Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archiv
Rubriky
Nový Domácí pekař
Domácí mlékař

Posts Tagged ‘buchta’

A je to tady zase ! Jako každý květen ! Už zase někdo pořád chodí a má hlad. V zimě se zase stále jedlo a nic nedělalo a teď všichni chtějí stejný jídelní režim, ovšem to se nedá při pracovním nasazení zvládnout a málokdo to doma chce přijmout :-)). Pan domácí už zase prodává kopec a tentokrát kupuje loď a jedeme na loď. Je to každý květen, rok co rok :-)), takže je mi jasné, že stačí vydržet. Přijela Eliška a báječně si popovídali o lodi, o tom pěkném nicnedělání na moři, o tom jak se naučí jíst ryby, ryby a nic než ryby, a že to nikomu z nás nebude vadit. A svou novou báječnou ideu zakončil slovy – „jo, a kapitánský zkoušky jsou rad dva, stačí na to jen tři víkendy- to zvládneš !“ :-))).  A tak jsem na tento každoroční evergreen reagovala zcela prostě- byly k večeři obyčejné brambory s tvarohem! Naše ryby a nic  než ryby :-))  Eliška pak odjela stopem s kefírovým zrnem v batohu – taková keška na cestu do Prahy :-)), kterou poctivě předala, liška sežrala další dvě slepice, tak jsme jich deset přiobjednali – jako rezervu nebo jako další baštu? uvidíme :-) jo a taky jsme všechno snědli a už jsme naší teď nikoli oper,ale plečce Elišce neměli večer co nabídnout dobrýho, tak jsme si vzpomněla na poslední tři kousky baklawy. Říkám „a mám tu ještě takovou nepovedenou baklawu“ a Eliška má evidentně slovo baklawa spojený s něčím moc hezkým :-))). Vůbec nevadilo, že byla nepovedená….

A právě z předbaklawování mi zbylo listové těsto a nechtělo se mi nic moc dělat a tak jsem si vzpomněla, jak oblíbenou pudingovou buchtu dělám tak, že jí peču s již hotovým pudingem. „Proč ne listové těsto?“ říkám si a jdu na to. Dopadlo to skvěle, vřele doporučuji tento postup, neznám nic jednoduššího- tedy pokud už máte hotové to těsto :-))

Potřebné suroviny jsou listové těsto, 2 litry mléka, 1 krabička maizeny nebo 4 pudinkové prášky, 120 g cukru krystal, na polevu 1 bílek, 160g moučkového cukru, trochu citronové šťávy nebo rumu. Read the rest of this entry »

Tak je tu zase zima. U nás krásných deset centimetrů a já jsem neskonale vděčná panu domácímu, že mi stejně jako každý rok zabránil ve vysazovací dubnové a raně květnové euforii. Celer a košťáloviny tedy odpočívají v klidu ve skleníku a ve fóliácích a my čekáme na návrat léta :-).  Nečekaně jsem musela s jedním dítětem odjet do Prahy a zase jsem se nestačila divit , proč tam bydlí tolik lidí :-)).  Kadý návrat do rodiště a míst svého dětství a mládí by měl být nostalgickou vzpomínkou – stále tu nostalgii hledám a ne a ne jí najít :-).  Dnes jsme to vzali hned na otočku autobusem zpátky a naštěstí po výstupu zastavil pán ve škodovce a ptal se na jakousi cestu, která vedla naším směrem. Tak jsme mu velmi ochotně nabídli, že mu to přímo ukážeme, a že se ty dva kilometry klidně svezeme s ním. Asi neměl  moc na výběr. Od schránky nás čekali ještě další dva v teniskách a mikinách a docela drsnou fujavicí těma deseti centimetrama a stejně bych to už za to možství lidí, reklam, skleněných kanceláří, aut a obchodních center s plným luxusem, nevyměnila. Díky Bohu za kopec. Každý výjezd, který i není nijak příjemný je pak v konci o to příjemnější vděkem za to, že je člověk doma. Doma měli také radost, že jsem odjela, protože potom, co ráno otevřeli oči a zjistili, že venku vládne lednové počasí s plnou fujavicí a navíc nejde proud, natáhli peřiny ještě více k bradě a v klidu si předčítali do doby až dlouho poté, co ostatní uklízejí nádobí z oběda .-) A ve dveřích jsem se pak setkala s tradičním uvítáním-pozor – přijel bachař .-))

Dnešní buchta je zase původní. Chtěla jsem něco s tvarohem, ale bez másla- což se mění, protože jak začala tráva, kráva šla opět na 20 litrů. Ale když jsem pekla tuhle buchtu, ještě měla méně. Těsto není nikterak příliš řídké, dá se s ním dobře pracovat a hnědá část se do těsta dá nandat krásně lžičkou a vytvarovat do požadovaného tvaru. Alespoň přibližně :-) Read the rest of this entry »

Když odjel Vítek a Hugo se ptal, zda k němu může na chatu, řekla jsem mu, že může, ale že Vítek odjel. Jóóó´?Dneska? “ ptal se Hugo a já přisvědčila. Druhý den jsme se o něčem bavili a padlo slovo „dneska“. Hugo okamžitě zareagoval a pravil “ takže Vítek odjel, když je dneska“ ?  A ráno jsme jeli na kole od zubaře a Hugo nám přibíhal vstříc. “ Kde ste byli ? ptal se a já na to “ dneska jsme byli u zubaře“. Hugo okamžitě – “ dneska? a to odjel Vítek? a proč je pořád dneska?“ :)) Očekávám dostatečně důvtipnou odpověď, jak tříletému dítěti vysvětlit, proč je pořád dneska a proč tudíž neustále Vítek odjíždí :-)). Budu za ní velmi vděčná :)

Druhé dítě bylo dnes zase chloubou rodičů, když sedělo na křesle a bez pípnutí si drželo kapesník v ruce, pusinku oteklou až k uchu a čekalo, až mu pan zubař, který musí na šestileté dítě díky svým dva a něco metrům působit ještě více dramatickým dojmem než samotná představa vrtačky :-), tak až mu vyvrtá zub. Poslušně držela a držela beze slova, i když se pustil ještě do druhého zubu. Já v noci taky moc nespala, ale pohled na tvář Jentl ráno vytlačil mé zuby z hlavy – ovšem hledíc na ní na křesle, sebrala jsem odvahu a zmínila se i o svém problému :-)). Za odměnu, se mohla dívat na to, jak se na křesle posunuji vzhůru pod vrtačkou já :). Pak naložit na poště krabici s jahodama, zvládnout ve dvou objet správně kruhový okruh na kole, aby Jentl opět jako ráno nejela přímo a zastavit se v bazaru, kde prodává velmi hezká a štíhlá prodavačka, jednoznačně o sebe pečující a navíc příjemná. zapředli jsme rozhovor a paní prodavačka pravila, že obdivuje, že máme zvířata, protože ona se bojí i slepice a pak mi sdělila, že to pro nás musí být taky hezký, žít takhle venku, prohlédla si mě od hlavy k patě včetně mé ulomené dvojky a dodala, že to je dobrý, když manžel pracuje v lese, že tam mám jistotu, že tam ho nikdo neklofne ! :-)) Snažila jsem se vymyslet, jak to myslela a už jsem neměla sílu sdělit, že v lese ani moc nepracuje. :-)

No a pak už jen vymyslet jak nejlépe a nejradostněji po tom kopci domů zpracovat ty dva litry kefíru, co se mi tu nashromáždily :-)Kefírová buchta je jasná a jako to před ní vyhrály bramborové noky s bylinkami a žampionová směs. Read the rest of this entry »

Venku je nádherně, ve skleníku roste Bok choy – cože to je? No, tak to by mě taky zajímalo :-)), ale na obrázku to vypadá velmi hezky, a roste to zdárně, minimálně tak 500 sazenic. Už je tady zase také můj megalomanský sklon, cokoli co alespoň trochu vyroste- přesadit a využít. A do toho tady je Eliška, která mi pomáhala zrýt fóliáky a přesadit do  nich saláty, které když přesazovala, tak pravila „Ježíši, to je roztomilý – a nebude  jim takhle rozesazeným od sebe smutno? „:-)) Podotýkám, že Eliška je vystudovaný bakalář zemědělský :-)) Šlo nám to moc hezky. Hugo si mezitím půjčil velké nůžky a ostříhal všechny šlahouny ostružin co našel a přišel nám zahlásit, jak je šikovný a jak nám pomáhá. Pan domácí byl naštěstí někde hodně daleko :-))

Už jsou tu také velikonoce a jak se to pozná? Jednoduše- přirozeným zavoskováním a zabarvením červeno-modro – zeleně   dřevěného stolu – nikoli v rámci velikého předvelikonočního úklidu, ale v rámci malování vajec :-), a  protože už tady kolem chodí děti jako hladoví psi a neustále říkají dokola- beránek, mazanec, jidáše, beránek, vajíčka, mazanec…… a protože na kraslice je potřeba vejce vyfouknout a tudíž jsou smíchané žloutky s bílky, které na výše zmíněné potřebuji oddělené – no na mazanec ani snad ne:-), tak dnes jen taková malá, obyčejná, dvojbarevná buchta.

Na buchtu je třeba na jeden plech- 4 vejce, 1+1/2 hrnku cukru krystal, 3/4 hrnku oleje, 2 +1/2 hrnky mouky celozrnné pšeničné přesáté, 1 prášek do pečiva, trochu citronové kůry, 2 lžíce rumu, 2 moučkového cukru s vanilkou, 1 hrnek mléka a 1/8 l podmáslí.  Dvě lžíce kakaa a na polevu bílek a moučkový cukr 200g.

Na této buchtě je velmi důležité zpracování. Nejprve je nezbytné napěnit co to jde vejce s cukrem.  Měla by to být velmi nadýchaná pěna. Pak se postupně přidá vanilkový cukr a pomalu olej. Přidá se rum a citronová kůra. Read the rest of this entry »

Dlouho už se chystám na tvarožník od Saši a teprve nyní na ní došlo. Ale je pravda, že Saša musela trochu škytat, když jsem ho dělala. Prostě mi nešlo na mysl, jak by bylo možné, aby se upeklo něco, v čem je jako náplň smícháno kilo tvarohu s 200g oleje a 800 ml!!!  mléka. Stála jsem nad tím a říkala si- fakt Sašo? To není možný. Ale bylo. Saša dělá recept do klasické formy od dortu, tu ovšem nemám a chtěla jsem ho na pekáč. Dostala jsem jasné upozornění, že je to až 4cm vysoké a proto musí být vysoký okraj. Zvolila jsem trochu špatně, protože jsem z toho pochopila, že se má do boku vytáhnout i těsto, ale myslím, že ne, že příště to chce těsto jen na dno. Nicméně nijak zásadně na stěně nevadilo :-)).  Je to hodně sytý koláč patřící do čeledi tvarohovitých a chystám se pomalu na malý speciál tvarožník, protože tvarohové recepty už si to pomalu zaslouží.

Přidávám tedy gramáž na formu dortovou, velkou dortovou a fotky jsou z dvojité várky. Pekáč je tedy nutné použít s vysokým okrajem alespoň čtyři cm. Suroviny jsou: 250g celoozrnné mouky pšeničné přesáté, 150g másla, 80g cukru, 1 vejce, 1/2 prášku do pečiva,kůra z jednoho citronu, vanilkový cukr. . Na náplň potom 500g tvarohu minimálně polotučného, 400 ml mléka, 1 vejce, 100  ml oleje, 150g cukru, 40 g maizeny – kukuřičného škrobu, kůra z jednoho citronu a vanilkový cukr. Tuk a mouku na vymazání a vysypání formy. Read the rest of this entry »

Milá Banditko, budiž pochválena tvá babička ze Sudet! Nejprve jsem tu buchtu dělala v pondělí, vstávala jsem brzy ráno, protože jsme jeli k žužabi a když jsme se vrátili, nestihla jsem jí bohužel vůbec nechat vyfotit a dost mě to mrzelo, protože byla vynikající. Tak jsem se do ní dnes pustila znovu a skoro to dopadlo stejně. Dala jsem jí vychladnout a těsně před tím, než odešla návštěva jsem si na ní vzpomněla. Byl jí jeden plech a pokud si dokážete představit, jak leží plech na stole, já krájím, kolem sebe šest dětí a tři slušné dospělé, kteří stojí opodál, děti návštěvy jako správně vychované jen otáčejí prosebně očíčka k rodičům a ty naše zcela bez skrupulí pobíhají kolem mě a křičí mi do ucha já já já a do toho pan domácí tiše hudruje, že to dopadne zase jako minule, že na něj nic nezbyde a že už by si pomalu mohl koupit sejf. Výsledek je ten, že na skříni leží čtyři kousky, protože došla baterka do foťáku a já odmítám čekat :-)) a plech byl prázdný zhruba za dvě minuty. Šest vajec nešest vajec, kilo nekilo tvarohu, je rozhodnuto, že tato buchta se zapisuje do zlatého fondu našich buchet a rozhodně méně jak dva plechy odmítám dělat. Nemá to smysl :-))) Read the rest of this entry »

119aaaJsem mezisložka ! Dnes jsem to zjistila. Ten poník je pro mě naprosto ideální. Zvládnu ho,postrojím, dokonce mě i poslouchá, což se většinou u nás doma neděje – pes, jen když řeknu „můžeš“ a dostane svou misku, nebo „spinkej“. Kočka tady běhá kolem místnosti půl hodiny, ať se snažím, jak se snažím -pak vejde pan domácí, podívá se a kočka je venku. O dětech vůbec nemluvím a koně – to už je zcela mimo mě. Mám naše zvířata moc ráda, ale nemám pro ně na rozdíl od pana domácího přirozený cit. Jedinkrát jsem měla na starosti všechny, to když si pan domácí totálně rozšrotoval kotník a nesměl půl roku stoupnout na nohu. Většinou stál u okna v momentě, kdy jsem hrdinně s chomouty na rameny vycházela se zvoláním -“ jdu zapřáhnout“! a držel se za hlavu a pak to nevydržel a od okna raději poodstoupil, aby nic neviděl. Jednou jsme se Slávou porazily seník, jednou jsme převrátily  cirkulárku…zvířata si oddychla, když už to pan domácí nevydržel, přivařil si na luční smyk sedačku s pérem, aby byla noha hezky odpérovaná a já pak už jen zapřahala, podávala berle, zase nosila šrot,  a zase podávala berle  a kochala se – to mi jde !:-))  Poník je výborný, ale bohužel mě neuveze. Takže to, že mě poslouchá je naprd, dokud nebudu mít svůj vozejček na vožení hnoje na záhony a do skleníku. Nakonec se ale i mezičlánek uplatnil – nejstarší dcera je přeci jen stále ještě lehce nesvá a proto jezdí kolem chalupy a tak jsem si vzala pohorky, dcera sedla na koně a já běžela vedle nich. Po 4 kilometrech v docela hlubokém sněhu a v lese- takže po 40 ti minutách :-)) jsme se vrátily a já říkám panu domácímu, jak to Ester hezky šlo, jak se snažila, jak se ptala, co a jak a odezva na to byla “ proboha, doufám, žes jí neradila !!!!“:-)) Takže jsem se vrátila pokorně ke svým vařečkám a šla dělat večeři :-))

Dnešní tvarohová buchta je rychlá a je to ideální recept pro ty, kteří mají přísun tvarohu a nevědí co s ním. :-) Má tři vrstvy, ale jen dvě těsta -jedno tmavé, jedno světlé a je velmi, ale velmi dobrá.

Tyto suroviny jsou na jeden plech : 1+1/2 hrnku mouky pšeničné celozrnné, 1 hrnek cukru krystal, 3/4 hrnku oleje,1 hrnek mléka,1 vanilkový cukr, 1 prášek do pečiva, 2 vejce, 2 lžíce kakaa. Toto je na první těsto a z tohoto těsta si odlijeme 1/2 hrnku těsta.

Nejprve utřeme vejce, přidáme cukr, vanilkový cukr, olej, mouku,mléko, prášek do pečiva a kakao. Jak je uvedeno výše, odlijeme si půl hrnku bokem a zbytek nalijeme (těsto je docela řídké) na papírem vyložený plech.

Dále si ušleháme 500g tvarohu, 1 hrnek cukru, 1 vavnilkový cukr, 40 g maizeny nebo 1 pudingový prášek, 2 vejce, 1/2 hrnku mouky115aaaa

toto těsto nalijeme na těsto hnědé , stěrkou pěkně roztáhneme – trochu se nám těsta promíchají a nakonec pokapeme zbytkem hnědého těsta, které je odstavené v hrnku. Vše dáme péci do trouby zhruba 200 st. horké. Buchtu krájíme až studenou.

Ideální je s rybízovým koktejlem, který se udělá tak, že se smíchá ledové mléko s marmeládou z rybízu a vše se mixérem umixuje.

Tištěnou formu receptu naleznete v knize Domácí pekař.

Znáte ten moment, kdy se vám prostě nedaří a nedaří? Eliška přinesla recept babičky na citronový koláč a já se do něj s radostí pustila- tedy ne do koláče, ale do receptu. Poprvé se nepodařil vůbec, mojí vinou samozřejmě. Včera jsem to zkusila znovu a zase nic – nepovedl se piškot -měl jakousi nepříjemnou příchuť – už těsto bylo divné, ale říkala jsem si, pečením se to spraví – nespravilo. Věřím tomu, že do třetice všeho dobrého i zlého, tak jsem to nechtěla pokoušet – po třetí do něj nejdu, řekla jsem si a udělala svou citrónovou buchtu. Ta se povedla, vypadala moc hezky, tak jsme jí dala upečenou do chodby do skříňky, aby rychle vychladla. Když jsem šla zkontrolovat, jestli už jí můžu vzít domů a nakrájet, skříňka byla otevřená, vedle plechu seděla kočka s radostným výrazem a půlka buchty pryč. Do třetice citronového koláče, tak jak se na pořekla sluší a patří :-)) a je jedno, jestli je můj nebo Elišky – je prostě citrónový !!!

Na tuto obyčejnou, rychlou a jednoduchou citronovou buchtu je třeba na těsto: 4 vejce, 3/4 hrnku oleje, 1+1/2 hrnku cukru, 1 prášek do pečiva, 2 hrnky mouky, 100 ml smetany, 2x vanilkový cukr. Na citronovou nádivku pak 2 litry mléka, 1 krabička maizeny, šťáva ze dvou citronů, 10 lžic cukru. Dále na ozdobu dva bílky + dvě kávové lžičky cukru moučka s vanilkou.

Nejprve se našlehají celá vejce spolu s cukrem a vanilkovým cukrem a olejem. Přidá se prášek do pečiva, mouka a smetana. Těsto se vylije na vymazaný plech a ihned se polije pudingovou nádivkou. Tu si uděláme tak, že dáme vařit 1+3/4 litru mléka a vedle do hrnku dáme zbylou 1/4 litru, do které rozmícháme jednu krabičku kukuřičného škrobu maizena. Do horkého mléka v hrnci na kamnech si dáme 10  lžic  mléka a když je horké, nalijeme do něj zbylou 1/4 se škrobem a mícháme – velmi rychle houstne. Když už je hmota hustá, vlijeme šťávu ze dvou citrónů a zamícháme.

Celou tuto hmotu nalijeme tedy na korpus, rovnoměrně roztáhneme stěrkou a dáme do trouby na 200 st. C. Když se buchta upeče, potřeme jí ještě našlehaným sněhem ze dvou bílků, do kterých zašleháme dvě lžičky moučkového cukru s vanilkou a necháme jemně zapéci.

Pudingová vrstva je dost vysoká, což nám vyhovuje, stačí však udělat pro nižší vrstvu i jen 1 cm vrstvu.


veg
Tato ořechová buchta je ohromně vděčná. Je velmi rychlá, ale zároveň velmi  dobrá a
ořechová buchta
křehká. Množství surovin je na jeden plech s vysokým okrajem. Díky ořechům je buchta sytá, ale přesto — déle jak do snídaně nevydržela :-))
Suroviny: 4 větší vejce, 2 hrnky mouky celozrnné pšeničné přesáté, 1/4 hrnku oleje, 1+1/2 hrnku cukru krystal, 1 vanilkový cukr, 1 prášek do pečiva, 1/4 l mléka, 2 hrnky strouhaných vlašských ořechů, trochu rumu. Poleva Read the rest of this entry »

veg
Ranní jablečná, obyčejná buchta, která je vylepšená kokosem a zapečeným sněhem, ale
jablečno-kokosová buchta
to jen proto, že jsem měla zbylé bílky a nechtělo se mi z nich nic dělat a bylo mi jich líto dát slepicím. Buchta je to obyčejná, velmi jednoduchá, ale sytá.
suroviny: 5 vajec, 1+3/4 hrnku cukru, 3 hrnky mouky celozrnné pšeničné přesáté, hrnek kokosu, hrnek+1/2  oleje, vanilkový cukr, prášek do pečiva, kg jablek, skořice, 1/2 litru mléka,bílky na sníh s trochou cukru a asi 4 lžícemi kokosu.