovač jsem začala používat jako možnost, jak jíst zmrzliny o mnoho zdravěji a přesto velmi chutné. Víceméně bez přídavku tuku, hlavně z tvarohu,ovoce a místo smetany z mléka. Je pravda, že cukr tam je, ale stále ubírám ! :-)))
suroviny: 250g másla nebo tuku, 1 hrnek vody, 2 hrnky cukru, 3 lžíce kakaa. Zbytek: 1prášek do pečiva, 2 hrnky mouky celozrnné pšeničné a 4 vejce.
Nejprve utřeme dohromady máslo, vodu, cukr a kakao. Když je hmota pěkně kompaktní, odlijeme z ní hrnek a dáme si ho bokem.
Pak do hmoty přidáme vejce, mouku a prášek do pečiva. Těsto nalijeme na vymazaný a vysypaný plech a upečeme.
Po upečení ihned na horkou buchtu nalijeme hrnek, který jsme si odlili bokem a stěrkou ho tak dlouho roztíráme po buchtě, dokud se tam celý nezatře.
Esteticky je buchta velmi hezká se šlehačkou, ale na můj vkus je to už dost tuku, takže jí raději dělám bez ničeho :-))

Read the rest of this entry »


veg
Dnešní lilek – ač nerada chválím jakýkoli vlastní výtvor, byl fakt vynikající :-)) a to tak, že
lilek z kopce
ho pochválil i pan domácí :-))). Potřebovala jsem spotřebovat žampiony a mám doma lilek, tak jsem zkusila experimentovat a vyplatilo se plnou měrou. Nic tomu nechybělo ani nepřebývalo, prostě ideální jídlo :-). Protože sundaváme střechu na naší sto let staré chalupě , jsme ve fázi vyklízení a topení venku, neboť, když se uvnitř v těchto vedrech zatopí, nedá se tam už spát. Jenomže venku jsou zatím jen kamna ! Zhruba 60 m na východ od chalupy. Jinak celá kuchyně je uvnitř a stůl – ten je venkovní a ten je zhruba také 60 m od chalupy, ale západním směrem :-)) Mám to teď takové pochodové cvičení, připravit, uvařit, prostřít, uklidit….. a 5 km je v kapse ! No, a když jsem byla dnes ve fázi pečení lilku na plechu na kamnech – na východě, stál nade mnou pan domácí s frézou, zastavil stroječek a jal se mít proslov. “ Tak si tak říkám, jaký ty máš vlastně štěstí ! Jiní si musí jezdit na dovolenou, kvůli takovýmu vaření v přírodě …..“  Zhruba o hodinu později jsem mohla oplatit stejnou mincí, když jsem před nasávajícím nosem a hláškou “ cejtím štrůdlíček ! „, vytáhla z trouby …. “ obyčejný “ chleba :-)
suroviny: 1 lilek, 2 větší cibule, 4 stroužky česneku, 4 lžíce sladké papriky, sůl, olivový olej, slunečnickový olej a čerstvá dobromysl – svazeček na posypání brambor. 500 g žampionů. 8 vajec. Brambory na přílohu.
Nejprve oloupu a omyju brambory, nakrájím na čtvrtky či osminky, osolím a dám vařit. Poté
lilek z kopce
nakrájím lilek na kolečka, asi 3/4 cm silné. Oloupu. Oloupu cibuli a nakrájím na plátky. Oloupu česnek. Do veliké, nejlépe čtvercové mísy či nějakého pekáčku naliji olivový olej – nešetřím ! Nasypu na něj červenou papriku, utřu stroužky česneku a přidám a přidám nakrájenou cibuli. Celou směs řádně zamíchám – a vložím do této směsi kolečka lilku. Všechny je ve směsi řádně promíchám, tak , aby byly všechny červené a ještě s nimi opatrně vytřu nádobu. Pak přiliji ještě trochu slunečnicového oleje navrch a posypu žampiony. Nechám chvíli odležet. Mezitím si rozpálím na plechu olej  – minimálně – nemusí být mnoho a nasypu celou směs na plech. Opékám lilky a postupně je stále obracím. Nakonec, když jsou lilky dostatečně orestované a zelenina pěkně osmahnutá, žampiony tmavé, udělám po celé ploše plechu volská oka z vajec. Na spodní fotce ještě ve fázi po vyklepnutí vajec. Nenechám je ale ztvrdnout, aby volská oka držela tvar, nýbrž po krátkém zavadnutí bílku propíchnu žloutek a nechám je trochu rozlít. Nakonec, když už je celé vejce natuhlé, sundám z kamen. Brambory na talíři pokapu olivovým olejem a posypu sekanou dobromyslí.

Komentáře

1 Darina Darina | 13. června 2010 v 17:04 | Reagovat

tak Klárko ,dnešní oběd byl ve skoro-stylu „lilek z kopce“ a je to velká mňamka,,,Tvá  volská oka na tom vypadají úžasně ,,my to měli jen zalité vajíčkama a posypané cibulí a hooodně sýrem a také se to vyvedlo,,,jen ty kamna na zadradě nám chybějí :o)))))…Darina :-)

2 Veska Veska | 15. června 2010 v 15:06 | Reagovat

Ty jo tak ty jsi měla dnešní jídlo i s pochoďákem,vzpomínka na mladá léta kdy se chodilo na výlety a vařilo v přírodě na kotlíku …to byla idylka,ale na furt bych to nechtěla :D

3 Veska Veska | 15. června 2010 v 15:07 | Reagovat

A mimochodem jídlo vypadá báječně a nejlíp se určitě podařil ten chlebový štrůdlík [:tired:]

4 Klára Klára | E-mail | Web | 16. června 2010 v 8:19 | Reagovat

[3]: chlebový štrůdlík byl nejlepší ! :-))

Zavařování – už je to zase tady !!!! Protože nevlastníme mrazák, nebudu se vůbec konzervací

kopr
mražením zabývat. A konzervací se zabývat musím, protože většina věcí, která buď samovolně nebo díky našemu přičinění vyroste, vyrůstá většinou v určité krátké době a ve velikém množství a pokud chceme mít zásobu vlastní zeleniny a ovoce po celý rok, není jiná možnost, než je buď zavařit nebo usušit.
Co se týká sušení, naše metody a postupy se postupem doby příliš nezměnily. Se zavařováním Read the rest of this entry »

veg
Když má naše Mařenka nebo Máří 35 litrů mléka denně, většinou se u nás střídají tyto
puding
snídaně – puding – palačinky a tvaroh – puding – palačinky – tvaroh – puding….. Jenomže někdy se stane, že i když má člověk dvě krávy, aby se hezky vystřídaly – protože kráva musí stát šest neděl před teletem takzvaně nasucho- nedojí se, aby nabrala sílu na další laktaci, tak se mu povede, že jsou zasušené krávy obě a pak se obě najednou otelí a člověk má navíc ještě 60l mléka ! Letos se nám toto načasování nevyhnulo jen z poloviny. Jedna už je zasušená a druhá se otelí v srpnu, takže k prvnímu červnu je s mlíkem konec – a to asi umřeme na nedostatek pudingu. A protože dnes ještě mléko je a zatím i docela dost, tak si ten evergreen musíme ještě dopřát…..
Váhám, jestli napsat, z jakého množství se ten puding dělá….. ale k pochopení historky, co se k našemu pudingu váže, je to celkem důležitý údaj :-)). Takže nedělám puding z pudingového prášku, protože trhat při každém vaření pudingu osm pytlíků, proklepávat je, aby tam polovina nezůstala je činnost značně nepříjemná, takže jsme si sehnali kdysi firmu, která v Čechách vyrábí kukuřičný škrob a v počátcích vlastnictví internetu jsme jim napsali mail a řekli si, že půjdeme s dobou a naučíme se žít po síti a naučíme se tak i nakupovat :-), když tady všude prodávají jen škrob bramborový a kukuřičný nikde.  Pudingový prášek totiž obsahuje jen kukuřičný škrob a ethylvanilin a vyrábí ho tatáž firma. Balen je ovšem jen po 40g a je v celkové gramáži o dost dražší. Maizena – kukuřičný škrob je v papírové krabičce a jedna krabička vyjde na 2+ 1/4 l mléka.
Paní na druhé straně počítače nám napsala, že sice soukromým osobám neprodávají, ale že tam tedy někdy pošle obchodního zástupce, abych napsala adresu. Já adresu napsala a protože se dlouho nic nedělo, tak jsme na to zapomněli. Zhruba za
puding
dva měsíce najednou na cestě naproti – ta cesta je opravdu velmi špatná – velmi velmi špatná – 2km je špatná – veliké auto a přes údolí stojí pán a křičí- dobrý déééén ! Tady natúúúúúúra!!! Vezeme vám ten škrob!!
Měla jsem v té chvíli  dalšího spojence !!! Kromě operátorky telefonu, které jsem občas volala, když jsem se cítila už hodně osaměle a potřebovala komunikovat s někým jiným než s krávou, jsem teď měla nového partnera – Naturu! Internet nás v tento moment nadchnul. Nezklamal. A i pan obchodní zástupce byl nadšený! Vzali jsme si dvakrát více balíků, než všechny obchůdky okolo dohromady. Obávám se, že nám dodnes nevěří, že z toho děláme puding ! :-)))
Suroviny na puding : ( pro jistotu uvedu množství jen na jednu krabičku :-))) – 1 krabička maizeny – kukuřičného škrobu. 2+1/4 l mléka , 9 lžic cukru (na půl litru 2 lžíce), 2 lžíce hořkého kakaa.
puding
puding
puding
Nejprve je třeba nalít mléko do hrnce – chce to litráž hrnce alespoň o litr více, než je tam mléka. Zhruba 1/4-1/2 l mléka si odlejeme do misky. Mléko v hrnci dáme hřát na kamna, přisypeme cukr a přivedeme téměř k varu – rozhodně od horka. Mezitím si v mléce v misce rozmícháme kukuřičný škrob. Když je mléko horké, nalijeme do něj mléko se škrobem. Není nutné opravdu spěchat, zbytečně dlouho se pak puding míchá. Puding je během nalévání mléka se škrobem nutné silně míchat – ihned zhoustne.
Puding v tomto složení nemá chuť vanilky, takže si do něj lze buď nasypat vanilkový cukr, nebo vanilku, nebo se ho naučit vychutnat takový jako je, nebo do něj přidat kakao. Kakao lze samozřejmě přidat už do mléka, ale máme raději puding mramorový a ten se udělá v momentě, kdy se kakao přimíchává až po uvaření. Takže po uvaření nasypu kakao a opět rázně zamíchám.

Komentáře

1 Veska Veska | 16. června 2010 v 9:21 | Reagovat

teda puding to by ti manža líbal kdidně i nohy páč puding je jeho miláček dodnes a nic ho nepředčí,vlastně takový jako vaří on já neudělám :D ač se snažím jak chci takže klasika kakaový z litra mléka a půl pytlíku piškotu do něj to je normální porce pro jednoho normálního chlapa po obědě jako zákusek
(co jsem od něj vypozorovala tak dává do hrnce prvně cukr a na něj naleje studené mléko a nemíchá až v momentě když dává rozmíchaný puding,takže jemu odpadne mytí připálech nádob :-! )já drhnu

2 Lůc Mác Lůc Mác | Web | 28. června 2010 v 20:38 | Reagovat

puding mám ráda, ale určitě není nad vlastní, vypadá neodolatelně a určitě bych se do něj hned pustila :-P


Toto těsto má být použité do vaflovače nebo toastovače. Máme doma starý toustovač, ale
vafle stejně vždy vyjdou měkké, takže příště myslím, nebude vůbec od věci to rovnou usmažit v lívanečníku. Jedinou výhodu toastovače vidím v tom, že lívanečník je litinový a je nezbytné tam přidat trochu tuku, zatímco toastovač je teflonový – což ovšem je asi i spousta nových lívanečníků. v každém případě snídaně byla dobrá :-))
Suroviny: 100ml vody, 100ml mléka, 2 vejce, 100g cukru, 250g mouky pšeničné přesáté, 100 g másla, 1/2 prášku do pečiva Read the rest of this entry »

veg
Zahradní salát proto, že  většina věcí je ze zahrady – kromě rajčat, olivového oleje a paprik.
salát
Takový salát je báječná věc, když je takové horko, jako dnes a hlavně je prostě potřeba spotřebovat to, co člověk zasel ! Ředkvičky už začínají jít do květu a proto byl dnešní den sběrem ředkviček !Urodily se letos opravdu pěkné, jak bílé, tak červené a fialové. Už je také potřeba protřídit kopr…. máme rádi kopr ! Navíc pipky snášejí jak zběsilý, takže 10 vajec šup do toho !!!!
Suroviny: rajčata asi 6 ks, papriky 3ks, ředkvičky tak 15 bulviček, kopr – svazeček, vejce 10x, sůl,olivový olej
západ
Ředkvičky nakrájím na plátky – velmi tenké, kopr nasekat na kousky – doporučuji vřele použít nůž a ne jakýkoli mixér či sekáček , protože ty kopr nekompromisně  „utaví“. Omotá se jako liána na osičku před sekáček a když se mixér nerozbije, trvá pak dvakrát déle ho vyčistit, než kopr nasekat nožem :-)
Kopr je prevít !
Oboje, jak ředkvičky, tak kopr do mísy, přidat na kostičky nakrájená rajčata, na půlplátky papriku,na kostičky vejce – uvařené natvrdo, osolit, přidat olivový olej. Ideální je nechat salát trochu odležet, rajčata pak pustí trochu šťávy – zhruba půl hodinky.
A dneska si neodpustím fotku západu, jsou kýče, o které je třeba se dělit :-)))

Komentáře

1 HaF HaF | Web | 10. června 2010 v 22:53 | Reagovat

Proč kýč, když příroda je vážně tak nádherná. Já spíš lituji, že jsem nemohla být u toho – vidět, slyšet, cítit, prostě tu atmosféru nasát. :-)

2 Linda Linda | 10. června 2010 v 23:19 | Reagovat

„Vraz do toho deset vajec“ :-)
Nejak mi to pripomina Betty McDonaldovou, Vejce a ja. Znas?

3 ufa ufa | E-mail | 11. června 2010 v 8:22 | Reagovat

Přesně! Taky jsem si na tu knihu vzpomněla, je úžasná…:-) a foto opravdu nelze považovat za kýč!!!

4 VESKA VESKA | 11. června 2010 v 8:25 | Reagovat

Nádhera,ta fotka prostě vypovídá o místě kde žijete,takže žádný kýč je to nádhera po úmorném horkém dni,konečně zapadá sluníčko… avy máte možnost to takto vidět :-)

5 Veska Veska | 11. června 2010 v 8:28 | Reagovat

Náhodou já si vzpomenu vždycky,když nakouknu -hlavně na úkol zatopit v kamnech … :-P

6 dadaz dadaz | 11. června 2010 v 9:15 | Reagovat

to je perfektní letní vecere – k snidani litr jahodového mléka, celý den pojídat vychlazený meloun a večer tento salát – pořádne vychlazený a vinný střik

Fotka – proste tezká romantika

zrovna minulej mesic jsem si taky pripadala jako Betty – dostala jsem plato vajec – to normalne nesnime za celý rok – tak jsem si to uzila: bábovky ze 6 vajec, vajecný salát, dokonce i do kynutých knedlíku jsem dala vejce, kdyz uz jsem byla tak rozjetá:-) a pak jsme si je jeste dali i opecený s vajickem – no, me telo bude jeste dlouho rozdejchávat tuhle vaječnou smrš :-D

7 dadaz dadaz | 11. června 2010 v 9:17 | Reagovat

[6]:jen mi ted doslo, ze ne mozná kazdej si predstavuje jako bajecnou kombinaci mléko a meloun – tak teto casti populace se omlouvam :-)

8 Klára Klára | E-mail | Web | 11. června 2010 v 9:20 | Reagovat

:-) jasně Betty McD. vejce a já – milovala jsem tuhle knížku!!! Ale pak jsem se dostala do její reality a když jsem jí četla naposledy, zjistila jsem, že od něj utekla !! :-)))) tak jsem jí zavřela a je na půd

veg
Dnešní den je kopií včerejška – seno, horko, rychlého jídla třeba. Proto obyčejná rýže s
rýže
obyčejnou zeleninou. Jediný neobyčejný je na ní česnek medvědí a domácí homolky.
Česnek medvědí je krásná bylina, zplaňuje a na místě, kam se zasadí, vytváří krásné trsy s listy podobnými hodně velikým konvalinkám. Vonní už z dálky česnekem, má bílé květy a je ohromně zdravý :-)
Domácí homolky – to je zase náš domácí falešný parmazán – štiplavá chuť usušeného tvarohu se solí a kmínem. Vynikající pochoutka na několik způsobů – jak ve fázi zrání jako pomazánka, tak polotvrdé k zakousnutí a nakonec už úplně kamenné – postrouhané na rýži nebo zeleninu. Stačí je jen udělat, uchránit a nandat do třílitrovky, aby čekaly na svou chvíli. Ne vždy se člověk dostane přes první dvě fáze k té třetí – o čtvrté, totiž následné – výrobě olomouckých tvarůžků už ani nemluvím…..
Naše děti nemají moc rádi rýži. Milují jí v rajské omáčce a jinak jí sice sní, ale „ofrňují se“. Dnes, když zjistily, že to bude rýže se zeleninou a viděly rýži s mrkví a hráškem na talíři, prohlásily, že by potřebovaly kečup, protože pak to bude vypadat úplně stejně jako hranolky !! :-))) Ó má domácí stravo, odpusť……!
suroviny: rýže – 500ml, hrášek s mrkví – buď čerstvý – to ještě ne, nebo sterilovaný či mražený. Česnek medvědí asi 7 listů a olivový olej, jemně homolek na posypání.
česnek medvědí
Nejprve je třeba, tentokráte bez restování, vložit do hrnce rýži, dva hrnky, přisypat hrášek a mrkev – celkem 700g, vložit na proužky nakrájený česnek medvědí, zalít pěti hrnky vody, osolit a uvařit do měkka. Po uvaření se zelenina natetelí nahoru, proto je třeba jí trochu s rýží promíchat a v tento moment přilijeme i trochu olivového oleje, cca lžíci. Nandám vše na talíř a posypu dost zásadní věcí – totiž tvarohovými homolkami nebo tvrdými syrečky -jak kdo chce nazvat.

Náš česnek medvědí – na obrázku, je už značně vypelichaný, ale hezké listy na vaření se stále ještě najdou :-)))

1 Veska Veska | 10. června 2010 v 11:29 | Reagovat

Parádní jídlo,jo jasně nechat dojít homolky do stavu homolekj se mě nepodaří ať chráním tvaroh sebe líp ,prostě je dřív snězen :D

Homolky neboli sušený tvaroh – vynikající možnost, jak zpracovat tvaroh „na potom“ a také jak si udělat velmi rychlou náhražku parmazánu :-). Samozřejmě s vědomím toho – že to není parmazán !

Výoba sušeného tvarohu je přiměřeně jednoduchá – naprosto nenákladná na suroviny (pokud má člověk přístup k tvarohu), nenákladná na náčiní a ani času nezabere příliš — najednou :-)
tvaroh
Na sušený tvaroh je potřeba pár základních věcí

sena

Když jsme začali poprvé sekat seno pro naše zvířata, s ideou, máme ovečky, bude to hračka- kompletní systém vari – nám zaručoval příjemné proběhnutí prací. Reklamní slogan je jedna věc, realita pak často zcela jiná. Nejen, že hektar, který jsme tehdy měli,respektive 7000 m, byl pro tento stroj na hraně, ale mnohem horší bylo to, že po dosečení člověk smrděl, jak kdyby nebyl v 650m. na samotě, ale pracoval na Nuseláku ve špičce. Read the rest of this entry »