Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archivy
Rubriky
Knihy
Domácí mlékař
Kurzy pečení chleba

Domácí mlékař

Author Archive

Ricotta str. 113

 

 

 

 

Pokud byste měli  rádi knihu o zpracování mléka doma, nabízíme vám ke koupi Domácího mlékaře
domácí mlékař
Zavítali k nám sympatičtí manželé z Berlína. Byl to tady pro ně, jako velmi klidné lidi trochu hektický čas :-) Ideální byla kombinace – český vystudovaná bohemistika a angličtina. Vynikající kombinace pro vzájemné učení jazyka s našimi dětmi :-)
sbírání jablek
Sbírali jsme jablka….
vyorávání brambor
vyorávali jsme brambory….
rovnali prkna...
Letos nás kontaktovalo hned z jara několik dobrovolníků, ale jak bývá pravidlem, málokdo nakonec skutečně dorazil. I v tom je dobrovolnictví docela zábavné – buď a nebo. V červnu se ozvala Roxanne z Californie, že by ráda dorazila. Je vegánka, ráda vaří, bude cestovat po Evropě a ráda by zavítala i k nám. Proč ne. Komunikovali jsme pouze mailem a skutečně, ke konci července se ozvala, že by ráda přijela na začátku srpna. Vlakem prý přijede večer v sedm hodin na nádraží. Jestli chceme,

můžeme přijít naproti. Tak jsme disciplinovaně zapřáhli koně, vůz a přes místní hospodu, první stavení po cestě, 3km vzdálenou, dojeli na nádraží. Nevystoupila. Doma nás čekal mail, že vlak má zpoždění v Berlíně. Ráno nám volali z nádraží, že nám dorazila „ňáká američanka“, tak jí poslali po silnici doprava, a že snad dojde. Ale byly dvě odpoledne a Roxanne nikde. Hlavou nám šly různé scénáře – co se stalo s Roxanne, vždy jsme však došli k závěru, že asi někde spí.
Nakonec dorazila skutečně po spánku někde v polích asi ve čtyři. Snědá, vysoká, příjemná, s batohem, nenáročná a hned chtěla nějakou práci :-).
Roxanne byla výborná. Byli jsme její první farma a vpodstatě sem jela jako na takový jeden jistý záchytný bod na své cestě po Evropě. Netušila asi ani ve snu, do čeho jede,(věděla, že bude spát v tee-pee, ale o suchém záchodě a koupelně, kde teče teplá voda, jen když si zatopí, neměla ani páru a to je štěstí, že nepřijela vloni, protože by se s žádnou koupelnou neshledala) nedala na sobě však nic znát , pracovala úporně a naprosto precizně. Pomáhala nám plít záhony, sbírat jeřabiny, sbírat maliny, houby, plavit koně,telit tele, loupat jablka, …..

S vegánskou stravou nebyl vůbec problém, nám nevadilo vařit pro vegánku, jí občas nevadila strava z mléka a vajec, o kterých ví, odkud pocházejí…
Naučila se od dětí dvě nadmíru důležité české věty : „velké růžové prase “ a „bez kalhot“, poznala dalších pár lidí a s některými z nových známých odjela na festival do Trutnova.
Po návštěvě Roxanne budeme opatrnější v národnostním paušalizování.
PODOBNÉ ČLÁNKY: OPĚT VE WWOOF SYSTÉMU
Odborník se usměje nad obsahem článku, jenže nejsme odborníci jen s kravkami žijeme. Těchto pár řádků je napsáno pro ty, kdo uvažují o koupi kravky do domu a nemají o tom ani páru,nebo jako psychická pomoc tomu, kdo už nějaké takové milé zvíře má, ale není zemědělec a vše se teprve učí, většinou cestou pokus – omyl a rád by si přečetl o pár takových omylech dříve, než udělá nějaké další. Především je ale napsán proto, že kráva je ohromně citlivé, inteligentní zvíře a není zrovna ideální, když se její koupě stane omylem, protože pro mnoho lidí není pak nic jednoduššího, než milou krávu poslat na jatka.

Než si koupím krávu
Všichni naši nad metrák

Většina „alternativců“ má podobnou životní cestu poté, co se rozhodnou žít někde v přírodě a co se rozhodnou pořídit si nějaké milé,užitečné domácí zvíře. Začne to psem, pokud už nějaký není, většinou přibyde nějaká kočka a pak v zásadě následuje koza a ovce. Read the rest of this entry »

Na letošní sena jsme se těšili, protože nám svitla naděje, že začneme sena už s „potrem“ – potažním traktorem. Pro spoustu zemědělců nepochopitelná záležitost – traktor, který táhnou koně. Pro nás ale naprosto ideální spojení. Snažíme se dělat většinu věcí jen s koňma, ale bohužel, jsme lidé z města, narozeni pro vstávání na sedmou, nikoli na čtvrtou, od malička hýčkaní a vychovávaní pro uživení se mozkem. Hlavně, aby tělo příliš netrpělo. Read the rest of this entry »

Jak uživit šestičlennou rodinu jogurtem, aby člověk nevydělával peníze jenom na jogurt? Naše každé dítko sní půl kila jogurtu raz dva a když nám kráva dojí denně téměř 27l, je dost hloupé kupovat jogurty. Takže jogurty se nekupovali, dělal se puding a tvaroh a jogurty jsme měli jen, když stála kráva na sucho a čekala na další laktaci a mléko tudíž nebylo. Občas jsem se snažila udělat si z vlastního mléka jogurt, ale i když jsem vykřikovala, jak je výborný, jedla jsem ho sama. Na zaočkování jsem používala kupovaný bílý jogurt a výsledek pak byl sice také jogurt, ale ne tak akorát kyselý, většinou hustý, ale jen do chvíle, než se do něj cokoli přidalo a navíc byl taky často takový trochu táhlý. Tak jsem toho nechala. Ale po čase, když jsem si kupovala syřidlo na sýr, objednala jsem si i jeden pytlík jogurtové kultury a od té doby se o jogurt doma pereme.

Každémo trochu
Jogurtovou kulturu si objednávala  u Milcomu  Není to nic extra drahého – 30,- za pytlík na 1l mléka, ale ten se dá pak použít jako očkovací kultura ještě 10x. V současné době prodává Milcom i kultury pro faremní zpracování – kultury v 10 sáčcích na 50 nebo 100 l mléka. Na 100l mléka vyjde kultura na 450 Kč. Jediný trochu menší problém je poštovné, které stojí 150,- , ale občas ho přivezou rodiče, kteří ho v Praze koupí osobně. Pozor – na kultuře se uvádí skladovat do 8°C, ale po telefonickém dotazu je mi schváleno i skladování v mrazáku.
Další možná kultura je od Hansena – doporučujeme koupit u   ekokozy nebo u Tomscheese,
Je ovšem méně aromatická než ta z Milcomu. Její výhodou je to, že stojí 240 Kč na 250 l mléka, takže stejně jako u kultury pro faremy od Milomu, žádné přeočkovávání, litr jogurtu vyjde na 1 kč a jogurt je kompaktní, po založení lžičky z něj nevytéká syrovátka, hustý…. co mi zatím dělá starost je, že není moc kyselý. Jogurt z této kultury chutná podobně jako smetanové jogurty, které jsou také více sladké.  Dokud jsem neměla  váhu na kultury, používala jsem  malé igelitové pytlíčky se zipem a kulturu si rozvažuji po gramu nebo po dvou a pak používám- gram v pytlíku už se dá lehčeji rozdělit na dvě nebo tři potřebné části.

Do ekologického zemědělství jsme se přihlásili upřímně řečeno kvůli dotacím. Ekologicky jsme

hospodařili i před tím, než jsme se k tomu oficiálně zavázali – lezli jsme po čtyřech a pleli a pleli,[protected] . místo pesticidů jsme používali různé jíchy. které nám občas splesnivěly dříve, než jsme je stihli  Read the rest of this entry »
Pro pečení domácího chleba je v první řadě nutná chuť, čas a klid. Navíc, což je u nás hodně důležité, nemusíme dolů z kopce, nikam do obchodu a je doma čerstvý chléb. Není to buchta, což nás poslední dobou na kupovaných chlebech docela štve a příchuť je vždycky podle libosti. Je to zase něco za něco. Musí se udělat.

Máme vlastní pšenici, žito,mlýnek,vodu i čas, takže už chybí jen kvásek, sůl, kmín a podle přání semínka – sezam, lněné semínko, slunečnice. Mouky pšeničné dávám 2x tolik co mouky žitné, vody přiměřeně, sůl asi na kg mouky 1 polévková lžíce, kmín dle chuti a semínka podle přání.
Pokud dělám chleba poprvé, nebo se kvásek zkazí, je třeba sehnat kvásek, buď si ho koupit nebo vyrobit. První varianta je mnohem jednodušší. Návod na velmi jednoduchou výrobu kvásku bude na konci receptu. Návod na skutečný kvásek je zde. Pokud se chléb peče již minimálně podruhé, kváskem nazývá se část odebraného těsta- více dále. Dostala jsem dotaz na množství kvásku, tak podrobněji: Read the rest of this entry »
Pro všechny příznivce dobrovolnictví dáváme na vědomí,

že jsme se opět po kratší odmlce přihlásili do dobrovolnického systému. Rádi vás přivítáme na našem hospodářství.