Archive for the ‘Vegerecepty’ Category
Předevčírem jsme si vzali jen tak košíky a šli pod chalupu do lesa. Přesně za třicet minut jsme měli oba úplně přeplnéně. Juchali jsme a jásali, čistili, krájeli, sušili, smažili a dusili. Druhý den, stále ještě nadšení, vyarazili jsme do lesa na druhou stranu chalupy a po půl hodině jsme při zavření očí viděli všichni jen houby, houby a houby. Tolik hub jsme pohromadě nikdy v životě neviděli. Nehledali jsme, pouze sbírali. Byly všude a stále ještě jsou. Dnes děti přinesly další dva košíky a už si říkám, chtělo by to zvolnit! Doma se již schyluje k sušení na niti, což nemá nikdo rád, protože je to hrozně pracný.
A taky tu byli rodiče a přivezli sbírku reflexů, co někomu zůstala doma. My krájíme, Hugo sedí na truhle a čte – prohlíží reflexy. A zaujat se do našeho čištění a zpracovávání hub zeptá, právě majíce stránku Raula: „ Hele, a z Dalajlamy vznikl Zeman?“ Vzali jsem Raula a pečlivě ho prostudovali, protože taková úvaha za prostudování stojí :). Vzhledem k tomu, že Hugo neumí číst, je nutné dívat se pečlivě mezi řádky – mezi kresby. Shrnuto – je to daleko složitější. Nejdříve se musel Ježíš reinkarnovat do Sobotky, aby ze Sobotky, nesoucího si kříž, mohl být vyčten Dalajlama, který se reinkarnoval do Rittiga, podle Huga Zemana. Štěpán Mareš ani netuší, k jakým úvahám mohou jeho kresby vést u šestiletých dětí. Read the rest of this entry »
Také se vám urodilo hodně kadeřávku a nevíte už co s ním? Zkuste vynikající chipsy, jasný evergreen a také není špatné použít kadeřávek do polévkových noků. Noky lze udělat do jakékoli zeleninové polévky, jsou hutné a nesmírně jednoduché. Na jejich přípravu nám stačí ostrý nůž, nebo sekáček, případně elektrický sekáček k robotu. Omyjeme kadeřávkové listy a poté nasekáme nadrobno, skutečně jemně.
Do pánve nebo hrnce vložíme máslo a celozrnnou pšeničnou přesátou mouku, v poměru cca 1 : 2. Osolíme a přisypeme nasekaný kadeřávek.
Jakmile se spojí suroviny do kompaktní hmoty, ještě asi 10 min pečlivě mícháme.
Sundáme z kamen a vmícháme celá vejce. Na 1 hrnek mouky přimíchávm 2 celá vejce. Mícháme tak dlouho, dokud nejsou vejce dobře zapracovaná.
Pak stačí už jen vykrajovat lžičkou noky a házet je do vroucí zeleninové polévky, kde je necháme pár minut povařit. 
Léto v plném proudu, přijel kamarád pomoci panu domácímu a přivezl s sebou dvě malé děti. Holky jsou skvělý, milý, hodný. Jen mají rády svoje jídlo. A to došlo. Na těstovinách se nedá nic zkazit, říkala jsem si. Holky budou těstoviny, máte je rády?“ „Máme, ony na to. S parmazánem!“ a byla jsem namydlená. „Krupicovou kaši?“ „Máme“. Oddychla jsem si, dokud jsem si téměř současně s oddychem neuvědomila, že nemáme klasickou dětskou krupičku, ale naší, namletou. Ale prošlo to. Dnešní večer strávím opocená přemýšlením o tom, co zítra uvařím. A nejhorší moment nastal, když jedna z nich začala vyprávět, že když ještě nebyly prázdniny a chodila do školky, tak tam taky dělali polívky. A já bych v ten moment dala nevím co za to, aby nepokračovala…. jak já nechtěla slyšet, že jí v tý školní jídelně ty polívky chutnaly! Nechutnaly! Malá, nic neznamenající výhra. A taky vyhlašuji anketu o nejvtipnější zvíře. U nás jednoznačně vyhrává běžec. Ti jsou tak neuvěřitelně vtipný, že kdo je nemáte, určitě si je pořiďte. Read the rest of this entry »
Pravděpodobně většina z vás zná tradovanou historku s žárovkou. Na nějaké menší sešlosti padl hec, zda si dotyčný dokáže vložit žárovku do úst. „No jasně, na tom nic není!“ Dokázal. Ven už nešla. Druhý to viděl a pravil:„ to není možný“. Bylo. Tak byli dva s žárovkou v puse, upito, nikdo s papírama střízlivý, tak zavolali taxi. Třetí vysvětloval taxikáři co se stalo během jízdy na pohotovost. Jakmile taxikář zákazníky vysadil, dorazil domů a říká manželce „to není možný!“…. atd. Read the rest of this entry »
Máme doma Müllera a Thürgaua – jsou fakt krásné. Kdo si přečetl úvodník Báry Bořánkové z jarního čísla jejich časopisu Horseman, nemůže už Indickým běžcům říkat jinak, než názvy nějaké pěkné láhve (mimochodem nejvtipnější úvodník, jaký jsem kdy četla). V sobotu přijedou další čtyři kachňata a pro ty vybíraly jméno děti – Opat, Primátor, Krakonoš a Frisco. Oni fakt žerou slimáky! A jsou krásný, už jsou to holky odrostlejší a pozorovat je vydá za dvě televize. Nejlepší jsou momenty, kdy si chudinky slepí zobák slimákem se svazkem trávy a snaží se půl hodiny tu trávu zlikvidovat, aby mohly na dalšího slimáka. Indičtí běžci jsou opravdu Boží dar! Přírodní konvertor. Read the rest of this entry »
Termín porodu krávy dávno za námi a Máří se promenáduje vyzývavě po pastvině s břichem. Už jí to nemůže být příjmený, ale dělá jakoby nic a pan domácí znaleckým okem poznává, že to nebude ani dnes, ani zítra. Kéž by se mýlil. Na návěštěvě jsou další tři malé děti, kterým naštěstí chutnají vejce. Už jsem vyzkoušela čočku, rizoto, pomazánku, ale vždy to skončí u chleba a vejce. No týden je dlouhá doba, uvidíme, kam je hlad posune. Dnes jsem vyměkla a dojeli jsme dolů do kravína pro mlíko, aby měly ráno alespoň jogurt, protože rakytníkový džus, čokoláda, müsli tyčinky, palačinky i skvělá smetanovo máslová polévka z jejich zásob už došly, ale drží se statečně. Jsou to drobnosti, které člověku připomínají jeho jistoty – stačí vlastní láhev a nevadí, že je v ní voda. Stačí vlastní růžový toaletní papír a přebije to kadibudku. Je docela prima pozorovat, jak ty jistoty postupně ubývají a mění se za nové, prirozené novému prostředí, například když vstávání před sedmou spousta nových vjemů posune až před devátou. Na určité věci si člověk zvyká celkem rychle.
Rychlá buchta s kakaovými boby a syrovátkou
Dneska vkládám recept na rychlou buchtu, která je místo mléka zadělávaná syrovátkou. Na chuti to buchtě nijak neubírá, naopak. Uvnitř buchty jsou kakaové boby. 
Potřebujeme: 4 vejce, 3/4 hrnku oleje, 1 hrnec cukru krystal, 3 hrnky celozrnné přesáté pšeničné mouky, 1 prášek do pečiva, trochu vanilky, 1/3 hrnku kakaových bobů drcených, 2 lžíce kvalitního kakaa, 320 ml syrovátky.
Nejprve pečlivě našleháme vejce s cukrem, přidáme olej, kakaové boby, kakao. Přisypeme mouku a prášek do pečiva a zároveň opatrně přiléváme syrovátku.
Vymažeme tukem pekáč plech s vyššími okraji, vysypeme moukou a těsto na plech nalijeme – pomáháme si stěrkou. Dáme péci na 180 °C a hlídáme, aby se nezačal pálit svrchu.
Pokud se vám líbí sladké recepty na této stránce, lze si stáhnout e-knížku se sladkými recepty – čisté vařivo bez fotek.
Když tu byla o víkendu Saša a říkala, že bychom si mohli osmažit k obědu pampelišky, byla jsem více než skeptická. Ale semínko zaseto a dnes na ně došlo. Kdo má rád degustační hádanky, doporučuji udělat a nesdělit okolí, o co se jedná. Je to velmi podobné chuťově, ale podiv – i konzistencí jedné surovině. Nebudu psát které, abych nezkazila kouzlo okamžiku. V každém případě, překvapil mě výsledek, a to velmi. Určitě jsme je neměli naposled!
Read the rest of this entry »
Dnes jsem Saše přesunovala doménu na jiný hosting, a když jsem vše přesunula, objevilo se na monitoru hlášení:“ Váš požadavek byl přijat a co nejdířve ho vyřídíme“ a já četla “ Váš požadavek byl přijat, nevíme co dříve!“ Tak přesně v tomto stavu se nyní nacházím. Takže tento článek bude velmi krátký, dort bude stručný a jdu zase třídit mák :).
Read the rest of this entry »
Na každého to někdy přijde a ne vždy jsou dny veselé a vtipné. Máme nemocnýho koně. Namíchl se. Uviděl nové motorové vidle a tak se naštval, a rezignoval. A rezignoval úplně a pevně doufáme, že si to brzy rozmyslí. Protože tenhle kůň si nemůže jen tak mýrnyx týrnyx lehnout a nevstát. Ještě ale naštěstí nelehl! To je pozitivní. Už ale ani pana domácího, ani mě nemá vůbec rád. Pořád na něj chodíme s nějakým vercajkem nepěkným, krmíme ho pastama a neuvěřitelným množstvím černýho uhlí s taninem a vaříme mu dubovou kůru a krmíme senem do huby. Ještě, že měl opradu fundament. Má dole snad sto kilo. Jeho zásoby se teď hodí. A pro dámy dobrá informace, fakt to jde – sto kilo za deset dní! Read the rest of this entry »
Tak přesně v ten moment, kdy jsem psala minulý příspěvek o tom, jací jsme špatní prodejní obchodníci, měl pan domácí přesně čtyři hodiny v oběhu inzerát na své motorové vidle. Malotraktor už si tu dlouho pobyl, pan domácí vyměnil stáj a tak se rozhodl poslat svého pomocníka dál. O pomocníka se příliš nestaral, jednou byl na jakési generálce motoru přes zimu, jednou mu koupil čelák, právě aby splňoval funkci vidlí a jinak nic moc. U zrcátek odpadla zrcadla, u světel krytky, u kol pár šroubů, brzy bude po baterce a startér taky bude třeba brzy měnit. Výfuk je třeba přivařit už rok. Read the rest of this entry »