Archive for the ‘Zelenina’ Category
Když prší, je nutné dobrat energii .-) a když navíc den před tím bylo tak zdravé jídlo – špenátový nákyp, není vůbec třeba se obávat nezdravé smaženiny. Navíc jsem si neprozřeteně přečetla diskuzi pod článkem pana Cuketky – Kokino a dostala neutišitelnou chuť udělat hezké páteční zákuskové odpoledne, zvlášť, když nám přijede naše pražská oper Eliška. Už má na jaro slíbený prostor v našem kurníku, který si však musí hezky zútulnit, za to, že bude mít takovej bejvák. Mě to možná čeká taky, protože dneska našel pan domácí takovýhle hezký článek, balzám na jeho duši – dřevěný podzemní dům . Ukazoval mi fotky pro jistotu odspodu. Pak jsme došli až nahoru, kde je kalkulace a já zkusila ještě jeden pokus, když jsem tvrdila, že 3000 liber je milión osmset tisíc :-)). Neprošlo to. 180000 už bylo neargumentovatelných. Je tam taky ale ještě napsáto tisíc hodin lidské práce a protože my jsme dost pohodáři, dá se to převést 1hodina na tři hodiny kopcové práce, tudíž 3000 hodin práce a to už snad možná je argument, že nám stačí, to , co máme :-)).
Zákusky na zítřek jsou v plném proudu a dnešní jídlo už není, ale děti začaly skvěle loupat brambory a tak mi to není zase až tak líto :-)) Na cibulové kroužky jsou potřeba dvě až tři veliké cibule, podle počtu členů u stolu. Dále olej na smažení, voda, sůl a hraška. Druhá varianta- na talíři jsou obě dvě je místo hrašky použít vejce a strouhanku.Navíc ještě sladká paprika. Read the rest of this entry »
Po koláčích a sladkostech je potřeba se trochu umírnit a zařadit nějaké zdravé, ne moc vzhledné, ale přesto celkem chutné jídlo. Pipky 
snáší ostošest – většinou s nadcházejícími Velikonocemi stabilně stávkují, ale letos- letos prostě mráz nemráz, tma netma, letos jim to šlape holkám. A tak toho využívám a snažím se dělat jídla nikoli vajecprostá, ale vejcíplná! Včera to byla rychlá tvarohová buchta v trojitém provedení a k mé radosti byla ještě dnes na snídani :-). Dnešní večeře je trochu do barevna, červená mrkev, zelený hrášek a s trochou turmeriku byla rýže červeno-zeleno- žlutá. Příloha jí pak dodala patřičnou tmavě zelenou, která svou vizáží vyloženě sváděla myslet si, že to musí být zdravé jídlo :-)
Na barvnou rýži jsou třeba dva hrnky rýže celozrnné, 4+1/2 hrnků vody, trochu soli, trochu oleje, lžíce turmeriku a asi 300g mrkve a asi 250g hrášku.Black caraway – lžíce. Na špenátovou omeletu pak dva mražené špenáty, sůl, osm vajec, 250 g mouky celozrnné pšeničné přesáté, 250g tvarohu, 2 stroužky česneku a jedna větší cibule.Na posypání balkánský sýr.
Nejprve je třeba vložit do hrnce olej, vložit rýži, chvíli restovat, pak posypat turmerikem,černým kmínem, zamíchat, osolit a přilít vodu. 2,5 x více vody než je objem rýže.Zároveň s vodou přisypávám zeleninu- mrkev na kostičky, hrášek celý- nepůlený :-) a zamíchám. Rýži uvařit do měkka. Read the rest of this entry »
Brambory v hrašce jsou jakousi variací na brambory ve smetaně . Proč dělat variace, když je prvotní jídlo vynikající, jedno z nejoblíbenějších a jednoznačně chutná ? Ono by tady šlo dost populisticky začít psát o tom, jak je hraška na rozdíl od smetany nutričně mnohem lepší, jak je to jídlo lehčí, zdravější a zajímavější. Všechno by to byla bezesporu pravda, ale nemůžu to napsat, protože nemám ráda kult zdraví a naopak líbí se mi přirozenost. Takže důvod proč brambory v hrašce je jednoznačně „změna“ a to, že hraška je zajímavá, a že brambory ve smetaně přesto, že nejoblíbenější, nedají se jíst každý den. Změna je důležitá a pokud hrašku neznáte – je to směs, která supluje vejce a lepek ovšem sama bezvaječná a bezlepková, rozhodně jí doporučuji vyzkoušet.
Brambory vařené v hrašce jsou velmi jednoduché a rychlé jídlo. Navíc netřeba ani mnoho surovin : brambory- podle strávníků, u mě zhruba kilo, 5 mrkví, 3 střední cibule, trochu oleje, 3 stroužky česneku, 2 lžíce sladké papriky, sůl a hraška pikantní – zhruba pět lžic+ voda.Zhruba 100g sýra a červená řepa na oblohu.
Nejprve je třeba oloupat a omýt brambory a nakrájet je na kolečka, ne úplně tenká, ale 1cm je už moc. To samé s mrkví- tady však Read the rest of this entry »
Pissaladiére- to je slovo panečku… jak vzniklo, to nenapíšu, protože tu sedíme na kopci a nezbývá ambice, chuť, morál a ani ideje na cestování a tudíž ani poznávání na vlastní kůži a vyčíst a vygooglovat to a opsat – to je moc laciný. Podle definice typický provensálský cibulový koláč s olivami- častěji z černými, ty ovšem na kopci chybí, musíme dokoupit zásoby, tudíž jen se zelenými – neméně dobrý. Na Provence a její kuchyni nemůžeme bohužel vzpomínat. Bylo nám dvacet a vařili jsme si tam špagety z mořské vody, pak jeli den před závody do Monaka, tam nás nepustili do kasína, mě bylo navíc jen šestnáct a vůbec, ale vůbec nás nenapadlo utratit peníze za něco tak „normálního“, jako je jídlo. Dnes už je situace jiná, klidně pustíme i chlupy dva za kvalitní suroviny, ale zase už nikam nejezdíme. Takže ideální je, přivézt si prostě Provence na kopec !
Cibulový koláč z kopce je záležitost dvoudenní, protože z vlastního celozrnného listového těsta. Lze samozřejmě těsto zakoupit hotové, mražené – pokud možno nějaké fakt dobré, ty levnější, lecitinové sedí na jazyku a koláč a máslová cibule se bude s chutí těsta rozhodně bít. Na listové těsto je tedy třeba na tukánek : 250g másla, 125 g celozrnné mouky pšeničné přesáté ; na vodánek pak 250g mouky celozrnné pšeničné, 2 žloutky, 4 lžíce vody a 4 lžíce octa
Listové těsto uděláme podle tohoto návodu. Doporučuji začít večer, udělat si do ulehnutí alespoň jedno nebo dvě převálení a nechat do rána. Dopoledne pak pokračovat s alespoň 15ti minutovými pauzami v chladu a převálet alespoň 6x. Nečekejte zázrak – listové těsto z celozrnné mouky nebude nikdy tak lístkovat jako z bílé, která má hodně lepku, ale zase samo o sobě prostě chutná. Read the rest of this entry »
Po dnešní euforické odpolední vyjížďce, bolesti stehen a kostí pod hýždí- vůbec jsem netušila, že tam jsou, kosti v této oblasti 
většinou vůbec necítím :-)) bylo na řadě něco lehkého, rychlého a přijatelného. Rýže se zeleninou je fajn a navíc nám po tetičce z Ameriky zbyla plechovka kokosového mléka. V životě jsem to neviděla, neslyšela o tom a už vůbec jsem to nikdy nechutnala. Další dnešní premiéra. Na plechovce je napsáno- ideální do zmrzliny, tak proč ne. Po otevření to vonělo jako kokos, bylo to až nepřirozeně bílé,ale na obale nebylo až tak moc vypsaných libůvek a po olíznutí to chutnalo jak jinak, jako kokos! No tak jsem to šoupla se dvěma žloutky a 1litrem smetany (odstřeďovala jsem dnes za tři dny a mohla jsem si ten litřík dovolit- ze zbytku vznikla ještě dost veliká hrouda másla),4 lžícím moučkového cukru do zmrzlinovače a nechala točit lopatky. Ale když se udělala zmrzlina, bylo to sice smetanové, ne už ale moc kokosové. To kokosové aroma se jaksi vytratilo. Tak jsem tam přidala vnitřek jednoho lusku vanilky a byla to smentanová vanilková zmrzlina s jemným nádechem kokosu.
Rýže se zeleninou – suroviny jsou : 500 ml rýže, 1250ml vody, sůl, turmeric,černý kmín, jeden menší pórek, 3 střední cibule, 300g červeného čerstvého zelí, 50g rozinek, 50g sekaných neloupaných mandlí,50g kokosu, 4 lžíce maizeny- kukuřičného škrobu, olej,400 ml vody.Shoyu-sojová omáčka.Směs koření – černý pepř, koriander, skořice, hřebíček a kumin.
Nejprve rozpálím ve dvou hrncích olej. Do jednoho nasypu dva hrnky cibule, polévkovou lžíci tumericu, lžíci černého kmínu, jemně orestuji a zaliji 1250 ml vody. Uvařím rýži dokud se voda nevyvaří. V druhém hrnci nechám jemně restovat cibulku na proužky, přidám na jemno nakrájené červené zelí, rozinky, mandle, kokos a míchám. Osolím, po chvíli zaliji 400 ml vody a přidám maizenu a sojovou omáčku shoyu. Dále pak lžíci koření – směs hřebíčku, skořice, černého pepře, korianderu a kuminu.Míchám tak dlouho, dokud není hmota hezky tmavá a hustá. Nakonec posypu pórkem krájeným na kolečka – je malý, protože to je vlastní lednový chcípáček z venkovního záhonu :-) Read the rest of this entry »
Kdybych měla lilek, byla by to musaka, ale já lilek nemám, takže je to nákyp ! Dnešní jídlo je ideální udělat, když zbydou brambory, protože se dají použít a nemusí být zvlášť vařené na toto jídlo. Samozřejmě, pokud nastane situace, že žádné vařené nejsou a je potřeba je uvařit, volíme raději vařené ve slupce a následně oloupané. Jinak je to velmi lehké jídlo, ideální na oběd před cestou na loutkové divadýlko, které u nás dole ve vesnici hrají ve staré škole pro děti. A příští měsíc bude divadýlko s tombolou, což je vrchol našeho kulturního roku, na který se po celý zbytek roku těšíme :-)). Pokud pominu, že dole ve vesnici je zhruba 4 km tam a 4 km zpátky, je to poměrně hezky trávená sobota. Někdy se nám to podaří zatajit, vždy nám totiž ochotně zavolají, že se to v sobotu koná, ale tentokrát se to dozvěděl první Kvído – je tedy jedno jaké z dětí to je- pokud je to prostě jedno z dětí, máme smůlu a divadýlko, potažmo i sestup a výstup – budou :-))
Na dnešní jídlo je třeba : brambor tolik, aby pokryly alespoń ve vrstvě a půl dne pekáče, ve kterém budeme zapékat. Dále 600g žampionů, 5 cibulí spíše menších, 6 rajčat, spíše větších, 3 vejce, 250ml mléka, sůl, 1 sušená feferonka, svazeček oregana, olej, 200g červeného zelí.
Prvním krokem je nakrájení žampionů, tentokrát i se slupkou – tedy očištěných žampionů, ale neloupaných. Nakrájení oloupané cibule na kostičky a její následné vložení na horký olej. Po chvilce vložíme i nakrájené žampiony na plátky, stále mícháme a vložíme nakrájená rajčata na nudličky- dvě rajčata si ovšem schováme. Osolíme a chvíli restujeme, dokud vše hezky nezměkne a neudělá hezkou hmotu.
Mezitím si nakrájíme brambory na plátky a vyložíme s nimi dno vyolejovaného pekáče, ve kterém budeme zapékat. Na plátky brambor přijde hmota ze žampionů, cibule a rajčat. Na tuto vrstvu pak nasypeme červené zelí, které ale nejprve upravíme tak, že ho nakrájíme na tenké proužky do mísy a promneme s trochou soli a oleje. Takto upravené zelí teprve sypeme na vrstvu žampionů s rajčaty. Na tuto vrstvu pak položíme tenké proužky rajčat, které jsme si dali bokem. Osolíme, posypeme jemně oreganem a zalijeme vejci, která jsou rozmíchaná v mléce s trochou soli a s nalámanými kousíčky sušené feferonky.Vše dáme péci zhruba na půl hodiny. Read the rest of this entry »
Máme prima tetičku. Žije v Kalifornii a pečuje o nás s největší tetičkovskou péčí :-)), takže minulý týden přišel balík plný zajímavých věcí. Dvě další vegetariánské kuchařky a dvě super knihy „Chléb“. Jsem uchvancancená a pouštím se do dalšího čtení. Zítra dodám první chlebovou drobnost, která mě dosti zaujala. Dnes ale po návštěvním počátku týdne pečené brambory s brokolicí, právě inspirované novou vegekuchařkou. (bylo i dnes jídlo inspirované jinou kuchařkou – pilaf s rýží a červenou čočkou, zdobený pomeranči, ale hodnocení pana domácího bylo “ hm, ty pomeranče byly výtečný!, a protože mám zásadu, že co se mi nepovede a co nám nechutná, to sem nedám, jedno jídlo je z kola venku. )
Pečené brambory, velmi jednoduché. Suroviny, které jsou k tomu potřeba jsou : Brambory – podle počtu účastníků večeře, dále jedna větší brokolice,3 větší cibule, olej, tvaroh – 300g, dvě lžíce hořtice,dvě lžíce bílého vína, svazeček sušené saturejky, svazeček sušeného oregana, dvě lžíce majoránky. Sůl, pepř.
Nejprve je nutné uvařit brambory i se slupkou v osolené vodě. Zatímco se vaří brambory je nutné v jiném menším hrnci nejprve necháme rozpálit olivový olej, poté na něj vložíme na proužky nakrájenou cibuli a když je mírně hnědá, přidáme na malé růžičky nalámanou brokolici. Chvíli restujeme a po chvíli osolíme, zalijeme dvěma lžícemi bílého vína a zalijeme vodou – necháme uvařit do měkka. Když je oboje měkké, slijeme brambory, oloupeme je a vždy do každé brambory uděláme jakýsi zářez. Vyřízneme prostě do brambory véčko- klín po délce a tento klín naplníme malými dvěma kousky uvařené brokolice. Brokolici v bramboře potřeme tvarohovou pomazánkou : umixovaný tvaroh se solí, saturejkou, oreganem, majoránkou a hořticí. Lžící vždy brokolicovou část brambory překryjeme tvarohem. Read the rest of this entry »
Když se to, tak se to…. to asi zná každý – mé patálie s citronovou buchtou, která mi trochu zhořkla už nebudu rozpitvávat -cokoli, co se tváří jako citronová buchta, to mi zřejmě není souzeno, a když se povede – což bývalo běžné, tak mi alespoň není souzeno o ní psát, protože se pak při pověšení článku s buchtou přestane zobrazovat stránka na jiném prohlížeči než je firefox – prostě stop citronové buchtě :-))) Tímto se zároveň omlouvám všem, kdo od včerejšího večera nemohli stránku otevřít – chápejte – může za to citronová buchta !!!! :-)) Evidentně!
Doma graduje příprava na přezkoušení ve škole ,decentně graduje a protože jsou zase venku sněhu kupy, je -12 a nikam se nám nechce, tak se ani nejde z kopce nakoupit, takže pomalu, ale jistě dochází určité druhy zásob a musí se vyjít s tím, co je. Třeba hořtice není. Ale byl puding – mlíka je stále dost :-))) Read the rest of this entry »
Dneska jsem nějak dost unavená. Blíží se pololetní přezkoušení, kterého prý netřeba se vůbec bát, průběžně listuji stránkami učebnic, 
půběžně panikařím, ale většinou jen na chvíli. Je tu všudypřítomný klid pana domácího – naštěstí a absolutní dětská bezstarostnost. Nerada bych je nakazila svou možná zbytečnou starostlivostí. Pěstování bylinek se také natočilo spíše do představ pana domácího, který už začínal zvedat oči v sloup – zase jaro, zase spousta plánů, zase problémy !!!:-). Ale po dnešku je už jasné, že k problémům nedojde, protože ekovýkup už se rozrostl díky ekologické základně kupujících do takových rozměrů, že příliš nestojí o malopěstitele s nadbytkem 7 arů jedné byliny. Nezbývá tedy, než nastoupit cestu nejen vlastního pěstování, nýbrž i vlastního prodeje, případně odvoz do sběrny. Čekal mě tedy telefon na živnostenský úřad, kde máme našetěstí pána, který se sice na každou druhou věc ptal kolegyně, ale na každou mou námitku, co by mohl být problém odpověděl „no to neblázněte, to už by lidi byli úplní chudáci, když by si ani nemohli vypěstovat bylinky !“ Ubezbepečil mě, že všechna rozšíření živnostenského listu budou zdarma – neptala jsem se na to:)) a že se na mě těší :))). Hezký vstup do nového dne. Takže bylinky budou,když je vypěstujeme a usušíme, ale bez závazků jarního upsání se někomu! A to je parádnický!
Dnešní jídlo vřele doporučuji. Když někdo řekne, „naplň cibuli a dej zapéct“, nezní to úplně přitažlivě, ale viděla jsem nedávno na obrázku plněnou cibuli. Nevím však kde a nevím ani čím, ale moc se mi to líbilo a tak jsem si řekla, že to musím zkusit. Jídlo se na rozdíl od piškotu, který sežral pes, povedlo. Piškot se nejen nepovedl, ale ještě navíc spálil. Špatný tlak – přijde zase zima…..:)) Šalamounsky píšu,že se spálil sám – já nic, já stála opodál :)) Však už jsem psala, že jsem dneska nějaká unavená :)) Read the rest of this entry »
Máme teď doma ještě hlučnější prostředí, než je to obvyklé. Byla doba, kdy jsem se rozhodla, že by děti, v naší ultranemuzikantské, víceméně spíše fyzicky zaměřené rodině, měly dostat nějaké hudební vzdělání. To lze však těžko, pokud jsou rodiče hudební analfabeti. Ale to, že se rodič rozhodne, to nefunguje, takže jedna flétna,kterou dostalo nejstarší dítě už leží několik let ladem. Teď ale se zachtělo najednou všem čtyřem a tak jsme poctivě chytili příležitost za vlasy a na aukru zakoupili další dvě obyčejné dřevěné flétny. Děti jsou nadšené a právě přiběhlo jedno, které křičelo radostí, držíc špatnou ruku na špatném místě, že už ví, čím bude – bude učit zpívat na flétnu !!! To je zvláštní, jak to má každý nějak nastavené. Právě tohle dítě, když mluví o své budoucnosti, vždy samo sebe postaví na nejvyšší daný post. Bude učit – jen hrát, to je pod úroveň :)))) Pan domácí má božskou trpělivost. Před zhruba sedmi roky snášel můj dvouletý nával hudební múzy a mé dvouleté učení not od píky a pak následné pískání. A teď ho to čeká znovu, ve čtyřnásobné verzi :)). Člověk má takový zvláštní dar, že se nejvíce chce věnovat tomu, na co nemá nadání :-)))
Dnes k večeři jsme měli japonský nudlový salát. Upřímně – má se to s ním jako s mým zeleninovým sushi– zaujal mě v knížce hezký recept, ale nemám na něj půlku surovin. Tahini, Tahini ocet, jiný ocet a ještě jiný ocet a vůbec. Takže zrovna nedávno jsem si četla u pana Cuketky a zaujala mě dost věta o jakémsi kuchaři, který radí – „když nemáte houby, tak tam prostě nedáte žádné houby“ :))), tak to bych nerada, aby to byla stejná situace. Proto japonský nudlový salát nebude japonský nudlový, ale japonský nudlový z kopce. Pevně doufám, že v tom každý vidí ten evidentní rozdíl :)))) A jak říká moje babička – uvařit z dobrých surovin dobré jídlo není umění. Parafrázuji – uvařit z japonských přísad japonské jídlo není ale vůbec žádné umění.. :))
Takže jak na to… nejprve je nutné prolézt spíž, špajz, špaletu nebo lednici a nanosit všechno, co se bude zdát ideální na japonský nudlový salát. :)). Pokud ale budete chtít přeci jen jakousi návodnou ztezku, která dopadla dobře a pustit se po ní, pak stačí připravit si těstoviny – nejlépe úzké a dlouhé, u mě to jsou domácí, na které jsou potřeba 2 vejce, trochu soli, lžíce vody a 
1+3/4 hrníčku celozrnné pšeničné mouky přesáté. Dále pak 4 veliká rajčata, 1 střední salátová okurka, 1/2 ledového salátu, 2 střední cibule, svazeček natí od cibule, 1 větší mrkev. Olivový olej, 2 lžíce octa, 4 lžíce vody, 2 polévkové lžíce sezamového semínka, lžička kuliček barevného pepře,stroužek česneku, lžíce medu, 2 lžíce sojové omáčky shoyu, sůl.
Nejprve ze všeho si přichystáme těsto na těstoviny a dáme vařit dlouhé nudle. Pokud budou kupované, brala bych asi zelené linguine- dlouhé tenké nudle. Vaříme je v osolené vodě a uvařené je zcedíme a prokapeme olivovým olejem. Dále je třeba na struhadle nakrouhat na kolečka salátovou okurku, na široké nudličky mrkev, nakrájet nožem na plátky cibuli, na plátky ledový salát a na tenké plátky rajčata.
Dále si připravíme omáčku – nejprvce opražíme sezamové semínko na suché pánvi. Do misky si vložíme 4 lžíce olivového oleje,4 lžíce octa, špetku soli, lžičku pepře, utřený stroužek česneku, lžíci medu, 2 lžíce sojové omáčky shoyu a vše řádně promícháme.
Nakonec už stačí kompletovací fáze. Nejprve dáme do misky z půlky co nám zbyla veliké listy ledového salátu. Do veliké mísy smícháme dohromady rajčata, okurku, cibuli, mrkev, nakrájený ledový salát, uvařené nudle a vše prolijeme a alespoň minutu mícháme s omáčkou. Je potřeba, aby se zelenina i nudle dobře vzájemně promíchaly. Vše nakonec zvrchu posypeme kousky nakrájené natě cibulové. V této kombinaci surovin byl salát výborný.