Author Archive
Měli jsme sociálně nabitý týden a to to teprve začne. Přijel Hugo Hromas a přivezl rozjetý pšeničný kvásek, takže nebylo třeba konvertovat postupně ten žitný do pšeničného (pokud nemáme pšeničný kvásek, pouze žitný, stačí si žitný začít oživovat pšenicí – postupně, aby to na něj nebylo moc hr). Instalovali jsme nová letní kamna a rovnou je prubli. Chleba z pšeničného kvásku má doma veliký úspěch a rozhodně doporučuji občas pšenično-žitný za čistě pšeničný kvasový zaměnit. V tomto receptu nebudu vůbec konkrétní, protože je to zbytečné. Tento chléb lze upéci podle jakéhokoli receptu na kváskový chléb. Jediný rozdíl je v tom, že používáme pouze pšeničný kvásek, živený v mém případě hladkou moukou Farina di Grano tenero (dárek od Huga). Na samotný chléb pak používám pouze celozrnnou mouku pšeničnou, nikoli hladkou vysokolepkovou. Read the rest of this entry »
Děti jsou u babičky u velkého města. Musí se kombinovat kultury, aby byly otevřené všemu. Doma je boží dopuštění, protože je tu 7 indických kachňat, Paštika – štěně bernardýna, musí se vozit knížky na poštu – drahnou dobu „se“ byl pan domácí a Ester na koni, ale teď dělá pan domácí sena a „se“ Ester je v čudu. Musí se nějak zpracovat mlíko a naštěstí se nemusí moc vařit, protože pan domácí je nenáročný. Musí se ale bezpodmínečně dovyplít zahrada, posbírat bylinky, poslat bylinky, které si lidé objednávají. Musí se také projít ekologickou kontrolou (v úterý úspěšně splněno) a vlastně se nemusí nic (krom té kontroly), jen se to chce a o to je to horší :D.
Pan domácí žehrá, kdy už přijedou děti, neb je stále na očích a je příliš vidět (když „se“ má potřebu něco řešit, nebo když „se“ se cítí ublíženě) a také nám povolil opětovně se přihlásit k dobrovolnickému systému. Ne, že bychom se chtěli stát dobrovolníky a jezdit poznávat na ekologické farmy, jak se hospodaří, nebo snad proto, že by pan domácí potřeboval pomoc, nýbrž přihlásit se opět jako farma a dobrovolníky zde přivítat, aby to měly děti příští rok s jazykem zase o něco lehčí. To se stalo a okamžitě nastal e-mailový boom – přijede francouzka, dva francozi, angličanka, angličan, ale především šestadvacetiletá brazilka. Jeden by nevěřil, kolik vzbudí příjezd takové mladé brazilky v okolí naděje – přicházejí nabídky, že jí ukáží kravín, že přijede ten a ten, zda nechceme uvařit, že všeho nechá a hned k nám spěchá, jen stačí zavolat, že už je brazilka tam….. A to jí ještě neviděli :D. Read the rest of this entry »
Nejprve uvaříme brambory a lehce orestujeme. Během restování brambor osmahneme cibulku, pokrájenou na plátky na slunečnicovém oleji, přidáme omytý čerstvý špenát, pokrájená rajčata na kolečka a nakrájené omyté ředkvičky. Osolíme a po cca 5 min vyndáme z pánve, promícháme s olivovým olejem a balzamikem a uložíme na talíř. . Na pánvi následně orestujeme marinované tofu a jedno vejce.
Hotové brambory promícháme s růžovým pepřem a na talíři posypeme čerstvě mletou směsí pepřů.
Tak zase jedno zbožíznalství – copak to je? (Halka nehádá :D) A těště se na rozuzlení, je to fakt parádnický!
Máme prázdniny. Je po přezkoušení, po přijímačkách a doma se vymýšlí ptákoviny. Pan domácí s dětmi nedávno u stolu nahlas přemítal, že každé dítě, které jde poprvé do školy, mělo by mít s sebou doprovod, případně kornout s bonbóny pro spolužáky, kytku pro paní učitelku, přezuvky a velikou svačinu. Naše děti by o to prý neměly být ochuzeny. A tak, až půjde to nejstarší v září poprvé do školy, do prváku, měly bychom mu to také dopřát. Možná i sériově. Že by vždy nakoukl do třídy někdo z nás a upozornil na to, že svačinu má v pravé kapse a další, aby nezapomněla hodně pít, nebyla drzá a zda má obalené sešity! A jak doplnil rychle Hugo – „a pořádně jí tam ztrapníme!“ Read the rest of this entry »
Mít stále něco nového je sen mnoha lidí. My máme. Právě teď máme novou kunu. A taky už pár věcí nemáme. Běžce ležáka sedícího na vejcích, dneska v noci slepici a tak, než dojde k úplnému exodu, ptáme se na vaše zkušenosti. Kunu totiž máme poprvé. Vlastní kuna určitě není špatná, odhání totiž ty cizí kuny, což je obrovská výhoda. Obáváme se, že to tu ale nejprve patřičně zdecimuje. Read the rest of this entry »
Iva píše, že na smažené ricottové koblížky je třeba
500 g ricotty (nebo tvarohu)
500 g hladké mouky
3 vajíčka
4 lžíce cukru(dala jsem míň)
špetka soli
1/2 prášku do pečiva
1/2 čajové lžičky jedlé sody
Umícháme těsto, vytvoříme kuličky (můžeme i vykrajovat lžičkou), smažíme v oleji a nakonec obalíme ve skořicovém cukru. Jsou velmi jemné, nadýchané, vypadají jako kynuté, ba přímo kynuté v chladu, s velkými oky uvnitř. Jejich velikost cca velká polévková lžíce nebo půlka dlaně.
Dnešní tip na nedělní snídani. Je to rychlé, je to dobré a především, dobré je, když to baví dělat děti. Hvězdičky z celozrnné mouky, bez přídavku hladké, posypané mákem, kmínem a slunečnicovým semínkem. Soutěž o knihy Domácí mlékař se evidentně povedla, všichni jsou tak zaujatí nejezením aditiv, že odmítají skončit a psát o tom (naše dvě děti, které se dobrovolně zapojily do striktní verze už měly několikrát na kahánku, ale zatím to vždy hrdě ustály – ty zbývající dvě (dva) pro jistotu ani nezačaly). Získali jsme semínka od Mlsné farmářky z akce „Dýně pro tchýně“ a skleník se už zase plní neuvěřiteným množstvím sazeniček a stejně jako každý rok nastupuji do nejtěžšího období – vydržet z období –“Přesadíme toho jen tolik, kolik fakt potřebujem a nepřeklopit do každoročního – je tam ještě 56 dýní, kam to vysadíme? Není to škoda?“ Před receptem na hvězdičky ještě jedna siestová… Read the rest of this entry »
A je tu další nádhery od Ivy. Takže kdo jste ještě nezkoušeli Čedar, jděte na to – celý dnešní článek budiž motivací. A kdo ještě nemáte Domácího mlékaře, můžete si zasoutěžit právě tady. Read the rest of this entry »
Sedí nám Ležák! Chápu, že to není úplně pochopitelný, trochu oxymorón, ale je to tak. Ještě by to šlo zkomplikovat trochu více – náš běžec Ležák sedí. Už druh den Ležák sedí a Thürgau běhá úplně nepříčetně kolem budky, pak dobíhá všechny slepice a skáče na ně. Měsíc to nemůže vydržet. Obáváme se, že náš běžec dostane infarkt. 
Další recept bez přesné gramáže. Mám ve váze baterky, nezapomněla jsem vážit, ale prostě se mi nechtělo. A tak jsem sekanou dělala podle oka a přidávala to, co jí udělá lepší a chutnější. suroviny předkládám, jak s nimi naložíte je čistě na vás. Sekaná chutnala velmi dětem, není to tedy pouze pokrm pro dospělé. Výborné je vyrábět tuto sekanou poté, co člověk potřebuje tofu. Při výrobě domácího tofu zbyde velké množství sojové drtě – okary, kterou lze tímto způsobem dobře zpracovat. Read the rest of this entry »