Posts Tagged ‘kvásek’
Tak nám tady trochu nasněžilo. Znáte to pořekadlo „Na Hromnice, polovice píce? “. To není úplně pěkná říkanka. Obávám se, že letos to bude hodně dlouhá zima. Jestli jsme za dva dny v polovině a navíc nepřijde hromniční obleva, což asi nepřijde, vidíme to do dubna. Další takové hezké pořekadlo praví, že „Všechny cesty vedou do Říma“. Nevěřte tomu, opravdu nevedou. Všechny cesty vedou nad kolena sněhem někam, kde je ho ještě víc a navíc je to zpátky vždy do kopce. A taky by mě zajímalo, proč existují takové vymoženosti, jako je například balík do ruky, když je zároveň v pravidlech uvedená vyšší moc? Read the rest of this entry »
Určitě se vám již přihodilo, že ať děláte co děláte, máte stále nízký chleba. Navíc je někdy zdrclý – sražený, mívá brousek a ne a ne se povést. Kvásek krásně kvasí, je voňavý, ale jakmile upečete chleba, je těžký jak cihla, žádné póry a letí slepicím. Měníte teploty kynutí, časy kynutí, prodlužujete, zkracujete, přenášíte těsto na různá místa, zapařujete, zvyšujete teplotu trouby, snižujete teplotu trouby a stále je to nízký chleba z kvásku, ze kterého ještě před 14 dny vyšel chleba úpně luxusní. Pokud jste tedy fakt zkusili toto vše, co je napsáno výše a stále žádný pozitivní výsledek, doporučuji podívat se na zoubek právě kvásku, který je tak hezký a tak pěkně voní!
A jeden za druhým je nízký a zdrclý, těžký a hutný
Právě kvásek totiž může být tím, co vám pěkně znepříjemní život. Chápu, že se svého Pepíka nebo Lojzíka nechcete tak snadno vzdát, zvlášť, když vám slouží už drahnou dobu, a když se říká, čím zasloužilejší kvas, tím lepší, ale ne vždy je tomu tak a někdy je lepší vložit trochu mouky do sklenice, přilít vodu, zamíchat a za 14 dní (ano, já začínám s novým kvasem pravidelně přiživovaným po cca 14 dnech, pak mi přijde, že dává výborný výsledek a je ideálně chutný) se těšit zase z pórovitého a lehkého chleba. Někdy ovšem jsou skutečně na vině jiné chybné postupy, hlavně délka kvašení (tzv. mladý a starý kvas) a teplota při kvašení a teplota vody, kterou kvas zaděláváme, nicméně tento článek je o situaci, kdy vše selhalo a chléb je přesto nízký. Read the rest of this entry »
Každý, kdo drží bezlepkovou dietu pravděpodobně disponuje svým receptem na domácí kvásek. Není třeba se kvásku bát, funguje bezvadně, pěkně drží, nemá tendenci se kazit, pokud jej každý den poctivě oživujeme a není ani příliš složité jej vyrobit.
Já osobně jsem nakonec přistoupila k takovému poměru surovin, aby kvásek, který mi ve sklenici vznikl měl pro mě ideální konzistenci. Navíc, pro jistotu, začala jsem kvásek s 1 g droždí, abych měla skutečně jistotu, že mi začne kvasit. Z tohoto množství je dostatečně na to, aby bylo možné po třech dnech upéci první cihlu bezlepkového chleba.
Co je na kvásek třeba?
30 g živého jogurtu, 100 g jemně mleté pohanky, 135 ml vody a 1 g droždí
Následný postup už je velmi jednoduchý. Všechny suroviny smícháme v zavařovací nebo jiné sklenici, sklenici přikryjeme a necháme stát v teple přes noc.
Ráno kvásek přiživíme opět pohankou a vodu, stejně tak večer, protože poměrně bouřlivě kvasí. Z důvodu nutnosti přiživovat první tři dny 2x denně, přidávám pouze nezbytné množství pohanky a vody.
Třetí den lze z kvásku upéci první chléb nebo např. lívance a následně je již možné přiživovat kvásek pouze 1x za den.
Dnes je to zcela obyčejný chleba, ale nikoli pouze s žitným kváskem, nýbrž i s pšeničným prefermentem. Zakuste rozdíl od klasického kváskového chleba. Read the rest of this entry »
Už jsem tak nějak smířená. Letos jaro nepřijde. Každý večer na půl devátou a ráno na půl devátou se díváme na norskou předpověď – tedy nikoli na to, jak bude v Norsku, ale na jejich výbornou předpověď pro Čechy a každý den nám přidávají mráz na další dubnový den. Navíc za tři dny tu má napadnout dalších 20 cm sněhu. Tak jsem to včera vzdala. Svou lednovou a únorovou radost z toho, jak to bude báječný běžecký rok, vystřídala houževnatost, s jakou jsem překonávala každý den úsek od chalupy k nějakému kolejnatému místu – tedy silnici. V duchu milovala traktoristy a majitele čtyřkolek a byla na sebe pyšná. Včera mi došlo. Protože milí traktoristi se na to vykašlali. Už nemá cenu protahovat, už je tu přeci jaro!!! Všude je sníh. Všude. Je těžký a mokrý a všude se musí minimálně 2 km k nejbližší silnici a co je horší, nakonec 2 kilometry do kopce domů. Do dalšího kopce domů. Read the rest of this entry »
Tento článek je pro mě utrpení, neboť hrubě apeluje na mou trpělivost. Protože se stále, i přes článek o tom, jak vytvořit kvásek, přes diagram, jak s kváskem pracovat a jak používat stále dokola, i přes samotné kváskové recepty, stále vyskytují dotazy ohledně toho, jaký kvásek ještě lze použít, jaké časy dodržet, kdy už ho vyhodit, rozhodla jsem se, že udělám autentický miniseriál o mém kvásku. Neucítíte ho, neuslyšíte bublání, ale můžete si vybrat, který kvásek je podobný tomu vašemu a jak s ním případně naložit.
Základní kvas
Celý projekt začíná 31. července večer, kdy vyndavám z chodby kvas po předvčerejším pečení a byl ještě nasycen moukou. Následující galerie ukazuje tedy tento kvásek, na další fotce zasypaný žitnou moukou, na další je ráno po noci v místnosti v letní pokojové teplotě a samotný chléb. Část kvasu odebírám a nechávám stát v bandasce na zemi v kuchyni.
startovací kvas 31.7.
po přidání žitné mouky
ráno po celé noci v pokojové teplotě léta
Dobrý chléb, přesto, že je na kvasu voda
Následuje tedy 1.8. pečení chleba – dvě velké cihly do formy. Kvas stále stojí na podlaze v kuchyni, již od večera, kdy byl přiživen a to až do 3.8. dopoledne. To beru bandasku, ve které je kvas zvěčněn na prvním obrázku. Má na sobě zakalenou vodu. Tu vylévám a pod vodou se skrývá kvas – obrázek druhý. Přimíchám žitnou mouku a nechám do večera, kdy se mi ale nezdá, že je ještě správně nakvašen, neboť netopím a kvas začla oživovat až dost pozdě a tak přimíchávám znovu žitnou mouku a nechávám do rána. To je obrázek číslo tři, jak vypadá kvas po noci kvašení, když byl před tím podruhé přiživen. Read the rest of this entry »
Po dnešní diskuzi na fb je mi čím dál jasnější, že je stále hodně lidí, kteří přesto, že by rádi pracovali z kváskem, nemají úplně jasno, jak ho skladovat, která fáze je která a já netuším, jak ještě jinak a jednodušeji sdělit to, co se pravidelným pečením stane naprostou samozřejmostí. A tak se pouštím tedy do obrázku, který obrazně ukáže to, co není jasné slovem. Po kliknutí lze dvakrát zvětšit.
Obrázek schválně bez poměrů – jde o princip a poměry by zbytečně mátly.
A jedno foto pro Jakuba B. i s poměry
a v souboru pdf
Podrobný návod na výrobu domácího kvásku zde.
Všechny svátky roku jsou u nás tak nějak přirozeně minimalizované do jídla. Tentokrát jsou to, jak je asi evidentní Velikonoce. Děti mají svátky spojené s tím kterým určitým jídlem a toho se náruživě drží a pobíhají za mnou vždy zhruba dva měsíce před daným svátekem a několikrát denně se táží, kdy že už to bude. Včera už jsem začala být trochu nevrlá, když nám přivezli novou jalovici, druhá kráva má říji, prorazila ohradu a krávy se vydaly na výlet. Já naháněla krávy, pan domácí opravoval ohradu a děti jedno po druhém postupně vykukovaly z chalupy a pokaždé se ozvala stejná věta “ Kláro!, můžeme uvařit hodně vajec natvrdo?“ „Ne!“ na to 4x já, protože chleba byl teprve v troubě a máslo bude až ráno. A také mě už týden terozizují, že potřebují nutně kraslice, tak abych pekla něco, kde je potřeba hodně vajec :). Klasický mazanec a beránky si nechávám až na víkend. A dětské teroristy jsem připravena pro tentokrát umlátit argumenty : obrovským mazancem na stole! 
Kváskové pečení se mi líbí a mazanec mi přijde jako sladký chléb, takže se na něj těším už 14 dní. (Také vás zmínka Marušky ve svém receptu na chleba a její fotka okamžitě inspirovali k tomu, že není od věci mít doma taky formu na mikro beránka? nebo to je jen moje obsese, pořizovat si nedůležité věci do kuchyně, která i vždy měsíce před tím daným svátkem nedá spát? :-)) Read the rest of this entry »
Dnes to přišlo – první pozimní výlet s koňma na nákup. Doma už nebylo ani kilo soli, naopak přebývalo několik desítek vajec a tak jsme se vydali na výměnnou výpravu. Cesta byla hezká. Hugo po cestě opět exceloval – na louce, kde poskakovaly dvě straky se ptal, zda jsou to tučňáci? Na 
pousmání, že nikoli, že to jsou straky, že tučňáci u nás nejsou se otočil a zcela suverénně odpověděl, že to ví, ale že těmle strakům říká tučňáci! :). Pak se po projetí protijedoucího traktoru zeptal, „kdo to byl?“. Po odpovědi, že každého řidiče na silnici bohudík neznáme se zeptal, proč ty cizí lidi, který nevíme jak se jmenujou, nepřídou k nám domu a neřeknou nám, jak se jmenujou? No, nejsem si jistá, zda má člověk mít na vše odpověď. Taky jsem dostala od maminky krásný dlouhý zelený kabát, který se hodí jako baloňák do města, ovšem má teplou kostkovanou podšívku, vzadu rozparek, jdou mu vypárat podšívky z ramenou a po této malé úpravě vypadá hodně dobře, jako přímo šitý na koňský vůz, kde zabalí nohy, člověka zahřeje a vůbec je dost praktický. Nechala jsem si taky jednou rozpuštěný vlasy, abych si zvýšila sebevědomí tou jedinou věcí, která mě neopouští :) a děti za mnou běžely a křičely —–„jéééé, ty vypadáš přesně jako Hagrid! “ Pro neznalé, Hagrid je obr z Bradavic. Read the rest of this entry »
Včera jsem zapomněla napsat zásadní věc. Pan domácí to totiž považuje za velmi vtipnou situaci a to jsou mé systémové schopnosti. V poště mám nové tři složky – semínka, semínka vyřízená a semínka odeslaná. Systém zcela jasný, že? Prostě přijde mail s prosbou o semínka, hodím to do semínek, pak na něj odpovím, hodím to do vyřízené a pak je na poště odešlu a hodím to do odeslaných. Zní to velmi jednoduše :)). Realita je
taková, že po včerejším koupení obálek v papírnictví a papírové pásky, po sezení na poště, kdy jsem se asi dvěstěkrát zeptala pana domácího, zda je v pohodě, že musí čekat a jestli nechce někam třeba jít a kdy mi asi po dvěstěprvé řekl, že je úplně v pohodě , že se mu tu moc hezky sedí a může ozorovat lidi a jestli ho pořád budu rušit, a ať se pořád neomlouvám, že se nemůže soustředit!, po tom, co vedle nás seděla fantastická paní, kolem devadesátky a psala u stolku, u kterého jsem já přebalovala do obálek kukuřici a měsíček, dlouhatánský dopis a vypadala hrozně něžně, potom jsem to odeslala, uklidili jsme pod sebou a přijeli domů a já zjistila, že jsem si ale nenapsala, komu jsem to odeslala a koho tedy do kolonky odeslané zařadit :) Pak je jak uznáte každý systém dost naprd a pan domácí měl záchvat smíchu, že je tu opět Klářina úžasná logistika. Takže až někdo dostane čtyři obálky s kukuřicí, nedivte se a až někdo nic, ozvěte se prosím neprodleně:)) Read the rest of this entry »