Author Archive
Proluka článků na této stránce je způsobena zdravotní nedostatečností. Když má člověk doma dítě, co má skoro čtyřicet, je většinou nervózní a odsune do pozadí všechny nepotřebné úkony. Když má doma ale takové děti čtyři, běhá s kapesníky od postele ke škopíčku, kde je vyváří, od sirupu k čaji a od čaje k teploměru. Mezitím taky občas k zubaři :), to se musí, to je folklór a stránka jde stranou. Zcela logicky. A pak se to tu začne u stolu řezat a hádat a lítaj kolem karty a kostky a všudypřítomné Hugovo – „já mám hlad“ a je zase dobře. Mimochodem, jak jsme byli nemocní, přišlo na řadu pár filmů a všimli jste si někdy, že pokud člověk pustí nějakou ptákovinu, je to ohodnoceno jako ptákovina. Pan domácí odchází a vy vidíte, jak jste hluboce klesli díky romantickému filmu na jeho stupínku lidskosti. Když ovšem pustíte ptákovinu, kde hraje Scarlett Johansonn, že to sice taky ohodnotí jako ptákovinu, ale neodejde? Co za tím může být? :) Read the rest of this entry »
Taková hezká každoroční dovolená v posteli nám pomalu končí – jsem skoro zdravá. Letos to byly opět pěkně proležené Vánoce. K dnešnímu jídlu jsme si říkali, jaká je škoda, že člověk leniví a nepočítá ke každému jídlu s přílohou – totiž nejen se salátem, ale také například se studeným či teplým kompotem. Nemyslím moučník, ale něco, co se jí spolu s hlavním jídlem a jídlu tak dodává složku, kterou jídlo samotné nemá. Něco navíc. U pana domácího doma byl kompot ke každému jídlu. Tato tradice přešla tak nějak přirozeně k nám do rodiny a tak nějak přirozeně vymizela -úplně sama od sebe potvora, když přibýval jeden člen rodiny za druhým. Otevírat k obědu tři velké zavařovačky znamaná nejen je nejprve zavařit, ale posléze umýt jak ty láhve, tak mističky na kompot. Ale jsem nalomená – půjdu do sebe :). Read the rest of this entry »
Chřipky jsou prevít a my vždy na Vánoce máme nějakou malou rodinnou chřipku, protože jdeme dolů a tam je všude spoustu lidí a vždy to alespoň jeden domů přinese. Ale má to i svá pozitiva. Pobyt v posteli, mnoho pohádek, možnost dodělat resty :) a také předsevzané. A právě jednou takovou věcí je nová e-knížka Veganské recepty. Jak je napsáno i v knížce, lidé mají různé důvody, proč nekonzumují živočišné suroviny. Od důvodů zdravotních, přes náhlá vzplanutí až po „nejde to jinak“. Veganská strava je už celkem slušné sebeomezení se a i přesto může být chutná a zajímavá. To se ovšem pojí s poměrně slušným nasazením. Bez nasazení můžeme bez problémů konzumovat rohlíky, ovoce, rajčata, papriky a okurky. Pít k tomu ovocný džus a také vydávat hodně peněz. S trochou vlastní invence můžeme docela slušně ušetřit, jíst poměrně dost zdravě, bez nasycených tuků, s minimem cholesterolu, jíst nikoli poměrně, ale velmi eticky a pestře. To už ale zavání trochu agitkou a to nebylo smyslem. Takže pokud někomu veganské recepty hezky pohromadě pomůžou, ať už proto, nebo proto, budu ráda.
Nové veganské recepty je možné stáhnout na stránce e-recepty.
Přiběhnete domů, zujete tenisky a pouštíte se do salátu a máte do něj dát kyblík majonézy – no ono se vůbec nic nestane, když to není každý týden – ale můžete mít nějakou obsedantní představu, že stane a tak přemýšlíte, jak bez ní. Nebo nemůžete, případně nechcete vejce. V tomto případě lze velmi dobře zkusit odlehčenou variantu – částečně odlehčenou, protože olej k bramborám stejně přijde. Read the rest of this entry »
Zdá se to jako těžký život neživočichožravce, ale není tomu tak. Naopak, počáteční měsíce v tomto modu, přivádějí člověka do situací vypjatého nadšení, když přijde na něco, co mu zpestří jídelníček. Pak už to zná a není to taková extáze. Jsem milovník jídla a to jakéhokoli. Nejlépe takového, které mi připraví kdokoli jiný. Jsem nevybíravá a skromná. Tedy – byla jsem . Pak jsem si začala vybírat vše, co neobsahuje maso. To už je dost dávno. A ne tak dávno, před několika měsíci, začala jsem si vybírat zásadně pouze to, co neobsahuje žádný živočišný produkt. Očekávala jsem, že budu trpět. Že si projdu osobním očistcem. Že mě budou doma všichni litovat a přemlouvat. No, bohužel, chyba lávky. Nikdo mě nelituje. Nikdo mě k ničemu nepřemlouvá. Díky separační metodě se to nedotklo nikoho jiného a mně osobně tato volba kupodivu přinesla pouze samé výhody – krom jedné – netrpěla jsem a nemohla jsem se tudíž litovat :)). Nejnečekanější je ovšem ten efekt, že jsem přestala chuťovat. Mé tělo po mě najednou vyžaduje jídlo, když mám hlad a nikoli chuť. Dosud nepoznané!! :-)))
No a občas se separace, totiž oddělování nežádoucí součásti pokrmu, ne zcela dobře daří. To, když se podává například zmrzlina, která sice může být čistě ovocná, její konzistence je však jiná, než dětmi požadovaná krémová. A tak je třeba pustit se do neznámého a vymyslet si recept takový, aby byl dobrý a zároveň, aby splňoval chtěná pravidla – tedy nic živočišného. Žádné mléko, žádou smetanu, žádné máslo ani žloutek. Těžké. Read the rest of this entry »
Nečekejte vánoční recept – u nás letos milujeme Vánoce, které Vánocemi tak trochu nejsou. Letos máme trochu punkové Vánoce. Už máme tři těsta na cukroví – ale zatím žádné cukroví :-), to je veliký úspěch. Pan domácí se raduje, jak je to pěkně podle jeho gusta, protože doma je klid, naprostý klid, okna počkají, vytapetováno za dřezem je místo vánočního úklidu, sníh slézá a děti se nechtějí učit, protože to nemá cenu, když zítra vše skončí :). Také jsme byli po patácti letech v kině. Naposledy to byl Larry Flynt od pana Formana a předevčírem jsme tedy zabrousili do trochu jiných vod – byl to školní výlet – děti navštívily poprvé biograf a my respektovali jejich volbu, tedy Dobu ledovou IV. No nebyl to Larry Flynt, ale nostalgie a přítomnost pana domácího vedle v křesle a tedy taky nostalgie, mě naprosto dostatečně uspokojily. Děti jsou také spokojené, protože si tradičně přinesly 38,5 – ideální stav na ležení a dívání se na pohádky. Read the rest of this entry »
Protože jsem se včera definitivně odhlásili z Facebooku, slíbila jsem Levelyn, že se pokusím o nějaký vstřícný krok, aby bylo lze odebírat články ze stránky tak, aby to pro člověka bylo pohodlné. Tento článek je určený pro maminku pana domácího, se kterou trávím občas příjemné večery na skype, když se obě účastníme malého rodinného workshopu na téma: základy s počítačem :-) aneb – „složka není totéž co záložka“ a “ nový panel není totéž co lišta záložek“. Nicméně obě jsme velmi trpělivé. Já se díky ní naučila vařit, tak kam se hrabou nějaké záložky :).
Dnes tedy velmi podrobný návod na to, jak odebírat ze stránky články. Bude to návod na celkem 3. možnosti, krok za krokem. Tři možnosti – facebook nám odpusťte :-)
První možnost je velmi pohodlná, účinná a není složitá. Nezalekněte se počtu obrázků, pouze zjednoduší postup :). Jedná se o nainstalování RSS čtečky do počítače. Jedná se o velmi rychlý a jednoduchý program, který je volně ke stažení. Dávám zde k dispozici návod na jednu čtečku, ale samozřejmě jich existují mraky a každý má nějakou oblíbenou. Read the rest of this entry »
Sami uznáte, že jsou činnosti, ke kterým si člověk musí hledat motivaci. Začala jsem běhat tak nějak jinak a u toho je potřeba mít pevný střed těla, což nemám. A tak jsem se jala ještě více ho zpevňovat. Brzy ráno, před počítačem, kde mi namakaný černoch se suitou stejně namakaných bělochů a japonky ukazují, co mám dělat. Hugo kolem mě krouží a po chvíli povídá zcela bezelstně “ A víš to jo, že ti to na tom počítači jde zrychleně?“ Úplně zpocená podklesávám v kolenou a popadaje dech odpovídám – “ To ne Hugo, to já cvičim tak pomalu“ a milý Hugo se nenechal vyvést z míry “ Aháááááááááá, ale štve tě to, viď?“. On měl vůbec včera velmi dobrý den. Odpoledne přišel, že má nový homonymum. Už tato věta mě v jeho pěti letech naplňuje pýchou. „Jaký?“ ptám se. „Kotě!“ on na to. „Kotě? a jak jako?“ “ No, kotě jako kočka a kotě jako ženská čece“.:) A celý den zakončil větou, která se stane pravděpodobně zimní stálicí. Přiběhl domů a křičí, že pan domácí je sprostej.“ Jak to, co říkal?“ “ To nežeknu, ale myslim, že toho sněhu jsou čtyži pldele a ne tči!“! :-)
Takže odteď, kdykoli cvičím, nevidím se jako krásná, pevná a se sexy lehkostí, ale jako pomalá, zpocená a s jasným výrazem sveřeposti a nenávisti vůči těm na monitoru. Děti jsou tak nepěkně upřímní! Read the rest of this entry »
Uf, kůň poprvé utekl, protože se k němu prodral Bábel do ohrady ke kravám, kde si Embi s krávama tak hezky rozuměli a trochu ho chudinku zmastil, my měli večerní procházku, valášek už je ve chlívku, Ester je klidná, dostal deset tisíc možných věcí – jablka a pangamin a slunečnicový semínko a slunečnicový olej. Pan domácí v nohách asi tři kilometry, my všichni taky, chodící kolem baráku po lesích a volající – Em -bí. No nic. Po návratu se vrhám opět k plotně a míchám poctivě tuhle dobrotu, kterou jsem se dnes rozhodla konečně spáchat. Voní to tu všude náramně. Někomu by to třeba ani nevonělo, ale nám ano. Zatím to zdaleka není hotové, bude nejdříve v horizontu pár dní, ale je to ideální objekt na hádanku. A kdo tohle uhodne, tak má můj naprostý obdiv.
Takže – co se nám to tu tak hezky dělá?
U nás je to vždy dost fofr. Někoho něco napadne a pak to lítá. Tedy, když napadne něco pana domácího, rád by, aby to lítalo mnohem pomaleji, ale nemá moc šanci. Když už to vysloví, většinou už akce nabere rychlé grády. Snad už si zvyknul ?! :-) Chybí nám k naší naprosté spokojenosti jeden kůň, abychom mohli vyjet všichni a Ester, protože se nebojí, postupně cestovala z poníka výš, až skončila na Slávě – slezské noričce a málem by jí i zůstala nadále, tato klidná a pomalá kobyla, kterou vyfasovala, protože si nijak nestěžovala a poslušně jezdila s panem domácím, beze slova odporu. A tak se jí pan domácí rozhodl pořídit vlastního koně. Někdy v budoucnu. Na jaře. Až sleze sníh. Jenomže nekupte to, když se namane, a když neslavíte Vánoce skrz dárky a ty se nabízejí tak nějak samy, kdy je dát a kdy ne. Když roztočíte ruletu. Buď to vzhledem k minulosti bude problém nebo to bude životní vztah. Read the rest of this entry »