Archive for the ‘Hlavní jídla’ Category
Včera jsme tak trochu doma řešili fair trade obchod a na stránce fair trade jsem si stáhla pdf pro žáky prvního stupně. Prvních deset minut měly děti psát kolektivně na papír, co by si představovaly, aby měla či naopak neměla obsahovat jejich práce a následně si měly prohlédnout fotku a napsat vše, co se jim nezdá a na co se chtějí zeptat.
foto: Wikiedia commons
To, jaká má a nemá být jejich práce, co jí má chybět a co ne, to nebudu publikovat, rozhodně se tam však objevuje odraz rozhodnutí rodičů nenechat se zaměstnávat ale žít na sebe. A k otázkám. Nejdůležitější otázka byla, proč mají ty krávy modré rohy, proč má ta pani voj nahoru, jak to, že přejíždí plečkou i po řádku a přesto ho nevypleje , jestli ta síťka je proti žraní trávy nebo je místo udidla a na dotaz jaký je tam rozdíl mezi životem v naší době tady u nás a živote paní na obrázku – tak to se zamyslely a pravily, že má větší pole, že plečkuje s krávama, když nám stačí jeden kůň a že je to černoška. :-). Netuším zda mělo smysl po tomto entréé vysvětlovat Fair trade. Read the rest of this entry »
Brambory v hrašce jsou jakousi variací na brambory ve smetaně . Proč dělat variace, když je prvotní jídlo vynikající, jedno z nejoblíbenějších a jednoznačně chutná ? Ono by tady šlo dost populisticky začít psát o tom, jak je hraška na rozdíl od smetany nutričně mnohem lepší, jak je to jídlo lehčí, zdravější a zajímavější. Všechno by to byla bezesporu pravda, ale nemůžu to napsat, protože nemám ráda kult zdraví a naopak líbí se mi přirozenost. Takže důvod proč brambory v hrašce je jednoznačně „změna“ a to, že hraška je zajímavá, a že brambory ve smetaně přesto, že nejoblíbenější, nedají se jíst každý den. Změna je důležitá a pokud hrašku neznáte – je to směs, která supluje vejce a lepek ovšem sama bezvaječná a bezlepková, rozhodně jí doporučuji vyzkoušet.
Brambory vařené v hrašce jsou velmi jednoduché a rychlé jídlo. Navíc netřeba ani mnoho surovin : brambory- podle strávníků, u mě zhruba kilo, 5 mrkví, 3 střední cibule, trochu oleje, 3 stroužky česneku, 2 lžíce sladké papriky, sůl a hraška pikantní – zhruba pět lžic+ voda.Zhruba 100g sýra a červená řepa na oblohu.
Nejprve je třeba oloupat a omýt brambory a nakrájet je na kolečka, ne úplně tenká, ale 1cm je už moc. To samé s mrkví- tady však Read the rest of this entry »
Dnes bylo takových plánů…., ale nějak to všechno nevyšlo :-)). Chtěla jsem 
dělat řízky z hlívy, zjistila však velmi záhy, že hlívy není tolik, aby z ní bylo řízků pro šest lidí a tak to skončilo gulášem. Asi nám nezbyde nic jiného, než se pustit do pěstování hlívy. Dnes jsme si přečetli návod a je to triviální. Je to jen objednání očkovací hlívy, rozmíchání směsi, připravení špalků z čerstvého – max. šest měsíců -nikoli méně jak tři a nikoli více jak šest, špalků z listnatých stromů, lépe tvrdé dřevo než měkké,nikoli zbavené kůry, nařezání špalků min. 15 cm v průměru, nařezání zářezů a dírek 2,5×2,5 cm, naplácání hmoty do dírek – vše v naprosté čistotě – nemožné !!!- zabalení do čistých igelitových pytlů, propíchání jemně velikou jehlou, zavázání a uložení v neklesající a nestoupající teplotě 20 st. C. Pak už jen pozorování rozrůstání bílého podhoubí po celém špalku – to pozorování probíhá 4 měsíce, pak vyndání špalku, zakopání jednou třetinou do země do pečlivě vybraného vlhkého a neslunečného místa a pak už jen zalití jednou týdně a čekání na konec září až spadnou teploty pod 10st.C. Prostě pohodička.. Takže je to u nás jako vždy – nejsme přeci blázni, do toho všeho začneme pěstovat ještě hlívu ne? Po dnešním guláši však – ta hlíva, ta je fakt dobrá. Jak že se to pěstuje? Ideální, potřebujeme se zbavit dole v lese těch bříz, nařežu teda vysoký špalky a nasadíme hlívu :-)))) Takže na konci září se budeme fotit s úsměvy nad pytli usušených bylinek v kompozičním zátiší se špalky obrostlými hlívou :-)))) Vzkaz pro tenletonotho pána, jenž pečlivě připravuje housky a bramborový šišky dle mých receptů – šišky však v dvojnásobném množství napsaného receptu – 1l hlívy je na 20-40 50cm špalků :-))) řekla bych- netřeba navyšovat :-))) Read the rest of this entry »
Fazole nebo vrtule? Cibule nebo pistole? Kdykoli píšu název dnešního jídla, okamžitě mi nabíhají cibule a pistole :-) Kdesi jsem četla, 
že určitá skladba je předurčena být hitem, protože má tendenci udělat si v mozku smyčku a člověk na ní nedokáže přestat myslet a permanentně se mu do mozku vrací. Já to tak mám i bez hudby :-)). Fazole a vrtule. Je to zvláštní kombinace a co je na ní nejzvláštnější je, že to, co se přidá k vrtulím vařením s fazolemi, neochutí nikdy tak dobře samotné těstoviny. Vařit těstoviny s červenými fazolemi zaručuje už samo o sobě jejich chuť. Kromě toho, že se musí fazole naložit předem, je to ideální jídlo pro vaření v jednom hrnci, tedy značně energeticky úsporné, ať se jedná o úsporu jak energie pohánějící zdroj tepla tak i energie vlastní.
Suroviny, které jsou potřeba jsou : 500 g vrtulí, 500 g fazolí červených, 4 velké žampiony, hrst buráků, sůl, saturejka sušená a jeden rajský protlak 140 g. Cukr-2 lžíce.Toť vše. Na ozdobu pak kousek cibulové natě z klíčící cibule ve sklepě a lze použít případně strouhaný sýr, tvaroh, parmezán…. dle libosti. U nás dnes jen samotné.
Toto jídlo se vaří až tři dny :-)), protože je potřeba naložit fazole a já nakládám fazole po dobu dvou dní a 2x jim vyměňuji vodu. Není to nezbytné, lze mít naloženo i jen 24 hodin a vodu nevyměňovat, ale z mého pohledu je to dobré pro následné trávení. Trochu se tim eliminuje nadýmací schopnost fazolí. Stejně tak následné přidání sušené saturejky je pro stejný účel dobrý počin. Read the rest of this entry »
Pokud potřebujete rychlé jídlo, pokud zrovna kyne chleba a zároveň housky, asi 30 l mléka čeká na zpracování a navíc se vám nechce nic dělat :-), jsou jakékoli kupované těstoviny vždy zárukou toho, že jídlo bude a navíc, že bude rychle. Samozřejmě lze udělat cibulovo-nivová omáčka i s domácími těstovinami – například podle tohoto receptu. Tady dnes obyčejné kupované semolinové vrtule.
Na omáčku je třeba těchto surovin: 4 střední cibule, 3 větší stroužky česneku, olej, bazalka nebo bazalkový olej( v tom nehledejte žádnou drahou pochutinu – to jsem prostě jen naložila bazalku do oleje, když už měla namále – do skleničky od přesnídávky a dala do chladu- jak se hodí !), dále 350 ml mléka, 150 g nivy, lžíce másla, 2 lžíce celozrnné mouky pšeničné přesáté, 2 žloutky,100g zelených oliv, sůl, pepř, sušené oregano. Read the rest of this entry »
Včera jsme byli v Praze na přezkoušení a měli parádnický den a dnes se z toho zotavujeme, protože kdykoli sejdeme z kopce, musíme to pak doma nahradit dvojnásobným množstvím spánku :-))). Předem dnešního jídla mám nějakou vnitřní potřebu se vyznat z toho, že nejsem, jak už jsem psala, příznivec soji a náhražek vůbec. Nicméně občas podlehnu touze udělat hezké, dobré a rychlé jídlo a navíc jsem si z Prahy přivezla tři balíčky tofu – ne že by je u nás pod kopcem neprodávali, ale tak nějak mi padly prostě do oka. A už od včera se na restovanou minutku těším. Co se porce týká – protože je na tomto receptu extra důležitá omáčka, nebo sos, každý ať si nazve jak libo, napíšu recept na počet porcí, které jsem dělala já a to jsou tři standardní balíčky tofu narural. Jedno tofu rozřízlé podélně na půl je podle mě ideální porce pro jednoho dospělého člověka, ale pan domácí má zřejmě tasemnici, takže focené porce jsou jeho porce a pak ještě zkonzumuje porce veškeré nedojedené,tudíž po jednadvacetiletém soužití nejsem příliš schopná posoudit, co je porce tak akorát :-))- tudíž nechám na každém, jak si recept podělí. :-)
Když se to, tak se to…. to asi zná každý – mé patálie s citronovou buchtou, která mi trochu zhořkla už nebudu rozpitvávat -cokoli, co se tváří jako citronová buchta, to mi zřejmě není souzeno, a když se povede – což bývalo běžné, tak mi alespoň není souzeno o ní psát, protože se pak při pověšení článku s buchtou přestane zobrazovat stránka na jiném prohlížeči než je firefox – prostě stop citronové buchtě :-))) Tímto se zároveň omlouvám všem, kdo od včerejšího večera nemohli stránku otevřít – chápejte – může za to citronová buchta !!!! :-)) Evidentně!
Doma graduje příprava na přezkoušení ve škole ,decentně graduje a protože jsou zase venku sněhu kupy, je -12 a nikam se nám nechce, tak se ani nejde z kopce nakoupit, takže pomalu, ale jistě dochází určité druhy zásob a musí se vyjít s tím, co je. Třeba hořtice není. Ale byl puding – mlíka je stále dost :-))) Read the rest of this entry »
Obloha se vyjasnila, děti osedlaly poníka a já s tím nejmenším, vydala se v úplně třpytícím sněhu – trochu patetické, ale je to pravda :-)) do schránky, protože mi přišel Reinhart od Daniely a ještě jedna knížka jako přídavek a tak mě čeká uzavření se do občasného sebe spolu s Peterem Reinhartem. V jednu dobu jsem to praktikovala každodenním vyběhnutím se psem někam pryč, minimálně na hranici slyšitelnosti od chalupy :-)), ale to se špatně s sebou nosí tlustá kniha a ještě hůře se v ní za běhu čte – po střeše, kdy se neběhalo, protože se pracovalo :-)) přichází ještě lepší forma relaxace – četba. Odkládám Dalekou cestu za domovem Richarda Adamse a jeho králíky a bude se péci. Pan domácí souhlasí – tato forma mojí relaxace a následné její výsledky mu prý plně vyhovují :-)).
Na dnešní zeleninový guláš jsou třeba 4 střední cibule, půlka většího celeru, 6 mrkví, 4 stroužky česneku, 11 velkých brambor, olej, 3l vody, sůl, 3 lžic sladké paprika, 1/2 lžičky papriky pálivé, pepř, 3 bobkové listy, na jíšku:3 velké lžíce másla, 6 lžic mouky celozrnné přesáté pšeničné, 2 lžíce sladké papriky
Jednoduché jak facka, rychlé a výborné. Je trochu nasládlejší díky mrkvi, ale česnek a špetka pálivé papriky spolu s pepřem chuť doladí do ideálu. Nejprve oloupeme brambory, opláchneme a nakrájíme na kostičky – necháme bokem v míse. Dáme do hrnce rozpálit olej do kterého vložíme na kostičky nakrájené cibule, na tenká kolečka nakrájenou mrkev a na malé kostičky nakrájený celer. Přidáme na plátky nakrájený česnek. Vše za 
stálého míchání restujeme alespoň pět, deset minut. Pak přidáme brambory, sůl, bobkový list a zalijeme třemi litry vody.
Když změknou brambory, přidáme jíšku, kterou uděláme tak, že rozpustíme máslo, dokterého vložíme dvě lžíce sladké papriky a chvíli necháme papriku zahřát. Pak přidáme mouku a další delší chvilku mícháme. Jíšku vložíme do guláše-nemusíme rozmíchávat ve studené vodě a rozmícháme. Přidáme podle chuti pepř, půl lžičky pálivé papriky a znovu dosolíme podle chuti.
Guláš zhoustne do ideální hustoty. Pokud ne, stačí přidělat trochu jíšky, ale tento poměr by měl být na ideál. Guláš ještě necháme provařit za občasného míchání, aby se nechytal na dno a nakonec dáme asi na dvacet minut ještě na kraj plotny neboli na velmi malý oheň jen tak probublávat. Dospělým lze nakonec vložit do talíře jednu sušenou feferonku. Ke guláši lze přidat domácí chleba.
„Na horách roste hrách, na dolině čočka“ už jsem jednou použila a byla přitom právě na dolině. Tentokrát jsem se přemístila domů, do podhůří, kde se hrachu daří. Hrách je surovina k nezaplacení. Má tu báječnou vlastnost, že se dá lehce usušit a mít ho tak hodně do zásoby na potom. Jediná „nevýhoda“ sušeného hrachu je ta, že opět zpomaluje trochu život. Nelze ho vzít, uvařit a zkonzumovat. Musí se nejprve naložit do vody, aby dostatečně nabral zpět vodu, kteru jsme v létě z něho vyhnali. Hrachová kaše ve finální podobě svým chladnutím tuhne – je to trochu podobné kaši bramborové a aby nedosáhla chuti, vůně a vzhledu hrachové kaše z jídelen školních, naše kaše je horká řidší, není tekutá, ale nedrží tvar s pěknými vlnkami. Je to proto, že se z ní druhý den nestává nepoživatelný tuhá a kamnená hmota.
Na hrachovou kaši je potřeba 500 g sušeného hrachu, sůl, 250 ml smetany, 5 -6 lžič jíšky(100g másla a 100 g mouky), olej, 3 cibule.Vejce na volská oka.
Nejprve ze všeho je třeba si večer před dnem vaření naložit hrách do vody. Druhý den hrách zcedíme, nalijeme naň vodu novou, 
osolíme a dáme vařit. Vaří se poměrně dlouho – nepoužívám na vaření hrachu tlakový hrnec – mám strach :-))). Moje maminka jednou doma takto vařeným hrachem vymalovala a od té doby mám takový respekt, že vařím hrách raději v hrnci. Možná zbytečně.
Když tedy konečně hrách změkne, to už člověk ztrácí občas i trochu hrachové poezie a trochu si i zakleje, kdy už bude měkký ?:)), tak po jeho změknutí slijeme nadbytečnou vodu – nenecháme zcela suchý, sléváme raději jemně odklopenou pokličkou než přes cedník, aby na hrachu vody ještě zbylo a mixérem hrách rozmixujeme nebo můžeme i přepasírovat. Hrnec s rozmixovaným hrachem vrátíme na kamna- je to nyní poměrně řídká hmota a přivedeme k varu. Přidáme hotovou jíšku – buď udělanou do foroty nebo čerstvou. Čerstvou tak, že si rozpustíme máslo a mouku ve stejném poměru a zapražíme. Zapražené pak vložíme do hrachu. Jemně povaříme tak dlouho, dokud se nám nezdá kaše hezky hustá. Pak přidáme smetanu – vše za stálého míchání. Necháme opět tak dlouho, dokud není kaše hustá dle našeho přání .
Mezitím si nakrájíme cibulku na kolečka a osmahneme jí na rozpáleném oleji. Cibulka slouží na posypání hrachové kaše. Nezbytným atributem je také volské oko – na rozpálenou pánev nalijeme olej a rozklepneme vejce, které ihned posolíme a jemně opaprikujeme. Když už je dostatečně kompaktní aby nevyteklo, můžeme ho obrátit na druhou stranu – ale nemusíme.
Ke kaši děláme rádi ovesné karbanátky,které se udělají podle tohoto receptu přesně na ně.
Dneska jsem nějak dost unavená. Blíží se pololetní přezkoušení, kterého prý netřeba se vůbec bát, průběžně listuji stránkami učebnic, 
půběžně panikařím, ale většinou jen na chvíli. Je tu všudypřítomný klid pana domácího – naštěstí a absolutní dětská bezstarostnost. Nerada bych je nakazila svou možná zbytečnou starostlivostí. Pěstování bylinek se také natočilo spíše do představ pana domácího, který už začínal zvedat oči v sloup – zase jaro, zase spousta plánů, zase problémy !!!:-). Ale po dnešku je už jasné, že k problémům nedojde, protože ekovýkup už se rozrostl díky ekologické základně kupujících do takových rozměrů, že příliš nestojí o malopěstitele s nadbytkem 7 arů jedné byliny. Nezbývá tedy, než nastoupit cestu nejen vlastního pěstování, nýbrž i vlastního prodeje, případně odvoz do sběrny. Čekal mě tedy telefon na živnostenský úřad, kde máme našetěstí pána, který se sice na každou druhou věc ptal kolegyně, ale na každou mou námitku, co by mohl být problém odpověděl „no to neblázněte, to už by lidi byli úplní chudáci, když by si ani nemohli vypěstovat bylinky !“ Ubezbepečil mě, že všechna rozšíření živnostenského listu budou zdarma – neptala jsem se na to:)) a že se na mě těší :))). Hezký vstup do nového dne. Takže bylinky budou,když je vypěstujeme a usušíme, ale bez závazků jarního upsání se někomu! A to je parádnický!
Dnešní jídlo vřele doporučuji. Když někdo řekne, „naplň cibuli a dej zapéct“, nezní to úplně přitažlivě, ale viděla jsem nedávno na obrázku plněnou cibuli. Nevím však kde a nevím ani čím, ale moc se mi to líbilo a tak jsem si řekla, že to musím zkusit. Jídlo se na rozdíl od piškotu, který sežral pes, povedlo. Piškot se nejen nepovedl, ale ještě navíc spálil. Špatný tlak – přijde zase zima…..:)) Šalamounsky píšu,že se spálil sám – já nic, já stála opodál :)) Však už jsem psala, že jsem dneska nějaká unavená :)) Read the rest of this entry »