Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archivy
Rubriky
Knihy
Domácí mlékař
Kurzy pečení chleba

Domácí mlékař

Archive for the ‘Zpracování prvoproduktů’ Category

Dnes ráno zase šok, otevřu stránku a tam jen bílá stránka a databáze error. Pro nás, technické samouky, kteří při každém problému se stránkou mají okamžitě kopřivku, je to vždy zkouška psychické odolnosti :-))Naštěstí jsem si tentokrát byla jistá, že jsem do stránky nijak nezasahovala, nic naštěstí nepřidávala, ale vždy jsou věci mezi nebem a zemí, kdy se něco stane, i když člověk nijak negativně nezasáhne. Tentokrát jsem ale zavolala na webhosting, sdělili mi, že to prověří, kterýžto termín ve mně zase nevzbuzuje až tak velikou důvěru, protože co když to prověří a nic se nestane? :-))) ale zhruba za 5sekund od telefonátu stránka začala jít. Takže může i v klidu dojít na ochucený polotvrdý sýr. Read the rest of this entry »

Diskuze u pana Cuketky pod jedním článkem a především Kami a její australský jogurtovač mě opět přivedli k dopsání pár informací o domácím jogurtu. Stěžejní stále zůstává tento článek – jak děláme domácí jogurt, ovšem celou dobu, co jogurt dělám, neustále přemýšliím o jogurtovači. Používám, jak již je zmíněno v článku tento jogurtovač. Tedy používám- spíš nepoužívám, protože má několik negativ – pro mě několik negativ. Jednoznačně je na malé množství. Když dělá jogurt, tak většinou minimálně ze dvou litrů mléka. No a jiná negativa vlastně nejsou :-)), ale vzhledem k tomu, že je na elektřinu- rozhodně na zanedbatelné  množství a jogurty, které dávám pod peřinu jsou udělané naprosto stejně, tak jogurtovač používám víceméně na odchov kuřat, když někdy máme jednodenní :-)) Read the rest of this entry »

Jak  jsem psala již v článku o domácím másle, máslo v podobě, v jaké ho známe dnes a jak ho dnes především používáme se začíná používat až v 17. století a běžně používat až ve století minulém. Jeho jméno nebylo máslo, nýbrž „putra“ nebo „putr“ z  německého „butter“. Máslo -to byl naopak název pro to běžné, co se doma používalo a to je to, o čem píše dnešní článek- totiž máslo přepuštěné. Je to i zcela logické. Čerstvé máslo nebylo na denním jídelníčku, brzy se kazilo – žluklo, navíc máslo je surovina, která je v malochovu, totiž tam, kde je málo krav, potravina sezónní. Když je kráva zasušená – což je vždy dva měsíce až šest neděl před otelením – před narozením telete, nebo když je po otelení, tele už je na světě a není odstaveno, Read the rest of this entry »

 Linecké cukroví, včelí úly, cikánské řezy, ořechy- všechno je to moc fajn, ale čeho je moc, toho je příliš – jednoduše odsuď – podsuď !

Vůbec není od věci v této přeslazené době udělat něco pro slaně naladěný jazyk.  Navíc je to pro syrečky doba zcela ideální, protože nejsou mouchy a ty jsou při výrobě zrajících tvarůžků nepřítel číslo jedna i v bytě, (pokud v bytě nejsou, jakmile se začnou dělat syrečky – budou tam !:-), natož v chalupě, kde žijí krávy a koně hned vedle . Ale v zimě – tvarůžkový ráj…..

Napsali jsme tu článek o „homolkách„, což jsou tvarůžky dovedené do tvrdého stavu – jednoduše usušený tvaroh. A tehdy jsme také slíbili, že alespoň jednou dokážeme uschovat syrečky do takového stavu, aby se dala popsat jejich kompletní výroba. Homolky – to je  jednodušší verze, neboť tady odpadá zcela fáze zrání. Homolky se vytvarované nechají jednoduše uschnout do tvrda. Tvarůžky jsou ovšem o tu nejnáročnější fázi dále. První problém je, že musíme zjistit naprosto ideální konzistenci nazrálých tvarůžků – tedy ten ideální okamžik, kdy tvarůžky přestáváme sušit a začínáme je nechávat „zrát“. Česká strava lidová, kniha od Marie Tilschové – Úlehlové nám výborně radí : nepropásněte správný okamžik. Tvarůžky nesmí být ani příliš tvrdé, ani příliš měkké ! Tvrdé by zrály příliš dlouho a byly by tvarohovaté a měkké by byly příliš řízné a nezrály by správně. Dobrá rada nad zlato !!!
Takže nastoupila cesta jako u většiny počinů- cesta pokus – omyl. Cesta, na kterou stejně vždy dojde a téměř vždy nakonec dojde k úspěchu. Velmi relativní je jen ta doba, za jakou se ten úspěch dostaví :-))
Nyní tedy přesný návod na domácí syrečky. Vřele doporučuji, protože takový domácí syreček s domácím chlebem a vychlazeným kvasnicovým pivem je naprosto nepřekonatelná večeře !
Letošní vánoční štola a kandované ovoce, které přede mnou leželo v krabičce, velmi rázně
ukázaly, jak chybí letošní zpracování dýní – je střecha – nejsou dýně :-)). Ale  na rozdíl od většiny jiné zeleniny, dýně má tu výhodu, že odpočívá hezky ve sklepě a taky už se jí to blíží a tak lze ještě vše napravit, než přijde konec jejich dní…
kandovaná dýně
Na kandované ovoce není ze zásady nezbytné použít jen dýni. Lze bez problémů použít i různé druhy cuket. Naopak, čím větší pestrost, tím větší následná pestrost samotných kandovaných kostiček. Na barvě se to příliš neukáže, většina tykví se po projití kandovacího procesu zabarví do oranžova, ale chuť je jemně odlišná typ od typu. Read the rest of this entry »
Domácí sýr je báječná věc. Když jsme začali zkoušet doma dělat sýry, šli jsme cestou vědeckou. Mnoho knih, mnoho informací. Zkoušeli jsme přizpůsobit prostředí sýru – správná vlhkost, správná teplota, správná kyselost mléka. Mlékařské kultury, chloridy vápenaté, lakmusové papírky, formy, dřevěné mřížky, odkapávadla, atd. atd.
Ale jak šel čas, zjistili jsme, že pro nás tudy cesta nevede. Neděláme sýr pro peníze, neděláme ho ani pro zábavu, rozumněno – protože bysme se chtěli zabavit. Sýr děláme proto,že máme denně minimálně 20l mléka a to je třeba zpracovat a je třeba nechodit 7km pěšky do nejbližšího obchodu, když máme před chalupou krávu, která mléko dává :-)). Zábava  při tom v konečném důsledku jako vedlejší efekt samozřejmě vznikne, nicméně to, proč děláme sýry je v první řadě praktická stránka věci. Read the rest of this entry »
Pacholíček, nebo pribináček – letitý výrobek, který není rozhodně příkladem zrovna vyvážené stravy. Je poměrně hodně tučný, ať ten kupovaný, nebo doma dělaný – ten co je doma dělaný a není tučný, nemá zase chuť ani konzistenci pacholíka. Je to pak prstě nízkotučný tvarohový krém. Ale pokud se nejí v extrémně velikém a častém množství ….. což ostatně ani u pacholíka není moc možné – je tak sytý, že ho stačí skutečně málo.
S pacholíčkem, nebo s pribináčkem je to stejné jako s domácím tvarohem. Receptů je poměrně velké
pacholík
množství. Tento recept neobsahuje škrob – tedy často přidávaný puding, ani tuk ve formě másla nebo rostlinnéh tuku.
Vše, z čeho děláme pacholíka je tvaroh – 1kg a to tučný. Smetana – 200ml, 3x vanilkový cukr a cukr moučka podle potřeby. Nezbytné je vše rozmixovat mixérem a nikoli šlehačem. Šlehač, sebevýkonnější, nikdy neudělá z tvarohu krémovou konzistenci. Je potřeba mixér, jedno, zda stolní, nebo tyčový.

Pacholíka lze podávat buď bílého, nebo do něj namixovat kakao a udělat z něj kakaový krém. Lze nandat do  misky jen lžící nebo lze použít stříkací kornout na šlehačku. Nevydrží příliš dlouho – není dobré ho příliš dlouho skladovat, je to krém spíš k okamžitému použití.

Protože je kadeřávku nadúroda, rozhodně se hodí jej zavařit. K zavařování v octu se příliš nehodí a proto je právě pro tuto zeleninu ideální zavařování pod tlakem. Dá se nahradit dvojitým zavařením ve vodní lázni – totiž zavařit jeden den a druhý den zavaření opakovat.
kadeřávek
Kadeřávek je třeba omýt, nakrájen na požadovanou velikost, u mě to jsou proužky asi 1cm široké, vložit do hrnce olej, na kterém se usmaží přiměřené množství cibule a trochu mrkve nakrájené na kolečka.Osolíme. Read the rest of this entry »
Máme vedle sebe dost veliké naleziště borůvek, takže jsme hodně nabažení samotných
borůvky
borůvkových džemů a nejsme jimi až zase tak moc nadšeni -jistě, jsou výborné, ale jsou trochu mdlé chuti, pokud jsou to džemy pouze z borůvek. Proto dělám ráda borůvky v kombinaci buď s jahodami, malinami nebo s rybízem. Tentokrát došlo na rybíz. Borůvky nemají tak velikou želírovací schopnost a budu upřímná – mám ve skříni ještě dost pektogelů a nechci je nechat projít :-),takže tentokrát to bude recept na džem za použití pektogelu. Je to rychlejší varianta dělání džemů- tato varianta je tak rychlá, že ani nemá cenu si to v  hlavě nějak rovnat a dělat si prostor a čas pro zavařování. Prostě je to během chvilky hotovo mezi ostatní prací – ovoce se může vařit najednou v jednom hrnci – klidně i 10 kg, na rozdíl od džemu bez použití pektogelu, vše je jen na hrnci, vařečce, teplé plotně a vše je hotovo do půl hodinky. Tedy kromě sbírání :-) Read the rest of this entry »


Jahodový džem je báječný !!!!! na palačinky, na lívance, do jogurtu, na puding, prostě na
jahody
všechno !!! Kvído mi dnes říkal, že je mu jasný, proč má tak rád jahody. Ptám se – „proč?“ “ No protože z nich je všechno tak moc dob:-) Na hloupou otázku zcela elementární odpověď.
Dnes jsem si udělala džem podle dvou receptů – podle základního a ještě podle jednoho, což  je  recept na velmi starý džem, podle vševěda z roku 1925. Tento džem je malinko odlišný od mého základního receptu na džemy a to tím, že je tam trochu jiné složení a trochu jiný postup, ale princip je v podstatě nezměněn.
suroviny: 1200g jahod, 1200g cukru krystal (pi odle vševěda jedině homole, ale já dala hrdě krystal !), 150ml zavařeného rybízu se skořicí, sklenice vody.
Nejprve si odvážíme polovinu cukru, omyté a očištěné jahody dáme do mísy a prosypeme cukrem. Přikryjeme a necháme 12-24 hodin odpočívat.
jahody
Ráno, respektive po uplynutí doby si vyndáme větší hrnec, do kterého vložíme druhou polovinu cukru, dále naložený rybír a tolik vody, aby byl cukr schopen se rozpustit – ne byl ponořen. U mě to byla při tomto množství sklenice vody. Hrnec vložíme na plotnu a přivedeme k varu, necháme projít varem a odložíme kousek bokem nebo ztlumíme oheň a necháme půl hodiny jemně vařit.
jahody
jahody
Po půl hodině přidáme do hrnce hmotu jahod z večera. Je třeba ji však buď rozmixovat nebo přepasírovat přes cedník. Sami si volíme, jak moc chceme mít jahody rozpasírované. Měli bysme ale pamatovat na to, že alespoň 3/4 by měly být opravdu hodně jemné.
jahody
jahody
Celou masu přivedeme k prudkému varu a vaříme tak dlouho, dokud podle želírovací zkoušky nezeželíruje – viz.článek marmelády a džemy.
Poté nalijeme marmeládu do sklenic, zavíčkujeme a zavaříme v horké vodě na 96st. C 6 minut. Po uplynutí této doby nalijeme do zavařovacího hrnce trochu studené vody, čímž džemy jemně zchladíme a vyndáme je. Obracím pro jistotu ještě na víčko na pár minut. Pak už jen stačí uschovat na zimu.
jahody