Archive for the ‘Vegerecepty’ Category
Hned jak jsem napsala v článku o tom, že naše fantazie pro vytváření hádanek a soutěží je pramalá, naskytl se navečer takový pěkný motiv. Na konci článku je fotka, jak pan domácí s Bábelem něco dělá. Popusťte uzdu své fantazii a zkuste uhodnout co. Fantazii podotýkám ! Výsledek stojí za to. :-)
a k tomu přemýšlení takový příjemný recept. Když už ředkviček na chlebu a v salátu a samotných dost, není od věci si je zkombinovat s domácím máslem a rukolou a udělat si takový rychlý zeleninový mix.
Potřeba je rýže 2 hrnky, kurkuma-plná lžíce, sůl, trochu oleje, 2 cibule,2lžíce másla, 2 stroužky česneku, 2 svazky ředkviček – prostě asi 20 ředkviček, veliká náruč rukoly- lístky rukoly tak na obejmutí oběma dlaněmi :-), 6 lžic pampeliškového medu (lze nahradit včelím), sojová omáčka shoyu. Read the rest of this entry »
Už po několik dnů máme k snídani litr a půl ovocného kefíru. Kefírové zrno se už natolik rozmnožilo, že nám ideálně vystačuje pro celou rodinu a tak začala snídaňová debata, co s dalším zrnem. Jasně, že je jisté jeho další rozdání, ale jak ho rozdat nějak efektivně a tak jsme probírali, jak jsou prý na stránkách důležité soutěže, a že my ještě žádnou neměli.
A že teda bysme mohli udělat soutěž o kefírové zrno :-), ale problém nastal ve vymyšlení, jakou soutěž. Načež teda pan domácí přišel s prvním nápadem, že by to mohla být taková hezká malá fotosoutěž, o nejhezčí akt a děti, které pečlivě poslouchaly, ihned začaly notovat -joóóóó´, nejhezčí fotku přírody- nééé´, nejhezčí div přírody- pan domácí jen přitakal – „vždyť říkám…..“:-))
No, ale nejsme prostě soutěžní nebo co a tak jsme žádnou soutěž nevymysleli. Jedině snad o nejlepší námět na soutěž :-) No a pak to začalo…. už večer jsem dala těsto do chladu do chodby, že ráno začnu lístkovat. Což jsem taky udělala, a když jsem byla ráno po čtvrtém převálení, nastal čas najít si pořádný recept na baklawu, sladkou bombovku a první kroky jasně vedou k El Soukovi, kde záhy zjišťuji, že mé už čtyřikrát převálené domácí listové těsto je mi přesně na dvě věci. Baklawa je totiž z taženého těsta- má to svůj originál název- fillo nebo phyllo nebo prostě filo , ale víc se mi líbí klasické tažené těsto. A tak se do toho pouštím a listové bude na potom. Otevírám pro jistotu ještě Cuketku, kde doporučuji projít si diskuzi. Procházím ještě pár zahraničních webů, kuchařku s baklawou bohužel nevlastním a nakonec tedy s chutí do toho. Abych nebyla takový patriot, po strašně dlouhé době vytahuji hladkou mouku, kterou mám v chodbě na housky a rozhoduji se, že udělám půlku celozrnnou a půlku z hladké. Tak, pro pocit, abysme zase po x letech porovnali. Read the rest of this entry »
Rýma, horko, sucho, zakousnutá slepice, hodně vajec a hodně másla, přemýšlení o tom, jak máslo a vejce zpracovat na potom, učení venku u stolu, metry a metry dlouhé upletené provazy z pampelišek, jízda na kole přes čím dál vyšší skokánek a já urputně bojkotující touhu z okna se podívat, abych jim to nemusela zakázat a abych to raděj neviděla, Hugo skandující na žebříku, pan domácí skandující opravující mailer – nemá to nic společného s pc :-), čerstvý hlávkový salát, roketa, vysoká řeřicha a plečkování, pletí, zalévání, záhy vstávat, pozdní usínání – to je přesně to, co se děje teď u nás doma. 
A aby bylo teplé jídlo, je nutné mu nějak předat energii a to mají za úkol kamna, ovšem když je venku tak hezky, nechce se topit a tak přichází na řadu také důležité plánování, jak to udělat, aby se stihlo vše a netopilo se moc dlouho. Věšinou se to hezky naplánuje- realita je také většinou úplně jiná :-) Read the rest of this entry »
Pampeliška obecná je další velmi zajímavou rostlinou, navíc hojně rozšířenou – alespoň u nás :-) Podle herbáře pana Janči a Zentricha dokáže květ pampelišky „vyčistit krk od hnisu“, což je pro střídání současných horkých dní s chladnými docela přínos. Navíc existuje i likér na podzim sbíraného kořene, který se naloží do žitné a je posléze k použití ke snižování hmotnosti :-). 
Měla jsem letos v úmyslu udělat několik hodně sklenic falešného kapari z nerozvitých poupat pampelišky, ale bohužel…. bylo s tím takové práce, že několik mnoho sklenic se změnilo ve sklenici jednu, kterou jsem nezavařila, nýbrž naloženou použila do salátu a na lezení po čtyřech, sbírání dalších malinkých poupat, odlupování nadbytečných lístků, proplachování a další nakládání jsem při přesazování všech jarních sazeniček jaksi rezignovala…. tak příště :-) Read the rest of this entry »
Včera večer jsem se dost smála. Dost hodně a přála bych si to ještě trochu prodloužit, protože po vytrženém dalším nervu ze zubu je
smíchu vždy zapotřebí. Večer mi psala Verunka jak jela v autě s mámou a synovcem. Synovec- jsou mu čtyři, se během cesty otočil na mojí maminku, podíval se na ní, zamyslel se a pak se zeptal “ Stáňo, ty si necháváš narůst fousy?“ :-))). Vrátilo mě to o několik let dozadu, když pan domácí měl své zádumčivé období a rád opakoval, že nemocný se má nechat v klidu umřít. Jednou přijeli jeho rodiče, sedíme všichni u stolu a maminka několik mnoho minut vyprávěla o jakési nemoci. Malá Ester, které bylo tehdy taky kolem čtyř pěti let pozorně poslouchala a nakonec pravila: p.d. říká, že nemocný se má nechat v klidu umřít „:-)). Byla jsem v tu chvíli neskonale vděčná, že to nejsou rodiče moje :-) a ze sloganu se stala pevná součást běhu naší rodiny :-).
Kytky a zelenina, sazenice a vůbec- vše je parádnický. Odnesly to rajčata a dýně, ale nějaká rajčata se nakonec vzchopila a semínka dýní jsem po cestě od zubaře koupila nové, navíc švestky začaly krásně kvést až den po mrazech, což nám udělalo obrovskou radost, takže jsme na tom dobře, lépe než slimákáři a vedraři. :-)
Dnešní jídlo je velmi lehké a protože je tu dost horko, hodně práce venku a člověk nechce trávit příliš času v kuchyni, tak také jednoduché a rychlé. Inspirovalal jsem se italskou kuchařkou, rychle upekla obyčejnou veku z těsta na konzumní housky a šup na vejce.
Na zapečené vejce, jak říkají děti- pizzu bez pizzy je potřeba 1 velká cibule, olej, vejce dle potřeby strávníků – v mém případě 8 kousků, 3větší rajčata, stroužek česneku, snítka pažitky, sůl a oregano, sladká paprika. Read the rest of this entry »
Mám maminku, která nebyla nikdy žádná vášnivá kuchařka. Dávala mně a mojí sestře do života rady typu – „nejen chlebem živ je člověk“ nebo „nejlepší kuchařky vyrůstají v rodině, kde matka neumí vařit“ .-) a má velikou zálibu ve sbírání krásných kuchyňských předmětů a v dětství tolik nenáviděných kořenek, které jsme museli umývat. Bylo jich nekonečně mnoho. Z NDR, z NSR, z laboratoře, ze železné neděle, kdy se mnou chodil táta po Praze a vykřikoval oslavné ódy u každé popelnice a ne všechny kořenky byly plné koření, nicméně to nevadilo, protože to nebyl jejich prvořadý účel :-). Výhodu to má tu, že jsem některé zdědila, ač se maminka stále těší plnému zdraví .-)- to jen předcházím zbytečným nedorozuměním :-)). A další výhodou je, že maminka pochopila, že některá její ponaučení nepadla na úrodnou půdu, a že mě osobně ten chleba, co nás živí, moc baví a maminka teď kupuje různé drobnosti do kuchyně mně a já mám z nich dost velikou radost. Dnešní oběd například se moc hodily formičky na soufflé, které se mi zvlášť líbí. Jsem za to ráda obzvláště proto, že pan domácí je dost velký pragmatik a díky tomu tak něco jako dárek u nás funguje stylem „jasně, objednej si to, když to potřebuješ !“. Takže nejprve člověk začne přemýšlet, zda to opravdu potřebuje … a u toho obvykle skončí :-))))
Dnes se stalo několik zásadních věcí. Nejen, že na dnešek nasněžilo, ale především pěkně mrzlo, takže ze skleníku, kde byla veškerá má práce z posledních dvou měsíců, hezky nakelímkovaná se stalo krematorium :-). Je ale zajímavý, že to, co bylo ve fóliácích přímo v zemi, to většinou vydrželo. Bazalka v jednou květináči je napůl zmrzlá a černá a napůl krásná – prostě takový přirozený přírodní výběr. Pukancová kukuřice mi tam nepěkně visí z poličky omrzlá dolů, rajčata jsou v čudu, zůstaly potvory ty malý rybízový, který jsou hlavně pro zlost. Co mě fakt mrzí jsou různé dýně, ale taky nějaké vydržely. Otázka je, co bude dnes v noci. Prostě zasadíme co zbyde a už nikdy nebudeme přemýšlet o tom, že bysme v sobotu jeli na farmářský trh do Skalice s přebytkem sazeniček – jak říká pan domácí- dokud nejsou peníze nezbytně nutné a je jich dost, žádná zbytečná aktivita nazmar!!!! Navíc došel opravený foťák a tak už nebude stránka tak smutná a hlavně – přežila snad Arnika, můj nejdůležitější medikament, takže třikrát sláva ! Read the rest of this entry »
Tak je tu zase zima. U nás krásných deset centimetrů a já jsem neskonale vděčná panu domácímu, že mi stejně jako každý rok zabránil ve vysazovací dubnové a raně květnové euforii. Celer a košťáloviny tedy odpočívají v klidu ve skleníku a ve fóliácích a my čekáme na návrat léta :-). Nečekaně jsem musela s jedním dítětem odjet do Prahy a zase jsem se nestačila divit , proč tam bydlí tolik lidí :-)). Kadý návrat do rodiště a míst svého dětství a mládí by měl být nostalgickou vzpomínkou – stále tu nostalgii hledám a ne a ne jí najít :-). Dnes jsme to vzali hned na otočku autobusem zpátky a naštěstí po výstupu zastavil pán ve škodovce a ptal se na jakousi cestu, která vedla naším směrem. Tak jsme mu velmi ochotně nabídli, že mu to přímo ukážeme, a že se ty dva kilometry klidně svezeme s ním. Asi neměl moc na výběr. Od schránky nás čekali ještě další dva v teniskách a mikinách a docela drsnou fujavicí těma deseti centimetrama a stejně bych to už za to možství lidí, reklam, skleněných kanceláří, aut a obchodních center s plným luxusem, nevyměnila. Díky Bohu za kopec. Každý výjezd, který i není nijak příjemný je pak v konci o to příjemnější vděkem za to, že je člověk doma. Doma měli také radost, že jsem odjela, protože potom, co ráno otevřeli oči a zjistili, že venku vládne lednové počasí s plnou fujavicí a navíc nejde proud, natáhli peřiny ještě více k bradě a v klidu si předčítali do doby až dlouho poté, co ostatní uklízejí nádobí z oběda .-) A ve dveřích jsem se pak setkala s tradičním uvítáním-pozor – přijel bachař .-))
Dnešní buchta je zase původní. Chtěla jsem něco s tvarohem, ale bez másla- což se mění, protože jak začala tráva, kráva šla opět na 20 litrů. Ale když jsem pekla tuhle buchtu, ještě měla méně. Těsto není nikterak příliš řídké, dá se s ním dobře pracovat a hnědá část se do těsta dá nandat krásně lžičkou a vytvarovat do požadovaného tvaru. Alespoň přibližně :-) Read the rest of this entry »
Když odjel Vítek a Hugo se ptal, zda k němu může na chatu, řekla jsem mu, že může, ale že Vítek odjel. Jóóó´?Dneska? “ ptal se 
Hugo a já přisvědčila. Druhý den jsme se o něčem bavili a padlo slovo „dneska“. Hugo okamžitě zareagoval a pravil “ takže Vítek odjel, když je dneska“ ? A ráno jsme jeli na kole od zubaře a Hugo nám přibíhal vstříc. “ Kde ste byli ? ptal se a já na to “ dneska jsme byli u zubaře“. Hugo okamžitě – “ dneska? a to odjel Vítek? a proč je pořád dneska?“ :)) Očekávám dostatečně důvtipnou odpověď, jak tříletému dítěti vysvětlit, proč je pořád dneska a proč tudíž neustále Vítek odjíždí :-)). Budu za ní velmi vděčná :)
Druhé dítě bylo dnes zase chloubou rodičů, když sedělo na křesle a bez pípnutí si drželo kapesník v ruce, pusinku oteklou až k uchu a čekalo, až mu pan zubař, který musí na šestileté dítě díky svým dva a něco metrům působit ještě více dramatickým dojmem než samotná představa vrtačky :-), tak až mu vyvrtá zub. Poslušně držela a držela beze slova, i když se pustil ještě do druhého zubu. Já v noci taky moc nespala, ale pohled na tvář Jentl ráno vytlačil mé zuby z hlavy – ovšem hledíc na ní na křesle, sebrala jsem odvahu a zmínila se i o svém problému :-)). Za odměnu, se mohla dívat na to, jak se na křesle posunuji vzhůru pod vrtačkou já :). Pak naložit na poště krabici s jahodama, zvládnout ve dvou objet správně kruhový okruh na kole, aby Jentl opět jako ráno nejela přímo a zastavit se v bazaru, kde prodává velmi hezká a štíhlá prodavačka, jednoznačně o sebe pečující a navíc příjemná. zapředli jsme rozhovor a paní prodavačka pravila, že obdivuje, že máme zvířata, protože ona se bojí i slepice a pak mi sdělila, že to pro nás musí být taky hezký, žít takhle venku, prohlédla si mě od hlavy k patě včetně mé ulomené dvojky a dodala, že to je dobrý, když manžel pracuje v lese, že tam mám jistotu, že tam ho nikdo neklofne ! :-)) Snažila jsem se vymyslet, jak to myslela a už jsem neměla sílu sdělit, že v lese ani moc nepracuje. :-)
No a pak už jen vymyslet jak nejlépe a nejradostněji po tom kopci domů zpracovat ty dva litry kefíru, co se mi tu nashromáždily :-)Kefírová buchta je jasná a jako to před ní vyhrály bramborové noky s bylinkami a žampionová směs. Read the rest of this entry »
Velikonoční týden probíhá celkem klidně a monotónně. Každý den sem jezdí pes, aby zkusil, jak je na tom fenka a včera, 15. den, když už jsme to téměř odepsali, a kdy stále majitel psa neztrácel naději, fena štěkala na psa jak jen to šlo, kdykoli se přiblížil, my leželi v internetových informacích, jaká barva krve, jaké štěkání,na jakou stranu ocas atd. atd. a podle všeho – tedy konec – tak na tuto chvíli oba čekali. Včera to tedy konečně klaplo a nás čekají za dva měsíce možná krásná chlupatá štěňata. My!! chceme jedno. Děti chtějí také každý jedno :-). Vzhledem k tomu, že ale přijdou ještě kachny, nových dalších pět slepic, kobyla pojede k hřebci – vyhlašuji konkurs na případné nové majitele těch úžasných štěňať, které zbydou, a které ještě nejsou na světě- možná třeba ani počaty, ale my tomu věříme :-) Pes si dal nakonec koupel, po tak výborném výkonu a my se mu několikrát omluvili, že jsme ho podceňovali .-)) Bohužel je zrovna foťák v záruční opravě a fotíme jen takovým, co nám taky na opravě řekli, že je plný písku, a že to je nesmysl opravovat :-) a tak máme koupel ženicha všude trochu mázlého :-)
A místo tradičního mazance dnes vzhledem k počasí vynikající zmrzlina. Z těch všech domácích je to jednoznačně číslo jedna. Dostali jsme jako dárek palmový cukr fairtrade a pokud ho na zmzlinu nepoužijete, vězte, že to bude obyčejná vanilková, ale takto- to je tedy něco ! Read the rest of this entry »
Kráva se má telit za dva měsíce a my začínáme mít trochu problémy s máslem. Druhá kráva sice stále ještě dojí, ale už toho není mnoho. Na sýr, tvaroh i mléko habaděj, ale másla tak na chleba a sem tam nějaké pečení a tak se snažím si vypomáhat ostatními tuky, což znamená žádnými nebo olejem :-). A znáte to, někdy chcete udělat recept a ne a ne najít ten, ve kterém chcete jednu surovinu mít a druhou nikoli. Stejné je to s tvarohovým beránkem. Umínila jsem si, že musí být tvarohový, když je tolik tvarohu, ovšem potřebuji, aby zároveň splňoval podmínku – žádné máslo, nýbrž olej a to jsem nenašla. Tvarohové těsto, které jsem dělala s olejem se mi většinou zdrclo. A tak jsem se rozhodla, že si recept udělám :-). To je další, mnohem lepší dimenze vaření. Vytváření receptů.Vzhledem k tomu, že mám domácí vejce, tvaroh, obilí na pytle, tak jsem to prostě riskla a obávám se, že vzhledem k výsledku, bude se to opakovat častěji a častěji :-). Vařím většinou dle fantazie, ale základní věci, jako těsta například, jsem v podstatě poměrově dodržovala podle receptů. Dnes tedy vlastní beránek s bábovkou- velmi jemný, díky tvarohu vláčný, rozhodně nesražený a hlavně – je toho hodně .-))
Tato várka vyšla na jednu velikou formu beránka a jednu velikou formu bábovky. Bylo třeba 10 vajec, 0,5l oleje, 500 g celozrnné mouky pšeničné přesáté, citronová kůra, dva prášky do pečiva, 500g cukru krupice,lžíce moučkového cukru s vanilkou, 300 g tvaroh , dvě lžíce kakaa a žádné mléko ! Read the rest of this entry »