Archive for the ‘Zelenina’ Category
Tak dneska ráno přijela kafilerka, život se navrátil do běžného rytmu, čekáme prvního pleče a já věším fotku salátů, které jsme nestihli sníst a nikdo si nestihl koupit a já zuřivě přemýšlela, co by ještě tak ze salátu mohlo jít a napadlo mě, že když jdou chipsy z kadeřávku, není důvod, aby nešly také ze salátu.
A taky že jo! Jde to. Jsou křehčí a je s nimi více práce, protože se nesmí překrývat na plechu, ale další recept na zužitkování salátu a to i toho, co už může být i trochu hořký. Když jsem odpoledne postavila na stůl misku se salátem a misku s humusem- Hugo přišel a jasně mi sdělil, že chce chleba. Tak jo- “ a s čím? “ já na to. “ S máslem čeba, nebo ještě je tu ten humus, ale to nevim, jak se to jmenuje !“. Přeji vám úspěšnější pochvalu za odvedenou práci :-)) Read the rest of this entry »
Občas se člověku stane, že když nese jídlo na stůl, slyší už z dálky věty typu „nemám rád rejži a špenát!!“ No tak alespoň jedno plus- v tomto jídle není rýže, jinak je to pro dotyčného dost smůla :-)) Pak taky není dobré nechat nablízku původní recept, ze kterého si člověk bere inspiraci, v tomto případě z knížky The best-ever vegerarian od LindyFraser. Protože pak během oběda každý otevírá knížku, hledá recept a celý oběd se nese v duchu- ale tady ty nudle mají bílý a tohle je tam červenější a tohle je jinak naaranžovaný atd. atd.:-)) Nicméně recept je to záživný, dost zábavný, na fotce vypadá ještě o něco zeleněji než ve skutečnosti – i tak je ta zelená opravdu hodně sytá :-)) a noky se dají jíst i druhý den studené. Špenát prostě vůbec nemusí být nudný a jednotvárný. Navíc ho mám na záhoně ještě docela dost :-)))
Na nudle, které budeme dělat podle tohoto postupu potřebujeme
me 450 g celozrnné mouky, 4 vejce, trochu soli a 100 g čerstvého špenátu. Čerstvý sýr na posypání. Místo vody si namixujeme do těsta špenát- doporučuji dělat tak, že se špenát nemixuje nasucho, ale s vejci a pak celou hmotu přidáme k mouce se solí a uhněteme těsto. Těsto vyválíme, necháme oschnout a nakrájíme dlouhé nudle. Lze samozřejmě využít i strojek na těstoviny. Read the rest of this entry »
Špenát stále roste, dnes jsme byli opět u zubaře, tentokrát nikoli se mnou, ale s Jentl, které chudince natekla pusa až po ucho a bavili jsme se s panem zubařem, jaká je on mediální hvězda našeho blogu, protože o něm píšeme v každém druhém článku :-). Přitakala jsem -ano, jsem buďto doma nebo u zubaře. Zbývajících možností mnoho není :-)). Pravda je, že zuby čtyř dětí něco z toho krajíce ukousnou, ale stále jsem to hlavně já, kdo si tuto část těla tak pečlivě opečovává :-)). Dokoupila jsem další semínka kedluben, první už pomalu narůstají a narůstají a špenát v jídelníčku za chvilku vystřídají právě kedlubny a květák. Máme tady stále Elišku na výpomoc, což je prima, protože když člověk dělá oběd, má pocit, že mu nic neutíká venku a navíc je postaráno o tříletého milovníka Huga, který se stal Eliščinou stráží a zrovna nedávno, dívajíc se na ní pravil “ zakázal jsem si dívat na prsách- ale jenom na těch malejch“:-)). Některé z nás provází různé životní směřování už odmalička :-)) A pak také s Eliškou šlapeme- šlapeme úspěšně- už máme sedm sudů. Šlapeme trávu do sudů na senáž, protože velké senážové balíky jsou příliš drahé, mají na sobě strašně igelitu a tak jsme si kdysi pořídili ekologičtější variantu- koupili prázdné sudy kam šlapeme trávu jako zelí a v zimě pak mají naše Marie šťavnatou píci jako příkrm a my více mléka. Je to trochu dřina – je to takový „nature gym“ nebo “ fitcentrum na kopci“. Vůbec často přemýšlím, proč v těch posilovnách už dávno všechny ty přístroje nenapojili na nějaký zdroj. Alespoň světla třeba :-)) Read the rest of this entry »
Špenát patří k zelenině, která je tak podvědomě neoblíbená a přitom uvařená jídla ze špenátu nemusí být vůbec, ale vůbec špatná- naopak. A navíc např. dnešní jídlo, je i velmi rychlé a jednoduché, nenáročné na suroviny. Náročné pouze na špenát. :-)
Potřebné suroviny jsou pouze brambory, mléko a máslo na kaši – množství brambor podle počtu strávníků. Na špenát pro 3 dospělé a 4 malé porce pro děti: náruč špenátu :-), 1 velká cibule, 2 veliké červené papriky, sůl, červená paprika.
Nejprve uvařit oloupané, omyté a nakrájené brambory v osolené vodě. . Uvařené pak rozmixovat s mlékem a máslem na bramborovou kaši. Na 2 kg brambor dávám cca 200 ml mléka a 80 ml přepuštěného musla. Mezitím, co se vaří brambory omýt špenát i se stonkem – samotné listy se stonkem. Já sama dělám na pekáči na plotně, ale lze použít větší hrnec. Na oleji osmahnout cibulku nakrájenou na proužk do světle hněda, přidat nakrájenou červenou papriku na kousky a potom vloži špenát. Přikrýt. Po cca 10 minutách zamíchat krásně dušený špenát, který pustil šťávu. Osolit, okořenit červenou paprikou, promíchat a je to. Read the rest of this entry »
A už se zase těším na zimu :-))) Navíc jsem naprosto neuvědoměle slíbila, že budu dělat v květnu oplatky na řemeslném trhu u nás v klášteře a doma práce fakt každý den od pěti a na to není člověk vůbec zvyklý, tak jsem se z toho chtěla na poslední chvíli vykroutit, pan domácí se smál, protože mi průběh mé aktivity, znajíc mě třiadvacet let, předpovídal do nejmenšího detailu, ale přijela Eliška a bude oplatkovat a vaflovat se mnou. Chladící zařízení chladí, štípky mouchají a já tenhle článek chci napsat už tři dny a začínám být tak trochu ve skluzu :-)). Stejně jako každý rok chodím každé ráno kontrolovat ledový salát, jestli udělá hlávku, nebo neudělá :-)), děti mají příští týden přezkoušení a už jsem jeden den zapomněla vyměnit kefírové houbě mlíko – ale jeden den jí asi nezabije, naopak jí celkem posílil, narostla mnohem více :-))). Mám za sebou také jeden rozvoz zeleniny na kole – takové trochu fiasko, protože jsem na to nebyla zcela připravená, neměla doma žádný obalový materiál, vzala bedny, kolo a batoh, papírová krabice se na prahu u Radka po vyndání z batohu rozpadla, věci propadly dnem na práh a pak doma jsem navíc zjistila, že dva nejhezčí saláty propadly už do batohu :-)) a přivezla jsem si je zase domů. Vajíčka přežila, další tři bedýnky taky, ale zelenina vypadala po mé cestě, jak kdyby byla z první světové a já taky, protože mě bolela pusa a já zcela vážně přemýšlela o totální náhradě :-))) ovšem máme výborného zubaře – to je trochu schizofrenní situace – sympatický zubař :-)) a ten mi z té dásně, o které pan domácí tvrdil, když jí vymýval zahnutou jehlou s kysličníkem, že je nějaká „znekrotizovaná“ :-)))) nějaká černá, tak z té mrtvé dásně, na kterou nešlo sáhnout mi vyndal jakousi černou třísku :-)).. Pan domácí byl pak doma smutný, že ten zákrok mohl udělat sám, ale že jsem se zbytečně moc cukala. :-)) Read the rest of this entry »
Znáte Bok choy? Já ho neznala. Dostali jsme od americké tetičky semínka a radu, že je to vynikající. Na semínkovém pytlíku to je evidentně „čínské zelí“, ale na druhý pohled je to trochu jiné čínské zelí. Není kompaktní, listy nemá vyloženě uzavřené, je více otevřené a listy jsou více kapustovité, jsou tmavě zelené. Zato řepíky jsou křehké, tlusté a bílé.
A tak jsem shlédla druhou stranu pytlíku, kde je celá mapa USA a hledala ideální výsev. Čínské zelí se v Čechách vysévá až 15. července, tak jsem zjišťovala, jak to mají za velkou louží. Zcela jinak. Každý stát to měl jinak, ale všechny hezky v dubnu. Trochu mě překvapilo, že stejná mapka, se stejnými čísly byla na všech pytlících, co jsme dostali, ne na všech bok choyích, ale na veškeré zelenině. Možná nějaká americká mičurinovina, ale což…. riskla jsem Oregon, to je tak náš kopec :-)) a vysadila tedy v dubnu.
Bok choy je všude. Ve skleníku vyrostlo jako první, přesazeno ven a do fóliáků, na hnůj, na kompost – prostě všude. A taky k obědu, k večeři, zase k obědu a naštěstí- pravda je 15. červenec a většina začíná kvést ! Bylo to na to, hned jak to udělalo definitivní stav, dát fotku do přebytků a poskytnout dál, což jsem neudělala, protože jsem hamoun a chtěla jsem mít zdravou rodinu hezky při jaru…. No, takže díky tomu, že jsem si chytře schovala semínka, jdu na druhou várku :-)) a mezitím, než to vysadím, tak sem dám včerejší a dnešní oběd. Read the rest of this entry »
Dnešní jídlo by se mohlo jmenovat – vypletý oběd ! :). Špenát v řádku už pěkně narůstá a bylo třeba mu odlehčit o mezišpenát, ale člověku je ho líto vyhodit, když už je tak hezky střední, tak z toho byl velmi příjemný oběd. Navíc přijela Eliška, která mi chce pomoct od dalšího plevele a navíc už je kefíru 3litry denně a nikdo nechce to zrno, už tomu začínám říkat houba :-), co se množí a mě je jí líto, tak jí zkusím usušit – jde to? No a tak jsme si udělali kefírovo- pudinkovou zmrzlinu- z uvařeného vychlazeného pudinku a ochuceného rozmixovaného kefíru. Dobrota veliká – vřele doporučuji !
Ale zpět k obědu. Není složitý, naopak, velmi velmi jednoduchý. Je na něj třeba i dost málo surovin – brambory, 100g másla, čerstvý špenát- množství dle vaší chutě, od velké obejmuté dlaně až po náruč :-), vejce podle počtu osob, sůl, majonézu, balsamikový ocet – 1 lžíci, kefír asi 100g.
Postup jasný – oloupat a omýt brambory a nakrájet je na plátky asi 3/4 cm tlusté, vložit do osolené vody a uvařit. Po uvaření vodu slít a vložit cca 70g másla na asi 1kg brambor. Jemně promíchat, aby se brambory zbytečně neroztříštily a přiklopit. Read the rest of this entry »
Hned jak jsem napsala v článku o tom, že naše fantazie pro vytváření hádanek a soutěží je pramalá, naskytl se navečer takový pěkný motiv. Na konci článku je fotka, jak pan domácí s Bábelem něco dělá. Popusťte uzdu své fantazii a zkuste uhodnout co. Fantazii podotýkám ! Výsledek stojí za to. :-)
a k tomu přemýšlení takový příjemný recept. Když už ředkviček na chlebu a v salátu a samotných dost, není od věci si je zkombinovat s domácím máslem a rukolou a udělat si takový rychlý zeleninový mix.
Potřeba je rýže 2 hrnky, kurkuma-plná lžíce, sůl, trochu oleje, 2 cibule,2lžíce másla, 2 stroužky česneku, 2 svazky ředkviček – prostě asi 20 ředkviček, veliká náruč rukoly- lístky rukoly tak na obejmutí oběma dlaněmi :-), 6 lžic pampeliškového medu (lze nahradit včelím), sojová omáčka shoyu. Read the rest of this entry »
Rýma, horko, sucho, zakousnutá slepice, hodně vajec a hodně másla, přemýšlení o tom, jak máslo a vejce zpracovat na potom, učení venku u stolu, metry a metry dlouhé upletené provazy z pampelišek, jízda na kole přes čím dál vyšší skokánek a já urputně bojkotující touhu z okna se podívat, abych jim to nemusela zakázat a abych to raděj neviděla, Hugo skandující na žebříku, pan domácí skandující opravující mailer – nemá to nic společného s pc :-), čerstvý hlávkový salát, roketa, vysoká řeřicha a plečkování, pletí, zalévání, záhy vstávat, pozdní usínání – to je přesně to, co se děje teď u nás doma. 
A aby bylo teplé jídlo, je nutné mu nějak předat energii a to mají za úkol kamna, ovšem když je venku tak hezky, nechce se topit a tak přichází na řadu také důležité plánování, jak to udělat, aby se stihlo vše a netopilo se moc dlouho. Věšinou se to hezky naplánuje- realita je také většinou úplně jiná :-) Read the rest of this entry »
Včera večer jsem se dost smála. Dost hodně a přála bych si to ještě trochu prodloužit, protože po vytrženém dalším nervu ze zubu je
smíchu vždy zapotřebí. Večer mi psala Verunka jak jela v autě s mámou a synovcem. Synovec- jsou mu čtyři, se během cesty otočil na mojí maminku, podíval se na ní, zamyslel se a pak se zeptal “ Stáňo, ty si necháváš narůst fousy?“ :-))). Vrátilo mě to o několik let dozadu, když pan domácí měl své zádumčivé období a rád opakoval, že nemocný se má nechat v klidu umřít. Jednou přijeli jeho rodiče, sedíme všichni u stolu a maminka několik mnoho minut vyprávěla o jakési nemoci. Malá Ester, které bylo tehdy taky kolem čtyř pěti let pozorně poslouchala a nakonec pravila: p.d. říká, že nemocný se má nechat v klidu umřít „:-)). Byla jsem v tu chvíli neskonale vděčná, že to nejsou rodiče moje :-) a ze sloganu se stala pevná součást běhu naší rodiny :-).
Kytky a zelenina, sazenice a vůbec- vše je parádnický. Odnesly to rajčata a dýně, ale nějaká rajčata se nakonec vzchopila a semínka dýní jsem po cestě od zubaře koupila nové, navíc švestky začaly krásně kvést až den po mrazech, což nám udělalo obrovskou radost, takže jsme na tom dobře, lépe než slimákáři a vedraři. :-)
Dnešní jídlo je velmi lehké a protože je tu dost horko, hodně práce venku a člověk nechce trávit příliš času v kuchyni, tak také jednoduché a rychlé. Inspirovalal jsem se italskou kuchařkou, rychle upekla obyčejnou veku z těsta na konzumní housky a šup na vejce.
Na zapečené vejce, jak říkají děti- pizzu bez pizzy je potřeba 1 velká cibule, olej, vejce dle potřeby strávníků – v mém případě 8 kousků, 3větší rajčata, stroužek česneku, snítka pažitky, sůl a oregano, sladká paprika. Read the rest of this entry »