Archive for the ‘Buchty’ Category
Včera jsem dala na stůl do vázy kočičky, čerstvý chleba a cítila se velmi jarně. Jen do večera. Během noci tu napadlo zase cca 5 cm sněhu a po jaru ani památky. Možná ale dobře. Ještě bude trochu času doladit stránky a opravit zde fórum, které by mělo být zpět do konce týdne. To si prostě zaplatíte server, tam je parafrázově napsáno – s námi je vše možné. Ono ale ne vždy je vše možné, obzvlášť, když se návštěvnost stane vyšší a vy jim, aniž byste to tušili, začnete škodit. Pak se tedy pustíte opět do studia a prohlížíte si grafy zátěže. Máte za to, že pokud je někde napsáno – běžná zátěž – to je 0 % :) a maximální zátěž – 100 % a vy se ocitnete jednou nečekaně na 45 %, že je stále vše ok. To je celkem logické. Ale tak to není. Najednou máte vypnutou stránku, v mailu dokument se spoustou čísel a znaků a poznámku, že převyšujete povolenou zátěž. Logika jde stranou. Něco je špatně. V solné lázni je sýr, jeden se sýří, děti mají hlad a vy máte před sebou tři písmena SQL -to je databáze vaší stránky a tak strašně je nenávidíte, až to vůbec není hezký. Read the rest of this entry »
Pro všechny, komu je líto, že nezpracováváte větší množství mléka, nemáte doma na zápraží dvě kravky a nemáte to tak jednodušší, nezoufejte. Jsou tací mezi námi, kteří toto vše mají a umí si to dokonale zkomplikovat. Když totiž máte v kuchyni 65 litrů mléka, logicky si to nějak rezvrhnete. Například – udělám ze všeho goudu. Ale pak vám to začne vrtat hlavou, nebo ne, udělám goudu a brillat savarin a hermelín a trappist. A pak si řeknete, nebo ne, zkusím ten trappist ve dvou vyhotoveních, s různým pH, abych viděl rozdíl. A taky jogurt. A pak to vše nalijete do hrnců, do trouby dáte koláč a mlíko necháte pasterovat. Ale po pasteraci zjistíte, že chcete sýr ve dvojí verzi udělat z mléka ve dvou hrncích, kde pH kleslo příliš nízko, takže by z toho byl maximálně hermelín, který je ovšem už v jiném mléce zaočkovaný, abyste tentokrát zkusili hermelín z vysokého pH. Takže máte vlastně úplně prd. Máte ve dvou hrncích 50 l na tylžský sýr, který z toho nelze dělat a dělat hermelín z 50 litrů, když už jich 30 zraje a z dalších 10 l se dělá je taky ne zcela realistické. Takže zase rychle pro odstředivku a udělat strašně másla a tvarohu, což vás donutí upéct cukroví, aby se máslo nezkazilo. A když stojíte nad webem a prohlížíte vánoční recepty, proběhne vám hlavou – zlatý dva litry z mlékomatu. Read the rest of this entry »
Pomalu se zase blíží podzim, otelení obou krav, takže výroba tvarohu, jogurtů a sýrů, od kterých bylo teď cca měsíc volno. Někdy stačí odpočinout si od něčeho čtyři týdny a hned je do toho zase chuť. A tak během těšení se na tvarohové buchty a koláče dnes jen úplně obyčejné muffiny z celozrnné mouky. V současné chvíli disponujeme bio pšeničí za 3,50 od nedalekého zemědělce, která je velmi drobná, spíše škrobová, obsahuje méně lepku a letos už nebude, protože letošní chytla sněť, takže se snažím učit s tímto novým druhem pšenice, který jsme ještě neměli, aby za měsíc, až dojde, mohla jsem se vrhnout opět na jiný. Read the rest of this entry »
Poslední sladký článek nebyl pouze sladký, ale byl přímo přeslazený. Plný cukru, šlehačky, tuku a mouky, tedy všeho, co by měl obsahovat skutečně jen ojedinělý recept. Někdy je třeba pustit do těla trochu více energie a pak je zase třeba takový recept malinko kompenzovat. To je tedy právě dnes. Read the rest of this entry »
Samozřejmě to není poslední cheesecake, nýbrž první na této stránce, ale je to poslední recept tohoto roku. Podání online české pošty v sobě skrývá i jedno pozitivum, které jsem si uvědomila až nyní. Zásilky stačí dát do tašky a kdokoli přijede, může je na poštu bez fronty odvést. Což jsem v módu předsilvestrovských návštěv poslední dva dny hojně využívala. Ale dnes nikdo nedorazil a já tam tedy musela. První čtvrtinu cesty jsem děkovala Bohu za Honzu Landu a následně Honzovi za jeho kolo. Není nad to zdědit sjezdový speciál. On Honza tušil, že takový kolo bude pro mě úplně ideální. Hlavně když je na zemi led a na ledu sníh a na sněhu uprostřed silnice posyp a proti mě sypač a na boku škarpa. Bantamy se fakt hoděj. Nemáme tedy dluh, zásilky jsou rozeslány a já na cestě zpátky byla obdarována na třech strategických místech výborným čajem. To se hodilo, protože kromě kola je také dobré mít dobré rukavice a ty mi Honza nedal. Asi, že rukavice obvykle nebývají součástí kola. No a poslední čajový dýchánek nebylo vůbec nic pro mě. Pochytila jsem tam strašnou depresi. Všude neskutečně uklizeno, na stole cukroví, rozkrojený citrón hezky v uzavíratelné mističce a hostitelka mladá, štíhlá, hezká a upravená – dítě vychované. Ještě že je zítra prvního a můžu načnout novoroční předsevzetí :). Všem tedy krásný Nový Rok, žádné rachejtle pro zvířata a nějaká splnitelná předsevzetí, něco takovýho třeba, jako mám já. :) Read the rest of this entry »
Léto v plném proudu, přijel kamarád pomoci panu domácímu a přivezl s sebou dvě malé děti. Holky jsou skvělý, milý, hodný. Jen mají rády svoje jídlo. A to došlo. Na těstovinách se nedá nic zkazit, říkala jsem si. Holky budou těstoviny, máte je rády?“ „Máme, ony na to. S parmazánem!“ a byla jsem namydlená. „Krupicovou kaši?“ „Máme“. Oddychla jsem si, dokud jsem si téměř současně s oddychem neuvědomila, že nemáme klasickou dětskou krupičku, ale naší, namletou. Ale prošlo to. Dnešní večer strávím opocená přemýšlením o tom, co zítra uvařím. A nejhorší moment nastal, když jedna z nich začala vyprávět, že když ještě nebyly prázdniny a chodila do školky, tak tam taky dělali polívky. A já bych v ten moment dala nevím co za to, aby nepokračovala…. jak já nechtěla slyšet, že jí v tý školní jídelně ty polívky chutnaly! Nechutnaly! Malá, nic neznamenající výhra. A taky vyhlašuji anketu o nejvtipnější zvíře. U nás jednoznačně vyhrává běžec. Ti jsou tak neuvěřitelně vtipný, že kdo je nemáte, určitě si je pořiďte. Read the rest of this entry »
Pravděpodobně většina z vás zná tradovanou historku s žárovkou. Na nějaké menší sešlosti padl hec, zda si dotyčný dokáže vložit žárovku do úst. „No jasně, na tom nic není!“ Dokázal. Ven už nešla. Druhý to viděl a pravil:„ to není možný“. Bylo. Tak byli dva s žárovkou v puse, upito, nikdo s papírama střízlivý, tak zavolali taxi. Třetí vysvětloval taxikáři co se stalo během jízdy na pohotovost. Jakmile taxikář zákazníky vysadil, dorazil domů a říká manželce „to není možný!“…. atd. Read the rest of this entry »
Termín porodu krávy dávno za námi a Máří se promenáduje vyzývavě po pastvině s břichem. Už jí to nemůže být příjmený, ale dělá jakoby nic a pan domácí znaleckým okem poznává, že to nebude ani dnes, ani zítra. Kéž by se mýlil. Na návěštěvě jsou další tři malé děti, kterým naštěstí chutnají vejce. Už jsem vyzkoušela čočku, rizoto, pomazánku, ale vždy to skončí u chleba a vejce. No týden je dlouhá doba, uvidíme, kam je hlad posune. Dnes jsem vyměkla a dojeli jsme dolů do kravína pro mlíko, aby měly ráno alespoň jogurt, protože rakytníkový džus, čokoláda, müsli tyčinky, palačinky i skvělá smetanovo máslová polévka z jejich zásob už došly, ale drží se statečně. Jsou to drobnosti, které člověku připomínají jeho jistoty – stačí vlastní láhev a nevadí, že je v ní voda. Stačí vlastní růžový toaletní papír a přebije to kadibudku. Je docela prima pozorovat, jak ty jistoty postupně ubývají a mění se za nové, prirozené novému prostředí, například když vstávání před sedmou spousta nových vjemů posune až před devátou. Na určité věci si člověk zvyká celkem rychle.
Rychlá buchta s kakaovými boby a syrovátkou
Dneska vkládám recept na rychlou buchtu, která je místo mléka zadělávaná syrovátkou. Na chuti to buchtě nijak neubírá, naopak. Uvnitř buchty jsou kakaové boby. 
Potřebujeme: 4 vejce, 3/4 hrnku oleje, 1 hrnec cukru krystal, 3 hrnky celozrnné přesáté pšeničné mouky, 1 prášek do pečiva, trochu vanilky, 1/3 hrnku kakaových bobů drcených, 2 lžíce kvalitního kakaa, 320 ml syrovátky.
Nejprve pečlivě našleháme vejce s cukrem, přidáme olej, kakaové boby, kakao. Přisypeme mouku a prášek do pečiva a zároveň opatrně přiléváme syrovátku.
Vymažeme tukem pekáč plech s vyššími okraji, vysypeme moukou a těsto na plech nalijeme – pomáháme si stěrkou. Dáme péci na 180 °C a hlídáme, aby se nezačal pálit svrchu.
Pokud se vám líbí sladké recepty na této stránce, lze si stáhnout e-knížku se sladkými recepty – čisté vařivo bez fotek.
Během mé běžecké kariéry se mi ozvala známá z Prahy, co vzala kamaráda, a že se tu proběhneme po skalách, trasu 25 km dlouhého závodu. Vůbec nechápu, kde jsem vzala tu drzost kývnout na to, že jim budu dělat průvodce (jako kdyby netušili, že na stejné trase to minule z plánovaných 23 bylo 35 kilometrů a možná chtěli poznat i luxusní vyhlídky, na které tak ráda vybíhám- omylem), a že poběžím s nima. 25 km dlouhá štreka po skalách, s převýšením 1000 m není vůbec lehká ani jen tak, hezky s chůzí a se psem, natož když si na psa hraju já a snažím se zuby nehty držet návštěvy. Navíc jsem si disciplinovaně vzala batůžek s pitím a hruškou, protože to tu znám, ale pro jistotu jsem se zaptala, když to tu znám, že, jestli si na pětadvácu už berou pití. Prý ne, to je v pohodě, to máme na dvě a půl hodinky. Tak jsem disciplinovaně batoh taky nevzala. Ale itinerář jsem si v kapse nechala, pro jistotu. Cca na 15 km jsem se málem rozplakala. Neustále je přesvědčovala, že klidně můžou běžet napřed, že mi to vůbec nevadí – i když netušim, co bych dělala, když jsme byli zrovna v půlce a tam i zpátky to bylo stejně daleko a stejně úporný terén. Oni na to neustále kontrovali, že ani náhodou, že nám to jde moc hezky. Celá trasa končí neskutečným hrdlořezákem, kde se člověk těší na seběh k hospodě, ale při seběhu bylo na cestě bahno a hospoda byla zavřená. Pokolikátý – i když to byl bezvadnej běh, jsem si říkala, mám já to zapotřebí, tu svojí hlavu? Nemám ! :) Read the rest of this entry »
Je tu sníh, všude bílo. Na kopci těží 8 hektarů lesa, takže všude kolem harvestory – výhodu to má. Jedou na dvě směny, takže celou noc si připadáme jako ve velkoměstě, všude to svítí – vyvážečky mají světla na všechny strany, hezky to tu v noci vrní, pes štěká – jako bychom byli v centru vsi a největší výhoda je ta, že běžně navátá cesta je stále rovná a průjezdná. Děti jsou nadšené a chodí koulovat vyvážečky a pak přibíhají smutné, že dnes tam byl ten příjemnej, co jim mává, to se pak prý blbě hází, lepší je, když je uvnitř ten „nepříjemnej“. Jinak zima je stejná jako každou zimu, prostě nám tu mrzne pozadí.
Dnešní recept je recept na velmi sladký a vláčný dezert. Neznám ho v jeho originále, jak by řekl pan domácí „Chválabohu“, protože tento dezert jsem poznala díky tomu, že ho jeden známý velmi často konzumuje. A když o něm tak často povídal, zajímalo mě, co to je a tak jsem si to vygooglovala. Obrázek je to hezký, jak to chutná v originále nevím, ale rozhodně je to dobrá inspirace pro novou „buchtu“. A tak jsem chvíli hledala. Recept přímo na tento moučník jsem našla tady a nevěřila, že výsledný produkt bude vypadat, jako ten sterilní na obrázku, a že má obsesivní touze, aby to vypadalo „jako kupovaný“ bude učiněno zadost. Ale vrhla jsem se do toho a světe div se, alespoň částečně se to obrázku podobá. Musela jsem udělat nějaké úpravy, které mi více vyhovují, místo hladké mouky jsem použila celozrnnou a domácí salko a je to opravdu velmi dobrý moučník.
Pokud někdo má raděj méně sladké moučníky, rozhodně doporučuji ubrat cukr. Moučník se skládá ze dvou částí – kokosové a tmavé řidší. Jak naložíte s kokosovou částí je zcela na vás. Lze jí na řidší hnědou část strouhat, lze jí tam vkládat jako dlouhý váleček, lze udělat kuličky a vložit kuličky. Kokosové části je celkem hodně a lze nechat fantazii volnou ruku. Read the rest of this entry »