Co noveho na kopci

Tak dnes žádná fotka, žádné jídlo.  Byl to prostě Švédský stůl o Italských jídlech. Mísa vrtulí a k

tomu mák, cukr, máslo, niva, tvaroh, dobromysl, kečup – každému dle chuti – ale to není nic k focení, prostě nouzové jídlo při pracovním dni. Jenom kaková zmrzlina si možná zaslouží vlastní recept, protože je tak obyčejný a jednoduchý, že si zaslouží vyfotit, aby bylo hned jasný, že i takto jednoduchá, nijak extra tučná zmrzlina funguje :-)))

Bezsmetanová, není tak krémová, je v ní více ledových krystalků, ale je výtečná. Poslední troška se ještě smíchala s tvarohem umixovaným s třešňovou marmeládou a to bylo vůbec nejlepší ! :-))

Mám tedy ještě jeden poznatek ohledně zmrzliny a to ten, že všechny zmrzliny, které nejsou ze smetany, by měly  být v kornoutku.  Protože je tam větší zastoupení vody, ať už jsou čistě z mléka, nebo z ovoce a mléka, a tyto zmrzliny jsou oproti smetanové, která je krémová a studená, dost „ledové“, často ne tak příjemné na lžičku. Ovšem v kornoutku (děti si koupily za uspořené peníze 20 kusů v cukrárně a pan zmrzlinář se netvářil moc nadšeně, protože jasně vytušil, že našich 95 Kč za točenou zmrzlinu pro šest lidí nějakých 20 kornoutků rozhodně nevyrovná – taky jim je podruhé už neprodal :-))), tak v tom kornoutku, tím, že se zmrzlina nejí lžičkou, je to vynikající. Teprve teď, ve svých třiceti šesti letech jsem pochopila smysl zmrzlinových kornoutků :-)))

A to jsem si říkala nedávno, že jsme už hodně soběstační….. a ejhle – kornoutky !!!!! Tak jsem hledala hned recept a  našla takovou poloviční soběstačnost – totiž rozpůlené lázeňské oplatky, navlhčené, stočené a vytvrdlé. Ale vzhledem k tomu, že děti si dají do kornoutku jeden kopeček a sní to celé a jdou si pro druhý s druhým kornoutkem, tak to bysme asi brzy zaplakali…..

Tak pak super článek o domácích oplatkách od Farfally na Cuketkovi a hned to šimrání v břiše a chuť pustit se do něčeho nového. Prošla jsem všechny inzeráty na internetu a napsala jednomu pánovi ze Slovenska, jaká by byla cena jeho stroje na oplatky a pán si musí myslet něco o mé inteligenci a já se tímto omlouvám všem Čechům, že jim dělám na Slovensku ostudu o :-))), neboť mi napsal “  Poslať je to možné, do ČR je to myslim 5? poštovné +90? oblatkovač“ a já, která tu sedím už 13 let na kopci jsem se musela ujistit, co tím jako myslel ?, abych zjistila, že ty číslice jsou Eura. :-))) Tímto alespoň nějaká malá satisfakce pro pána s oplatkovačem , kdyby náhodou někdo nutně potřeboval dělat domácí kornoutky :-)

A protože děláme tu střechu, tak zatím půjdou děti příští týden zase s dvacetikorunou do cukrárny —– ale mám to v plánu – ty oplatky ! :-)))

1 farfalla | 14. června 2010 v 0:22 | Reagovat

jeee, tak to pozor to me tesi…. nicmene, ten recept,, co sjem tam uvadela, je jeste hodne honosny, ale mam tu asi i neco na oplatky typu kornoutkove – chudsitak snad to vyjde, dejte vedet, budem online oplatkovat

2 Hanka | 14. června 2010 v 13:03 | Reagovat

Také děláme střechu. A vy nám zmrzlinama zde děláte pořádné chutě – moje 14 letá dcerka, která rovněž pročítá vaše stránky se zaradovala, když zde viděla recepty na ně, ale brzy posmutněla, když zjistila, že vlastníte zmrzlinovač.

3 Klára | E-mail | Web | 14. června 2010 v 13:41 | Reagovat

, to je mi moc líto, fakt ! My jsme po takových strojích jako je zmrzlinovač samo nikdy nekoukali, ale protože nemáme ani lednici, ani mrazák, snažili jsme se sehnat něco, co by ochladilo především mléko, aby v létě vydrželo déle na pití – na spotřebu na sýry a máslo se prostě spotřebuje a nakonec se naskytla tato možnost z druhé ruky – značně levnější a pro účely chlazení mléka ideální – má to nádobu na 2,5 litru. Ale snažím se teď dělat zmrzlinu hlavně z tvarohu a ta by šla i jen do mrazáku a ta z mléka by podle mě šla i v těch levných zmrzlinovačích, do kterých se vloží namražená hmota a pak to jen umíchají – ty jsou kolem 500,- Jen chápu, že to nemusí být otázka ceny, ale toho, mít doma další krám Dceři se moc omlouvám

4 Hanka | 14. června 2010 v 17:17 | Reagovat

To nic, my jsme v tom horku samozřejmě také chladili bříška zmrzlinou. Jen teda byla kupovaná a bylo jí málo.
A je to přesně jak to píšete – rozhodující není ani tak cena jako spíš ten další krám. Čím jsemstarší, tím víc toužím mít kolem sebe málo věcí a víc prostoru.
A teda upřimně říkám, že život bez lednice si neumím představit. Klobouk dolů! Mražák také nemáme, ale pokud znám lidi s hospodářstvím nebo na samotách, tak bez mražáku se také neobejdou. Tedy ještě jednou – Klobouk dolů, že vy se bez toho obejdete.

5 ufa | E-mail | 14. června 2010 v 17:19 | Reagovat

Takže se jen svaří mléko s cukrem a kakaem? Jinak by se to kakao špatně rozmíchávalo, ne? Tak jen prosím o potvrzení… a pustím se do ní,i když ji zkusím jen v normálním mražáku.

6 Hanka | 14. června 2010 v 17:36 | Reagovat

Jo, ještě jsem si vzpomněla k těm oplatkům. To se dá dělat i na ohni. Dřív se tak dělaly hostie do kostela. Různě po farách ještě ty „kleště – forma“ (či jak to nazvat) jsou. Také jsem se s tím setkala ve Velkém Uhřínově v archeolog. skanzenu (ten asi máte i docela blízko) dělali tam takto na ohni právě s tím oplatkovačem něco jako palačinky a bylo to výborné.

7 Klára | E-mail | Web | 14. června 2010 v 18:59 | Reagovat

[4]: To vůbec není na klobouk dolů . Je to čistý pragmatismus a zdravý rozum , prostě mléko máme každý den čerstvé, tudíž není třeba ho uskladňovat, na tvaroh potřebujeme teplo a navíc máme sklep. Maso nejíme, takže to taky uskladňovat nepotřebujeme a jídlo máme téměř každý den červstvé, stejně tak zeleninu a ovoce. Jediné, na co by to bylo fajn je uskladnění ovoce a zeleniny na zimu, ale to zase doma okamžitě poznáme, že je vařeno z mražených potravin a nikdo to nemá rád, takže vcelku zbytečná investice ))

[6]: tak to je paráda, viděla jsem to na aukru, ale dost drahé, tak teď si uděláme kostelní turistiku ))

8 Klára | E-mail | Web | 14. června 2010 v 19:03 | Reagovat

Záleží hodně na kakau. Teď mám takové, které stačí rozmixovat i ve studeném mléce, nebo toto dokonce zvládl sám zmrzlinovač rozmíchat -není instantní. Jinak, když to nejde a mám obyčejné české hořké kakao na vaření, dělám to tak, že si odleji jen asi 2dc mléka, zahřeju, rozpustím kakao a zbytek tam dávám studený a smíchám dohromady.

Ale nejsem si jistá, jestli se povede zmrzlina z mléka v mrazáku – z tvarohu to jde bez problémů, ale zmrzlina je kompaktní v případě, že se při mražení míchá, nebo se míchá potom zmražená hmota v nějaké termonádobě – spolu namražené a tím, že je to termonádoba, se to pak neroztaje – nebo tak si to alespoň představuju. Protože pokud se to nemíchá a je to voda nebo mléka, dělá to krystalky a není to kompaktní.

9 farfalla | 14. června 2010 v 20:04 | Reagovat

jo, ty kleste a naod k tomu jsou nzas tady http://www.delikatesy.sk/ , ale to uz je vazne dost prace… minimalne pro me, jsme shcopna se spalit i o oplatkovac, a o vanocich delame tolik oplatek, ze s tim par dnu stravim, a predstava klesti a prace navic me desi… se strojem mi to pripada porad dost osobni a zvykove, ale zaroven to neni zbytecne namahave

10 ufa | E-mail | 14. června 2010 v 23:49 | Reagovat

Říkala jsem si, že to zkusím po nějaké době vždy vytáhnout,cca po hodině, promíchat, zase vrátit do mrazáku, a tak dále, než by to bylo v konzistenci tak akorát na jedení…no, uvidím, zkusím to z menšího množství, a podle toho jestli to bude dobrý, pak případně znovu…

11 Jarka O. | 15. června 2010 v 15:18 | Reagovat

Zdravím. Pokud máte blízko do Kauflandu a nezavrhujete supermarkety , tak tam mají dva druhy kornoutků, špičaté a rovné, v krabici je 30 kusů a stojí kolem 20,- Kč. Jinak já dělám zmrzlinu tak, že ve vodní lázni míchám mléko nebo smetanu, žloutky a kakao nebo jinou příchuť do zhoutnutí, nesmí vařit, jen prořádně prohřát. Na půl l mléka 4-5 žloutků. A je krásně hustá

12 Jarka O. | 15. června 2010 v 15:46 | Reagovat

Omlouvám se, přehlédla jsem, že takhle děláte vanilkovou zmrzlinu

13 Klára | E-mail | Web | 16. června 2010 v 8:18 | Reagovat

[12]: Určitě, dělám jí podle Sandtnerky, což se mi nejvíc osvědčilo – ale po ní máme pocit, že jsme po hlavním jídle je výtečná, ale hrozně sytá, proto tam píšu i ty ostatní recepty – ty jsou pro redukující Za nápad s kornoutky děkuji

14 Linda | 16. června 2010 v 21:24 | Reagovat

No, mam pochybnosti, zda jsou opravdu vubec nejake zmrzliny vhodne pro redukujici

15 Klára | E-mail | Web | 16. června 2010 v 21:36 | Reagovat

[14]: ))já nemám  pochybnosti, já mám téměř jistotu a proto jich mnoho nekonzumuju )) Ale když dětem dávám zmrzlinu z tvarohu, říkám si – je to tak lepší – nebo si to alespoň namlouvám )ale dnes – dnes přivezli rodiče jahody a já měla jednu z posledních smetan

Je tolik ředkviček, že se musí prostě spotřebovat stůj co stůj.

Tak mě napadl starý babičky štrůdl – tedy lépe řečeno – těsto na něj!

Na to jsou suroviny vždy a dovnitř prostě přijde to, co zrovna je – tudíž ředkvičky – ale i spousta jiného !

Nejprve se uhněte z mouky, tuku a vody těsto. Je velmi vláčné a příjemně se s ním pracuje. Pak se vymaže plech a polovina těsta se do něj vloží – tedy vyloží se těstem plech, včetně stran.

Těsto potírám olivovým olejem.  Na těsto se natře tvaroh, který je umixován se solí a listy medvědího česneku a také s vejcem.

Na tvaroh přijde vrstva plátků ředkviček a plátečky česneku, na česnek pak plátky rajčat, nasekaná dobromysl, posypané sušeným oreganem a zaliji třemi rozkvedlanými vejci.

Vše přikryji rozválenou druhou polovinou těsta – ekvilibristický kousek :-)

Nakonec se mašlovačkou a jedním celým vejcem koláč potře. Kdo se radoval, že je těsto bez vajec, po dojití až sem jich napočítal celkem pět :-), prostě když jsou, těžko se mi s nimi šetří :-)))) Koláč se dá péci a nechá vychladnout.

1 Jarka O. | 15. června 2010 v 15:27 | Reagovat

Báječný nápad, medvědí česnek miluju

Dnešní lilek – ač nerada chválím jakýkoli vlastní výtvor, byl fakt vynikající :-)) a to tak, že

ho pochválil i pan domácí :-))). Potřebovala jsem spotřebovat žampiony a mám doma lilek, tak jsem zkusila experimentovat a vyplatilo se plnou měrou. Nic tomu nechybělo ani nepřebývalo, prostě ideální jídlo :-). Protože sundaváme střechu na naší sto let staré chalupě , jsme ve fázi vyklízení a topení venku, neboť, když se uvnitř v těchto vedrech zatopí, nedá se tam už spát. Jenomže venku jsou zatím jen kamna ! Zhruba 60 m na východ od chalupy. Jinak celá kuchyně je uvnitř a stůl – ten je venkovní a ten je zhruba také 60 m od chalupy, ale západním směrem :-)) Mám to teď takové pochodové cvičení, připravit, uvařit, prostřít, uklidit….. a 5 km je v kapse ! No, a když jsem byla dnes ve fázi pečení lilku na plechu na kamnech – na východě, stál nade mnou pan domácí s frézou, zastavil stroječek a jal se mít proslov. “ Tak si tak říkám, jaký ty máš vlastně štěstí ! Jiní si musí jezdit na dovolenou, kvůli takovýmu vaření v přírodě …..“  Zhruba o hodinu později jsem mohla oplatit stejnou mincí, když jsem před nasávajícím nosem a hláškou “ cejtím štrůdlíček ! „, vytáhla z trouby …. “ obyčejný “ chleba :-)

Nejprve oloupu a omyju brambory, nakrájím na čtvrtky či osminky, osolím a dám vařit. Poté

nakrájím lilek na kolečka, asi 3/4 cm silné. Oloupu. Oloupu cibuli a nakrájím na plátky. Oloupu česnek. Do veliké, nejlépe čtvercové mísy či nějakého pekáčku naliji olivový olej – nešetřím ! Nasypu na něj červenou papriku, utřu stroužky česneku a přidám a přidám nakrájenou cibuli. Celou směs řádně zamíchám – a vložím do této směsi kolečka lilku. Všechny je ve směsi řádně promíchám, tak , aby byly všechny červené a ještě s nimi opatrně vytřu nádobu. Pak přiliji ještě trochu slunečnicového oleje navrch a posypu žampiony. Nechám chvíli odležet. Mezitím si rozpálím na plechu olej  – minimálně – nemusí být mnoho a nasypu celou směs na plech. Opékám lilky a postupně je stále obracím. Nakonec, když jsou lilky dostatečně orestované a zelenina pěkně osmahnutá, žampiony tmavé, udělám po celé ploše plechu volská oka z vajec. Na spodní fotce ještě ve fázi po vyklepnutí vajec. Nenechám je ale ztvrdnout, aby volská oka držela tvar, nýbrž po krátkém zavadnutí bílku propíchnu žloutek a nechám je trochu rozlít. Nakonec, když už je celé vejce natuhlé, sundám z kamen. Brambory na talíři pokapu olivovým olejem a posypu sekanou dobromyslí.

1 Darina | 13. června 2010 v 17:04 | Reagovat

tak Klárko ,dnešní oběd byl ve skoro-stylu „lilek z kopce“ a je to velká mňamka,,,Tvá  volská oka na tom vypadají úžasně ,,my to měli jen zalité vajíčkama a posypané cibulí a hooodně sýrem a také se to vyvedlo,,,jen ty kamna na zadradě nám chybějí :o)))))…Darina

2 Veska | 15. června 2010 v 15:06 | Reagovat

Ty jo tak ty jsi měla dnešní jídlo i s pochoďákem,vzpomínka na mladá léta kdy se chodilo na výlety a vařilo v přírodě na kotlíku …to byla idylka,ale na furt bych to nechtěla

3 Veska | 15. června 2010 v 15:07 | Reagovat

A mimochodem jídlo vypadá báječně a nejlíp se určitě podařil ten chlebový štrůdlík

4 Klára | E-mail | Web | 16. června 2010 v 8:19 | Reagovat

[3]: chlebový štrůdlík byl nejlepší ! )

mražením zabývat. A konzervací se zabývat musím, protože většina věcí, která buď samovolně nebo díky našemu přičinění vyroste, vyrůstá většinou v určité krátké době a ve velikém množství a pokud chceme mít zásobu vlastní zeleniny a ovoce po celý rok, není jiná možnost, než je buď zavařit nebo usušit.

Co se týká sušení, naše metody a postupy se postupem doby příliš nezměnily. Se zavařováním Read the rest of this entry »

Když má naše Mařenka nebo Máří 35 litrů mléka denně, většinou se u nás střídají tyto

snídaně – puding – palačinky a tvaroh – puding – palačinky – tvaroh – puding….. Jenomže někdy se stane, že i když má člověk dvě krávy, aby se hezky vystřídaly – protože kráva musí stát šest neděl před teletem takzvaně nasucho- nedojí se, aby nabrala sílu na další laktaci, tak se mu povede, že jsou zasušené krávy obě a pak se obě najednou otelí a člověk má navíc ještě 60l mléka ! Letos se nám toto načasování nevyhnulo jen z poloviny. Jedna už je zasušená a druhá se otelí v srpnu, takže k prvnímu červnu je s mlíkem konec – a to asi umřeme na nedostatek pudingu. A protože dnes ještě mléko je a zatím i docela dost, tak si ten evergreen musíme ještě dopřát…..

Váhám, jestli napsat, z jakého množství se ten puding dělá….. ale k pochopení historky, co se k našemu pudingu váže, je to celkem důležitý údaj :-)). Takže nedělám puding z pudingového prášku, protože trhat při každém vaření pudingu osm pytlíků, proklepávat je, aby tam polovina nezůstala je činnost značně nepříjemná, takže jsme si sehnali kdysi firmu, která v Čechách vyrábí kukuřičný škrob a v počátcích vlastnictví internetu jsme jim napsali mail a řekli si, že půjdeme s dobou a naučíme se žít po síti a naučíme se tak i nakupovat :-), když tady všude prodávají jen škrob bramborový a kukuřičný nikde.  Pudingový prášek totiž obsahuje jen kukuřičný škrob a ethylvanilin a vyrábí ho tatáž firma. Balen je ovšem jen po 40g a je v celkové gramáži o dost dražší. Maizena – kukuřičný škrob je v papírové krabičce a jedna krabička vyjde na 2+ 1/4 l mléka.

Paní na druhé straně počítače nám napsala, že sice soukromým osobám neprodávají, ale že tam tedy někdy pošle obchodního zástupce, abych napsala adresu. Já adresu napsala a protože se dlouho nic nedělo, tak jsme na to zapomněli. Zhruba za

dva měsíce najednou na cestě naproti – ta cesta je opravdu velmi špatná – velmi velmi špatná – 2km je špatná – veliké auto a přes údolí stojí pán a křičí- dobrý déééén ! Tady natúúúúúúra!!! Vezeme vám ten škrob!!

Měla jsem v té chvíli  dalšího spojence !!! Kromě operátorky telefonu, které jsem občas volala, když jsem se cítila už hodně osaměle a potřebovala komunikovat s někým jiným než s krávou, jsem teď měla nového partnera – Naturu! Internet nás v tento moment nadchnul. Nezklamal. A i pan obchodní zástupce byl nadšený! Vzali jsme si dvakrát více balíků, než všechny obchůdky okolo dohromady. Obávám se, že nám dodnes nevěří, že z toho děláme puding ! :-)))

Nejprve je třeba nalít mléko do hrnce – chce to litráž hrnce alespoň o litr více, než je tam mléka. Zhruba 1/4-1/2 l mléka si odlejeme do misky. Mléko v hrnci dáme hřát na kamna, přisypeme cukr a přivedeme téměř k varu – rozhodně od horka. Mezitím si v mléce v misce rozmícháme kukuřičný škrob. Když je mléko horké, nalijeme do něj mléko se škrobem. Není nutné opravdu spěchat, zbytečně dlouho se pak puding míchá. Puding je během nalévání mléka se škrobem nutné silně míchat – ihned zhoustne.

Puding v tomto složení nemá chuť vanilky, takže si do něj lze buď nasypat vanilkový cukr, nebo vanilku, nebo se ho naučit vychutnat takový jako je, nebo do něj přidat kakao. Kakao lze samozřejmě přidat už do mléka, ale máme raději puding mramorový a ten se udělá v momentě, kdy se kakao přimíchává až po uvaření. Takže po uvaření nasypu kakao a opět rázně zamíchám.

1 Veska | 16. června 2010 v 9:21 | Reagovat

teda puding to by ti manža líbal kdidně i nohy páč puding je jeho miláček dodnes a nic ho nepředčí,vlastně takový jako vaří on já neudělám ač se snažím jak chci takže klasika kakaový z litra mléka a půl pytlíku piškotu do něj to je normální porce pro jednoho normálního chlapa po obědě jako zákusek
(co jsem od něj vypozorovala tak dává do hrnce prvně cukr a na něj naleje studené mléko a nemíchá až v momentě když dává rozmíchaný puding,takže jemu odpadne mytí připálech nádob )já drhnu

2 Lůc Mác | Web | 28. června 2010 v 20:38 | Reagovat

puding mám ráda, ale určitě není nad vlastní, vypadá neodolatelně a určitě bych se do něj hned pustila

Toto těsto má být použité do vaflovače nebo toastovače. Máme doma starý toustovač, ale

vafle stejně vždy vyjdou měkké, takže příště myslím, nebude vůbec od věci to rovnou usmažit v lívanečníku. Jedinou výhodu toastovače vidím v tom, že lívanečník je litinový a je nezbytné tam přidat trochu tuku, zatímco toastovač je teflonový – což ovšem je asi i spousta nových lívanečníků. v každém případě snídaně byla dobrá :-))

Zahradní salát proto, že  většina věcí je ze zahrady – kromě rajčat, olivového oleje a paprik.

Takový salát je báječná věc, když je takové horko, jako dnes a hlavně je prostě potřeba spotřebovat to, co člověk zasel ! Ředkvičky už začínají jít do květu a proto byl dnešní den sběrem ředkviček !Urodily se letos opravdu pěkné, jak bílé, tak červené a fialové. Už je také potřeba protřídit kopr…. máme rádi kopr ! Navíc pipky snášejí jak zběsilý, takže 10 vajec šup do toho !!!!

Ředkvičky nakrájím na plátky – velmi tenké, kopr nasekat na kousky – doporučuji vřele použít nůž a ne jakýkoli mixér či sekáček , protože ty kopr nekompromisně  „utaví“. Omotá se jako liána na osičku před sekáček a když se mixér nerozbije, trvá pak dvakrát déle ho vyčistit, než kopr nasekat nožem :-)

Kopr je prevít !

Oboje, jak ředkvičky, tak kopr do mísy, přidat na kostičky nakrájená rajčata, na půlplátky papriku,na kostičky vejce – uvařené natvrdo, osolit, přidat olivový olej. Ideální je nechat salát trochu odležet, rajčata pak pustí trochu šťávy – zhruba půl hodinky.

A dneska si neodpustím fotku západu, jsou kýče, o které je třeba se dělit :-)))