Author Archive
Když už jsem tento týden v sojovém rozpoložení, muselo zákonitě dojít i na „Tofu“, sojový tvaroh. Kupované tofu je pro šestičlennou rodinu celkem ekonomicky náročné, navíc člověk nemá příliš velikou kontrolu nad tím, z jaké soji je vyrobené. Tak jsem se rozhodla, že si zkusím domácí a zjistím, jak je to náročná operace. Výsledek předčil mé hluboké očekávání. Soja je mou nejneoblíbenější rostlinou :-) a proto to nebylo až zase tak složité- předčit mé očekávání, ale to, co se mi vyrobilo stojí rozhodně za námahu s tím spojenou. Nejen, že se vyrobí velmi dobré, vláčné tofu, ale také ještě poměrně veliké množství okary- sojové drti na další zpracování – tu my ovšem dáváme slepicím, protože nám nechutná vůbec .-)
Podle wikipedie pochází tofu z Číny, kde se začalo vyrábět již dvě století před naším letopočtem. V sedmém století našeho letopočtu se povědomost o tofu rozšířila do Japonska a posléze také do Vietnamu, Koreji a Thajska – některé zdroje však prvotní výskyt v Číně zpochybňují a před Japonsko staví Koreu. Ale tak jako tak, ve všech těchto zemích patří dnes k tradičním jídlům. V západních zemích bylo poměrně neznámé až do poloviny minulého století, ale postupně se začalo rozšiřovat. V současné době lze tofu nejen koupit zcela běžně, jako balíček zabalený ve vakuových obalech, ale také lze velmi jednoduše a celkem nenáročně na čas a peníze vyrobit i doma. Read the rest of this entry »
Taky už vám doma ledacos kvete? Podběl, petrklíč, sadanky, bledule a…. ještě další a další. Poznáte co kvete takto krásně tady nám? :-) Je to malá hádanka na víkend, ale je poměrně lehká, takže víceméně hádanka na příští sobotní hodinku :-)
Dnešní recept je původní. Chtěla jsem jen podle chuti udělat bábovku více chutí. Říkám si, nebudu troškařit, na jednu formu alespoň 6 vajec. Jenomže… vejce se s cukrem nespojila do pěny a tak mi nezbylo, než vzít znovu čtyři, ušlehat pěknou pěnu a těch původních šest s cukrem tam zašlehat. Není to tedy zase bábovka jen tak na snídani s kupovanými bio-vejci. Je z deseti a to by jen na vejcích byla docela náročná :-)). Nicméně je velmi chutná, hodně nadýchaná a čtyřchuťová.
Na tuto bábovku je třeba tedy : 10 vajec, 1+1/2 hrnku cukru, 400g celozrnné přesáté mouky pšeničné, 1 prášek do pečiva, 125 ml mléka, 3/4 hrnku oleje, lžíce cukr
u s vanilkou, lžíce kakaa, 2 lžíce kokosu a 2 lžíce uvařené silné bílé kávy.
Nejprve je nutné vyšlehat žloutky s cukrem do husté pěny. Poté se pomalu přidá vanilkový cukr, po částech olej, mouku, mléko a tuhý sníh z bílků. Nakonec se nalije část těsta to pečlivě vymazané a vysypané formy a zbylé těsto se rozdělí na tři díly. Do jednoho se zamíchá kokos, do dalšího kakao a do posledního silná bílá káva. Read the rest of this entry »
Prarodiče pana domácího žili dlouhou dobu v Bavorsku a u nich jsme si také zvykli na klasický německý chleba s lněným semínkem. Ale dlouho po změně režimu se přestěhovali zpět do Čech a bylo po chlebu :). Rodiče vozili do Čech z německých návštěv nejen chleba, ale ten u mě bodoval jako číslo jedna.
Byl vynikající nejen čerstvý, ale i úplně totálně ztvrdlý. Miluju tenhle chleba a za těch pár let, co už není jsem na něj docela zapomněla. Ale pak přišla knížka Dana Leparda a já tam pod stránkou Německo, našla právě jeho. Okamžitě se mi vybavila jeho chuť a s ním spojené libé situace :-) A tak jsem se do něj konečně pustila. Jediný rozdíl od receptu je ten, že do Danova receptu patří dvě lžičky prášku z naklíčeného ječmene. Má tento proces moc hezky popsaný a rozhodně se na něj chystám, ovšem nyní nemáme doma ječmen, takže tentokrát je to bez něj. Pamatuji se, že originál chleba byl v poměrně malých a úzkých šiškách. Dan Lepard má recept pouze z 250 g mouky. Já dělala čtyřnásobné množství na dvě šišky. On dělá dvě šišky právě z těch 250 g a je pravda, že to bude asi správná gramáž i originálního chleba. Read the rest of this entry »
Konečně jsem se k tomu dostala. Ale zdaleka není výsledek i po spoustě dlouholetých pokusů takový, jaký bych si představovala. Ale nevadí, určitě napíše někdo, kdo má podobnou zkušenost a dostal se dál. Nemám ráda soju, raději pšenici a pšeničnou bílkovinu, ale pokusy s pšenicí, ať už spousta moučných či z naložené a rozemleté čerstvé a posléze vařeno ve vodní lázni, tak tyto pokusy vždy dopadly — prostě moučně.Takže nakonec nejlepší výsledek je ze sojových bobů a seitanu, který si dělám sama. Výsledek je takový, že konzistenčně se nejvíce podobá lunchmeatu nebo paštice. Příliš nechutná samotný, jako třeba rostlinné kupované párky, ovšem jako paštika na chlebu a zvláště opečený jako lunchmeat nebo jako pomazánka na chleba je vynikající.
Na dost veliké množství, stačí bohatě dělat z poloviční dávky, je potřeba pytlík sojových bobů- 0,5 kg hlavně vřele doporučuji kontrolovat, aby to byly boby ne GMO. Dále pak malý pytlíček agaru, 4 lžíce kukuřičného škrobu a 150g pšeničného seitanu. 4 lžíce slunečnicového oleje. Obrovské množství oblíbeného koření :-) – sůl, paprika, pepř, nové koření, majoránka, česnek, prostě jak libo. 250 ml vody a nemám žádná střívka ani salámový papír, takže hrníčky, klasické čtvrtlitráky.
Nejprve ze všeho si večer předem naložím sojové boby. Druhý den je rozmixuji čerstvé tyčovým mixérem, přidám agar, nakrájený seitan na kousíčky, kukuřičný škrob , vodu a olej, Samozřejmě koření. Vše znovu spolu se seitanem promixuji a hmotu nandám do hrníčků a vložím přímo do vodní lázně, tak aby voda dosahovala těsně pod okraj. VAřím zhruba hodinu. Vyklápím až po vychladnutí. Read the rest of this entry »
Takže spanilá jízda kopřivy pokračuje. Zatím doma všem chutná a kopřiva nikomu nevadí – zatím :-). Včera mě napadlo, že když můžou 
být těstoviny ze špenátu, není jediný důvod, proč by nemohly být z kopřivy. A tak jsem to prubla a tak to vyšlo :)
Jedná se o těstoviny domácí, které jsou udělané podle tohoto receptu ovšem s tím rozdílem, že se vůbec nepřidává voda a mouky celozrnné pšeničné přesáté není 450g, nýbrž 600g, protože přidaná rozmixovaná kopřiva těsto jemně zřídne. Suroviny jsou tedy: 600g mouky celozrnné pšeničné, 4 vejce, 55 g kopřivy čerstvé, trochu soli. Nahoru pak 100g buráky, 1 větší cibule, trochu řeřichy, olivový a slunečnicový olej.Cca 50g oliv na ochucení. Oregano.Malý svazeček řeřichy.
Nejprve se omyje a to řádně kopřiva. Poté se kopřiva tyčovým mixérem rozmixuje, přidají se k ní vejce, trochu soli a mouka. Vše se uhněte do nelepivého avšak nedrobivého těsta a těsto se buď rozválí válečkem na vále nebo se použije strojek na těstoviny. Těstoviny se nařežou, opět nožem nebo strojkem a vloží ihned do vroucí osolené vody. Mezitím, co se vaří těstoviny se v pánvi bokem nechá rozpálit olej, přidají se na něj na proužky nakrájené cibule a rozsekané buráky. Vše se jemně orestuje, okoření oreganem a přidá se trochu oliv na dochucení. Nakonec se vše ochutí olivovým olejem.
Uvařené těstoviny se slijí a prokapou olivovým olejema posypou nasekanou čerstvou řeřichou. Posypou se burákovým pestem a mohou se podávat. Read the rest of this entry »
To je motto pana domácího. „Nač spěchat, život je dlouhý a pokud ne, tak nač bych stavěl barák “ :-)) a jemně parafrázuji, „Nač pěstovat, když to roste samo !!“ a to je ta krása jara, že si člověk najde zelenej lupen kde to jen jde, protože už to prostě chybí a ne , že ne. A protože saláty jsou tak malý, že bych musela na jednu porci obětovat celou sadbu, řeřicha je super, ale chce to taky změnu, tak vítězí jednoznačně kopřiva. Ta je sice taky malá, ale je jí tolik, že se dá nasbírat dostatečné množství. Včera jsem nejela na velikou projížďku na koni a přenechala koně našemu česko-španělskýmu oper, protože bylo moc práce a nikdo mi s ní nechtěl pomoct. (Lépeřečeno, měla jsem pocit, že je moc práce :-))Byla jsem tentokrát neoblomná a čekala, že to třeba pochopí, pomůžou a pak pojedeme všichni. No, nepochopili to :-)) A chvíli po tom, co odjeli, tak dorazila návštěva, bylo po úklidu, po koni a já se sama sobě mohla akorát smát. :-) Dnes jsem to s odstupem začala rozebírat, abych tak trochu nastínila, že když mi doma nepomůžou, nebudu s nima moct jezdit a všichni se na mě podívali a sdělili mi, že se nemám bát, že dnes jsou koně tak hotoví, že si dají pauzu – rozuměj – dnes si můžeš vše udělat do foroty !!!:-))) No a tak nakonec všichni přijeli z vyjížďky, návštěva s pivem, džusem a vínem byla ještě na místě a hodila se moje kopřivová nádivka. K mému velikému překvapení všem dost chutnala, bylo to prostě dobrý !:-)
Na nádivku na celý pekáč je třeba 12 vajec, 150g strouhanky, 150g celozrnné mouky pšeničné nepřesáté, trohu soli,1 větší cibule, 2 lžíce majoránky, 250 ml mléka, 100 g kopřiv.
Nejprve ze všeho je nutné nasbírat kopřivy a pečlivě je omýt od zbytků hlíny. Potom je tyčovým mixérem rozmixovat na kaši. Přidat postupně žloutky a spolu s kopřivami ušlehat. Přidat postupně sůl, cibuli na kostičky, majoránku, strouhanku, mouku a nakonec do tuha ušlehaný sníh. Read the rest of this entry »
Máte úporné ekzémy a nemáte rádi kortikoidy? Máte akné, špatné vlasy? Tak na to je teď na jaře docela zajímavá pomoc. Určitě každý, kdo se občas projdete nebo projedete na kole nevydlážděnou cestou, narazíte na ten prevít, který je obalený chlupatými ostnatými kuličkami, kterými jste pak po projetí i jen docela daleko od něj obaleni celí vy. Jasně, je to lopuch. Grandiózní bylina. Nejen co do objemu, ale i do účinků na lidské zdraví. Lopuch je prevít, který ohromně zplaňuje a každý se ho rád zbaví, nejraděj hned pěkně začerstva zjara. A to je právě ta nejideálnější chvíle spojit příjemné s užitečným. Kořen se odsekne, donese domů, omyje, očistí a použije na olej a tinkturu, což jsou obě věci, které v zimě jako když najdeš. Především tedy, pokud má člověk v okolí nějaký kožní problém. Samozřejmě lze koupit i lopuchovou mast v lékárně, ale jsou tak strašně přeparfémované, že podle mě ten parfém naprosto vyruší všechno pozitivní působení mastičky – mluvím samozřejmě o komerčně vyráběných lopuchových mastech.
Lopuch je dvouletá bylina a nacházíme ho především a rumišťích, v křovinách, hradních zříceninách, pustých místech, okolo plotů na paloucích a lučinách. Sbírá se především kořen a to buď na podzim nebo na jaře. Dále se sbírají semena koncem léta a lze také sbírat i listy.
Kořen obsahuje především polysacharid inulín, složky silně fytoncidní(rostlinné antibiotikum) a fungicidní (látky proti růstu hub a plísní).Dále obsahuje sliz, třísloviny, silice, minerální látky, hořčiny, glykosidně vázané látky a minerální soli.
Droga podporuje látkovou výměnu a patří k nejlepším přírodním léčivům v dermatologii. Je močopudná, má tudíž své uplatnění i v urologii, podporuje činnost ledvin, odstraňuje z těla zplodiny a podporuje růst vlasů.
Lopuch podávaný v prášku celkově posiluje, čehož lze využít při rekonvalescenci. Při vypadávání vlasů používáme lopuch jako silný odvar nebo tinkturu, kterou vtíráme do suchých, umytých vlasů, čerstvé, naklepané listy používáme na špatně se hojící rány a semeno jako výborný prostředek na žaludeční potíže. Read the rest of this entry »
Pan domácí nám udělal radost a koupil z druhé ruky antik- vaflovač. Je to hodně podobná forma jako na oplatky , ale je probranější a vyšší, tudíž je určena místo oplatek na vafle. Forma má i svůj vlastní kruh, který se dává na kamna místo originálních kulatých prostředních plátů, jako by byla dělaná pro naše kamna :))
Takže nastala fáze hledání a přizpůsobení si receptu. Pamatuji se na polské vafle, se šlehačkou a s borůvkami a jahodami, křehké, vysoké a přitom vzdušné. Zkusila jsem jich mnoho a výsledný ortel pro to, aby vafle nebyla měkká, ale křupavá a křehká je ten, že těsto musí obsahovat tuk- buď máslo, rostlinný tuk nebo olej, škrob a to výhradně bramborový a buď jen vodu, nebo místo části mléka vodu. Nakonec to jsou dva recepty, které jsou opravdu křupavé. První je z másla, druhý pak z oleje.
Na recept z másla je třeba :250g másla nebo margarinu, 200g cukru, trochu vanilky, 4 vejce, 500g mouky celozrnné pšeničné přesáté, 200 ml vody a jeden prášek do pečiva.
Nejprve je třeba ušlehat vejce s máslem a cukrem a postupně přidat mouku s práškem do pečiva a vodu a vanilku. zdroj na tento recept jsem našla v tomto vaflovém speciálu.
Na recept z oleje pak : 4 vejce, 200 g cukru, 200ml oleje, 200ml vody, 300g celorznné mouky přesáté, 1 prášek do pečiva, vanilka a citronová kůra. zdroj na tento recept jsem našla zde a použila celozrnnou mouku.
Nejprve se ušlehají vejce s cukrem do husta, chvíli to trvá. Pak se přidá vanilka, postupně se zašlehá olej, těsto je stále husté a pak se pomalu přidává voda a mouka s práškem do pečiva a citronová kůra.
Těsto se nalije do vaflovače který poctivě vymazávám máslem před každou vaflí , až po vršek celé spodní části, přiklopí se a peče pár minut- otevřením lze zjistit, zda už je vafle hotová či nikoli. Pekla jsem na přímém ohni a proto vzalo pár vaflí za své, byly trochu více upečené, než je zdrávo :-)), ale vše chce svůj čas na vychytání. Vafle je nejprve po upečení vláčná, ale do chvilku zkřehne a zůstává křupavá.Celkem je ze 4 vajec zhruba 8 vaflí.
A protože nejsme příliš příznivci šlehačky, tak jen s marmeládou. Určitě bude vynikající i s našlehaným ovocným tvarohem. Read the rest of this entry »
Pokud člověk sejde z kopce sporadicky a je závislý – samo, že ne úplně, ale snaží se o to alespoň na tom, co je ve chlívku, ve sklepě a na pastvině, případně usušené na polici, nemůže se už dočkat jara. Toho opravdového – plodícího ! Takže dnes konečně !!! Řeřicha a křen. Oboje tedy řízné, jak se patří. Řeřichová první sklizeň skleníková- řeřicha na chlebu s tvarohem. První vitamíny, první zelené – na pampelišky a jitrocel si člověk tady, kde hledí přímo na stále ještě zasněženou Sněžku, ještě počká. Křen už je venku, ale teprve tento týden rozmrzla půda natolik, aby šel vykpnout :-)
Řeřicha setá, zahradní je rostlina jednoletá, která se vysévá ze semene, jenž je v dostání v každém semenářství. Pytlíček stojí cca 8 kč. Řeřichu lze buď pěstovat na jemném podloží- vata, piliny, klíčící misky :-), ale to vyrostou takoví malí chcípáčci. Pro byt dobrý, ovšem kdo má jen tochu možnost půdy, ať už záhon ve skleníku, pařníku, fóliáku nebo truhlík na okně, doporučuji vřele toto. Zanedlouho vyrostou krásné zelené rostlinky, které lze použít jak na chleba do pomazánek, tak do polévky, na sypání salátů, těstovin, rýže, prostě první zelené.Řeřichu sázím do řádku, ale na široko- prostě řádek je asi 20 cm široký. Pytlíček semínek vysypu na záhon a jemně přihrnu. Zalévám denně. Lze sbírat už úplně malinkou nebo si počkat na delší šlahouny. Tento výsev není nutné dělat jen na jaře, lez s úspěchem pěstovat po celý rok, ovšem v době zrání všech ostatních salátů a ředkviček už je to trochu kontraproduktivní práce a čeká zase až na podzim a zimu. Read the rest of this entry »
Tato ořechová buchta je velmi jemná, je trochu zdlouhavější v tom, že se dělá sníh a teprve do sněhu se vmíchávají ořechy- ovšem vzhledem k tomu, že mám tento týden za sebou už asi pět pokusů na makronky- každý je lepší a lepší, ale ta noha…. tam zatím prostě není a když byla noha, byla zase makronka nízká a rozpláclá, tak mě nějaký sníh v buchtě nemůže vůbec rozhodit. K makronkám už začínám přistupovat jako k chlebu z kvásku- cena za trpělivost, tudíž dokonalá makronka není v mé režii a musím prostě jen péci a péci a jednou to klapne a od toho okamžiku už to poklape na vždy :-)). Navíc mi pan domácí koupil sedlo, já se sice bez sedla cítila skvěle, jako hrdina, ale kobyla chudinka trpěla, protože bez sedla, když to jeden neumí, jsou otěže fakt jediné, co člověk může chytit jako madlo a ty bohužel na druhé straně končí v hubě koně, což má za následek, že je člověk sice hrdina, ale za cenu likvidace citlivosti koně. Dvě děti jsme dali na hlídání našemu oper, co se vrátil ze sběru oliv, pozvali ho na degustaci naší výhry z Provence nature a pak mu vrazili dvě děti. Byla to paráda !
No a tak, když člověk takhle hezky sportuje :-)), tak dá koni jako bonbónek tvrdý chleba a sobě si upeče pěkně ořechovou buchtu Je na ní potřeba : 4 vejce, 190g cukru, 1/2 prášku do pečiva, 200g oleje,150g vlašských ořechů, tři kapky esence hořké mandle, 250g celozrnné pšeničné přesáté mouky, 125 ml mléka, lžíce kakaa. Read the rest of this entry »