Archive for the ‘Nezařazené’ Category
Často se stává, že někoho odradí jakýkoli tvůrčí proces pouze proto, že nemá vhodné náčiní, resp. myslí si, že nemá vhodné náčiní a není tedy možné tvořit. Ale opak je většinou pravdou. Řezbář obvykle pracuje s dlátem, ale lze použít i nůž. Jsou tací, co se nepustí do činnosti dříve, než budou mít doma sadu dlát. Pak jsou ti, kteří po shlédnutí obrázku toho, kdo pracuje s nožem okamžitě praví, „Proboha, proč si nepořídí dláto?“. A pak jdou ti, co vezmou nůž, zkusí to a případně si dláto koupí. O šťastlivcích, kteří nejprve dostávají motivační dary, aby se pustili do čehokoli, co je důležité pro dárce, o těch nemluvím, to je kapitola sama pro sebe :). Read the rest of this entry »
Rok 2015 u nás započal, dá se říci, zcela tendenčně. Je tu zima. A pomalu se blíží duben, tedy pracovní špička, tedy zaječí úmysly. Touhu po odjezdu na jachtu, s koňma kamsi bez návratu, případně pan domácí pokukuje po padáku na půdě a mě jímá hrůza. Jsem moc ráda, že můj menší padák je prodaný a nečeká tam na horší časy, případně na to, až povyroste Kvído. Zatím došlo vždy k vystřízlivění dříve, než se jakákoli akce uskutečnila. Nabízí se otázka, proč by to mělo vadit mě, ale odpověď je vemi jednoduchá. Poctivě jsem absolvovala všechny rodinné aktivity a jsem to právě já, kdo zařídil negativku na kluzáku a koně, který reaguje na myšlenku, dostal i se sebou ze srázu do potoka. Pevně doufám, že tuto tendenci letošní rok také zachová a já se na pokročilá kolena nebudu učit třeba s kitem.
Vloni jsem to hodně zanedbala, ve víru knížky jsem opomněla mnoho zahrádkářských aktivit, ale Petra, moje dobrá duše mě letos nenechává na pochybách, že to napravíme. Zakládá velikou praktickou zahradu a bezelstně mě pečlivě informuje o svých plánech, což zase ve mě vyvolává potřebu zasít celer – už je nejvyšší čas!, vzír rýč a skočit do skleníku a foliáků a tuším, že tady zase pan domácí otáčí oči v sloup a pevně doufá, že nadšení vyšumí dříve, než dojde k akci (většinou je k ní v určité fázi nezbytně potřeba).
A tak před tím, než najdu truhlíky a půjdu na ten celer, doporučuju Read the rest of this entry »
Sandor Ellix Katz – říká vám to něco? Pokud přidám ještě jméno Zuzka Ouhrabková nebo Zkvašeno, natuty budete doma. Sandor Ellix Katz, fermentační fetišista, jak sám sebe označil, desítky let žijící v kooperaci s virem HIV, narozený v USA v židovské rodině s běloruskými kořeny. Jeho dřívější život se váže k New Yorku odkud však odešel do komunity v Short Mountain v Tennessee. A právě Katzova kniha Wild Fermentation vyšla v češtině v nakladatelství Grada pod názvem Síla přírodní fermentace. Zuzku Ouhrabkovou jsem nezmiňovala bezdůvodně – kdo jiný by totiž byl povolanějším pro překlad takové knihy, než autorka stránky „Zkvašeno„.
Pro ty, kdo pečou z kvásku nebo běžně vyrábějí fermentované mléčné výrobky bude část knihy velmi dobře známá, nicméně jsou zde i jiné kapitoly, pro mě především zajímavá část o domácích octech, na které se letos chystám. Sándor Katz píše o výrobě různých octů různých druhů, přesně tak, jak se mi to bude v létě hodit. Read the rest of this entry »
K tomuto pařenému sýru jsem se dostala čirou náhodou. Dostala jsem výseč sýra s kořením na povrchu. Byla to kůra, jakou jsem zatím nikdy neviděla – koření, respektive bylinky byly zapracovány do kůry a přitom nebyly vůbec součástí sýra. Na kůře však nepřebývaly, nedaly se jednoduše z kůry sundat, byly víceméně její součástí.
Udělala jsem několik sýrů a snažila se přijít na to, jakým způsobem je ochucení do kůry aplikováno. Zkoušela jsem sýr s bylinami lisovat, dolisovávat, zkoušela jsem vše možné. Tvůrce sýra mi sdělil, že je koření na sýr přiděláno potravinářským lepidlem, s čímž jsem se nehodlala smířit :). Ne, že bych tomu nevěřila, je možné, že někde – možná i v mnoha sýrárnách skutečně používají takové doplňky, ale to rozhodně není cíl, ke kterému bych ráda dospěla. Nakonec jsem díky Ince získala tento materiál, kde Caciottu kluci italský dělají pomocí oleje. Je možné, že je to pouze psáno a realita je jiná, opět třeba potravinářské lepidlo, ale já mám potřebu jim věřit a tak jsme se do toho obě s Inkou pustily. Read the rest of this entry »
Ve fóru i pod komentáři k různým sýrům se pravidelně objevuje diskuze na téma tažené sýry. Tažené sýry, pod kterými se skrávají například korbáčky, parenica, ale i copánek, mozarella a spousta dalších tvarů, na které jen pomyslíte, nejsou příliš složité. Stačí znát základní zákonitosti výroby sýrů a můžete se pustit právě do tažených. Já sama nejsem příliš příznivec různých tvarů, které se mně osobně zdají trochu kýčovité. Nemám ráda zavázané uzlíky, ani převazovano parenici. Nejraděj mám klasický copánek a parenici uzenou. Ale protože jsem chtěla na fotkách demonstrovat, co vše je v poměrně veliké rychlosti možné, objevila se tu i růže ve sklenici. Read the rest of this entry »
Po vloženém receptu na Halloumi vkládám další kompletní recept z Domácího mlékaře. Z domácí výroby Camembertu má spoustu lidí respekt a mnoho lidí ani nenapadne, že by to vůbec mohlo jít. Přitom právě Camembert, pokud se zachovají určitá pravidla, nepatří k příliš složitým sýrům na výrobu. Zde na stránce už je jeden návod na výrobu od Ivy, který se stal článkem velmi navštěvovaným (Iva slíbila recept na její báječné pralinky, pevně doufám, že to klapne), ale protože je také bez fotek, přikládám i blogový fotonávod k receptu v knize. Nebojte se toho, zkuste to, jděte do toho. Rozhodně doporučuji dělat minimálně z 5 litrů mléka, protože jakmile začnou Camemberty zrát, mizí mnohem rychleji, než stačí zrát další. Read the rest of this entry »
Jak již bylo napsáno dříve, na stránce Domácí mlékař v praxi budou postupně narůstat recepty k jednotlivým stranám knihy pro ty, kdo by rádi viděli recept i v barevných obrazech, případně na videu, tedy jako rozšiřující materiál ke knize, proto také video neobsahuje podrobný titulkový návod. Jakékoli fotografie vašich výtvorů jsou i nadále vítány a vložíme je následně do patřičného článku, případně jako fotografii k dané stránce. Posílat lze mailem na my@conovehonakopci.cz – nemusí (ale může) být komentář, foto bude prima.
Dnešní článek ukazuje velmi jednoduchou výrobu jogurtu bez pomoci jogurtovače, za použití 4 druhů mléčných kultur
- kultury YFL 812 – výrobce Hansen Dánsko
- kultury YO-Flex Harmony – výrobce Hansen Dánsko
- kultury YO-Flex L 903 – výrobce Hansen Dánsko
- kultury jogurtové – výrobce Milcom ČR
- kultury Lambda – výrobce Coquard Francie
4 druhy kultur
A pak najednou zavolá pošťačka, že máme balíček. A děti vyrazí v domění, že je to vracející se ponorný mixér z reklamace – asi jedenáctý mixér vracející se z reklamace – pozitivně se vracející, s novou motorovou jednotkou a vrátí se bez mixéru, ale s balíčkem od Lidunky, zpoza velké louže. My ženy v naší rodině musíme držet při sobě a moc dobře víme, že nás rozhodně nová chlebová kniha Petera Reinharta a Jeffrey Hamelmana a skvělé americké odměrky na hrníčky a mililitry a hlavně – žiletkový nůž na chleba a kráječ na kaiserky, že nás to tedy rozhodně nezkazí.
Kvásek kvasí, jak žitný, tak pšeničný a tuším, že to bude hodně dlouhá zima a bude teda zvlášť vypečená :).
Máte rádi kornspitz? Já moc a protože mám taky ráda inspiraci, upečte kornspitz, nafoťte, napište recept, to vše do konce příštího týdne a já tady pak udělám takovou příjemnou galerii listopadových kornspitzů. Ideální bude také barvitě popsat jeho chuť :). A protože jeden skvělý kornspitz, u kterého se můžete inspirovat je u Daniely, která mi kdysi poslala jako dárek knížku „Bread“ (kniha je v angličtině), s tím, že mohu knihu poskytnout dál někomu, komu by se líbila, nastal právě vhodný okamžik. K jednomu kornspitzu, který zašlete do konce příštího týdne anglická kniha „Bread“ poputuje. 
Těším se na všechny výtvory, fotky a popisy! Vlastní recepty i fotky lze přidávat rovnou sem pod článek do komentářů.
Dnes jsem jela z pošty a viděla jalovice na pastvině. Nejprve mě napadlo, jak je to paráda, oproti dřívějšku, jak jsou hezky plné pastviny, nebo alespoň u nás v podhůří ano. Ale pak mi hned blikla ta zákeřná myšlenka. Pro masožravce paráda. Jeho krávy bez tržní produkce mléka se mu hezky procházejí po pastvinách, sílí jim svaly, živí se parádní trávou. Jenomže jak je to s mlíkem a dojnicemi? Žijete taky v iluzi nebo máte povědomí o tom, jak to opravdu je?
Až někdy pojedete zase kolem pastviny, mrkněte se, u kolika krav uvidíte znatelné vemeno. Zastavte se u svého nejbližšího kravínu, který dodává mléko do oběhu a zeptejte se, co to mají krásného na pastvě, zda to jsou taky dojnice, nebo jen jalovice. Mysleli jste si, že to je skvělé, že vaše mléko se tvoří ve vemenech krav, které mají ráj na zemi na zelených pastvách? Chyba lávky. Jakmile mají pár týdnů do porodu, už to mají holky spočítané. Jdou na porodnu a pak už se většinou dostanou ven až cestou na jatka. Kolem nás je dostatek pastvin s krávami, ale všude to jsou jalovice, totiž krávy, které dosud neměly telata a jakmile zabřeznou, většinou jdou dovnitř a už se ven nedostanou. Mluvím o kravínech a velkochovech. Nikoli o malých hospodářstvích. Nebo jsou to krávy bez tržní produkce mléka – totiž krávy na maso. Pastva dojnic je ve velkém poměrně logisticky náročná a málokdo do ní jde. Proto také v ročenkách najde člověk těžko informace o množství dojnic na pastvě. Jistota je u biochovů, které mají volný venkovní výběh pro dojnice povinný.
Ono takových zajímavostí je v chovu dojnic docela dost. Jestli si pamatujete na test, co vše víme o vejcích, a v něm přímo vaječný test dnes jeho volné pokračování a totiž – co vše víme a nevíme o produkci mléka. Třeba to pro některé z vás budou zajímavé novinky.